Dnes proběhlo pravidelné Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Každoročním cílem tohoto setkání velení Armády ČR je stanovit priority rozvoje české armády a hlavní úkoly ozbrojených sil na následující rok. Jednání se zúčastnila kromě velení armády v čele s náčelníkem generálního štábu genpor. Karlem Řehkou také ministryně obrany Jana Černochová. Svou videozdravici přednesl dnešním účastníkům i prezident republiky Petr Pavel, který je v těchto dnech pracovně v Austrálii.

Prezident Petr Pavel v úvodu své řeči konstatoval, že se bezpečnostní situace od posledního velitelského shromáždění nezlepšila. „Už více než tisíc dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejen mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň velké utrpení na Ukrajině a také migrační vlnu. Dále probíhá konflikt na Blízkém východě, v Sahelu. Situace v Jihočínském moři a v okolí Tchaj-wanu rozhodně není jednoduchá a všechny tyto konflikty hrozí možným rozšířením za hranice regionu. Z tohoto pohledu obranyschopnost není žádným prázdným termínem,“ shrnul prezident. Podle něj se jednoznačně zvyšuje odpovědnost jednotlivých členských států NATO za vlastní obranu a vlastní bezpečnost. „Česká republika musí budovat nejenom schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také ekonomiku, která bude dostatečně odolná. A stejně tak musí připravovat společnost, protože bezpečnost je podmínkou obecně našeho rozvoje a udržení stability,“ konstatoval Petr Pavel, který dále upozornil, že změny, ke kterým došlo po volbách ve Spojených státech, bezpochyby povedou ke změně přístupu nejen k Rusku a konfliktu na Ukrajině, ale i k NATO a Evropské unii. „Z tohoto pohledu bude ještě významnější, abychom především pamatovali na vlastní úsilí k zajištění schopností, na to, abychom vynakládali dostatečné zdroje na obranu, a to nejenom tolik, kolik slíbíme spojencům,“ upozornil prezident. Varoval také, že bez zajištění bezpečnosti nebude Česká republika schopna zajistit i jiné aspekty života celé naší společnosti.

Náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka pak v rámci svého vystoupení sdělil, že nastala doba, kdy je naprosto nutné naplnit svou část odpovědnosti za naši obranu. „Nikdo jiný to za nás neudělá. Ani naši sousedé, ani spojenci. Jestli chceme žít v bezpečí, musíme se o to postarat my,“ upozornil generál Řehka. V příštím roce ministři obrany zemí NATO schválí nové cíle výstavby obranných schopností, tzv. Capability Targets 2025. „My už teď víme, že přinesou zásadní změny v kvalitě i v rozsahu. Česká republika teď stojí před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Nebojím se říct, že změny budou skutečně revoluční. Filozofie tvorby cílů výstavby se změnila v celé Alianci. Teď klade důraz na přímou reakci na konkrétní hrozby,“ sdělil náčelník generálního štábu. Podle něj nejde jen o teorii nebo splnění formálních požadavků, ale jde o skutečnou připravenost na rizika, ze kterých se může stát realita. „Hrozby, kterým bychom čelili i my, se každý den odehrávají na Ukrajině. Například ruské raketové a dronové útoky. Aliance na to reaguje jasně. Rozvíjí protivzdušnou obranu ve všech směrech. Krátký i dlouhý dosah, schopnosti likvidovat staré tradiční zbraně, ale i ty nové, jako třeba hypersonické střely a bezpilotní letouny,“ pokračoval ve své řeči generál Řehka a varoval, že Rusko svou útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu stupňuje. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína a dokonce se fyzicky přidala i armáda Severní Koreje.

Generál Řehka zmínil také pokračující konflikt na Blízkém východě a Čínu, která stále více zasahuje do světového řádu. „Nové cíle Aliance se v mnohém shodují s našimi národními prioritami. Například již zmíněná protivzdušná obrana nebo logistika, podpora nasaditelných sil a podobně. Musíme výrazně přehodnotit naše cíle rozvoje. Nové cíle nejsou zaměřeny jen na těžkou brigádu, ale na všechny bojové jednotky. Potřebujeme nejenom víc výzbroje, ale hlavně potřebujeme víc lidí. Předběžné odhady na základě našich analýz hovoří až o 37,5 tisíci vojáků z povolání, což je o 7,5 tisíc víc než náš současný limit, který jsme si stanovili v koncepci výstavby Armády České republiky,“ řekl generál a zároveň upozornil na současný neuspokojivý personální stav armády. Profesionálních vojáků má nyní armáda k dispozici zhruba 24 tisíc, proto je podle genpor. Řehky nutné vyvinout maximální úsilí nejen pro udržení stávajících počtů, ale jejich posilování na požadované počty. A tomu je potřeba podřídit celý rekrutační proces. Podle oficiálních údajů AČR eviduje ročně zhruba 7 000 zájemců o službu, avšak do armády vstoupí jen nepatrný zlomek z nich. „V realitě je proces náboru zoufale pomalý a odrazující. Náborem sotva pokrýváme odchody, protože odchodů nám neustále roste a v tomto roce je možná ani nepokryjeme,“ varoval generál Řehka. Z tohoto důvodu náčelník generálního štábu zadal vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, které navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních. „Opatření možná budou radikální, ale bez nich to prostě nedáme. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná. Pokud máme investovat víc peněz do lidí na úkor modernizace techniky, budiž. Teď totiž nezadržitelně směřujeme ke stavu, kdy budeme mít novou techniku a nebude ji mít kdo obsluhovat. Armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a jedná se o skutečně strategický a velmi urgentní problém. Hlavním tématem pro nás všechny je bojeschopnost,“ řekl náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka.

Ministryně obrany Jana Černochová pak na velitelském shromáždění uvedla, že rozpočet na obranu ve výši 2 % HDP nebude stačit. Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha a nová administrativa USA bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek vůči NATO. Ministryně také upozornila na vnitřní dluh armády, který dosahuje přibližně 618 miliard korun a dále informovala o nutných změnách, které by mohly zatraktivnit službu v armádě. Jednou z těch nejdůležitějších je podle ní novela zákona 221 o vojácích z povolání, která by měla zjednodušit nábor a odstranit některé byrokratické postupy. „Je tam celá řada benefitů, které budou pomáhat, aby lidé šli sloužit do armády nebo v ní zůstali,“ řekla ministryně. Návrh je v připomínkovém řízení a brzy by ho měla projednat vláda. Jak ministryně obrany, tak náčelník generálního štábu také opakovaně vyloučili, že by se mělo v rámci novelizace nějak manipulovat s výsluhami. 

Na následné tiskové konferenci jsme se ohledně plnění nových aliančních cílů (CT 25) generála Řehky zeptali, jak se tento proces dotkne koncepce výstavby AČR a v jakém časovém horizontu budou tyto nové schopnosti dosaženy. „Nepůjdu asi úplně do detailů, protože ještě nebyly oficiálně schváleny a oznámeny, nicméně pro představu ty cíle se nám podařilo vyjednat dobře. I v rámci Aliance je snaha soustřeďovat schopnosti spíše do větších celků, aby nebyly tak rozdrobené, aby to byly nějaké funkční celky. Snažili jsme se, aby cíle co nejvíc odpovídaly našemu současnému rozvoji a tomu, co budujeme. Je to hodně o navýšení schopnosti v oblasti protivzdušné obrany včetně protiraketové, ale jsou tam i věci týkající se třeba logistiky. A jenom pro vaši představu, tak jak si tady říkáme třeba ty problémy s nedostatkem lidí, tak to bude obnášet vznik minimálně několika nových útvarů, pravděpodobně i posádek. Časový rámec bude teprve schvalován, kdy se určité věci budou naplňovat v řádu let. Podívejte se, jak dlouho u nás trvá postavit kasárna a jak dlouho trvá sehnat třeba pro takovou jednotku několik set vojáků a připravit je. Ty lhůty rozhodně nejsou tak dlouhé, jak nám dlouho trvá třeba současné stavební řízení. Jestli se podaří rekrutovat v nějakém roce čtyři tisíce lidí, tak je musíme být schopni přijmout. A je jedno, jestli Vyškov má výcvikovou kapacitu. Prostě to musíme udělat tak, aby to šlo. A to byl můj hlavně apel na velitele. V nějaké fázi budeme potřebovat legislativní podporu, podporu samozřejmě civilní části ministerstva, vlády a parlamentu.“

Ministryně obrany Jana Černochová se následně pro CZ DEFENCE vyjádřila k tématu výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, kdy je dnes jasné, že se při naplňování nových Capability Targets a postupném splácení vnitřního dluhu armády jedná o nedostatečnou částku. „Dvě procenta jsou podlaha, ne strop. Samozřejmě vnímáme realitu i s ohledem na novou administrativu ve Spojených státech, kdy už předtím byly poměrně silné výroky dodržování dvou procent HDP ze strany zahraničních zemí. Takže tady je předpoklad, že ten apel jistojistě padne. Jestli to budou tři procenta, tři a půl procenta, v tuto chvíli nevím. Spekuluje se o třech procentech. My jsme na to připraveni. Nevím, do jaké míry je na to připravená česká společnost, protože i debaty na téma dvou procent ve společnosti nějakým způsobem rezonují. My hlavně potřebujeme mít čas na to, abychom připravili projekty a aby nám ty projekty v průběhu času, respektive finanční prostředky na ty projekty, pak nikdo neměnil a nebral. Pokud je velká část výdajů v rámci rozpočtu pro letošní i příští rok z jiných resortů, způsobuje nám to obrovské problémy. Hovořil o tom i náčelník generálního štábu na velitelském shromáždění. Říkáme, že Aliance má jasnou metodiku na to, co uzná za jednotlivé položky a co neuzná.“