Česká obec sokolská oslavila 162. výročí svého vzniku. Svoji nenahraditelnou roli sehrála nejen v prvních letech existence, ale zejména za 1. světové války při vzniku československých legií a pak v období První republiky. Za okupace Československa během 2. světové války byli sokolové opět v první řadě odporu proti nacistickým okupantům. A nezlomila je ani poválečná snaha o jejich socialistickou převýchovu v poúnorovém období. Dnes je Sokol opět svébytná organizace s více než 160 000 členy v tisícovce jednot po celé České republice. V jejím čele stojí před nedávnem zvolený starosta Martin Chlumský, který byl dalším hostem našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY. Hovořili jsme nejen o tom, co vše se v Sokole děje, ale rozebírali jsme také, jak může tato organizace přispět k potřebné odolnosti národa.

Video: Rozhovor se starostou České obce sokolské Martinem Chlumským / CZ DEFENCE

Historie Sokola se píše od roku 1862. 16. února byla založena Tělocvičná jednota pražská, později tedy Sokol. Známí jsou také dva zakladatelé, a to Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Miroslav Tyrš byl zvolen náčelníkem a Jindřich Fügner historicky prvním starostou Sokola. Během své existence byl Sokol více než třikrát zakázán. Významně se přitom podílel na vzniku Československé republiky. Sokolové se účastnili všech bojů, které v naší republice historicky probíhaly. A samozřejmě nesmíme zapomenout na sokolské slety, které se konají každých šest let. První byl uspořádán v roce 1882, tedy 20 let po založení Sokola. A jak dodává Martin Chlumský, tohoto prvního setkání se účastnilo přes 700 mužů, kteří cvičili a závodili na Střeleckém ostrově.

Rozvoj Sokola probíhal velmi dynamicky a záhy překročil hranice českých zemí tehdejší monarchie. „Idea Sokola nalezla ocenění u české populace právě díky důrazu na vlastenectví, na hodnoty, na usilování o samostatný československý stát. Idea se proto velmi rychle rozšířila. Už v roce 1865 například vzniká první zahraniční jednota v Americe, a to v Saint Louis, pak v Chicagu, takže rozvoj byl opravdu velmi dynamický,“ připomíná starosta Sokola.

Významným milníkem obce je role Sokola při atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, za kterou obrovské množství členů Sokola a jejich příbuzných zaplatilo životem. „V noci ze 7. na 8. října 1941 je známá akce Sokol, kdy bylo zatčeno více než 1 500 vrcholných činovníků ze žup, z jednot, ale i z ústředí. Velká většina z nich potom skončila v koncentračních táborech a nedožila se konce války. V reakci na tyto události vzniká v zahraničí idea atentátu na Reinharda Heydricha. A právě sokolové po výsadku parašutistů velmi často dávali potravinové lístky nebo poskytovali vlastní byty pro ubytování parašutistů. To všechno s vědomím toho, že jim i jejich rodinám hrozí postih. V tomto ohledu šlo o neskutečnou odvahu. Některé rodiny skutečně skončily na popravišti, jako například rodina Novákových,“ připomíná v rozhovoru úlohu sokolů za německé okupace Martin Chlumský. 

Množství členů a jednotlivých jednot ukazuje, že význam Sokola v české společnosti je velký a podle Chlumského se vrací i jeho předválečný přínos. „Když se podíváme na to, jak se po roce 1990 slety vyvíjejí, tak je skutečně vidět, že se členská základna mnohem víc spojuje s těmi základními myšlenkami Sokola. Mnohem víc vnímá vlastenecký význam a význam Sokola jako takového. Není to jenom o tom, že chodím do Sokola, ale jsem sokol. V tomhle si myslím, že se propojujeme s dobou před rokem 1948,“ říká Chlumský a doplňuje, propojení sportovního a myšlenkového vnímání stojí na třech pilířích. „Jednak je to sport pro všechny a opravdu nabídka je pro všechny věkové kategorie. Druhá část je výkonnostní sport, který ČOS často reprezentuje. Třetí oblast – a v tom je Sokol unikátní – je důraz na kulturu, na vzdělávání, na duševní péči a na podporu vlastenectví,“ dodává starosta ČOS.

Význam sokolských sletů se proměnil zejména po roce 1918. „Ve chvíli, kdy jsme získali samostatnost, byla tady Československá republika, tak byl splněn primární cíl. Postoj Sokola se poté vztahoval ke konkrétní době. A vždycky, když byla republika nějakým způsobem v ohrožení, sokolové se k tomu vždycky postavili. Sokol v tomhle nastavení zůstává i dál,“ říká Martin Chlumský, který věří, že v případě ohrožení národních hodnot by sokolové opět stáli v čele.

Základem práce Sokola je všestrannost. „Aby se náš organismus co nejlépe rozvíjel, je potřeba, aby si lidé vyzkoušeli co nejvíce podnětů. Není to jen gymnastika, ale je to pobyt v přírodě, atletika a také plavání. A samozřejmě jsou důležité i nějaké moderní a netradiční sporty,“ popisuje systém práce Chlumský. Primárním cílem je člověka vybavit dostatečnou mírou zdatnosti, a to nejen fyzickou, ale řekněme i duševní. Cílem práce Sokola je udržet jedince v co nejdelší pohybové a činorodé aktivitě. Tady se snažení ČOS blíží k návratu stavu, kterému se teď říká odolná společnost – silná nejen fyzicky, ale i psychicky. „Já se vrátím úplně na začátek, už pan Tyrš nad tímto uvažoval. Říkal – ve zdravém těle zdravý duch. Byl hodně ovlivněn darwinismem. Národy a jejich přežití vnímal tímto pohledem. Jenom ty národy, které jsou zdravé, aktivní a silné po všech stránkách, mají šanci na přežití,“ vysvětluje koncept zakladatelů Sokola Martin Chlumský. Tyrš říkal: „Národ nemusí být velký počtem – pokud jeho jednotliví členové jsou silní, pak má národ šanci na přežití.“ 

„Události, které se nyní dějí pár set kilometrů od nás, svědčí o tom, jak bude společnost fungovat, zda jsou lidé skutečně odolní nejenom fyzicky ale i psychicky. A k tomu si myslím, že Sokol směřuje,“ dodává Chlumský. Proto je důležitá také spolupráce s Armádou České republiky. V tomto ohledu je uzavřené memorandum o spolupráci s ministerstvem obrany a memorandum o spolupráci s hradní stráží. Spolupráce pak probíhá v několika rovinách. „Například s hradní stráží cvičí naše sokolská stráž, kde je součástí pořadová příprava. No a pak s armádou velmi často spolupracujeme při sokolských sletech, kdy nám pomáhá se zajištěním třeba zdravotnické pomoci. Potkáváme se pravidelně při pietních aktech. A v neposlední řadě se zapojujeme poměrně intenzivně do POKOSu, což jsou programy přípravy občanů k obraně státu,“ popisuje spolupráci starosta Sokola. Součástí jeho plánů je také účast armádních cvičenců na všesokolských sletech. Armáda se totiž těchto cvičení do roku 1948 pravidelně zúčastňovala. Tehdy se dokonce kromě naší armády účastnili i spojenecké armády, třeba z Rumunska nebo Jugoslávie. „Tam by bylo určitě na co navazovat. Pravda je, že dnes je to samozřejmě mnohonásobně obtížnější, co se týká organizace a podpory obecně,“ říká Chlumský. Vzhledem k rozšíření českého sokolského hnutí však můžeme vidět na sletech zahraniční cvičence, kterých je po světě velké množství. 

V nejbližším období by se mělo vedení Sokola zabývat podporou malých jednot, kterých je skoro padesát procent a které jsou dnes v malých obcích. Jde také o záchranu více než 700 nemovitostí po celé republice. „A když máte malou jednotu, je vás tam dvacet členů a máte sokolovnu, která potřebuje miliony, někdy i desítky milionů korun na rekonstrukci, tak je to velmi často zoufalý boj o jejich záchranu,“ plánuje pracovní úsilí do příštích voleb, které proběhnou za osm měsíců, nynější starosta České obce sokolské Martin Chlumský.

Pokud si pustíte celý rozhovor v úvodu článku, uslyšíte také, jak to bylo s restartem Sokola, jak je možné, že přežil socialismus anebo, jak se stát sokolem třeba i ve vyšším věku.

Zdroj: CZ DEFENCE