S využitím nových technologií v ozbrojených konfliktech se setkáváme stále častěji. Neustále roste význam dronů a různých bezpilotních prostředků a armády napříč kontinenty tento typ technologií zavádí do své výzbroje. Ovšem relativně snadná a levná dostupnost nových technologií, jakými útočné drony a bezpilotní letadla jsou, představují pro ozbrojené síly i pro státy samotné novou hrozbu, zejména pokud se k takovým technologiím dostanou různí nestátní aktéři. Význam moderních technologií a možné hrozby s nimi spojené musí vnímat i slovenská armáda. 

Na začátek je potřeba říct, že slovenská armáda ve velké míře ještě dnes spoléhá na několik desítek let starou vojenskou techniku sovětské výroby. To platí i pro systémy protivzdušné obrany (PVO). Slovenská armáda využívá systémy protivzdušné obrany 2K12 Kub, S-300 PMU a přenosné protiletadlové raketové komplety 9K38 Igla. Strategický dokument Bíla kniha o obraně Slovenské republiky z roku 2016 počítá s náhradou systémů 2K12 Kub. Předchozí vedení MO SR v čele s Petrem Gajdošem nastartovalo projekt nákupu nových kolových obrněných vozidel 8x8, přičemž platformu 8x8 lze využít právě i k rozšíření schopností jednotek PVO. MO SR vybralo BOV 8x8 Vydra, na jehož vývoji se podílela finská společnost Patria. Po nástupu Jaroslava Nadě do funkce ministra obrany po volbách 2020 se však projekt kolových transportérů 8x8 kvůli různým kontroverzím zastavil a nové vedení ministerstva v současnosti realizuje průzkum trhu na nová pásová BVP. Projekt kolových bojových vozidel by však neměl skončit vzhledem k nutnosti modernizace systémů protivzdušné obrany.

Systém IM-SHORAD

V dubnu letošního roku 5. prapor 4. protivzdušného dělostřeleckého pluku americké armády, který je dislokován v německém Ansbachu, obdržel jako první jednotka mobilní systém protivzdušné obrany krátkého dosahu IM-SHORAD (Initial Maneuver Short-Range Air Defense). Systém IM-SHORAD je výsledkem spolupráce společností General Dynamics Land Systems a společnosti Leonardo DRS. Poprvé byl prototyp tohoto systému představen ve Washingtonu v roce 2019 na výročním zasedání a výstavě AUSA. Systém IM-SHORAD je navržen tak, aby byl schopen ničit vrtulníky, letouny, střely s plochou dráhou letu a drony skupiny 1, 2 a 3 a chránit tak manévrující jednotky.

Foto: V dubnu letošního roku 5. prapor 4. protivzdušného dělostřeleckého pluku americké armády, který je dislokován v německém Ansbachu, obdržel jako první jednotka mobilní systém protivzdušné obrany krátkého dosahu IM-SHORAD (Initial Maneuver Short-Range Air Defense) | U.S. Army / CC BY-NC-ND

Pro upřesnění, zmíněné skupiny bezpilotních letadel se odvíjejí od kategorizace podle americké armády a můžeme ji najít v materiálu americké armády s názvem „U.S. Army Unmanned Aircraft Systems Roadmap 2010-2035“. Skupin bezpilotních letadel je celkem pět. Jak již bylo zmíněno, systém IM-SHORAD je schopen ničit bezpilotní letadla první, druhé a třetí skupiny. Do první skupinu zařazujeme podle klasifikace americké armády prostředky s maximální vzletovou hmotností pod 20 liber (přibližně 9 kilogramů), dosahují rychlosti menší než 100 uzlů a jsou určeny pro vykonávání úkolů ve výšce maximálně 1200 stop (přibližně 365,7 metrů nad zemí). Druhá skupina bezpilotních letadel je klasifikována hmotností od 21 do 55 liber (přibližně 9,5 až 25 kilogramů), rychlostí pod 250 uzlů a operují v malých a středních výškách (3500 stop – cca. 1066 metrů nad zemí). Pro třetí skupinu bezpilotních prostředků platí, že hmotnost je menší než 1320 liber (necelých 600 kilogramů) rychlost nepřevyšuje 250 uzlů a operují ve středních výškách (méně než 18000 stop nad úrovní moře).

Zpět k systému IM-SHORAD. Základní platformou, která byla pro systém IM-SHORAD zvolena je obrněné bojové vozidlo Stryker A1 od společnosti General Dynamics Land Systems. Modul IM-SHORAD, který je osazen na vozidlech Stryker A1 a nese název RIwP (Reconfigurable Integrated-weapons Platform), dodala společnost Leonardo DRS. Věž od společnosti Leonardo DRS je vyzbrojena odpalovacím systémem FIM-92 Stinger se čtyřmi střelami země-vzduch, dvěma naváděnými střelami AGM-114L Longbow Hellfire, 30 mm automatickým kanónem XM914, kulometem M240 ráže 7,62 mm, senzorovými systémy s elektro-optickými a infračervenými kamerami pro zaměřování cílů a situační povědomí. Kromě toho je vozidlo Stryker A1 vybaveno i systémem identifikace vlastní – cizí (IFF), jako i víceúčelovým hemisférickým radarem. Podle informací webu army-technology.com disponuje IM-SHORAD i prostředky elektronického boje, které mají zlepšit schopnosti v oblasti situačního povědomí. Do budoucna americká armáda uvažuje i nad využitím laserů pro zvýšení efektivity v boji proti vzdušným hrozbám.

Foto: Systém IM-SHORAD (na snímku) je schopen ničit bezpilotní letadla první, druhé a třetí skupiny | U.S. Army / CC BY-NC-ND

Inspirace pro Slovensko?

Za posledních několik let bylo možné vidět několik příkladů využití moderních vojenských technologií, zejména dronů a bezpilotních letadel v praxi. Můžeme zmínit například válku v Náhorním Karabachu, útoky jemenských Hútiů (Ansar Alláh) na ropná pole v Saudské Arábií, nebo útoky dronů na ruské pozice v Sýrii. Tyto a další příklady by neměly uniknout slovenské armádě, která by měla uvažovat o tom, jak těmto hrozbám v budoucnu čelit, protože i komerční drony se dají osadit zbraňovými systémy nebo výbušninami. Jednou z možností, jak by se Slovensko mohlo připravit na tento typ hrozeb a zároveň oživit vojskovou protivzdušnou obranu, je právě zavedení systému, jakým je IM-SHORAD na platformě 8x8. Důvodů je několik. Jedním například je, že systémy 2K12 Kub, a i budoucí náhrada těchto systémů, budou sloužit především na obranu strategických cílů a kritické infrastruktury, a ne jako vojsková PVO. Používané 9K38 Igla jsou přenosné prostředky, nicméně je nutné tyto systémy na místo určení dopravit a následně uvést do bojové pohotovosti. Zavedením obdobného systému, jakým je IM-SHORAD, do výzbroje slovenské armády by zanikla nutnost rozkládat protiletadlový raketový komplet a obsluha zbraní by mohla zůstat v obrněném vozidle. Došlo by k zajištění vojskové PVO, která by chránila přímo manévrující jednotky. Projekt podobný vozidlu IM-SHORAD může být jedním z důvodů proč pokračovat v akvizici kolových bojových vozidel.

Zdroj: army.mil, army-technology.com, leonardodrs.com, rosap.ntl.bts.gov, thedrive.com