Armáda ČR ukončí k 31. prosinci 2022 své bezmála desetileté působení v misi EUTM v západoafrickém Mali. Za tu dobu vycvičila více než 22 tisíc tamních vojáků a připravila na tři stovky armádních instruktorů. Výcvikové misi EUTM naše armáda s úspěchem dokonce dvakrát velela. Česká republika opouští i zemi jako takovou, ke konci roku zde ruší svůj zastupitelský úřad.

V pátek 16. prosince v poledne předal český brigádní generál Radek Hasala velení misi EUTM Mali svému španělskému nástupci, brigádnímu generálu Santiago Fernandez Ortiz-Pepisovi. České působení ve výcvikové misi Evropské unie tím tak fakticky uzavřel. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v hlavním městě Bamako za přítomnosti desítek hostů včetně zástupců malijských úřadů, armády a diplomatů.

Foto: Brigádní generál Radek Hasala během slavnostního ceremoniálu k předání velení výcvikové misi EU | EUTM Mali

Stovky kurzů pro tisíce vojáků

Od svého vzniku v roce 2013 EUTM Mali uspořádalo pro široké spektrum odborností a hodností vojáků Malijských ozbrojených sil celkem 430 kurzů, které se v posledních letech zaměřily převážně na výcvik instruktorů, aby byla maximálně posílena soběstačnost malijské armády. Kurzy absolvovalo celkem 22 369 osob. „S ohledem na vybudované schopnosti malijských ozbrojených sil plánovat a samostatně provádět vojenský i odborný výcvik splnila výcviková mise EU jeden z klíčových úkolů,“ zhodnotil českou účast brigádní generál Radek Hasala, velitel mise EUTM.

České velení mise poznamenala celá řada změn: „Vzhledem k vývoji v Mali a dosaženým schopnostem Malijských ozbrojených sil byl pozastaven veškerý operační výcvik malijských vojáků a mise se zaměřila zejména na vzdělávání, poradenství a specializovaný výcvik,“ upřesnil velitel Velitelství pro operace generálporučík Josef Kopecký s tím, že EUTM Mali v budoucnu čeká rozsáhlá vnitřní reorganizace, jejíž součástí bude centralizace sil v oblasti hlavního města a výrazné snížení počtu sil. „Hlavní úsilí mise se bude soustředit na strategické poradenství a vzdělávání,“ doplnil.

Zkušenost pro 1 200 českých vojáků

Misí EUTM od roku 2013 do letošního prosince prošlo přes 1 200 českých vojáků, někteří opakovaně a většina s předchozí zkušeností se zahraničním nasazením. Zpočátku zde působil početně skromný tým o zhruba čtyřech desítkách lidí, který se lety rozrostl na úkolové uskupení o 120 vojácích.

Část pracovala ve velení mise a na štábu, další zajišťovali ochranu velitelství mise EUTM v Bamako či výcvikového kempu v Koulikoro. Ostatní příslušníci české armády se pak ve spolupráci s francouzskými, malijskými, německými a španělskými jednotkami podíleli na výcviku tamních ozbrojených sil. Brigádní generál Radek Hasala byl historicky druhým českým velitelem mise (21. června 2022 – 16. prosince 2022). Prvním byl brigádní generál František Ridzák, který misi velel od 12. června 2020 do 12. ledna 2021.

Foto: Z mise EUTM Mali | EUTM Mali

Podle generálporučíka Josefa Kopeckého česká účast v Mali potvrdila dobré jméno naší armády: „Za těch necelých deset let nasazení se nám podařilo splnit všechny úkoly, naši vojáci zde získali i několik cenných bojových zkušeností. V od Evropy zcela odlišném prostředí se zde vycvičila řada příslušníků Armády ČR, kteří prokázali, že jsou schopni pracovat v různých podmínkách a plnit různé úkoly.“

Sami vojáci pak angažmá v misi EUTM v Mali vnímají jako cennou zkušenost: „Být instruktorem a spolupracovat v mezinárodním prostředí při výcviku pro mne bylo obrovskou zkušeností. V Mali jsem strávil téměř rok, cvičil malijské vojáky různých úrovní - od vojínů až po kapitány. Vojáci za námi chodili s jasným cílem načerpat evropské znalosti a zkušenosti, které by následně mohli využít v praxi. Proto výcvik i spolupráce s nimi probíhala vždy bezproblémově a vojáci odcházeli ke svým jednotkám spokojeni," prozradil jeden z českých vojáků.

Foto: Z mise EUTM Mali | EUTM Mali

Sahel (Mali, Mauritánie, Senegal, Burkina Faso, Niger, Čad, Súdán a Etiopie) je dlouhodobě místo nejrychlejšího rozvoje teroristických skupin na světě, pro Českou republiku proto zůstává prioritou. „Jde o velmi neklidnou oblast, kterou si Evropa nemůže dovolit opustit. Nyní proto hledáme možnosti, jak dál působit v Sahelu či širším regionu západní Afriky,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová.

Odchod českých vojáků z Mali je logickým krokem

Situace v Mali byla z politického hlediska pro ČR komplikovaná, o čemž redakce CZ DEFENCE několikrát v minulosti psala a česká vláda tak čelila dilematu, zdali má smysl nadále v Mali působit, kde byla česká armáda přítomna již od roku 2013, tedy téměř od samého začátku, kdy v této zemi začala občanská válka mezi centrální vládou, separatistickými Tuaregy a různými islamistickými skupinami napojenými na organizaci Al-Káida a v následujících letech také na tzv. Islámský stát. Protivládní bojůvky v této době de facto ovládaly severní převážně pouštní oblasti Mali a expandovaly na jih, což se nakonec podařilo i s přispěním zahraničních misí zastavit a malijská vláda tak obnovila kontrolu nad významnými středomalijskými městy Timbuktu a Gao, které v současné chvíli pevně ovládá. Nicméně řídce osídlené oblasti na sever od těchto měst již nikoliv.

Až do roku 2020 měla malijská vláda se západními zeměmi přátelské vztahy a z vojenského hlediska malijské ozbrojené síly zapojení evropských speciálních sil oceňovaly, poněvadž dokázaly stabilizovat situaci a pomohly zatlačit teroristické a separatistické síly do méně významných oblastí. Nicméně to stále nestačilo k zastavení násilí a v letech 2020 a 2021 proběhly v této zemi dva převraty, přičemž v současné době v Mali vládne vojenská junta, která předchozí vládu považovala za nekompetentní právě kvůli neschopnosti zmíněné násilí zastavit, což použila jako záminku k jejímu odstavení od moci.

Tato junta se postupně začínala odvracet od tradičních spojenců, především pak Francie, se kterou je republika Mali výrazně propojena kvůli koloniální minulosti, a začala se přiklánět k Ruské federaci, což je z geopolitického hlediska (především pak po ruské invazi na Ukrajinu) pro evropské země velice problematickou záležitostí. Navíc v Mali začínají čím dál více působit žoldnéři z tzv. Wagnerovy skupiny, kteří jsou navíc obviňováni z porušování lidských práv během rusko-malijských operací, což představuje pro západní země i morální problém.

Kvůli aktivnímu ruskému působení v Mali odřekla vojenskou asistenci současné malijské vládě Francie, a o něčem podobném v srpnu tohoto roku uvažovalo i Německo, které vyslalo do Mali zhruba 1000 vojáků v rámci mise MINUSMA, z nichž většina z nich působí ve městě Gao. Německo mělo spory s malijskou vládou ohledně povolení přeletů a s přítomností ruských sil na letišti v Gau. Z německého hlediska by zásadní problémy mohly nastat, pokud by malijské úřady omezily svobodu pohybu vojáků a průzkumných letounů OSN, navíc při pokračovaní porušování lidských práv by mohlo Německo dospět do bodu, kdy by nemohlo svoji účast na misi MINUSMA odůvodnit. Díky výše popsané politické situaci pak logicky vznikla neochota prodloužit mandát v Mali i pro českou armádu.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, ČTK, OSN