Gen. Václav Vlček: Obrovský rozsah odborností pod Velitelstvím pro operace musí šlapat jako orchestr

 15. 04. 2024      kategorie: CZ DIALOGY

Velitelství pro operace je samostatným operačním velitelstvím v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, které komplexně odpovídá za plánování, nasazení, řízení a zabezpečení sil a prostředků Ozbrojených sil České republiky v operacích. Vzniklo k 1. 1. 2020 jako nástupce Společného operačního centra ministerstva obrany. Jeho úkolem je velet jednotkám nasazeným v misích, zahraničních operacích a na území České republiky. Současným velitelem Velitelství pro operace je generálmajor Václav Vlček, který má bohaté zkušenosti z misí UNPROFOR v Chorvatsku, IFOR v Bosně a Hercegovině, ISAF v Afghánistánu a ve výcvikové misi EU v Mali. V rámci struktur NATO byl zástupcem náčelníka oddělení pro řízení operací NATO na Balkáně a zástupcem národního vojenského představitele ČR ve Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě. Právě generál Vlček byl dalším hostem našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s velitelem Velitelství pro operace generálmajorem Václavem Vlčkem / CZ DEFENCE

Jednoduše řečeno, náplň činnosti Velitelství pro operace je plánování a vedení operací u nás nebo v zahraničí. „Samotná činnost je poměrně rozsáhlá a je tam velké množství odborností a procesů, které velitelství musí řídit. Bavíme se o velitelství, které má asi sto padesát lidí plus k tomu ještě podpůrný prvek,“ říká v rozhovoru generál Vlček a doplňuje, že v Centru podpory operací působí dalších 100 lidí. Celý tento komplex musí řešit jak plánování, tak velení a řízení v operacích. „Plánování zabezpečuje v podstatě veškeré činnosti od personální, operační, logistické, zdravotní a finanční. Je to obrovský rozsah odborností, které jsou pod jedním velitelstvím, a musí to šlapat jako orchestr. To znamená, hlavní dirigent musí říct, kdy jaký nástroj hraje, aby to fungovalo,“ přibližuje generál činnost Velitelství pro operace. 

Připravované operace jsou dvojího charakteru. Buď se jedná o zahraniční mise, kdy je Armáda České republiky součástí většího celku, jako jsou například mnohonárodní operace NATO, operace EU nebo OSN. A pak jsou národní operace, kdy v tomto případě rozsah činnosti závisí na jejím konkrétním typu. „Každý typ má svůj plánovací proces. Konkrétně v NATO samozřejmě máme nastaveny standardy. Štáb je na to připravený, dostane zadání, kde je nastaveno, co ČR chce poskytnout pro konkrétní operaci. No a ten můj štáb potom sedne a řeší od zpravodajské činnosti až po finanční detaily celé akce a připraví operační plán nebo operační rozkaz,“ prozrazuje generál Václav Vlček.

Foto: Genmjr. Vlček při návštěvě vojáků v misi | VeOper
Foto: Genmjr. Vlček při návštěvě vojáků v misi | VeOper

Vojáci AČR v současné době působí v několika misích v menších jednotkách. „Aktuálně působíme ve 12 operacích. Jak jsem již zmiňoval, jedná se o všechny druhy –  o operace NATO, EU a OSN. My tam dáváme lidi dlouhodobě, řešíme vždycky samozřejmě priority ČR a zahraniční politiky a víceméně musíme naplnit mandát, který nám dá vláda a samozřejmě obě komory parlamentu,“ říká v rozhovoru generál Vlček. Podle typu mandátu se také určuje konkrétní zapojení našich vojáků do jednotlivých operací. Jde zejména o vojáky do štábů, kteří se začleňují do velení konkrétních misí v Africe a Evropě, na Blízkém východě. Asi nejvíce dnes lidé vnímají účast našich vojáků na východní hranici Aliance. „Máme tam dvě takové části od počátku, kdy vznikla NATO Enhanced Forward Presence (Alianční předsunutá přítomnost – pozn. redakce), kde samozřejmě bylo cílem Estonsko, Litva, Lotyšsko a Polsko. Následně po roce 2022, po ruském vstupu na Ukrajinu, se řešily i ostatní státy jihovýchodní části východního křídla Aliance,“ říká generál Vlček.

Foto: Minometná jednotka v Lotyšsku (2023) – střelby z minového vrhače MV-3 | VeOper
Foto: Minometná jednotka v Lotyšsku (2023) – střelby z minového vrhače MV-3 | VeOper

Působení našich vojáků v mezinárodním bojovém uskupení na Slovensku (MN BG SVK) hodnotí generálmajor Vlček jako velký úspěch. „My jsme tam vedoucí stát, byli jsme schopni zkoordinovat činnost všech ostatních států, které tam působí s námi. A samozřejmě i díky historickým vazbám na Slovensko jsme byli schopni zabezpečit pro všechny vojáky adekvátní podmínky v místě,“ hodnotí velitel Velitelství pro operace.

Foto: Působení našich vojáků v mezinárodním bojovém uskupení na Slovensku (MN BG SVK) hodnotí generálmajor Vlček jako velký úspěch | VeOper
Foto: Působení našich vojáků v mezinárodním bojovém uskupení na Slovensku (MN BG SVK) hodnotí generálmajor Vlček jako velký úspěch | VeOper

Důležitou součástí přípravy vojáků je samozřejmě také výcvik. Vojáci se zejména v letošním roce účastní velkého množství cvičení, a to u nás v ČR i v zahraničí. Tento rok je velmi specifický. Právě probíhá velké cvičení NATO, které se jmenuje Steadfast Defender 2024 a účastní se ho na 90 000 vojáků, včetně nového člena Aliance – Švédska. „Zahrnuje v podstatě nejen cvičení NATO, ale i národní cvičení, ale hlavně americká cvičení. Došlo k provázání tří druhů cvičení do jednoho velkého celku, které se v rámci celého roku budou navzájem prolínat,“ přibližuje generálmajor Vlček. Pro AČR byl pak podstatný začátek roku, kdy proběhlo cvičení na aktivaci hotovostních jednotek, které prověřilo všechny aktivní prvky armády v rámci NATO Response Force (NRF), včetně plné aktivace, kontroly, materiálu a dalších úkolů. „Prověřilo se, že máme aktivační dokumentaci v pořádku, vojáci vědí, co mají dělat a ten celek je funkční,“ hodnotí generál Vlček.

Foto: Ostré střelby z 152mm ShKH vz. 77 (DANA) v rámci mise v Litvě | VeOper
Foto: Ostré střelby z 152mm ShKH vz. 77 (DANA) v rámci mise v Litvě | VeOper

Dalším významným cvičením, které proběhlo na letišti v Bechyni a ve vojenském výcvikovém prostoru chemického vojska Tisá, bylo cvičení pod názvem LOYAL LEDA 2024. „Cvičily tři sbory. Pro nás bylo podstatné, že tady byl sbor německo-holandský. Už vloni jsme se domluvili, že by tento sbor rozmístil na našem území své velitelské prvky, místa velení, konkrétně hlavní místo velení a předsunuté místo velení, na dvě lokality,“ popisuje generál Vlček, podle kterého se úloha českých jednotek odehrávala ve dvou operačních liniích. První linií bylo poskytování podpory v místě nasazení na našem území, tedy Host Nation Support (HNS). Zde Armáda ČR poskytla lokalitu Bechyně a Tisá, včetně podpory přímo v místě spolupráce a spolupráce s velitelstvím. Druhou linií pak bylo poskytnutí virtuální divize a simulace činnosti divize, která spolupracovala s velitelstvím sboru. „Celkem šlo o tři divize, naše byla jedna z nich a naši vojáci byli v polské blízkosti, kde je velké centrum na simulaci a provádění velkých cvičení NATO,“ přibližuje generál Vlček. V rámci cvičení naši vojáci eliminovali činnost divize a divizních prvků a zároveň se učili činnosti na vyšších stavech vojáků. „Obě strany na tom něco získaly a pro nás bylo podstatné vyzkoušet si nejen Velitelství pro operace, ale i ostatní součásti armády. Jak by se vlastně fungovalo v případě rozmístění sborového velitelství v ČR a co to všechno obnáší,“ doplňuje velitel Velitelství pro operace genmjr.Vlček.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si povídali s velitelem Velitelství pro operace generálmajorem Václavem Vlčkem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si povídali s velitelem Velitelství pro operace generálmajorem Václavem Vlčkem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Významným prvkem pro výcvik vojáků a jednotek jsou bezesporu i cenné zkušenosti z reálných bojů na Ukrajině. O nich se vojáci s těmi ukrajinskými na cvičeních jak u nás, tak v Polsku baví na všech úrovních. „Jedná se samozřejmě o taktické zkušenosti, o zkušenosti i z velení a dalších věcí. Naše velitelství pro výcvik Vojenské akademie Vyškov má za úkol veškeré informace shromažďovat a připravit i publikaci o zkušenostech z Ukrajiny. Co tam funguje, co nefunguje, co je potřeba zlepšit – to nás zajímá,“ říká generál Vlček a doplňuje, že velký zájem je o taktické činnosti pro taktické jednotky. „Měli jsme v minulosti poměrně velká místa velení už na úrovni praporu, na úrovni brigády ještě větší. Snaha bude ta velitelství zmenšit, udělat více míst velení, navzájem se přepínat a rychle měnit pozice. To je jedna taková zkušenost. Další věc je samozřejmě používání bezpilotních prostředků, ale hlavně obrana a ochrana proti nim. Další věc je samozřejmě elektronický boj, je toho spoustu,“ uvádí v rozhovoru generál Vlček.

Foto: Výcvik ukrajinských vojáků | VeOper
Foto: Výcvik ukrajinských vojáků (mise EUMAM UA) | VeOper

V rámci nasazení našich jednotek nás zajímalo také využívání aktivní zálohy. „Aktivní zálohy jsme začali používat na východním křídle, tady se ukázal prostor pro to, abychom aktivní záložníky nasazovali v operacích, to v minulosti nebylo tak tak časté,“ říká generál Vlček a doplňuje: „Řekli jsme si ano, proč to nevyužít. Zároveň to je pro aktivní zálohy velká zkušenost jak fungovat v profesionálních jednotkách, kde je jejich vlastní úloha a potom ty zkušenosti přenést zpátky do ČR ke svým jednotkám aktivních záloh ke zlepšení výcviku.“

S velitelem Velitelství pro operace generálmajorem Václavem Vlčkem jsme dále rozebírali např. úlohu aktivních záloh ostatních aliančních států, naplňování a přípravu na úkoly v rámci HNS a mnoho dalšího. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP