Mezinárodní vojenská organizace Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence (JCBRN Defence COE) sídlí už 18 let ve Vyškově. Jde o špičkové pracoviště, které poskytuje podporu Alianci a dalším partnerům v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Jeho základním úkolem je zejména podpora transformace, rozvoj doktrín a standardů, podpora vzdělávání a výcviku, podpora sběru informací a v neposlední řadě jde o rozvoj konceptů a experimentů. Ředitelem centra je od roku 2019 plukovník David Martínek, který přijal naše pozvání do dalšího dílu diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s ředitelem JCBRN Defence COE plk. Davidem Martínkem / CZ DEFENCE

Dozvěděli jsme se, že pracoviště ve Vyškově v rámci NATO v podstatě updatuje a reviduje dokumentaci z oblasti CBRN, tedy oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. „Není to pouze limitováno do těchto dokumentů, protože my se snažíme, aby i ostatní dokumenty, pokud je tam nějaká relevance pro CBRN Defence, byly propojeny. Pokud se bavíme o sběru informací, je pro nás důležité učit se z chyb, které proběhly, ať už v rámci operace anebo v rámci nějakého cvičení. Pokud dojde k něčemu, k čemu dojít nemělo, tak se to analyzuje. Zjistí se, proč k tomu došlo, a na základě toho jsme potom schopni upravit například vojenské dokumenty,“ vysvětluje v úvodu rozhovoru plk. Martínek zaměření expertního pracoviště JCBRN Defence COE.

Výjimečnost centra potvrzuje i fakt, že toto pracoviště spadá pod Velitelství spojeneckých sil pro transformaci v americkém Norfolku. „Nicméně nám nevelí, protože nám velí státy, které jsou členy COE. My tomu říkáme Sponsoring Nations, a to jsou ty státy, které přispívají do COE nejenom lidmi, ale také financemi,“ prozrazuje ředitel centra. Centrum má v současné době 13 sponzorujících zemí, a to Českou republiku, Itálii, Francii, Kanadu, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Řecko, Rumunsko, Velkou Británii a USA. Pak má ještě jednu přispívající zemi, kterou je Rakousko. 

Jak již bylo zmíněno, JCBRN Defence COE sídlí ve Vyškově a funguje s mezinárodní účastí všech zainteresovaných států. „Já bych řekl, že máme ve světě i v rámci NATO určité renomé, které jsme si vybudovali v průběhu naší přítomnosti v NATO,“ říká plk. Martínek a oceňuje úsilí jednotlivců, kteří využili nabídky vytvoření komplexu JCBRN Defence COE v České republice, což bylo po pražském summitu NATO v roce 2002. Zástupci chemického vojska Armády České republiky tehdy ve vybudování centra viděli příležitost, kterou se rozhodli využít. 

Mezi české partnery centra patří například zařízení v Těchoníně, Univerzita obrany, Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení a mezi jednotkami například 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení, které působí v Hostivici-Břvích u Prahy a na dalších místech po celé České republice.

Zkratka JCBRN Defence COE v sobě skrývá obrovské množství činností a úkolů, které jsou specifikovány podle priorit NATO. „Jednotlivá velitelství NATO, ale i ty tzv. naše státy, které nás podporují, mohou poslat tzv. „Request for Support“. Pošlou žádost, že mají projekt nebo úkol, a že je potřeba, abychom se na tom podíleli,“ vysvětluje plk. Martínek a doplňuje, že na základě těchto požadavků, které se posbírají, pak proběhne tzv. prioritizace podle toho, jaké má NATO pro daný rok priority. Jde o to, aby centrum bylo schopno naplnit nejvíce prioritní požadavky. JCBRN Defence COE však není jenom úkolováno, ale také samo poskytuje velitelství nebo jednotkám v operací tzv. „reachback“. 

„Můžeme to popsat jako takovou informační podporu. Vyhodnocujeme situaci, která se stane, anebo nám pošlou otázku, že na něco narazili, něco našli. A mohou se zeptat co to je, jak by se měli chovat. My v rámci každodenní činnosti monitorujeme, co se děje ve světě. Jde zejména o takzvané otevřené zdroje. Na základě poznatků jsme schopni situaci zhodnotit, případně můžeme i varovat spojence, že může k něčemu dojít,“ vysvětluje plk. Martínek s tím, že mezi takové situace patří například ohrožení jaderných komplexů na Ukrajině.

Centrum se také částečně věnuje podpoře výzkumu, kdy například spolupracuje na různých projektech. „My nemáme žádné laboratoře, kde bychom dělali pokusy nebo výzkum. Přispíváme naší znalostí. Zamýšlíme se nad určitými výzvami, které se dnes nabízejí. Bavíme se o technologiích, o dronech, bavíme se o změně klimatu, jaké by mohly mít změny klimatu dopad na CBRN. Tady bych zmínil, že největší hrozba je v oblasti biologické. Může docházet k uvolňování různých nových bakterií a virů, které neznáme,“ prozrazuje plk. Martínek. 

Vyškovské pracoviště se logicky zabývá také celosvětovými hrozbami, mezi které patřil i covid. „Samozřejmě musím přiznat, že zpočátku bylo spousta neznámých. Nikdo nevěděl, jaké to má dopady. Ta čísla byla různá. První otázka ohledně covidu byla, jestli to za prvé můžeme použít jako zbraň a jestli to nebylo použito jako zbraň. To byly základní otázky, které jsme si tehdy položili,“ vzpomíná David Martínek.

Pro JCBRN Defence COE je cenným zdrojem informací ukrajinské bojiště. „S Ukrajinou máme určitou spolupráci a podporu zejména v oblasti výcviku. Co se týče zpráv z bojiště, ty jsou omezené. Je to stále na principu tzv. „need to know?“. To znamená, opravdu to potřebujete vědět? A samozřejmě je jasné, že Ukrajina sděluje informace pouze určitým partnerům, k nám se přímo ty informace nedostávají,“ popisuje plk. Martínek a poukazuje na to, že daleko více pracují s otevřenými zdroji. „Je to určité omezení, protože zprávy nejsou vždy relevantní, takže jsme velice opatrní. Nicméně může nám to ukázat určitý obrázek, co se v té oblasti děje,“ říká ředitel centra.

Na začátku války na Ukrajině samozřejmě hrozilo, že při útoku na jaderné elektrárny může dojít k úniku radiace. „Tam jsme dělali vyhodnocení, informovali jsme naše partnery, jaké by byly dopady a jaké jsou hrozby. Takže jsme namodelovali situace a byli jsme schopni dát relevantní odpověď na to, jak velká je ta hrozba,“ vzpomíná plk. Martínek.

Zajímalo nás, zdali je relevantní úvaha využití jaderné elektrárny Ruskem jako zbraně? „To je dobrá otázka. Myslím si, že tuto otázku si pokládají všichni. Samozřejmě názory jsou různé. Já si osobně myslím, že je to docela risk. Z hlediska počasí můžeme určitým způsobem předvídat šíření. Nicméně si myslím, že to je už opravdu za hranou, je to úplně proti mezinárodnímu právu a mělo by to asi do budoucna strašně velké konsekvence,“ říká plk. Martínek.

Podobně jako v případě jiných vojenských schopností je i v JCBRN Defence COE podstatný výcvik, který má svá specifika. „V rámci výcviku jsou různé úrovně. Můžete cvičit takzvaně s jedním vojákem, s více vojáky, ale můžete cvičit třeba i ty, kteří dělají rozhodnutí. Jsou různé nástroje, jako tzv. „tabletop exercises“ – to znamená, že se lidé sejdou, navodí určité situace a cvičí především rozhodovací proces. To si myslím, že je asi to nejdůležitější. Nejsložitější je pak udělat rozhodnutí,“ hodnotí vedoucí centra plukovník Martínek.

A jaká je připravenost České republiky na chemické, biologické a jaderné hrozby? „Připravenost je samozřejmě dobrá. Nemůžu říct, že je úplně výborná. Bylo by asi naivní si myslet, že jsme připraveni na všechno. Ale řekl bych, že minimálně máme dobré schopnosti k tomu, abychom správně reagovali v mezích možností,“ říká ředitel centra JCBRN Defence COE plukovník David Martínek. Pokud vás zajímá kompletní rozhovor s plk. Martínkem, naleznete ho na našem YouTube kanále v pořadu CZ DIALOGY.

Zdroj: CZ DEFENCE