Ve dnech 15. až 17. října se v kongresovém sálu hotelu DAP uskutečnil druhý ročník konference Future Air Force 2024 organizovaný společnostmi Future Advanced Technologies, DEFCON a DALI consulting ve spolupráci s velitelstvím Vzdušných sil AČR. Diamantovým partnerem konference byla společnost Aero Vodochody AEROSPACE. Konference byla součástí akce Future Forces Forum, která probíhala minulý týden. 

Video: Future Air Force Conference 2024 – inspirace a výzvy nejen pro Vzdušné síly Armády ČR / CZ DEFENCE

Na konferenci se sešli odborníci z řad vojenských velitelů, zástupců obranného průmyslu a akademické sféry, aby diskutovali nad aktuálními i budoucími trendy v oblasti letectví, zejména pak přípravy leteckého personálu. Pozvání velitele Vzdušných sil AČR genmjr. Petra Čepelky přijalo 32 zemí reprezentující všechny kontinenty včetně zástupců NATO, NFTE (NATO Flight Training Europe) a EDA. Z celkového počtu více jak sto delegátů se akce zúčastnilo 6 velitelů vzdušných sil a 27 generálů. Pozvání na konferenci přijal mimo jiné i generál Philippe Lavigne, který před pár týdny ukončil svoji vojenskou karieru jako velitel strategického velitelství NATO pro transfromaci (Allied Command Transformation, ACT).

Konference přinesla zásadní diskusi o budoucnosti leteckých sil, zaměřenou na tři základní oblasti, a to inovativní přístupy k leteckému výcviku, větší a efektivnější zapojení obranného průmyslu do přípravy létajícího personálu a využití bezpilotních prostředků ve vojenských operacích a s tím spojené výzvy pro přípravu operátorů dronů. 

Inovativní přístupy k leteckému výcviku

Jedním z hlavních témat konference bylo zefektivnění a modernizace leteckého výcviku. Vzdušné síly zaváděním letounů páté generace do své výzbroje na jedné straně snižují počet taktických letounů a s tím spojený požadavek na menší počet pilotů, což však logicky vede ke zvýšení ceny letové hodiny na výcvikových letounech. Nutno podotknout, že toto se netýká Vzdušných sil AČR, kdy 14 letounů Gripen plnilo pouze úkol ochrany vzdušného prostoru bez využití jakýchkoliv dalších schopností, které tento letoun nabízel. Proto se Česká republika vrací k počtu 24, který naplňuje ambice pro plnění úkolů vzdušných sil v rámci aliančního uskupení.

Vzhledem k rychlému vývoji nových technologií a zejména využití stále dokonalejších simulátorů vzdušné síly prakticky na celém světě rozvíjejí koncept virtuálního a simulátorového výcviku, který kombinuje tradiční letový výcvik s pokročilými simulačními technologiemi. Tento přístup umožňuje cvičeným pilotům absolvovat více realistických scénářů v bezpečném a kontrolovaném prostředí, což vede k lepšímu zvládnutí krizových situací a současně zvyšuje samotnou bezpečnost leteckého výcviku.

V rámci prvního bloku konference vystoupil generál Muricio Augusto Silveira de Medeiros, zástupce brazilských vzdušných sil, který ve své řeči popsal, jak budoucí bezpečnostní prostředí ovlivňuje výcvik mladých pilotů od procesu screeningu až po taktický operační výcvik. Představil také jasnou posloupnost toho, jak brazilské vzdušné síly stanovují standardy odborné přípravy odpovídající společnému chápání budoucího operačního prostředí. Obranné priority přímo určují poslání vzdušných sil, kdy pořizovaná výzbroj musí splňovat požadavky tohoto poslání. Důkladným pochopením mise a efektivním využitím dostupných zdrojů brazilské vzdušné síly formulují efektivní výcvikové plány pro personál vzdušných sil, zejména pak pro piloty.

Letecký maršál v záloze Ian David Gale, který mimo jiné vystoupil i v úvodní panelové diskusi při zahájení veletrhu Future Force Forum, vystoupil na konferenci Future Air Force již jako zástupce společnosti DRAKEN, kdy se zaměřil zejména na oblast výcviku v rámci letounů F-35 a s tím spojeného všeho podstatného, na co se musí se zavedením letounu velení vzdušných sil zaměřit. Ve světě rychle se vyvíjejících technologií a stále agresivnějšího chování Ruska musí letectvo více než kdy jindy dbát na to, aby jeho příslušníci byli nejen dobře vycvičeni, ale také skutečně připraveni k boji. Zajištění správné kombinace živého, konstruktivního a virtuálního výcviku je však obtížné, zvláště když jsou novější letouny dražší na provoz a plné síťových senzorů, které není snadné oklamat.

Také požadavky na protivzdušnou obranu a integrovanější protivzdušné síly neustále rostou napříč všemi armádami, kdy je však zároveň i potřeba snížit náklady. Dlouholeté zkušenosti společnosti Draken s poskytováním těchto služeb vzdušným silám, námořnictvu, armádám a dalším národním bezpečnostním agenturám by pak mohly být využity jako základna, z níž bude možné vycházet při zkoumání řešení, která mohou být škálovatelná a cenově dostupná, ale zároveň náročnější než kdykoli předtím. Ve stále složitějším světě musí být tato řešení multioborová, nelze se omezovat pouze na střety vzduch-vzduch. Zejména pro zástupce Vzdušných sil AČR byla tato prezentace velmi přínosná a inspirativní.

Na zmíněnou prezentaci navázal plukovník Sleeman, velitel Air and Space Command australského letectva, které, stejně jako Vzdušné síly AČR, zavádí do své výzbroje letouny F-35. Tato prezentace podrobně popsala transformační cestu Královského australského letectva (Royal Australian Air Force, RAAF) k letounům 5. generace, zejména pak způsob, jakým Australané upravili a reformovali svůj výcvik, aby mohli využívat schopnosti 5. generace spolu s rozvojem a využíváním schopností bezpilotních prostředků.

Plukovník Sleeman se také zabýval jedinečnými okolnostmi, kterým Austrálie čelí, zejména v souvislosti s demografií, populační základnou a velikostí australského kontinentu. Úspěch transformace RAAF na letouny 5. generace byl založen na programu, který řešil nedostatky v koncepci operací letectva, využíval stávající řízení a zdroje v rámci letectva a byl realizován prostřednictvím implementační směrnice, která poskytovala přímé zadání a vedení jednotlivým vlastníkům projektů. Vyšší důstojníci na úrovni „One Star“ byli pověřeni řízením realizace projektů po dobu několika let a měli k tomu plné zdroje.

Plukovník Meseret Getachew Yesuneh, zástupce velitele etiopských vzdušných sil, se ve svém vystoupení zaměřil na oblast mezinárodní spolupráce pro posílení úlohy subsaharského leteckého průmyslu. Cílem prezentace bylo ukázat alternativní způsoby posílení vztahu leteckého průmyslu s leteckými silami a roli, což hraje významnou roli při rozvoji vzdušných sil v Africe, zejména v subsaharských zemích. Většina subsaharských leteckých sil chce od leteckého průmyslu získat údržbu, generální opravy, nové platformy a kvalitní letecký výcvik za relativně nižší náklady. Pro soukromý průmysl je však obtížné tyto služby poskytovat kvůli požadavkům na vysoké investice a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Málokterý subsaharský letecký průmysl má tak motivaci reagovat na rostoucí poptávku ze strany leteckých sil. Například v etiopském leteckém průmyslu existují rozsáhlé zkušenosti s výcvikem zahraničních studentů z Jemenu, Libye, Rwandy, Ugandy, Čadu, Džibuti, Tanzanie a dalších zahraničních studentů. Pro vynikající výsledky v této oblasti však existují omezené zdroje.

Plukovník Yesuneh poukázal na skutečnost, že pokud bude subsaharský letecký průmysl spolupracovat s mezinárodními institucemi, bude pak schopen uspokojit potřeby leteckých sil alternativními technologiemi a výcvikem pilotů a bude schopen také zajistit ziskovost průmyslu a mezinárodního partnera. Kromě toho bude mezinárodní spolupráce samozřejmě přínosem i pro letectvo, které bude moci pečlivě sledovat výcvik, místo aby vysílalo piloty do zahraničí.

Vzdušné síly AČR reprezentoval na konferenci Future Air Force mjr. Aleš Svoboda, který seznámil účastníky konference s procesem výběru a přípravy pilotů na letouny páté generace, tedy letouny F-35. 

Mezinárodní spolupráce a zapojení privátního sektoru do leteckého výcviku

Dalším důležitým bodem byla diskuse o hlubší spolupráci mezi ozbrojenými silami a obranným průmyslem. V současnosti jsou výrobci leteckých technologií schopni nejen dodávat špičková letadla, ale také se stále více podílet na samotné přípravě a výcviku létajícího personálu, a to prostřednictvím pokročilých simulátorů, poskytování technické podpory a stále více rozšířené možnosti nabízet samotný letecký výcvik.

V odpoledním bloku konference vystoupil Wing Commander Jason Hawker, zástupce NFTE (v minulosti také vedoucí akrobatického týmu RAF Red Arrows), dále vystoupil zástupce společnosti Babcock International, ředitel Centra Letového výcviku v Pardubicích (CLV) Jaroslav Špaček či zástupci vzdušných sil Kanady a Itálie.

Jason Hawker seznámil posluchače s vizí NATO Flight Training Europe (NFTE). Jedná se o projekt NATO, který vytvoří rámec pro vytvoření, propojení a provozování sítě jednotlivých výcvikových středisek za účelem splnění celé škály požadavků na výcvik posádek letadel. NFTE je ambiciózní projekt, který v současné době koordinuje umísťování pilotních studentů napříč Aliancí a využívá rámec NFTE k rozvoji mnohonárodních partnerství v dalších oblastech, jako je například pokročilý taktický výcvik. Jason Hawker představil jak výzvy, kterým NFTE čelil při dosahování plné operační způsobilosti, tak i možnosti, které spojenci sledují v rámci navrhování a budování požadavků na výcvik leteckých posádek a zařízení budoucnosti. Klíčem k budování výcvikových zařízení budoucnosti je pak zapojení průmyslu, a proto NFTE již od počátku do projektu zapojuje zástupce průmyslu prostřednictvím mechanismu NATO Industry Advisory Group.

Plukovník Giovanni M. Pasqualucci, zástupce náčelníka oddělení výcviku pilotů, cvičení a evakuace italského letectva, pak ve své řeči popsal efektivní spolupráci mezi společností Leonardo a italským letectvem. Podle něj je zapojení průmyslu způsob, jak zvýšit kvalitu a efektivitu výcviku při nižších nákladech. Když italské letectvo uvažovalo o přestavbě a změně segmentu leteckého výcviku fáze IV, začalo před několika lety vést intenzivní a plodnou konverzaci právě se společností Leonardo, což mělo za následek změnu uvažování v přístupu k systému přípravy pilotů. Ze všech těchto interakcí a setkání mezi zástupci letectva a průmyslu se následně zrodila nová mezinárodní škola leteckého výcviku, která je jedním z nejzřetelnějších příkladů úspěšné „jointness“ na světě.

Vytvoření mezinárodního centra excelence v oblasti služeb výcviku vojenských pilotů se uskutečnilo díky synergii dvou italských národních entit, kdy se italské vzdušné síly rozhodly přinést své dlouholeté odborné znalosti v oblasti leteckého výcviku, zatímco společnost Leonardo vložila svůj osvědčený pokročilý proudový trenažér M-346 a ve spolupráci s CAE pozemní výcvikový systém. Vzájemná spolupráce a interakce umožňuje vojákům lépe porozumět technologiím, které využívají, a zvyšuje jejich operační efektivitu. Navíc zajišťuje, že výcvik odpovídá nejnovějším standardům a technologickým inovacím, což je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti ve světovém měřítku. Nedílným benefitem je i pokračování letecké kariéry a využití zkušeností vojenských pilotů, kteří v armádě nemohou dále pokračovat.

Využití bezpilotních prostředků ve vojenských operacích

Autonomní technologie se stávají jedním z klíčových pilířů budoucí armádní strategie, proto je kladen stále větší důraz také na využití bezpilotních prostředků (UAV), které se stávají nepostradatelnou součástí moderních armád. Není přeháněním, že se dnes hovoří o tzv. dronizaci soudobého válčiště. V této souvislosti byly na konferenci prezentovány nové strategie a taktiky pro integraci dronů do vojenských operací, včetně jejich využití pro průzkum, sledování a bojové úkoly. Drony totiž umožňují plnění misí, které by byly pro lidské piloty příliš nebezpečné nebo technicky nemožné, a představují významnou výhodu na bojišti. Účastníci konference pak měli možnost se seznámit s tím, jak k výcviku operátorů přistupují leadři v této oblasti, kterými jsou letectvo Spojených států (United States Air Force, USAF) a německé vzdušné síly (Luftwaffe).

Podplukovník Keenan Boes zástupce USAF, ve svém vystoupení představil ucelený přehled výzev a osvědčených postupů při pořizování, vybavování a nasazování velkých bezpilotních prostředků (UAV) v konfliktu. Zdůraznil také význam designu zaměřeného na člověka v rozhraních mezi člověkem a strojem ohledně UAV, zmínil výhody otevřené architektury a komerčních hotových systémů i potřebu účinné integrace posádky. Další osvědčené postupy se pak podle Boese budou týkat úlohy řídicích a kontrolních spojení, autonomní spolupráce a dekonfliktu, přičemž bude zdůrazněn potenciál umělé inteligence a automatizace v těchto oblastech. Tyto faktory by měly podnítit diskusi o pořizování a využívání bezpilotních letounů a zdůraznit potřebu jejich pečlivého zvažování a přizpůsobivosti v moderních bojových scénářích.

Potřeba organizace výcviku operátorů bezpilotních letounů je důležitým tématem i v Armádě České republiky. Jak uvedl ve svém příspěvku docent Vladimír Smrž z Univerzity obrany, největší poptávka je v současné době po operátorech (ne)certifikovaných vojenských bezpilotních prostředků, které běžně nepřesahují hmotnost 15 kg. Podstatně náročnější je však výcvik pilotů-operátorů certifikovaných vojenských UAV, včetně těch, které budou pro svůj provoz potřebovat letiště. V současné době se na výcviku operátorů vojenských UAV podílejí tři výcvikové organizace: Vojenská univerzita jako poskytovatel teoretické přípravy pro všechny kategorie, Vojenská akademie zajišťující část praktického výcviku a speciální vojenská jednotka provozující UAV pro zbývající části výcviku. Docent Smrž se ve své prezentaci zaměřil také na popis nového bakalářského studijního programu na Vojenské vysoké škole (Univerzita obrany v Brně). Program je zaměřen na přípravu leteckých odborností vojenského leteckého personálu a vojenských řídících letového provozu. V rámci tohoto studijního programu bude probíhat také teoretická výuka a část praktického výcviku produkující certifikované operátory bezpilotních prostředků, kdy tito příslušníci budou součástí vojenského leteckého personálu (držitelé licence podle příslušných vojenských předpisů).

Podplukovník Peter Bernewasser, vedoucí oddělení provozu UAV německé Luftwaffe a plukovník Ikuret Moses se následně ve svém vystoupení naopak zaměřili na praktické aspekty výcviku operátorů a využití bezpilotních prostředků v operacích.

Nedílnou součástí třetího bloku bylo vystoupení domácích výrobců bezpilotních prostředků, kteří se rozhodně mají čím pochlubit. Postupně tak vystoupili zástupci společností AIR-tech a Primoco. Obě prezentace byly změřeny jak na získané zkušenosti z praktického využití bezpilotních prostředků, tak na zcela nové projekty zmíněných společností.

Závěr

Konference Future Air Force ukázala, že vzdušné síly čelí nejen výzvám spojeným s rychlým technologickým vývojem, ale také příležitostem, které tyto technologie přinášejí. Inovativní přístupy k výcviku pilotů, hlubší zapojení obranného průmyslu a rozvoj bezpilotních prostředků jsou dalšími klíčovými faktory pro zajištění budoucí operační úspěšnosti.

Diskuse a prezentace, které na konferenci zazněly, jasně naznačují, že budoucnost letectví se neobejde bez moderních technologií, zapojení privátního sektoru, využití nejnovějších poznatků akademické sféry, efektivní spolupráce všech zúčastněných a schopnosti rychle se adaptovat na nové výzvy.

Zdroj: Future Air Force Conference 2024