Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 napevno počítá s nadzvukovým taktickým letectvem a jeho schopností ochrany vzdušného prostoru České republiky. Podle dodatku ke smlouvě o pronájmu víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen budou tyto ve výzbroji do roku 2027, nejvýše do roku 2029. Podle KVAČR bude v roce 2025 rozhodnuto o budoucí podobě taktického letectva. Dvanáctiletý pronájem letounů Gripen vychází na 19,3 miliardy korun. Za 3,4 miliardy si pak může MO koupit v rámci opce dva roky k řešení situace navíc.

Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | Ministerstvo obrany ČR

Výrazným příkladem alianční podpory států bez vlastního nadzvukového letectva je Baltic Air Policing probíhající od roku 2004. Do ní se české vzdušné síly pravidelně zapojují. Členské státy NATO vysílají na základnu Šiauliai, kterou NATO vlastními náklady pro tento účel modernizovalo, zpravidla po čtyřech nadzvukových letounech, které střeží vzdušný prostor pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy. Ty každoročně za tuto službu platí úhrnem přibližně 3,5 milionu eur (asi 90 milionů korun). Ekonomicky je tato forma ochrany vlastního vzdušného prostoru na první pohled řádově levnější než provoz vlastního stíhacího letectva. 

Pobaltské státy jsou však ve velmi specifické situaci a zajišťování bezpečnosti jejich vzdušného prostoru je jednoznačně ve vlastním zájmu celé Aliance. Současně je také pravdou, že je z mezinárodního hlediska mnohem lepší, řeší-li konfliktní situace v jejich vzdušném prostoru třetí strana, než aby byly tyto relativně malé a vojensky slabé státy vystavené ruským provokacím přímo a na vlastní triko. Co platí v Pobaltí, neplatí ve středoevropském vzdušném prostoru. A kromě dalšího: při vyšší poptávce po podpoře ze strany spojeneckých zemí by také rostla automaticky její cena. České republice se přes veškeré problémy podařilo udržet a rozvíjet efektivní taktické letectvo a bylo by trestuhodné tuto schopnost zahodit. 

Ministerstvo obrany bude při výběru způsobu řešení nepochybně pod mimořádným tlakem z mnoha stran a přes slíbené postupné navyšování rozpočtu až ke 2 % HDP je nepravděpodobné, že bude volit technologicky nejpokročilejší a nejdražší letouny s nejnáročnějším provozem. Z hlediska obrany dlouhodobě silné Polsko si za 4,6 miliardy amerických dolarů koupilo 32 letounů 5. generace Lockheed Martin F-35A Lightning II, a počítají s nimi i další naši evropští spojenci: Belgie, Dánsko, Itálie, Nizozemsko a samozřejmě Velká Británie, ale v českém prostředí je takový projekt prakticky nepředstavitelný. Zejména proto, že v současné době vyžadují (po mnohaletém zanedbávání) pozornost všechny složky ozbrojených sil a celkové finance by se tak měly podle toho rozvrhnout.

Podobně nepravděpodobné, jako pořízení strojů F-35 Lightning II, jsou také úvahy o pořízení dvoumotorových strojů, jako jsou americké F-15 a F/A-18 a evropské Eurofighter Typhoon nebo Rafale. Pořizovací i provozní náklady těchto typů budou vždy převyšovat lehčí jednomotorové letouny odpovídající generace a technické úrovně, a výhody, které jejich parametry přinášejí, tyto náklady zřejmě nemohou pro české letectvo vyvážit. 

Gripeny se po takticko-technické stránce a díky schopnosti českého letectva je plně ovládnout a sžít se s nimi plně osvědčily. Zapomenuty jsou dnes šílenosti provázející jejich nákup/nenákup/pronájem v době, kdy měly nahradit MiGy-21. Gripeny se jednoznačně osvědčily a je zřejmé, že úkolům a způsobu nasazení u našeho letectva jednomotorové letouny vyhovují. V nadcházejících letech tak budeme rámcově ve stejné situaci, v jaké jsme byli na přelomu století či v roce 2014 (nebo v situaci, kterou si zažilo Slovensko v roce 2018) a budeme vybírat prakticky hlavně mezi Gripeny a víceúčelovými stíhacími letouny F-16. Ostatní případní uchazeči tak budou pravděpodobně "dekorací" tendru, či součástí úvodních úvah o nákupu/pronájmu letounů jiným způsobem.

Gripeny jsou favoritem proto, že jsou osvědčené a zavedené. F-16 jsou dalším favoritem proto, že jsou rozšířené a standardní ve výzbroji mnoha spojenců, včetně zmíněného Slovenska, kde nahradí v následujících letech stávající letouny MiG-29. Těch se bohatší Česká republika musela zbavit, protože byly již počátkem 90. let označeny za neperspektivní. I to je dnes již stará a zapomenutá historie, a nemá smysl si představovat, jak by na tom české MiGy-29 byly, pokud by do nich byla investována nějaká část nákladů na pronájem JAS-39 Gripen. 

Foto: Gripeny jsou favoritem proto, že jsou osvědčené a zavedené, F-16 jsou dalším favoritem proto, že jsou rozšířené a standardní ve výzbroji mnoha spojenců, včetně zmíněného Slovenska, kde nahradí v následujících letech letouny MiG-29. Návrh ministerstva obrany na pořízení nových letadel F-16 Block 70/72 (F-16V) (na snímku) byl vládou SR schválen v červenci 2018. | Lockheed Martin / CC BY-NC-ND

Možností v rámci výše uvedených dvou nejpravděpodobnějších řešení je ovšem více. Oba letouny procházejí vývojem, což otevírá různé kombinace řešení. České olétané Gripeny navíc nejsou zdaleka na konci své životnosti, byť jejich využití prakticky jen v roli stíhacích letounů (A2A) se podle odborníků projevuje vyšší zátěží na konstrukci letounů, než jaké jsou vystaveny víceúčelové typy. Švédsko bude přecházet na moderní verzi E. České letouny by bylo v takové situaci možné výhodně odkoupit a modernizovat, protože Švédsko o jejich vrácení nebude mít zřejmě velký zájem. Na stole bude zcela jistě také varianta nákupu nebo pronájmu modernější verze. A podobné nabídky přijdou jistě i ze Spojených států, které budou moci nabídnout, tak jako slovenskému letectvu, řadu prvků společných s letouny 5. generace F-22 a F-35.

Podzvukovému letectvu se KVAČR věnuje velmi okrajově. Letouny L-159, kterým svého času tehdejší náčelník generálního štábu Štefka říkal "systém pro ozvučení bojiště", protože létaly dosti dlouhou dobu bez výzbroje, budou čtvrtstoletí staré a starší. Nadzvukové letouny již nyní získávají schopnost podpory pozemních sil, a nové řešení se bez ní neobejde určitě. Podzvukové letectvo má projít modernizací a bude "využíváno v závislosti na schopnostech nadzvukového letectva". Není příliš pravděpodobné, že bude udržováno i po skončení životnosti L-159, které jsou v Evropě obecně svým charakterem poněkud anomálií.