V souvislosti s nedávným rozhodnutím české vlády o zahájení vyjednávání s americkou stranou o nákupu letounů 5. generace F-35 se v českých médiích vyrojila spousta více či méně sofistikovaných analýz těchto letounů včetně jejich porovnávání (nejen cenového) s ostatními stroji. Na následujících řádcích se pokusím stručně shrnout ty nejvýznamnější schopnosti letounu F-35, který je ČR a spojencům v Severoatlantické alianci (kromě Turecka) k dispozici.

Pokud dojde k podpisu smlouvy mezi českou a americkou vládou, mělo by nadzvukové taktické letectvo Vzdušných sil AČR údajně obdržet letouny F-35 na konci této dekády. Ačkoliv prozatím není jasné, jak se vyvine situace ohledně nejnovějšího modernizačního balíčku Block 4 (kterým by měly být vybaveny i potenciální letouny pro AČR), minimálně finské letectvo by mělo obdržet letouny vybavené právě tímto balíčkem, který nabízí integraci nových, zejména evropských zbraňových systémů a vylepšení stávajících prostředků. Otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat uvedení tohoto balíčku do amerického letectva. Poslední zprávy hovoří o letech 2027-2029.

Foto: 20. července po zasedání vlády ministryně obrany dostala od vlády pověření jednat s americkou vládou (do října 2023) ohledně pořízení letadel F-35. | Shutterstock

Další novinkou a velmi důležitým vylepšením je logistický systém ODIN, který má v letounu nahradit problémový systém ALIS. Prozatím systém ODIN, kromě ozbrojených sil Spojených států, testují také letci v Nizozemí, Velké Británii nebo Itálii, což by ČR mohlo přinést relevantní data o finanční a logistické náročnosti provozu letounů F-35. 

Americké letectvo také aktivně rozšiřuje schopnosti letounu F-35 pro jeho propojení s ostatními prostředky napříč doménami. Již v roce 2016 například americká námořní pěchota ve spolupráci s námořnictvem otestovala možnosti propojení letounů F-35B a systému protiraketové obrany Aegis. Pro AČR relevantnější je však schopnost systému DAS (Distributed Aperture System) dodávat data pro sledování mezikontinentálních balistických střel prostředkům protivzdušné obrany (PVO) Patriot a THAAD.

V roce 2018 pak proběhl, opět za účasti americké námořní pěchoty, pro AČR další relevantní test – propojení F-35 a raketového systému HIMARS. Právě propojení těchto dvou prostředků může být potenciálně inspirující zvláště ve vztahu k dalším cvičením americké armády se systémy HIMARS a jejich nasazení pomocí letounů C-130. V roce 2019 pak americké letectvo ve spolupráci s americkou armádou otestovalo možnost spolupráce letounů F-35 s hlavňovým dělostřelectvem, konkrétně houfnicemi M109A6 Paladin při ničení prostředků protivzdušné obrany.

Mise k potlačení nebo zničení prostředků PVO patří mezi primární úkoly letounů F-35, které v budoucnu obdrží novou střelu AGM-88E AARGM-ER určenou právě k ničení radarů PVO. Kromě toho také americké letectvo společně s výrobcem spolupracuje na balíčku umožňujícím provádět operace k potlačení nebo ničení PVO v plném rozsahu. Balíček bude dostupný i pro zahraniční uživatele F-35 a s největší pravděpodobností se jedná o přidání nových senzorů a integraci nových zbraňových systémů. 

F-35 by mimo jiné měla umožňovat blízkou/přímou leteckou podporu (Close Air Support, CAS), kdy u amerického letectva měly před lety právě letouny F-35 Lightning II zcela převzít úkoly letounů přímé palebné podpory A-10 Thunderbolt II.

Důležitou součástí schopností letounů F-35 je také v budoucnu možnost jejich propojení s bezpilotními prostředky ovládanými piloty F-35. Výrobce letounů, společnost Lockheed Martin, aktuálně vyvíjí koncept, který letouny propojí s drony, jež budou působit jako nahraditelné návnady nebo jako nosiče zbraňových systémů a průzkumných senzorů. Takovéto nosiče by mohly nést například až 8 střel AMRAAM. Letoun F-35 by pak mohl ovládat až pět těchto bezpilotních nosičů. 

Americké F-35 jsou vybaveny systémem Blue Force Tracker, který zajišťuje vysokou úroveň situačního povědomí, tedy vlastní pozici, umístění a stav spřátelených jednotek apod. Pro zajímavost můžeme uvést, že stejný systém používají např. i německé tanky Leopard 2 A7, které má Ministerstvo obrany ČR v plánu pořídit pro 7. mechanizovanou brigádu jako náhradu za dosavadní tanky T-72M4 CZ. AČR v současné době používá systém BVIS (Bojový vozidlový informační systém), a je tak otázkou, nakolik bude tento náš systém kompatibilní či bude schopen kooperovat se systémem Blue Force Tracker resp. nakolik nám americká strana umožní do jejich systémů přístup, aby se případně dala kompatibilita systémů zajistit. 

Ačkoliv některé z výše zmíněných schopností mohou působit jako sci-fi, jedná se o projekty, na kterých se vší vážnosti americké ozbrojené síly pracují. Vzhledem k tomu, že české letectvo resp. celá AČR nikdy podobnými schopnostmi nedisponovala, mohou úvahy o těchto schopnostech a možnostech nasazení letounu F-35 v českých podmínkách znít směšně. Na druhé straně však nelze argumentovat, že pokud české letectvo tyto schopnosti doposud nemělo, znamená to, že je nepotřebuje a do budoucna potřebovat ani nebude. Globální bezpečnostní prostředí se velmi rychle mění a čas na reakci je minimální.

Každopádně bude velmi záležet, v jaké zbraňové konfiguraci MO ČR případné letouny F-35 nakoupí ve smyslu maximálního využití výše popsaných schopností. Pokud by se z nějakého důvodu nakonec akvizice amerických letounů neuskutečnila, mohl by pak nastat scénář, který před několika dny popsal kolega Samek, tedy využití modernizace stávajících Gripenů C/D a následný přechod na nejmodernější verzi Gripen E.

Zdroj: Air Force Magazine, Air Force Magazine, Defense News, Defense News, Defense One, LM, The Drive