Specializované mobilní týmy českých ženistů, chemiků, zdravotníků a odstřelovačů vloni v Polsku vycvičily téměř tisíc ukrajinských vojáků. Jejich mise pod hlavičkou EUMAM (European Union Military Assistance Mission) bude pokračovat i letos, a to ve vyšším počtu. Podle velitele první rotace kapitána Pavla Kince je společná příprava přínosná i pro české vojáky: „Díky aktuálním zkušenostem z bojiště můžeme aktualizovat naše vlastní operační postupy, vytvářet udržitelná řešení, pracovat na prevenci budoucích konfliktů a posilovat spolupráci s ostatními partnery.“

Nasazení mobilních týmů se koordinovalo ve spolupráci se styčnými důstojníky Armády ČR, kteří byli začleněni do struktury mnohonárodního velitelství výcviku mise CAT-C (Combined Arms Training – Command) v Polsku.

Intenzivní výcvik jednoho turnusu trval zpravidla pět týdnů

„Intenzivní výcvik u ženijní přípravy a přesné střelby trval zpravidla pět týdnů. Měsíc byl věnován výcviku, poslední týden proběhlo závěrečné cvičení k ověření získaných dovedností na úrovni sladěnosti rot,“ přiblížil kapitán Pavel Kinc.

Výcvik přesných střelců byl zaměřen na základní teorii od výpočtu vzdálenosti, balistické křivky, nauky o zbrani až po samotné střelby z dostupných zbraní, které zabezpečovala polská armáda. Příprava nezahrnovala pouze střelby, ale veškeré související úkoly odstřelovače po obdržení úkolu, jako je naplánování přesunu, skrytý přesun na pozici, pozorování prostředí a na závěr návrat k jednotce.

Teorii ženijního výcviku doprovázely nácviky s maketami, cvičnou municí a náloživem. Každý týden probíhalo i ostré trhání, během něhož si ukrajinští vojáci mohli vyzkoušet prakticky veškeré dovednosti.

Zdravotní i chemický výcvik probíhal v týdenních blocích. Zdravotnická příprava probíhala dle standardu armád NATO v rámci přípravy TCCC/CLS (Tactical Combat Causalty Care/ Combat Life Saver). Instruktoři zaměřovali praxi na poskytování první pomoci přímo v poli s důrazem na ošetření střelných zranění a záchranu života. Výuka probíhala i v noci, kdy se ukrajinským vojákům simulovaly stresové podmínky například střelbou, výrazným hlukem nebo dýmem. Procvičovaly se i situace, kdy je na místě větší počet zraněných než zdravotníků (MASCAL) nebo je nedostatek zdravotnického materiálu.

Čeští chemici byli začleněni do polského týmu, který se specializoval na ošetření osob zasažených zbraněmi hromadného ničení (ZHN). Češi měli na starosti oblasti přímo zasahující do CBRN problematiky (dekontaminace, použití detekčních přístrojů a prostředků individuální ochrany). Ošetřování osob zasažených zbraněmi hromadného ničení měli v kompetenci Poláci. Výcvik se vždy skládal z teorie a praxe zakončené nácvikem reakce na CBRN incident, při němž ukrajinští vojáci prokázali schopnost evakuovat raněnou osobu z kontaminované oblasti, vyprostit ji z prostředků individuální ochrany a dekontaminovat raněného pomocí vystavěného místa lehké dekontaminace. Na závěr museli raněnému poskytnout zdravotní péči a naložit ho na odsunový prostředek.

Pro výcvik byly vyčleňovány ukrajinské mechanizované a pěší prapory. Již od samotného začátku vnímali ukrajinští vojáci české instruktory velmi pozitivně. Bylo to dáno zejména jejich nasazením, motivací, připraveností na výcvik a schopností učit. „V naprosté většině Ukrajinci doslova „hltali“ veškeré informace a měli snahu naučit se co možná nejvíce tak, aby byli připraveni,“ shrnul atmosféru českého působení velitel první rotace Pavel Kinc.

Sdílení zkušeností pomáhá

Společná cvičení, výměna znalostí a dovedností a sdílení zkušeností přímo z válečného konfliktu pomáhají podle něj aktualizovat vlastní operační postupy v případě reálného konfliktu a dále napomáhají k vytvoření udržitelných řešení, prevenci budoucích konfliktů a posílení globální spolupráce ve prospěch míru a bezpečnosti v Evropě.

Podle velitele první rotace bylo nasazení v Polsku v prvopočátcích velkou neznámou. Postupně se však podařilo nastavit funkční systém výcviku, který vyhovoval aliančním partnerům i ukrajinským jednotkám. „Pro polskou stranu jsme byli nepostradatelným prvkem výcviku především z pohledu společného posílení úsilí EU k zabezpečení vlastních obranných schopností Ozbrojených sil Ukrajiny. Velitelé polských jednotek oceňovali naši organizovanost a profesionální přístup k výcviku,“ dodal na závěr kapitán Pavel Kinc.

Záštitu nad výcvikem převzalo 2. úkolové uskupení

Činnost mobilních výcvikových týmů bude v Polsku pokračovat i v tomto roce. Kromě potvrzení pokračování samotného výcviku příslušníků Ozbrojených sil Ukrajiny v rámci mise EUMAM UA dojde také k navýšení počtů instruktorů. „Návrh zachovává stávající počty pro pobyt, tedy do 800 osob v jednom okamžiku. Nově se rozšiřuje o instruktory ze států NATO pro výcvik i nad rámec asistenční mise EU pro Ukrajinu,“ sdělila na konci minulého roku ministryně obrany Jana Černochová s tím, že se zvýší počet instruktorů Armády ČR, kteří mohou působit na území států EU v rámci asistenční mise EU z dosavadních 55 na 70 osob. To vyplývá především z potřeby nasazení vyššího počtu tlumočníků, specialistů ve vybraných výcvikových týmech a vojáků zabezpečujících logistickou podporu mobilních týmů při výcviku mimo území ČR. Návrh také umožňuje zapojení do 20 vojenských instruktorů do výcviku ukrajinských vojáků na území států NATO mimo asistenční misi EU.

„Finanční výdaje související s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR za účelem výcviku příslušníků ozbrojených sil Ukrajině v roce 2024 se odhadují na 252 milionů korun,“ sdělila v prosinci minulého roku ministryně obrany Jana Černochová, podle které zahraniční mise potvrzují pozici Česka jako zodpovědného spojence a partnera a zároveň také slouží ke zlepšení stavu a funkčnosti českých vojenských jednotek.

Česká armáda tak letos vysílá již druhou rotaci této mise, a i nadále bude poskytovat odborný výcvik a školení ukrajinským vojákům s cílem zvyšovat jejich operační efektivitu a připravenost. Jádro 2. úkolového uskupení tvoří vojáci 43. výsadkového pluku v Chrudimi, kteří kromě velení a logistické podpory úkolového uskupení vyčleňují výcvikové týmy zdravotníků a odstřelovačů. Uskupení dále doplňují specialisté na ochranu proti zbraním hromadného ničení z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci a ženisté z 15. ženijního pluku, konkrétně ze 153. ženijního praporu v Olomouci.

Struktura složení mobilního výcvikového modulu zůstává stejná. Čeští vojáci ženijního a zdravotnického mobilního týmu, a týmu odstřelovačů již v minulých dnech odjeli na první výcvikový turnus. Na konci ledna bude nasazen i mobilní tým chemiků.

„Zahájili jsme další rok působení mobilního modulu, který Armáda ČR vysílá v rámci asistenční mise EU na podporu Ukrajiny. Naším úkolem bude nadále poskytovat odbornou pomoc, výcvik a školení ukrajinským vojákům. Pomůžeme tak zvyšovat jejich vojenské dovednosti a schopnosti rychle a flexibilně reagovat na různé bezpečnostní výzvy. To zahrnuje nejen samotný výcvik, ale také vytváření prostoru pro výměnu zkušeností a znalostí,“ sdělil svá očekávání velitel druhé rotace kapitán Ondřej Kučera.

Čeští vojáci již také na našem území vycvičili na 3 500 ukrajinských kolegů. V loňském roce se na výcviku ukrajinských vojáků většinově shodl i výbor pro obranu, který pomoc Ukrajině nejen ve formě výcviku shledává jako příkladnou.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR