Blanka Cupáková: Připravovat obranné akvizice, to je běh na dlouhou trať

 29. 04. 2024      kategorie: CZ DIALOGY
Přidat na Seznam.cz

Uzákonění výdajů na obranu ve výši 2 procent HDP by mělo přinést stabilitu nejen pro potřebnou modernizaci armády, ale také pro budování další obranné infrastruktury u nás. Již mnohokrát bylo poukazováno na obrovský vnitřní dluh v podobě chybějících investic, který musí Armáda ČR dohánět, aby byla bojeschopná a aby byla funkční součástí Severoatlantické aliance, bez které dnes nemůže obrana našeho teritoria fungovat. Nejen o klíčových investicích jsme tak v rámci dalšího dílu našeho pořadu CZ DIALOGY hovořili s vrchní ředitelkou sekce ekonomické Ministerstva obrany ČR Blankou Cupákovou, která mimo jiné vedla také vyjednávací tým pro pořízení letounů 5. generace F-35.

Video: Rozhovor s vrchní ředitelkou sekce ekonomické Ministerstva obrany ČR Blankou Cupákovou / CZ DEFENCE

„Kromě mandatorních výdajů jsou výdaje na obranu vždy projektem na více let. Proto je stabilizace výdajů na obranu vzkazem v první řadě zadavatelům, že má vše zajištěné dlouhodobé finanční krytí. Zároveň to ale neznamená, že by si mohli nějak vydechnout, jde ve výsledku o mnohem více práce se zadanými projekty. A hlavně, z pohledu ekonomického plánování, je v resortu tento stav novou zkušeností,“ vysvětluje ředitelka Cupáková a dodává: „Vycvičili jsme se předchozích letech, rozpočet nám lítal nahoru a dolů, byla to obrovská škola.“

Proměnná bude do budoucna i úroveň 2 % HDP na obranu. „Pokud bychom počítali rozpočet pro ministerstvo obrany teď, tak bychom byli někde třeba o osm až devět miliard níže, než na co máme teď nachystané rozpočtové výhledy. Ale zásadní bude predikce z dubna letošního roku, podle které se budou počítat limity na návrh rozpočtu. Ale určitě si s tím poradíme. Pro nás je hrozně důležité, abychom to věděli v určitém předstihu. Pak s tím dokážeme pracovat. Samozřejmě v praxi to neznamená nic jiného, než že si vezmeme projekty podle priorit a posouváme to, co není pod smluvními vztahy, protože nic jiného nám nezbývá,“ prozrazuje Blanka Cupáková.

Také pro Alianci je výše výdajů na obranu jednotlivých zemí citlivým tématem. Jak uvádí nejen ministryně obrany Jana Černochová, ale také naši alianční partneři, 2 procenta HDP jsou nejen nutností pro udržení obranyschopnosti státu a NATO, ale zároveň je to v této době spíše základ. Tyto výdaje se pak promítají nejen do rozpočtu ministerstva obrany, ale i dalších resortů. Stanovení adekvátnosti výdajů se zástupci ministerstva obrany učí, i když metodika v NATO již existuje. „Ta metodika je jednoznačná, i když její variabilita spočívá ve výkladu. Závaznost určuje až NATO samotné. My k tomu přistupujeme nějakým způsobem, jak si to vykládáme. Jak říkala už mnohokrát naše paní ministryně, protože jsme slibovali, že pokud budeme mít obranné výdaje ve výši dvou procent, tak se budeme do nich snažit zakomponovat i výdaje ostatních kapitol. Tak jsme se napoprvé snažili tam dát maximum. Uvidíme, co Aliance uzná. Nemyslím si, že uzná všechno. Nemyslí si to nikdo z nás. Ale uvidíme a budeme se snažit to obhájit,“ plánuje vrchní ředitelka sekce ekonomické MO ČR. Podklady v tomto formátu odesílalo na tento rok ministerstvo již vloni. „Samotný výkaz, kdy budeme obhajovat až ty uskutečněné výdaje, to bude klíčové. A to bude v roce 2025. Tam poprvé uvidíme, jak nám uznají obranné výdaje jako celek,“ říká Cupáková.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si povídali s vrchní ředitelkou sekce ekonomické Ministerstva obrany ČR Blankou Cupákovou | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si povídali s vrchní ředitelkou sekce ekonomické Ministerstva obrany ČR Blankou Cupákovou | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

V rámci rozpočtu ministerstva obrany nás zajímalo, jakým způsobem se obecně řeší akvizice. „Začíná se tam, kolik je peněz a potom se začínají tvořit požadavky. A věcné požadavky naprosto logicky jdou od armády, protože moje sekce není ta, která by měla vytvářet věcné zadání pro armádu. Ta odebírá 90 procent obranného rozpočtu. Ta ví, co potřebuje pro naplňování různých strategií, koncepcí a tak dále,“ vysvětluje ředitelka Cupáková.

Připravenost zakázek pak samozřejmě podléhá kontrole. „To už je naše role, protože připravovat obranné akvizice, to je běh na dlouhou trať. To není tak, že se dneska rozhodnete a zítra jdete někam do obchodu a přinesete si to. Přípravná fáze trvá roky, protože si musíte udělat studie proveditelnosti, průzkumy trhu a tak dále. A teprve potom se soutěží,“ říká v rozhovoru Blanka Cupáková.

Je přitom důležité vnímat roli stabilizace výdajů na obranu. Tak jak se výše výdajů na obranu měnila v čase, měla vliv na množství zakázek, které mohl resort v daném roce pořídit. Stabilita rozpočtu je tak nesmírně důležitá. „Jak jsem řekla, armáda čerpá 90 procent rozpočtu a je bytostně závislá na tom, kolik zdrojů má k dispozici a podle toho i volí samozřejmě své priority. Podle toho volí své nákupy, podle toho rozkládá nákupy v čase, protože to většinou nejsou jednoleté nákupy. Jsou to velké akvizice,“ upozorňuje ředitelka Cupáková a připomíná, že posouvání či odklady nákupu v závislosti na výši rozpočtu jsou běžné. „To se děje prakticky velmi často, když se škrtají peníze. Ať to byly dvě nebo tři miliardy. Projekty, které nemáte pod smlouvou, vezmete a odkládáte je. Když ten projekt odložíte, tak to neznamená, že si ho za rok nebo za dva vezmete tak, jak je. Musíte na něm odvést zase další práci znova, musíte ho přecenit a tak dále. Takže svým způsobem je to hrozně důležité pro motivaci lidí, aby ty věci, které jednou odpracují, abychom neustále neodkládali. Proto je pro nás tak důležitá stabilita. Když máte pořád stejné penzum lidí a oni vám odvádí nějakou práci a ta pak přijde nazmar, tak ty lidi se potom strašně těžko motivují,“ upozorňuje vrchní ředitelka na problematiku vytíženosti týmu ekonomické sekce MO ČR.

Přípravný proces je totiž poměrně dlouhý a detailní. Definuje se, co naplňuje požadovanou vojenskou schopnost. Musí se udělat studie proveditelnosti a průzkum trhu, aby bylo možné zjistit, co na trhu existuje, aby byly splněny požadavky armády. Specifikují se veškeré technické parametry, vyhodnocuje se průzkum trhu a podle toho se dělá odhad ceny. To má vliv na pozdější čerpání rozpočtu. „A potom to teprve jde na fázi akviziční a předávají se podklady na ministerstvo, na akviziční sekci, která zabezpečuje zákon o veřejných zakázkách a jeho realizaci a zároveň běží mnohdy ještě další úkony. Například všechny investice nad 300 milionů musí projít schválením na ministerstvu financí a teprve potom můžete vyhlásit zakázku. Potom to znovu musí projít vládou. Než uzavřete smlouvu, pokud je investice zase nad 300 milionů, musíte znovu jít na ministerstvo financí na schválení. Je tam strašně moc kontrolních bodů, kterým rozumím, protože nakládáme s penězi daňových poplatníků a měli bychom být transparentní,“ říká v rozhovoru Blanka Cupáková. Ta také upozorňuje na fakt, že v průběhu tohoto procesu může současně nastat spousta problémů, kdy naplnění rozpočtu nedopadne tak, jak bylo původně naplánováno, a musejí se hledat alternativy.

Blanka Cupáková mimo jiné také vedla vyjednávací tým pro pořízení letounů 5. generace ještě v období, kdy zákon o výdajích na obranu nebyl na světě. Jak sama říká – dohoda s ministryní byla taková, že musí být v první řadě představa o tom, kolik tento nákup bude stát a jak se tato celková suma projeví v rozpočtu. V průběhu vyjednávání se vláda rozhodla pro uzákonění 2 % HDP na obranu, a to pomohlo.

Vyjednávání s americkými partnery pak podle Cupákové byla velká škola. „Bylo to nejdříve o tom, abych si udělala představu, o čem se s Američany nedá vyjednávat. Některé věci jsme si hlídali a oni to cítili, že si je hlídáme. Ale myslím si, že největší úsilí jsme nakonec museli věnovat tomu, abychom dodrželi čas. Abychom do doby, než jsme to měli předložit vládě, měli všechny informace na stole, protože americká administrativa je neuvěřitelně složitá. I když pořizujete různé typy munice, ty procesy probíhají několika kanály a jako u nás se to na spoustě místech může zaseknout,“ vzpomíná vrchní ředitelka, která je ráda, že se nakonec podařilo nastavit všechny procesy, včetně financování.

Foto: Letoun F-35 | prap. Martin Král / 21. zTL
Foto: Letoun F-35 | prap. Martin Král / 21. zTL

Dalším důležitým tématem v rámci projektu pořízení F-35 byla průmyslová spolupráce, která se nevyjednávala s vládou, ale se subjekty určenými americkou vládou. V daném případě to byl Lockheed Martin a Pratt & Whitney. „Nám v té době hrozně moc pomohlo, že Američani věděli, že naše vláda bude rozhodovat. Tohle byl náš tlak, který jsem permanentně používala a musím říct, že fungoval a že v některých věcech Američani udělali ústupky, které ještě nikdy neudělali, nebo pro nás udělali věci, které ještě pro nikoho neudělali. Cítili, že pokud to nedopadne v daném čase, tak i oni budou považováni za ty, kteří nedokázali v domluveném termínu něco předložit,“ doplňuje Cupáková.

Už od začátku jednávání s Američany prý bylo jasné, že v rámci dohody nebude žádný prostor pro stanovení případných sankcí. „Na druhou stranu prostor pro sankce nemá žádná jiná země. Tohle jsou tvrdá pravidla. To, co si myslím, že skutečně stálo na naší straně, byl obrovský tlak. Když jsme začali vyjednávat, Američani nevěděli, jestli si to od nich koupíme. Můžu vás ubezpečit, že měli obrovský strach. Sledovali celou dobu, co se děje kolem nás a byli velmi dobře informováni. My jsme je v té nejistotě nechávali, protože nám to vyhovovalo, potřebovali jsme o některých věcech jednat,“ vzpomíná vrchní ředitelka sekce ekonomické MO ČR Blanka Cupáková.

V rozhovoru s Blankou Cupákovou jsme dále probírali inflační doložky, kurzovou politiku, specifika rozpočtu ministerstva obrany a další. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP