Krize v Afghánistánu způsobená faktickým převzetím moci radikálním hnutím Tálibán znamenalo nejen pro západní svět akci, která nemá obdoby - nutnost okamžité, bezodkladné evakuace osob z nebezpečného prostředí. Např. pro afghánské spolupracovníky s aliančními vojáky (překladatele atd.) se jedná o situaci, kdy jde doslova o hodiny a rychlá přeprava je často otázkou samotného přežití spolupracovníků i jejich rodin. V ohrožení jsou prakticky lidé jakýchkoliv profesí působící na základnách, které jsou nyní pusté, či pod vládou Tálibánu. Česká republika tedy musela, stejně jako ostatní země NATO, nedávno rychle zareagovat a vyslat pro výše uvedenou ohroženou skupinu lidí okamžitou pomoc. Okamžitá evakuace si vyžádala nasazení obou armádních letounů Airbus A-319CJ. Tyto kapacity jsou však pro rychlý přesun většího počtu osob nedostačující a současná situace tak prověřuje skutečný stav našich armádních přepravních kapacit.

Foto: Včera v noci v pražských Kbelích přistál armádní letecký speciál A-319CJ, který z afghánského Kábulu evakuoval do Česka 62 pasažérů. Předtím v rámci dvou letů dopravil do ČR 133 lidí. | Ministerstvo obrany ČR

Interiér armádních transportních letounů Airbus A-319CJ je možné upravit do dvou variant. Pro variantu VIP je kapacita letounu 42 míst, ve variantě Economy přepraví stroj až 98 osob. Při počtu 98 cestujících je dolet 6 480 km, při přepravě 42 osob je dolet 8 660 km. Přestavbu mezi oběma výše zmíněnými verzemi zvládne technický personál do 24 hodin. Dohromady jsou tedy letouny schopny přepravit až 196 osob, avšak letouny nejsou schopny přepravit techniku či přistávat mimo letiště s pevnou přistávací dráhou. Další přepravní variantou jsou pak letouny CASA. Ty mají sice uvedený dolet bez zatížení zhruba 5 500 kilometrů, ale reálný dolet s plně zatíženým letadlem není ani poloviční.

Foto: Další přepravní variantou jsou pak letouny CASA. Ty mají sice uvedený dolet bez zatížení zhruba 5 500 kilometrů, ale reálný dolet s plně zatíženým letadlem není ani poloviční. | Ministerstvo obrany ČR

V praxi by tedy let do Kábulu znamenal dvě mezipřistání na dotankování. Zbývá business jet v podobě letounu CL-601 Challenger, který má sice dobrý dolet, ale minimální kapacitu a navíc bude brzy vyřazen z provozu, čímž mimochodem Česká republika přichází o business jet, který bylo možné využívat i pro potřeby jednání v rámci celého světa. Nabízí se tedy otázka, zdali má Česká republika v případě nenadálé události dostačující armádní přepravní řešení.

Foto: CL-601 Challenger, má sice dobrý dolet, ale minimální kapacitu a navíc bude brzy vyřazen z provozu | Ministerstvo obrany ČR

Alianční projekt Strategic Airlift Interim Solution (SALIS) či Mnohonárodní flotila víceúčelových tankovacích a transportních letadel (Multinational Multi-Role Tanker Transport Fleet – MMF), jejíž je Česká republika členem, pak slouží pouze k dlouhodobě plánované vysokokapacitní přepravě. V případě krize a s tím spojenému okamžitému nasazení se tedy s výše uvedenými projekty nedá počítat.

Pokud by tedy nastal scénář, kdy by bylo zapotřebí přepravit české občany, občany aliance či EU odkudkoliv ze světa, například z důvodů zemětřesení, jiných živelných pohrom, převratu atp. naše armáda, respektive Česká republika, nedisponuje žádným letounem s možností rychlého operačního nasazení, dostatečným doletem a přepravní kapacitou techniky či většího počtu osob.

Krize v Afghánistánu tedy České republice jasně ukázala, jaké má rezervy v armádní přepravní technice a že dlouholeté podceňování obranného rozpočtu včetně nedotahování armádních zakázek může mít až fatální důsledky pro naše občany a spojence. Naše armáda by strategický dopravní letoun typu Lockheed C-130 Hercules či Airbus A400M potřebovala, avšak v KVAČR 2030 se s tímto druhem dopravních letounů nepočítá.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR