Přibližně před rokem jsme navštívili 3. radiotechnickou rotu, 262. radiotechnického praporu, 26. pluku velení, řízení a průzkumu ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde jsme měli možnost se blíže seznámit s novým radiolokátorem EL/M-2084 (MADR 3D) od izraelského dodavatele Israel Aerospace Industries (IAI). V té době již byly ukončeny vojskové zkoušky tohoto systému a radar se nově zaváděl do výzbroje Armády České republiky. Po více než roce od naší poslední návštěvy nás zajímalo, jak izraelský systém příslušníci 26. pluku velení, řízení a průzkumu (26. pVŘPz) hodnotí.

Osm kusů 3D mobilních radiolokátorů MADR, které jsou součástí ověřeného izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome, bylo pořízeno na základě uzavření česko-izraelské smlouvy 5. prosince 2019. První souprava do České republiky dorazila na konci února 2022 a v prosinci následujícího roku pak naše armáda obdržela poslední – osmý kus. Vojskové zkoušky 3D radiolokátoru MADR pak musely být odloženy kvůli zajištění všech nezbytných podkladů od dodavatele, vysoké složitosti zavedení nového systému a nutnosti kompletně vyškolit vojáky, kteří budou s izraelským systémem pracovat. Armáda ČR vojskové zkoušky úspěšně ukončila v dubnu roku 2023 a izraelské radiolokátory začaly být postupně integrovány do výzbroje Armády ČR resp. 262. radiotechnického praporu (262. rtpr).

3D radiolokátory EL/M-2084 MMR byly primárně pořízeny jako náhrada zastaralé ruské techniky, u které byl překročen životní cyklus a pro soudobé a budoucí působení v operacích byl již nevhodný. Kromě uvedené náhrady ruské techniky, bylo také cílem získat nové schopnosti jako například, mobilita, detekce raketové, dělostřelecké a minometné munice, tzv. CRAM, přesnost detekce, pravděpodobnosti detekce. 3D radiolokátory EL/M-2084 MMR se od počátku předpokládalo nasadit do protivzdušného systému ČR (NATINAMDS a NaPoSy PVO) a dále pro posilování schopností NATO dle Capability Targets (posílení schopnosti průzkumu vzdušného prostoru v zájmových oblastech NATO – Air Surveillance Capability). V rámci aktivace Národního posilového systému (NaPoSy) ČR je 3D radiolokátor EL/M-2084 MMR určen k ochraně objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), případně jiných strategických nebo taktických objektů. Pro naplnění tohoto úkolu jsou radiolokátory EL/M-2084 MMR vyčleňovány ve spolupráci s prostředky 25. protiletadlového raketového pluku.

Vzhledem ke skutečnosti, že celý projekt byl ze strany dodavatele o několik let opožděn a do současné doby nebyly některé soupravy plně předány 26. pluku velení, řízení a průzkumu, je opožděno i komplexní dosažení schopností 26. pVŘPz. Například do konce roku 2025 mělo být dosaženo plné operační schopnosti (FOC) dle Capability Targets po několikaletém cyklu přípravy a výcviku. K eliminaci rizika, že AČR nebude schopna dostát svým závazkům byla přijata opatření k dosažení alespoň počátečních operačních schopností dle Capability Targets do konce roku 2025. Pro 26. pluku velení, řízení a průzkumu se jedná o nelehký úkol vzhledem k tomu, že byla doba přípravy zkrácena na minimum oproti schválenému Plánu operační přípravy. Kromě dokončování zavedení těchto radiolokátorů a jejich nasazení do výzbroje pluku, již byl zahájen výcvik, který bude intenzivně pokračovat i v roce 2025 ve spolupráci s ostatními útvary a jednotkami Vzdušných sil AČR.

Pro 26. pluk velení, řízení a průzkumu byl rok 2024 rokem testování, ověřování a dokončování plnohodnotné integrace do mnoha systémů VzS, potažmo AČR v rámci mnoha cvičení, jako například FECL (Federated Cloud, nácvik NaPoSy, Clear Sky). V rámci nácviku Národního posilového systému, který se konal v Bechyni, byla ověřena schopnost včas a přesně poskytovat data do palebných prostředků 25. protiletadlového raketového pluku.

V roce 2025 se předpokládá nasazení 3D radiolokátoru EL/M-2084 MMR do ostrých střeleb s 25. protiletadlovým raketovým plukem v rámci cvičení BALT 2025. K dosažení zmiňovaného IOC již byla vyčleněna technika a předurčeni příslušníci 262. radiotechnického praporu v rámci tzv. úkolových uskupení. Nyní probíhá fáze sladění osádek. 

Obecně platí, že se zavedením nové techniky musí dojít i ke změně přístupu a myšlení, což je nejsložitější výzva nejen pro 26. pluk velení, řízení a průzkumu. 

Ohledně doposud získaných zkušeností s radiolokátorem MADR jsme položili veliteli 26. pluku velení, řízení a průzkumu plk. Zdeňkovi Paterovi několik následujících otázek.

Jak příslušníci 262. radiotechnického praporu, kteří s radiolokátorem MADR pracují, hodnotí schopnosti tohoto systému v praxi? 

Vzhledem k tomu, že celý projekt není do současné doby ukončen a předpokládá se jeho dokončení až v roce 2025, podílí se příslušníci 262. radiotechnického praporu na odstraňování mnoha technických problémů a výzev, které se zaváděním vojenské techniky souvisí. Na jednu stranu je to zdlouhavé a náročné na druhou stranu tím technický i operační personál 262. radiotechnického praporu získává cenné a jiným způsobem nedosažitelné znalosti a dovednosti. Jsem přímém v kontaktu s těmito příslušníky a troufám si říct, že znám jejich pocity z tak zdlouhavého procesu, kterého jsem od roku 2020 součástí. A přes některé negativní názory, které spíše, než se schopnostmi techniky souvisí s „porodními bolestmi“ zavádění vojenské techniky, převažují pozitiva. K úplné spokojenosti je před námi ještě kus cesty, nejen ve smyslu odladění některých technických problémů, ale také z důvodu realizace navazujících projektů, jako například doprovodné vozidlo ke zvýšení mobility. 

Jak dlouho trval výcvik obsluhy systému a nastaly při něm nějaké komplikace?

Výcvik instruktorů ve smyslu „Train the Traines“ byl ukončen ještě před vojskovými zkouškami a následný výcvik probíhá ve vlastní režii jednotlivých rot. Rovněž byly připraveny kurzy pod záštitou vojenské akademie ve Vyškově, které musí každý specialista absolvovat. 

Nicméně výcvik je kontinuální a nikdy nekončící proces, který bude probíhat i v dalších letech. Cílem je, aby co nejvíce příslušníků 262. radiotechnického praporu dosáhlo co nejrychleji kvalifikace bojové připravenosti (Combat Ready).

Neřekl bych komplikace při výcviku, ale vzhledem ke komplexnosti této techniky byla identifikována potřeba zaměřit výcvik rovněž do detailů týkajících se nastavování komunikačních a informačních prostředků (switch, router, přenosové prostředí VzS, letecká datová síť apod.). To přináší celou řadu výzev nejen pro samotné vojáky, ale také pro 262. radiotechnický prapor, který odpovídá za výcvik. Tato problematika je řešena ve spolupráci se Sekcí komunikačních a informačních systémů MO a já věřím, že v dohledné době se podaří vyškolit dostatečný počet personálu 262. rtpr.

S jakými dalšími systémy (dělostřelectvo, letectvo apod.) MADR v rámci AČR již sdílí nebo by měl v budoucnu sdílet informace?

3D radiolokátoru EL/M-2084 MMR jsou zdrojem primární i sekundární radiolokační informace, která je předávána do dalšího zpracování a fúze s jinými zdroji informací, aby mohl být vytvářen tzv. rozpoznaný obraz o vzdušné situaci (RAP – Recognized Air Picture). K tomuto účelu jsou data integrována do systému Sektor VS. Vzhledem k soudobému operačnímu prostředí a požadavkům na přímou integraci do různých palebných systémů probíhá spolupráce s 25. protiletadlovým raketovým plukem. Primární i sekundární radiolokační informace z radiolokátorů EL/M-2084 MMR jsou poskytovány nejen palebným prostředkům, ale také systémům pro řízení palby. Tyto informace jsou rovněž sdíleny se zahraničními partnery v rámci NATINAMDS a do budoucna se předpokládá jejich sdílení přes taktický datalink (JREAP-C). 

Jak dlouho naše radiolokátory MADR působí v ostrém provozu v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO a jak Aliance toto naše zapojení hodnotí?

Ptát se na komplexní hodnocení ze strany NATO je dle mého předčasné vzhledem k tomu, jak jsem říkal, že není vše ještě dokončené. Nicméně mohu říci, že v říjnu 2024 proběhla prověrka hotovostního systému NATINAMDS na stupni SACEUR, kde byly rovněž zapojené radiolokátory EL/M-2084 MMR pro tvorbu RAP a vše dopadlo velmi dobře. Kladně je zejména hodnocen přístup AČR do společné obrany a budování schopností, ke kterým se ČR zavázala ohledně Air Surveillance Capability – posílení schopnosti průzkumu vzdušného prostoru v zájmových oblastech NATO.

Jaké případné inspirace či podněty týkající se užívání radiolokátorů MADR v AČR či Alianci (v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO) přinesly dosavadní zkušenosti z ukrajinského bojiště?

Jednoznačně se ukazuje, že aktivní prostředky detekce, kam patří radiolokátory EL/M-2084 MMR, je potřeba kombinovat s pasivními sledovacími prostředky, které zůstávají při své činnosti „neviditelné“ a tím pádem méně zranitelné. Aktivní prostředky používat na co nejkratší dobu v okamžiku potřeby aktivního ničení palebnými prostředky. S tím souvisí rovněž potřeba navyšování mobility veškerých prostředků na bojišti a radiolokační techniku nevyjímaje. 

Zajišťuje podle vás dosavadních 8 kusů radiolokátoru MADR dostatečnou ochranu České republiky? Plánujete do budoucna nějak rozšiřovat stávající počet těchto radiolokátorů, například na základě zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě?

Stávající počet pořízených radiolokátorů primárně vycházel z náhrady ruské techniky. Nicméně ne vždy je důležitý počet, ale schopnosti, které AČR získala, resp. které chce získat a z tohoto úhlu pohledu je potřeba pořídit další radiolokační techniku. A to z důvodu získání např. schopnosti detekce balistických raket, což je v současné době rovněž klíčová schopnost a zkušenost z ukrajinského bojiště. AČR definovala kromě jiných tuto potřebu v Koncepci výstavby AČR 2035.

Součástí budoucí dodávky izraelského raketového systému SPYDER pro 25. protiletadlový raketový pluk budou také radiolokátory MADR. Bude pak váš 262. radiotechnický prapor nějakým způsobem kooperovat s 25. protiletadlovým raketovým plukem, co se těchto radiolokátorů týče?

Spolupráce s 25. protiletadlovým raketovým plukem probíhá dlouhodobě z důvodu společných úkolů v rámci NaPoSy PVO ČR. Nicméně je pravdou, že z hlediska pořizování obdobné techniky (radiolokátor EL/M-2084 MMR, ale ve verzi dvou vozidel, jak jste již psali) se spolupráce zintenzivnila v oblasti výcviku, jeho nastavení, sdílení zkušeností, a hlavně již zmiňované integrace do palebných prostředků. 

Obdobné radiolokátory pořizuje například Slovensko a Maďarsko, probíhá spolupráce i s těmito partnery?

V tuto chvíli obě země prochází fází zavádění této techniky do jejich Ozbrojených sil, a tudíž se spolupráce zužuje jen na sdílení zkušeností ze zavádění, integrace do systémů velení a řízení nebo palebných prostředků. Rovněž hodně diskutovaným tématem je společné pořizování náhradních dílů nebo servis. Tato iniciativa se již diskutuje na půdě NATO, konkrétně NSPA, která oslovila jednotlivé země, zda by měly zájem. Nyní již probíhají a budou probíhat i další jednání o této problematice.