Minový vrhač MV-3 je jediný prostředek v armádě České republiky určený ke zřizování protitankových minových polí na dálku. Za necelé dvě minuty je schopný zaminovat území o rozloze 1 hektaru a dostřelí až do vzdálenosti 3 kilometrů. Svoje uplatnění najde už příští rok při zahraničním nasazení 10. úkolového uskupení eFP Lotyšsko. 

Foto: Osádka kompletu MV-3 před zahájením minování na dálku | Ministerstvo obrany ČR

Právě minový vrhač má ve své výzbroji 15. ženijní pluk. Konkrétně osm kusů se nachází v posádce Bechyně a ten samý počet i v posádce Olomouc. Jeden exemplář využívá i k výcvikovým účelům Vojenská akademie ve Vyškově. „Máme dvě varianty střelby. Méně častá, fyzicky i časově náročnější, je z terénu. Tzn. obsluha kompletu-velitel a střelec- přepraví vrhač na krátkou vzdálenost do palebného postavení, tam ho zakotví a je připravena střílet. Druhá výhodnější varianta je z ložné plochy Tatry 810. Tam s obsluhou kompletu pomáhá i řidič,“ popisuje různé způsoby využití MV-3 zástupce velitele 2. roty bojové ženijní podpory (rbžp) 151. ženijního praporu nadporučík Jakub Vrbka.

Foto: Nabíjení MV-3 cvičnou kontejnerovou střelou (KS PTMi-D1M Cv) | Ministerstvo obrany ČR

Minový vrhač se nejčastěji používá k zatarasení určitého taktického místa, např. páteřní komunikace nebo křižovatky. V tomto případě má za úkol nepřítele odklonit nebo přinejmenším zpomalit jeho postup. „ Velkou roli v tom hraje i psychika. Když nepřítel vidí před svojí jednotkou padat z nebe miny, určitě ho to v dalším postupu příliš nemotivuje,“ dodává velitel 2. rbžp kapitán Zdeněk Barimov.

MV - 3 se skládá ze třech raketnic. Nabíjejí se kontejnerovými střelami, kdy každá obsahuje 4 protitankové miny. „Celkem je 5 typů munice. My nejčastěji používáme cvičnou kontejnerovou střelu, protože je stejně těžká jako ostrá, tedy 33,1 kg,“ vysvětluje vedoucí praporčík 2. roty bojové ženijní podpory 151. ženijního praporu nadrotmistr Jan Harazin. Zároveň dodává, že při výstřelu se jednotlivé miny postupně uvolní. „Předem se nastaví, na jakou vzdálenost poletí. Je to od 500 metrů až do 3 kilometrů. Zároveň se předem zadává i čas autodestruktce – od 3 až po 48 hodin.“

Foto: Okamžik výmetu IKS (Imitační kontejnerové střely) z raketnice MV-3 | Ministerstvo obrany ČR

Použité protitankové miny mají kromě autodestrukčního systému i iniciační systém, který funguje na bázi změny elektromagnetického pole. „ Mina ustanovená do tzv. bojové polohy vyhodnocuje přítomnost bojového vozidla na základě změny elektromagnetického pole. Když ale nedojde k iniciaci miny, po uplynutí předvolené doby vybuchne a sama sebe zničí. V případě selhání autodestrukčního systému se mina dostane do interního, neboli nečinného stavu,“ doplňuje nadporučík Vrbka. 

Foto: Palebná postavení ženijní zatarasovací čety | Ministerstvo obrany ČR

Zbraňový prostředek ženistů podporuje převážně další složky armády ČR. Bechyňské minovrhače se v dubnu zúčastní cvičení Rapid Riffel společně se 41. mechanizovaným praporem nebo v září se 42. mechanizovaným praporem. Zároveň se s jejich nasazením počítá i v rámci NRI (NATO Readiness Initiative). Cílem této iniciativy je zvýšit připravenost stávajících národních sil jednotlivých členských států aliance a jejich schopnost zapojení do operací. V neposlední řadě jsou minové vrhače 15. ženijního pluku a jejich osádky  zařazeni i na pozice v 10. a 11. rotaci úkolového uskupení eFP Lotyšsko, kde vystřídají své kolegy pontonisty.

Pro zajímavost: Mezi prostředky pro zřizování minových polí na dálku zahraničních armád patří např. The Volcano systém americké armády. Má tu výhodu, že může zřizovat minová pole i ze vzduchu, z helikoptéry. Ve výzbroji ruské armády najdeme zase tzv. Hell machine, který má šest mnohonásobných vrhacích zařízení umístěných na jednom vozidle. 

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR