Informační a kybernetické síly jsou schopny působit v plném spektru operací, přičemž jsou určeny zejména k vedení informačních a psychologických operací, civilně-vojenské spolupráci, ale i k boji v kyberprostoru. Pojďme si tento druh sil spadajících pod Armádu České republiky blíže představit.

Jedná se o nejmladší druh vojska Armády České republiky. Informační a kybernetické síly vznikly teprve 1. července 2019, přičemž první útvar do své podřízenosti velitelství přebralo 1. ledna 2020. Bylo jím 103. středisko CIMIC/PsyOps transformované do podoby Skupiny kybernetických sil a informačních operací. Přesně o rok později přibyl i druhý útvar, a to Centrum CIRC (Computer Incident Response Capability). V této podobě existují síly, s drobnými změnami, dodnes. 

Jak ale nedávno popsala Koncepce výstavby Armády České republiky, nebude tomu tak navěky. Vzhledem k dynamickému vývoji v této oblasti a rychlému početnímu rozvoji sil bylo rozhodnuto o transformaci podřízených útvarů Velitelství informačních a kybernetických sil na dvě skupiny, tedy útvary plukovního typu, a to na skupinu informačního boje a skupinu kybernetického boje. Jak samotné názvy naznačují, dojde k vyšší specializaci v rámci jednotlivých útvarů podél linií vedení buď informačních operací anebo kybernetického boje. Necelý půlrok, který do transformace zbývá, dává prostor zamyslet se nad současnými schopnostmi Skupiny kybernetických sil a informačních operací, která v sobě dnes integruje většinu schopností z obou linií. Jak lépe to udělat než na pozadí nejvážnější bezpečnostní hrozby pro Českou republiku za dobu její existence – rusko-ukrajinské války.

Schopnosti Skupiny kybernetických sil a informačních operací

Operační schopnosti skupiny by jistě šlo popsat rozborem jednotlivých součástí útvaru, ale vzhledem k tomu, že úkoly jednotlivých středisek se z dobrého důvodu částečně překrývají, je lepší zmínit schopnosti útvaru jako celku a pak jednotlivé specializace. 

Útvar poskytuje trvalou podporu strategickému stupni na poli strategické komunikace, přičemž tyto činnosti provádí zejména ve prospěch Generálního štábu Armády České republiky. Za války by pak skupina poskytovala přímou podporu, zejména ve vedení informačních a psychologických operací, ale i v civilně-vojenské spolupráci, všem třem manévrovým prvkům pozemních sil. V neposlední řadě je skupina trvalou součástí zpravodajského systému státu, který podporuje zejména schopnostmi zpravodajství z otevřených zdrojů a zpravodajství ze sociálních sítí. Co všechny tyto pojmy znamenají a jak jsou uplatňovány na současném válčišti?

Informační a psychologické operace

Ty jsou sice součástí moderního způsobu boje minimálně od 2. světové války, ale v Armádě České republiky byly dlouho Popelkou. Zjednodušeně můžeme říct, že informační operace prováděné v mírových podmínkách jsou blízko tomu, čemu se v civilních podmínkách komerční sféry říká informační kampaň. Jejím cílem je pomocí informování dosáhnout změny vnímání dané problematiky a následně změny chování cílové skupiny. Zpravidla jsou mířené na celou řadu cílových skupin, včetně vlastního obyvatelstva a ozbrojených sil. Psychologické operace se oproti tomu provádí proti nepříteli v širším slova smyslu a jsou tak vyhrazeny pro jiné než mírové situace. 

Jako příklad úspěšné informační operace lze uvést komunikaci ukrajinské armády, vedenou v angličtině, v prostředí sociálních sítí s cílem získat na svou stranu a následně udržet veřejné mínění západní veřejnosti. Nebýt této snahy, těžko lze očekávat, že by zejména v některých státech NATO došlo ke kompletnímu přehodnocení dodávek zbraní bojující Ukrajině, kdy veřejné mínění formovalo činy politické sféry, ne naopak.

Psychologické operace byly historicky zaměřeny zejména na vůli nepřítele k dalšímu vedení bojové činnosti a situace na ukrajinském válčišti není výjimkou. Ukrajinské psychologické operace cílené na bojující ruské vojáky, kterým pomocí ruských sociálních sítí nejen předvádí komfortní podmínky v ukrajinském zajetí, ale i postup, jakým způsobem se vzdát, se ukazují jako velmi úspěšné.       

Civilně-vojenská spolupráce

Tato problematika byla u nás dlouhodobě vnímána výhradně optikou zahraničních nasazení. Současná bezpečnostní situace však ukazuje, jak kritická schopnost to je i na vlastním teritoriu, a to zejména pro stát jako je Česká republika se svou úlohou hostitelské a tranzitní země. V současné době, kdy přes naše území jezdí pravidelně spojenecké konvoje směřující na východní křídlo Aliance, a k tomu Armáda České republiky cvičí už několikátou rotaci ukrajinských vojáků v rámci Vojenského újezdu Libavá, je tato úloha důležitější než kdy jindy. V případě přechodu do vyšších stavů ohrožení státu, kdy by došlo k výměně rolí mezi armádou a civilním sektorem v tom, kdo je podporovaný a kdo podporující, by se pak úloha znásobila.

Z ukrajinského bojiště není mnoho přesných zpráv o úloze jednotek CIMIC, ale určitá fakta jsou evidentní. V rámci válčiště vykonává činnost řada nevojenských subjektů, od civilních součástí státu, přes nevládní organizace až po zahraniční dobrovolníky, tudíž schopnost mít všechny tyto aktéry zmapované, být schopný dekonflikce a součinnosti a provádět pravidelná jednání je obrovskou organizační výzvou jako šitou na míru jednotkám CIMIC. 

Strategická komunikace

Strategická komunikace je schopnost dlouhodobé koordinované komunikace řady složek s jasně definovaným cílem. V praxi se jedná o koordinaci nejen v rámci resortu, ale i v rámci vybraných resortů, které na daném tématu spolupracují. Příkladem může být strategická komunikace s cílem udržení podpory široké veřejnosti k modernizaci armády nebo důvěry v její schopnosti. Ačkoliv většina komunikace probíhá resortními informačními kanály (web, sociální sítě, akce na veřejnosti), pro maximální účinek není možné a ani žádoucí se omezit jen na tyto kanály i mluvčí. K tomu je nejen zpracován plán strategické komunikace, přičemž Středisko podpory strategické komunikace se podílí na správě sociálních sítí armády, ale i na mediálním školení klíčových mluvčí.

Nejlepším příkladem strategické komunikace z ukrajinského bojiště je slavné video prezidenta Zelenského z prvních hodin války. Bylo natočeno v noci na mobilní telefon uprostřed bombardovaného Kyjeva s jasným cílem – přesvědčit ukrajinskou veřejnost, že nehrozí opakování roku 2014, právě naopak. Prezident země nejenže neodletěl ze země do exilu, ale heslo „Chci munici, ne odvoz“ se stalo ztělesněním odporu Ukrajinců vůči ruskému vpádu.  

Informační podpora

Pro každou z pěti bojových domén platí, že ozbrojená složka, která v ní chce úspěšně působit, musí mít schopnosti vedení obrany, útoku, ale také průzkumu. Pokud něco z toho nemá, je lepší v dané bojové doméně vůbec nepůsobit. To si samozřejmě uvědomuje nejen Armáda České republiky, ale i Informační a kybernetické síly. Jednou z úloh Skupiny kybernetických sil a informačních operací je udržování zpravodajského přehledu o určených oblastech zájmu, a to zejména s využitím zpravodajství z otevřených zdrojů a zpravodajství ze sociálních sítí. Středisko informační podpory, které tuto schopnost zabezpečuje, je částí útvaru, která z povahy své činnosti udržuje přehled o oblastech zájmu v rámci směnného provozu 24/7.

Jestli někdo pochyboval o možnostech zpravodajství z otevřených zdrojů a sociálních sítí, zvláště rusko-ukrajinská válka mu bezpochyby musela otevřít oči. Je to válka vedená v přímém přenosu, kdy civilisté i vojáci bez rozdílu, mnohdy bezděky, působí jako váleční kameramani a fotografové – to vše za pomoci mobilních telefonů a sociálních sítí. Nad to v rámci těchto sítí existují kvalitní agregátory dat, mnohdy s využitím strojového učení, umožňující vyhodnocovat ztráty na bojišti tak snadno, jako nikdy v minulosti. Všechny tyto schopnosti mají samozřejmě i svou odvrácenou stranu, kdy voják bezděčným sdílením polohových údajů na sociální síti může způsobit katastrofu své vlastní jednotky.

Tvorba produktů

Všechny výše zmíněné schopnosti by nebyly k ničemu, pokud by nebyly podpořeny kvalitní tvorbou produktů. Ty musí být vytvořeny nejen na míru zadavateli, ale i včas a mnohdy s nutností zacházení s citlivými informacemi. Skupina kybernetických sil a informačních operací tyto schopnosti proto poskytuje vlastními silami, a to svou skupinou podpory. Ta má schopnost nejenom focení a natáčení produktů včetně tvorby konceptu, ale zajistí i jejich následnou postprodukci. Je tak schopna podporovat nejenom ostatní části útvaru, ať už audiovizuálními nebo tištěnými produkty, ale i ostatní složky armády či resortu obrany.  

V rámci ukrajinského válčiště můžeme pozorovat mimořádně kreativní práci všech složek ukrajinských ozbrojených sil, která je evidentně koordinována centrálně, ale pokud se konkrétní provedení či pojetí osvědčí u cílové skupiny, tak tento koncept je následně implementován i ostatními složkami ozbrojených sil. Zapojení samotných vojáků je očividně nejen tolerováno, ale přímo ceněno, protože bezprostřednost a rozsáhlé pokrytí jsou k nezaplacení. Konkrétní vyznění a způsob nasazení na konkrétní komunikační kanály je pak samozřejmě v rukou vyšších stupňů.   

Boj v kyberprostoru

Boj v kyberprostoru byl dlouhodobě podceňovanou schopností. S rostoucí úrovní digitalizace ozbrojených sil i společnosti však kromě výhod roste i zranitelnost a příležitost pro útočníka. Proto je nezbytné, aby český stát disponoval pro vedení kybernetického boje všemi třemi schopnostmi, které si vyžaduje – vedení obrany, útoku a průzkumu. I díky složkám Informačních a kybernetických sil je naše republika připravená čelit realitě kybernetického boje. 

Ačkoliv by se mohlo zdát, že pro kybernetický boj není na ukrajinském válčišti místo a že vše rozhodují dělostřelecké duely, drony a zteče mechanizovaných jednotek, opak je pravdou. Obě válčící strany provedly úspěšné útoky na finanční instituce nepřítele, lze důvodně předpokládat, že za vyřazením řídícího systému běloruské železnice stála hackerská skupina přinejmenším sympatizující s ukrajinským státem. Opakované „unesení“ televizního vysílání na dočasně okupovaném Krymu, kdy byl jeho obyvatelům místo běžného večerního vysílání vysílán projev prezidenta Ukrajiny, uniklo asi málokomu.

Budoucnost Skupiny kybernetických sil a informačních operací

Přestože v dnešní dynamicky se měnící bezpečnostní situaci je jen velmi obtížné předvídat vývoj událostí v delším časovém horizontu, některé trendy jsou přesto očividné. 

Tím prvním je rostoucí digitalizace všech zemí světa, včetně rostoucího významu umělé inteligence. Ruku v ruce s tím jde rychlost šíření informací, ale i dezinformací pomocí sociálních sítí, které pro některé skupiny už dávno nahradily tradiční média. To vše se nutně promítá i do způsobu vedení válek, kdy kognitivní válčení, tedy souboj o vůli nepřítele v nejširším slova smyslu, zejména v ruském doktrinálním myšlení, nikdy nekončí. 

Tím druhým je rychle rostoucí význam informačních a kybernetických sil, ale i rozsah jejich zodpovědnosti. Ruku v ruce s tím jde i nárůst počtu personálu zabezpečujícího tyto operační schopnosti. Jeden údaj za všechny – Skupina kybernetických sil a informačních operací za krátkou dobu své existence více než zdvojnásobila svoji velikost a tento trend bude i nadále pokračovat. Jedním z předpokladů, aby tomu tak i nadále bylo, je atraktivita pro budoucí vojáky. 

Zdá se, že kombinace přitažlivého města Olomouc v srdci Moravy, spolu se specifickou náplní práce, je klíčem k dalšímu růstu. Na rozdíl od jiných druhů sil je totiž soubor znalostí a dovedností, které jsou pro službu žádané, přenosný nejen dovnitř, ale i ven. Skupina kybernetických sil totiž hledá uchazeče, kteří mají vlohy působit jako marketingoví manažeři, vyjednavači, analytici, správci sociálních sítí, copywriteři, kameramani, fotografové, střihači a mnoho dalšího. Tyto vlohy, které je do sil přivedly, mohou následně snadno uplatnit i po případném odchodu do zálohy na seniorních postech v civilním sektoru.

Celkově lze současnou situaci Informačních a kybernetických sil popsat citátem zakladatele britského výsadkového vojska generála Fredericka Browninga: „Výsadkáři nemají žádnou minulost, ale o to slavnější budou mít budoucnost.“ 

Tam, kde stáli výsadkáři na počátku 40. let 20. století stojí příslušníci Informačních a kybernetických sil dnes.