Bez těžké brigády není armády
7. mechanizovaná brigáda (a nejen ona) potřebuje novou techniku. Tento fakt není nic nového pod sluncem a daný požadavek opravdu není žádnou zhýralostí, ale regulérní potřebou. Současná zastaralá technika, která drží pohromadě hlavně díky profesionalitě vojenských techniků, potřebuje akutní obměnu již nejméně deset let. Poslední dva roky se řeší případný nákup nových BVP či nových terénních vozů, jako náhrada za dosavadní vozy UAZ a LandRover. V současné době je otázkou, jak se budou (nejen) výše uvedená výběrová řízení dále vyvíjet.
Foto: Řada z nás naší armádě jistě přeje, aby mohla i nadále úspěšně pokračovat s modernizací zastaralé techniky i přes události spojené s koronavirem (na snímku BVP-2) | army.cz
Současná situace je bohužel dosti nepříznivá. Koronavirus v posledních měsících zahýbal celým světem a armádní tendry nebyly bohužel výjimkou. Odsouvá se v podstatě vše, co odsunout lze. Avšak je potřeba si položit otázku, zdali jsou ještě nějaké časové rezervy na odsouvání tendru na pořízení nových BVP pro AČR. S ohledem na dobu realizace dodávek totiž již včera bylo pozdě. Na oficiálních stránkách armády se lze dočíst následující: „Z důvodu nouzového stavu a aktuální epidemické situace je Ministerstvo obrany nuceno odložit plánované testování bojových vozidel pěchoty (BVP) tří výrobců, kteří se ucházejí o jejich dodání Armádě České republiky. Tzv. zkoušky funkčních vzorků se měly uskutečnit od 29. října do 6. prosince 2020 na několika místech v ČR. V rámci zakázky je testování a ověření deklarovaných parametrů BVP jedním z nepodkročitelných požadavků. Výrobci BVP byli informováni, že se testy odkládají. Současná situace ovlivňuje nejen projekt BVP. Nemožnost realizace osobních jednání může vést ke komplikacím či zpoždění i u jiných zakázek.“ Co tedy z výše uvedeného vyplývá?
Tendr se bude nejspíše oddalovat na základě vývoje epidemie koronaviru a podle současných prognóz nelze očekávat, že se stav v brzké budoucnosti zlepší. Zároveň lze očekávat, že peníze budou potřeba jinde. Peníze bude zapotřebí "napumpovat" do ekonomiky, do zdravotnictví, ale i do soukromého podnikatelského sektoru. Míra nezaměstnanosti poroste, už jen s ohledem na současné krachující podniky (pohostinství, služby atp.).
Na místě jsou tedy reálné obavy, že se vojenské škrty stanou sice nepopulárním, avšak snadným řešením, jak nalézt chybějící miliardy do rozpočtu, který je a bude v obrovském schodku. Pro vojáky to tak může v konečném důsledku znamenat nejen neplnění závazků vůči NATO, ale také postupné omezování výcviku. Proč? Protože techniku, kterou vojáci dnes bez nadsázky udržují z posledních sil při životě, nelze udržovat věčně.
Nyní jsou tedy na řadě náčelník Generálního štábu AČR generál Opata a ministr obrany Metnar. To oni jsou ti, kteří musí své zájmy prosadit a to tvrdě a nekompromisně. Naše armáda vždy ochotně pomáhala všude, kde bylo třeba a v posledních měsících se o tom můžeme přesvědčit dvojnásobně. Odměnou jí jsou však stále oddalované tendry a hrozby škrtů. Seškrtat růst výdajů na obranu o 10 miliard a nechat je jako rezervu pro boj s pandemií je např. poslední požadavek, kterým komunisté nedávno podmínili podporu státního rozpočtu na příští rok.
Nejen v očích odborníků, ale i u široké veřejnosti, se naše armáda stává v podstatě takovou dojnou krávou a děvečkou pro všechno. A to si armáda opravdu nezaslouží. Už dávno měla dostat to, co již léta nutně v rámci své efektivní činnosti potřebuje.