Čadský prezident Mahamat Déby vyzval Maďarsko během své zářijové návštěvy Budapešti k nasazení vojenských sil v Čadu. Maďarská vláda souhlasila a vyjádřila zájem posílit vojenskou spolupráci s N'Djamenou, zejména v oblasti dodávek zbraní a vybavení pro čadskou armádu či poradenství a operační podpory. Oficiálním cílem plánované vojenské mise je boj proti migraci, objevují se ovšem i zprávy o zákulisních obchodních dohodách nebo spekulace o zřízení proruského zpravodajského centra.

Maďarský premiér Viktor Orbán přivítal 8. září v Budapešti čadského prezidenta Mahamata Débyho. Během jeho návštěvy podepsali oba představitelé dohodu o vyslání dvou set maďarských vojáků do Čadu, kteří budou „poskytovat poradenství, podporu a mentoring“ místním ozbrojeným silám a „chránit maďarské občany a maďarské národní zájmy“.

Poprvé se o záhadné vojenské misi v Čadu začalo hovořit v listopadu loňského roku, kdy maďarský parlament schválil usnesení o vyslání vojenské jednotky do Afriky. Na deset měsíců se toto téma vytratilo z veřejného prostoru, avšak nyní se nadobro vrátilo a vyvolalo rozsáhlé spekulace. Podle kritiků neexistuje pro vyslání vojáků do Čadu, jedné z nejchudších zemí světa a pro maďarskou diplomacii neprobádaného území, žádný racionální argument. Maďarsko nemá v regionu žádné obchodní zájmy a nenachází se tam žádná maďarská komunita. 

Čad sousedí s Kamerunem, Libyí, Nigerem, Nigerií, Středoafrickou republikou a Súdánem. Se svými přibližně 19 miliony obyvateli zaujímá důležité postavení v oblasti Sahelu. Jeho strategická poloha na migrační trase do Evropy spolu s postavením klíčového spojence Západu podtrhuje jeho význam na globální geopolitické šachovnici. „Čad je klíčovou zemí v boji proti nelegální migraci v Africe. Migraci z Afriky do Evropy nelze zastavit bez zemí sahelského regionu. Proto Maďarsko buduje partnerství s Čadem. Dnes a zítra na tom pracujeme s prezidentem Débym,“ uvedl během návštěvy čadských představitelů v Budapešti Viktor Orbán.

Maďarská vláda zastává silné protiimigrační názory a obviňuje EU, že nedokáže zabránit nelegální migraci u jejího zdroje. Svou aktivitou v Africe se proto snaží o odlišný přístup k tomuto bezpečnostnímu riziku. Komplexní program pomoci zahrnující hospodářské, humanitární a sociální kapitoly má čadským orgánům pomoci udržet stabilitu země a omezit nelegální migraci. Budapešť svou přítomnost v Čadu pravděpodobně také využije ke snížení počtu uprchlíků, které je povinna přijmout na své území v rámci unijních kvót. 

„Nelegální migraci nelze zastavit bez spolupráce s regionem Sahelu,“ zdůraznil Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu. Kristóf Szalay-Bobrovniczky, ministr obrany v současné Orbánově vládě, k tomu vyzdvihl důležitost „společné protiteroristické spolupráce mezi Čadem a Maďarskem“. 

Do čadské mise je rovněž zapojen premiérův jediný syn Gáspár Orbán. Absolvent prestižní britské vojenské akademie Sandhurst již dříve v Africe žil (učil fotbal v Ugandě) a ministerstvem obrany byl oficiálně jmenován styčným důstojníkem pro potřeby mise. Budapešť jeho zapojení obhajuje jazykovými a odbornými znalostmi, Gáspár je totiž důstojníkem maďarské armády. Jak informovaly investigativní stránky VSquare, na jednáních za zavřenými dveřmi Orbánův syn vojenskou přítomnost v Čadu spojuje s budoucími lukrativními obchodními příležitostmi v souvislosti s těžbou ropy a uranu. Zůstává však nejasné, jak by Maďarsko z těchto zdrojů vzhledem k obrovské vzdálenosti mezi oběma zeměmi (4 000 km) a nedostatku technologií pro zpracování (např. na obohacování uranu) profitovalo. 

Maďarská ropná rafinerie a jaderná elektrárna jsou dnes kompatibilní pouze s ruskou ropou a jaderným palivem. Případný maďarsko-čadský podnik bude proto vyžadovat určitou formu spolupráce s Ruskem, které pro Maďary rozšiřuje jadernou elektrárnu Paks. Kvůli tomuto spojení Maďarsko odmítá podpořit sankce vůči Rosatomu a Moskvě možná pomáhá upevnit kontrolu nad čadskými zásoby uranu na úkor Francie. Gáspár Orbán letos vedle Čadu zavítal též do Nigeru, země oplývající bohatými uranovými doly, jež ovládá Ruskem podporovaná vojenská junta.

Kromě boje proti migraci a zájmu o nerostné suroviny Budapešť podpoří N'Djamenu půjčkou ve výši 200 milionů dolarů na posílení zemědělství a potravinářského průmyslu. Maďarská státní humanitární organizace Hungary Helps navíc věnuje milion amerických dolarů čadskému zdravotnictví „na boj proti epidemiím“. Tato organizace v Čadu již zřídila regionální kancelář, která má podle svých internetových stránek pomoci „učinit z Afriky zemi příležitostí, nikoliv zemi nebezpečí“. Orbánova vláda lobbuje za další finanční prostředky na evropské úrovni a pro Čad žádá nižší desítky milionů eur z Evropského mírového nástroje (European Peace Facility). 

Fidel Amakye Owusu, ghanský bezpečnostní analytik ze společnosti Riley Risk, pokládá maďarské zájmy v Čadu za totožné s ruskými. Budapešti a Moskvě jde podle něj hlavně o byznys. Viktor Orbán se druhotně snaží získat politické body v době, kdy armády z jiných evropských zemí (hlavně Francie) ztratily přízeň místních vlád a snižují svou přítomnost v Sahelu. „Nejprve se musíme podívat na přitažlivé faktory, které by mohly Budapešť do Sahelu nebo Čadu lákat, konkrétně na bohatá a nevyužívaná naleziště ropy, uranu a zlata,“ řekl Owusu. „Maďarsko chce získat svůj podíl na afrických zdrojích. Zlato, kobalt, lithium a další suroviny představují hlavní důvody, proč se Budapešť do Sahelu chystá.“

Protiimigrační a hospodářské faktory jsou nicméně dle stránek VSquare pouhou záminkou. „Slyšeli jsme, že maďarská vláda hodlá v Čadu zřídit středisko vojenské rozvědky, což nás znepokojuje. Od Prigožinovy smrti a rozpadu skupiny Vagner ztratilo Rusko v Africe určitý vliv. Obáváme se, že maďarské vojenské zpravodajské centrum bude sloužit ruským zájmům,“ pronesl pod podmínkou anonymity jeden středoevropský úředník. „Podezřívám kremelské představitelé, jako je Sergej Lavrov, z povzbuzování Maďarů k tomuto rozhodnutí. Pokud bude Rusko v příštích letech dále eskalovat konflikt [na Ukrajině], s jistou mírou pravděpodobnosti do něj bude zapojena i Afrika a migrace.“

Maďarsko jakékoli jednání ve prospěch Ruska odmítá. Prostřednictvím László Mátého, svého zvláštního vyslance pro Sahel, se ohradilo proti podezření ze zastupování Moskvy nebo jiných zahraničních zájmů. Navzdory Orbánově pověsti vůči Kremlu nejpřátelštějšího politika v EU maďarská vojenská mise počítá s logistickou a zpravodajskou podporou Francie a USA. Brusel maďarské plány oficiálně uvítal ústy tiskového mluvčího: „Vzhledem k domácím a regionálním problémům je důležité, aby s Čadem spolupracovalo co nejvíce mezinárodních partnerů.“

Nezisková organizace BIRN s odkazem na nejmenované bezpečnostní odborníky zmínila jako „nejpravděpodobnější vysvětlení“ plánované mise snahu získat pro maďarskou armádu cvičiště, kde by mohla testovat svou nejnovější vojenskou techniku. „Ambicí Maďarska je dostat na zahraniční mise 1 000–1 200 maďarských vojáků. Od stažení z Afghánistánu a Iráku ale neexistují žádné konfliktní zóny s vysokou intenzitou, kde by jeho speciální jednotky mohly cvičit a rozvíjet své dovednosti,“ uvedl jeden ze zdrojů pro BIRN. Budapešť se sice s přibližně 800 vojáky podílí na mezinárodních mírových misí v Bosně a Hercegovině (EUFOR – ALTHEA) a Kosovu (KFOR), ale ty nenaplňují vládní představy. „Přejí si zahájit vlastní misi, výcvik ve zcela odlišných geografických a klimatických podmínkách,“ objasnil jeden z odborníků.

Relativně malá maďarská jednotka na akci v Sahelu možná nakonec nabídne místním vládám zajímavou alternativu. Ruští žoldnéři nyní působí v mnoha zemích regionu (Burkině Faso, Mali, Nigeru a Středoafrické republice), ale ne v Čadu, což hraje do karet Budapešti. Vzhledem k politickým problémům s přítomností francouzských vojáků mohou Maďaři získat některé bezpečnostní a vojenské zakázky namísto Rusů. 

I přes malý rozsah bude mít mise značný symbolický efekt z pohledu zahraniční politiky, kdy Evropané svou fyzickou přítomností ukáží snahu něco dělat s bezpečnostní situací za svými hranicemi. Skromné vojenské nasazení dvou set vojáků z evropské země zapůsobí jako odstrašující prostředek, pomůže humanitární pomoci dostat se na místo určení a přispěje ke stabilizaci Čadu, který hostí velké množství uprchlíků. Pokud Maďarsko svou akci v Africe dotáhne do úspěšného konce s pozitivními výsledky (ať už bezpečnostními, hospodářskými nebo vojenskými), stane se velmi pravděpodobně vzorem pro další členy EU podobné velikosti, včetně České republiky. 

Jak náš magazín nedávno informoval, Praha již zvažuje vyslání třicítky vojáků do Mauretánie, kde mají vést protiteroristický výcvik speciálních sil. Češi tím podobně jako Maďaři v Čadu nejen přispějí ke zvýšení bezpečnosti Sahelu a snížení migrace do Evropy, ale také získají cenné kontakty pro budoucí hospodářskou spolupráci. V případě šikovně propojené armádní a podnikatelské mise mohou české firmy snadněji získat přístup na mauretánský trh a k místnímu nerostnému bohatství (zejména mědi, zlatu a železné rudě).

Zdroj: BIRN, Politics-DZ, VSquare, DW,