V pondělí 27. května 2024 se konal v Poslanecké sněmovně druhý díl konference Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Akce organizovaná v rámci projektu Future Forces Forum byla zaměřena na identifikaci a minimalizaci hrozeb a rizik pro bezpečnostní systém České republiky. Diskuze zahrnovaly ochranu občanů a kritické infrastruktury před terorismem, kybernetickými hrozbami, pandemiemi a přírodními katastrofami. Klíčovými body bylo sdílení informací a koordinace mezivládního, soukromého a neziskového sektoru. Konference probíhala pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost, Dr. Pavla Žáčka, Ph.D.

Komplexní přístup k bezpečnosti a financování

Tomáš Pojar, národní bezpečnostní poradce, zdůraznil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je největší od druhé světové války. V dnešním multipolárním světě žádný národ nemůže zajistit globální bezpečnost sám, přičemž nestabilita přetrvává na Blízkém východě a v pacifické oblasti. K nejistotě přispívá i otázka, zda Írán získá jaderné zbraně. Potřeba řídit krize samostatně i ve spolupráci se spojenci je zásadní. Pojar zdůraznil důležitost dlouhodobého plánování a okamžitého jednání, přičemž předvídatelnost vytváří důvěru. Tato důvěra musí být budována během několika volebních období, což vyžaduje konzistenci a horizontální přístup napříč ministerstvy. Tradiční vertikální myšlení České republiky se musí změnit, aby toho bylo dosaženo.

Pojar také zdůraznil nutnost udržovat výdaje na obranu na úrovni 2 % HDP. Tato úroveň investic je klíčová nejen pro národní bezpečnost a obranné schopnosti, ale také jako signál pro Spojené státy, zejména vzhledem k potenciálnímu nebezpečí amerického odklonu od NATO. Investice posiluje transatlantické vazby a demonstruje vážný závazek v oblasti obrany. Varoval, že bez takové investice by mohly transatlantické vztahy oslabit, což by Českou republiku učinilo zranitelnou. „Predátoři cítí krev,“ varoval a zdůraznil, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou neoddělitelně propojeny.

Vzájemná závislost vnitřní a vnější bezpečnosti

Radek Kaňa, náměstek ministra vnitra, potvrdil Pojarův postoj, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou propojené. Policie musí chránit a kultivovat odolnost společnosti, připravovat se na potenciální zapojení do ozbrojeného konfliktu. Zdůraznil dva klíčové aspekty týkající se Ruska: nezastaví se, dokud nebude konfrontováno, a nebojí se použít jakékoli prostředky. Investice do bezpečnosti jsou zásadní, a i když není možné se dokonale připravit na každou hrozbu, odolnost společnosti může být posílena.

Kaňa poznamenal, že nepředvídatelnost moderních hrozeb vyžaduje robustní přípravu. Česká republika musí vybudovat společnost schopnou odolávat různým krizím. To zahrnuje podporu bezpečnostního povědomí a připravenosti mezi obyvatelstvem.

Strategická obrana a odolnost společnosti

Jan Jireš, ředitel Odboru obranné politiky a strategie Ministerstva obrany, zdůraznil, že vnitřní bezpečnost a odolnost státu závisí na robustních obranných schopnostech a fungující, odolné společnosti. Zdůraznil neválečné aspekty obrany a uvedl, že fungující stát a odolná společnost jsou předpokladem pro vydržení vojenských konfliktů. Nová česká obranná strategie je mezirezortní a komplexně se těmito tématy zabývá.

Jireš zopakoval důležitost členství v NATO a kolektivní obrany. Odkázal na článek 3 Washingtonské smlouvy, který zdůrazňuje sebeobranu před uplatněním kolektivní obrany podle článku 5. Odstrašení je primárním cílem, který vyžaduje demonstraci vůle a schopnosti potrestat agresory. Česká republika má dva klíčové úkoly: budování vojenských schopností a zajištění podpory hostitelské země pro spojenecké síly. To zahrnuje zajištění území pro průchod tisíců vojáků a poskytování lékařské péče zraněným. Tyto povinnosti vyžadují značné finanční, logistické, legislativní a personální závazky.

Jireš také zmínil potřebu překonat dichotomii civilního a vojenského konfliktu, připravovat se na obranu v době míru. To vyžaduje zapojení komerčního sektoru a zpochybnění, zda je 2 % HDP dostačující, vzhledem k minulému podfinancování obrany. Budoucnost NATO může spočívat v tom, že každý členský stát zajistí své obranné potřeby bez ohledu na procento HDP.

Řešení moderních hrozeb

Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby, hovořil o probíhajících konfliktech nejen v Rusku a na Ukrajině, ale také v Gaze a širším informačním prostoru. Zdůraznil význam boje proti dezinformacím a hybridním hrozbám, které podkopávají národní bezpečnost.

Martin Vondrášek, prezident Policie České republiky, identifikoval klíčové hrozby pro národní bezpečnost, včetně migrace, hybridních akcí zahraničních mocností, kyberkriminality, terorismu a aktivních střelců. Mimořádné události jako COVID-19, povodně a tornáda spolu s nárůstem antisystémových hnutí představují také významné výzvy. Vondrášek zdůraznil potřebu stabilizace personálu v bezpečnostních složkách, systematickou přípravu na mimořádné události a spolupráci s agenturami jako EUROPOL a FRONTEX. Citoval varování bývalého šéfa švédské policie o důsledcích podcenění migračních hrozeb, které vedly k nárůstu organizovaného zločinu a incidentů s aktivními střelci.

Technologické hrozby a kybernetická bezpečnost

Pavel Fischer, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu, varoval před riziky, která představují čínské elektromobily vybavené čipy schopnými špionáže. Kritizoval minulou nedbalost ohledně telefonů Huawei a sítí 5G, zdůraznil potřebu legislativních opatření k vyloučení rizikových dodavatelů z kritické infrastruktury. Fischer označil Čínu za protivníka a varoval, že technologická a energetická závislost na Číně může ohrozit národní bezpečnost. Tato závislost může učinit Českou republiku nespolehlivým partnerem pro spojence, jako jsou USA, což by mohlo ohrozit bezpečnost spojeneckých sil na českém území. Důvěra a sdílení informací v transatlantickém prostoru jsou klíčové, což vyžaduje jednotné bezpečnostní standardy.

Kybernetická bezpečnost a kognitivní válka

Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, zdůraznil zranitelnost civilní infrastruktury v kyberprostoru. Vyzdvihl potřebu nové legislativy k zabezpečení IT dodavatelských řetězců a význam efektivní komunikace s médii. Řehka zdůraznil, že veřejné povědomí a informovaný souhlas jsou zásadní pro udržení důvěry v obranné strategie.

Libor Kutěj, ředitel Institutu pro studium zpravodajství, představil koncept kognitivní války. Tento druh války si klade za cíl ovlivnit nejen to, co lidé myslí, ale jak myslí, což mění celý proces hodnocení reality. To představuje významnou hrozbu, protože může podkopat kognitivní základy rozhodovacích procesů.

Geopolitická angažovanost a dlouhodobá strategie

Brigádní generál Miroslav Hofírek, ředitel Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, hovořil o fenoménu „nových válek“, kde ruské hrozby přesahují konvenční vojenský konflikt. Ruský vliv je globální, což vyžaduje geopolitickou angažovanost v regionech jako Afrika, aby se předešlo destabilizaci a migračním vlnám, které by mohly oslabit Evropu. Hofírek varoval, že ruská válka, ač s různou intenzitou, stále probíhá, a Česká republika musí zaujmout geopolitický přístup místo pasivity. Pokud to neudělá, mohlo by dojít ke strategické porážce.

Konference zdůraznila nezbytnost komplexního, mezirezortního přístupu k bezpečnosti, s důrazem na dlouhodobé strategické myšlení a kritickou potřebu odolnosti společnosti a robustních obranných schopností. Poznatky sdílené řečníky poukázaly na složitou a mnohostrannou povahu moderních hrozeb, které vyžadují koordinované a dobře financované opatření k zajištění národní bezpečnosti a odolnosti.