V Polsku byl v létě minulého roku zahájen projekt Otokar Brzoza. Jedná se o projekt „stíhače tanků“ pro polskou armádu, resp. jde o vozidla, která jsou schopna odpalovat protitankové řízené střely. Vzhledem k variabilitě polských vozidel jsou v nabídce různá řešení. Za úvahu také stojí, zdali by byl podobný projekt využitelný i v rámci AČR.

Polský projekt 

V rámci rozsáhlé modernizace polských pozemních sil se připravuje modernizace a přezbrojení jednotek, které mají dosud ve výzbroji sovětská vozidla BRDM-2 vybavená protitankovými řízenými střelami Maljutka. Polská armáda plánuje rozmístit nové stíhače tanků na polsko-litevské hranici (v angličtině známé jako Suwalki Gap), což je oblast, ve které se v případě otevřeného konfliktu s Ruskem odehraje zásadní střetnutí. Jak známo, Rusko stále spoléhá na sílu svých úderných tankových jednotek – nedávno byla například v Západním vojenském okruhu reaktivována 1. gardová tanková armáda. Právě proti ruským tankovým jednotkám je určen nový stíhač tanků projektu Ottokar Brzoza. Šanci mají jak pásové, tak kolové platformy. Výběrového řízení se účastní jak polské, tak renomované zahraniční firmy jako například MBDA, Lockheed Martin nebo Rheinmetall. 

V rámci tohoto článku se budeme soustředit na dvě konkrétní varianty – nabídku MBDA a nabídku společnosti Rafael, resp. polské PGZ. První jmenovaná nabídka společnosti MBDA obsahuje tři možné varianty nosiče víceúčelových střel Brimstone – kolové obrněné vozidlo Zubr, kolové bojové vozidlo Rosomak (polská varianta vozidla Patria) a pásové bojové vozidlo pěchoty BVP-1. Střela Brimstone je naváděná pomocí radaru nebo poloaktivního laseru. Dosah střely je více než 12 km. Konkurenční výhodou varianty Brimstone je fakt, že polské společnosti již vyrábějí komponenty této střely a společnost Mesko je součástí globálního dodavatelské řetězce MBDA.

Foto: Nabídka společnosti MBDA obsahuje tři možné varianty nosiče víceúčelových střel Brimstone – kolové obrněné vozidlo Zubr, kolové bojové vozidlo Rosomak (polská varianta vozidla Patria) a pásové bojové vozidlo pěchoty BVP-1. | archiv společnosti MBDA / CC BY NC-ND

Druhá jmenovaná nabídka izraelské společnosti Rafael ve spolupráci s polskou státní zbrojovkou PGZ zahrnuje varianty pro kolové bojové vozidlo Rosomak a pásové bojové vozidlo pěchoty BVP-1. V budoucnu může být odpalovací zařízení umístěno na polskou platformu Borsuk. Stíhač tanků společnosti Rafael je vyzbrojen protitankovou řízenou střelou SPIKE NLOS (Non-Line of Sight), která má dosah až 32 km a je schopná pasivního navádění – bez jakéhokoliv vyzařování radiových nebo laserových paprsků. Ačkoliv se jedná o izraelskou protitankovou střelu, je plně kompatibilní s normami NATO, což dokazuje i vysoký počet států NATO, v jejichž výzbroji se různé varianty této střely nachází (včetně ČR). Důkazem evropského zájmu o střelu SPIKE je také založení společnosti Eurospike, v jejích vlastnické struktuře figuruje i společnost Rheinmetall. Kromě projektu Otokar Brzoza se společnost Rafael se střelou SPIKE uchází také o projekt KRUK – akvizice nových útočných vrtulníků pro polskou armádu.

Foto: Nabídka izraelské společnosti Rafael ve spolupráci s polskou státní zbrojovkou PGZ zahrnuje varianty pro kolové bojové vozidlo Rosomak (na obrázku v popředí) a pásové bojové vozidlo pěchoty BVP-1 (na pozadí). | archiv společnosti Rafael / CC BY NC-ND

České možnosti

Stejně jako v Polsku, i v ČR probíhá rozsáhlá modernizace armády. AČR má v plánu zmodernizovat a doplnit drtivou většinu jednotek. Hlavními koncepčními dokumenty, které popisují budoucí strukturu a vybavení AČR, jsou tzv. Koncepce výstavby AČR (KVAČR) 2025 a 2030.  Podle KVAČR 2025 dojde k posílení schopností lehkých motorizovaných praporů ničit obrněné cíle. Dle KVAČR 2030 dojde k reorganizaci 44. lehkého motorizovaného praporu na prapor mechanizovaný. Vzhledem k tomu, že je v sestavě 4. brigády rychlého nasazení, můžeme předpokládat, že budoucí mechanizovaný prapor bude vyzbrojen kolovým BVP Pandur II. Vzhledem k záměru podle KVAČR 2025 lze uvažovat o zavedení podobného konceptu stíhače tanku jako v Polsku. Toto řešení vhodně doplňuje a rozšiřuje palebnou sílu jednotek 4. brigády rychlého nasazení nejen proti nepřátelským obrněným cílům, ale i automobilům a opěrným bodům.

Toto řešení najde uplatnění jak v konvenčním konfliktu, na který se v oblasti polsko-litevské hranice připravuje Polsko, tak v konfliktu asymetrickém, jako je například konflikt v Mali. Varianta kolového BVP Pandur II není jedinou možnou variantou, jak rozšířit palebnou sílu AČR pomocí protitankových řízených střel. Jak již bylo zmíněno, společnost MBDA nabídla možnost umístění střel Brimstone na kolovou platformu Zubr. AČR má ve výzbroji LOV Iveco, jehož licenční kopii používá armáda ruská, která na toto vozidlo umístila osm protitankových řízených střel Kornet. V případě využití obou variant dojde k výraznému rozšíření palebné síly v rámci konkrétních jednotek používajících vozidla LOV Iveco a Pandur II. Vzhledem k jejich relativně nízké váze a snadné přepravitelnosti pomocí letounů kategorie C-130 bude moci dojít k jejich rychlému nasazení v místě potřeby. 

Rozšíření palebné síly není ale jedinou výhodou, kterou nabízí projekt nového stíhače tanků. Jak známo, vozidlo Pandur je vyráběno kompletně v ČR. V případě LOV Iveco se jedná o částečnou výrobu. Zavedení takové platformy by tak podpořilo český obranný a bezpečnostní průmysl. Co se týče použitých střel, nelze předem vyřazovat žádného kandidáta, ale vzhledem k faktu, že izraelské střely SPIKE jsou již v AČR zavedeny, by bylo logické zavést právě tyto střely. V této oblasti se také může jednat o podporu domácího průmyslu, byť nepřímou. Jak již bylo zmíněno, společnost Eurospike je z části vlastněna společností Rheinmetall, která nedávno uzavřela dohodu s českým holdingem CSG. Ať už se by se AČR vydala jakoukoliv cestou zavedení stíhače tanků, jednalo by se o akvizici, která vhodně podpoří český průmysl a zároveň dodá armádě špičkovou techniku.