„Další téma, které rezonuje napříč armádou,“ uvedl v nedávném rozhovoru ve své odpovědi na otázku týkající se preference mezi ráží 30 a 35 mm pro hlavní zbraň kolových obrněných vozidel Pandur II 8x8 velitel 4. brigády rychlého nasazení generál Štěpánek. A je to i téma, které zaznívá v souvislosti s pásovými obrněnci, a to nejen proto, že na Slovensku v rámci pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90 tamní armáda sáhla právě po větším 35mm kalibru. Často se lze setkat s tvrzením, že větší ráže hlavní zbraně obrněných vozidel je ve světě trendem, avšak jako každý parametr bojové techniky i zde samozřejmě existují pro a proti, a vždy je třeba hledat vyhovující kompromis mezi velikostí vozidla, jeho hmotností, ráží zbraně, druhy munice a jejím množstvím.

Foto: Bojová vozidla pěchoty Pandur II 8x8 | Ministerstvo obrany ČR

Nejdůležitějšími vlastnostmi automatických kanónů střední ráže (tj. 20–50 mm) pro bojová vozidla pěchoty na kolových i pásových podvozcích jsou přesnost, průbojnost pancíře, efektivita proti pěchotě a malým vzdušným cílům typu UAV, což je čím dál požadovanější schopnost. V závislosti na žádoucím efektu podle typu cíle a použité munice je pak více či méně důležitá rychlost střelby, a samozřejmě obecně zásoba vezené munice, a to včetně množství munice, které lze doplňovat ze zásobovacích vozidel.

Nejen s ohledem na prudký vývoj technologií, které mají vliv na účinnost projektilů proti různým cílům, a na přesnost palby tak není vůbec jednoduché v určitém časovém okamžiku provést rozhodnutí, které stanoví podobu výzbroje páteřních prvků armády na desítky let dopředu. Nelze slepě opisovat v zahraničí, kde má každá armáda své  konkrétní důvody pro svá rozhodnutí, ale současně nelze vývoj a zkušenosti spojeneckých a dalších ozbrojených sil ignorovat. 

Armáda České republiky dala v případě kolových i pásových bojových vozidel pěchoty jednoznačně přednost ráži 30 mm. V případě pásových BVP, o jejichž pořízení se jedná, byl jedním z důležitých argumentů fakt, že Pandury II 8x8 CZ z výzbroje 4. brigády rychlého nasazení jsou vyzbrojeny právě touto ráží. Nejen relativně malé ozbrojené síly České republiky potřebují racionální logistiku, a dva různé kalibry pro příbuzné druhy bojové techniky jsou zbytečným luxusem a zátěží. S blížící se modernizací stávajících vozidel Pandur, které potřebují v první řadě novou bojovou věž/zbraňovou stanici, se tento argument zrcadlově obrací, ale jeho obsah zůstává totožný, a není jediný.

Obecně lze říci, že větší ráže automatického kanónu nabízí vyšší účinnost tříštivotrhavých granátů, více možností z hlediska využití programovatelné munice (především proti vzdušným cílům), a podle konstrukce kanónu jako takového ve většině případů jde také o větší průbojnost pancíře, avšak nikdy na úroveň, která by umožnila prostřelit čelní pancíř MBT, zatímco boční nebo zadní pancíř tanků prostřelí i APFSDS ráže 30 mm ve většině případů spolehlivě, a zbraní bojových vozidel pěchoty proti tankům jsou PTŘS, nikoli automatický kanón, který je primárně určen pro boj proti pěchotě, lehce obrněným a vzdušným cílům.

Je třeba zvážit výhody i nevýhody, kdy mezi nevýhody větších ráží např. patří nižší kadence, rozměrnější a těžší náboje se hůře skladují, převážejí a obecně se s nimi hůře manipuluje. Mezi výhody pak lze počítat např. větší dostřel, resp. účinek na vyšší vzdálenost. V rámci úvah, ke které ráži se přiklonit, však nelze vycházet z jednoho či několika parametrů, je třeba hodnotit systém ze všech možných úhlů pohledu, včetně možností a způsobu jeho integrace do zvolené platformy. A, jak vidíme v případě volby pro budoucí česká pásová BVP, také zohlednit stávající výzbroj ozbrojených sil. A armádě žádný prostředek neslouží sám sobě.

Například množství vezené munice patří mezi zásadní parametry, a ukazuje mj., že velmi záleží na způsobu jejího uložení. Za příklad si lze vzít pásové BVP CV90, které provozuje řada evropských armád s různou výzbrojí. CV9040 (s kanónem Bofors ráže 40 mm) veze 234 nábojů, z nichž k okamžitému použití je pouhých 24 (celkem ve věži 48); CV9035 (s kanónem Bushmaster III ráže 35 mm) veze celkem 203 kusů, tedy méně než CV9040, avšak k přímému použití jich je 35 (celkem ve věži 70), a CV9030 (Bushmaster II) může vézt až 400 nábojů, z toho k přímému použití je 160 nábojů.

Vezmeme-li v úvahu fakt, že proti různým cílům tříštivotrhavý granát ráže 30 mm dokonale postačuje, není rozhodnutí o tom, jakou zásobu munice chceme vézt, jednoduše proveditelné jen s ohledem na vyšší účinnost větších ráží. Dosud standardní zbraní amerických BVP (Bradley M2) je kanón ráže 25 mm (vozidlo veze zásobu 900 ran, z toho 300 ve věži). Pokud jde o programovatelnou munici, tu lze dobře využít právě již od ráže 30 mm, a v tomto ohledu tedy menší ráže zásadní nevýhodu nepřináší, spíše naopak: malých dronů nad moderním bojištěm přibývá, a my se tak můžeme obloukem vrátit k argumentu množství vezené munice.

Jak již bylo uvedeno, vozidla Pandur sloužící v AČR v současné době používají kanón ráže 30 mm. Na veřejnosti se však řeší i varianta přezbrojení na ráži 35 mm, proto se náš redaktor v rámci zmíněného rozhovoru s generálem Štěpánkem zeptal, k jakému řešení se přiklání a jaký vliv by případné přezbrojení na větší ráži mělo 4. brigádu rychlého nasazení: „Je zde několik faktorů, které ovlivňují rozhodovací proces k jaké ráži se přiklonit. Významným faktorem je možnost využití munice stejné ráže pro různé zbraňové systémy. Dále je dobré si říct, že důležitější než ráže je druh a účinnost munice. Vyšší ráže hned nemusí znamenat větší ničivý účinek.  A v neposlední řadě zavedení větší ráže znamená zvýšení nároků na logistiku ve smyslu přepravy a ukládání munice. Efektivnost munice v ničení cíle nespatřuji jen v samotné ráži, “ reagoval generál Štěpánek.

Z hlediska budoucí modernizace Pandurů II 8x8 CZ je velmi pravděpodobné, že budou i nadále vyzbrojeny 30mm kanónem. Podobně důležitou otázkou je, a řešila se svého času také při stanovování specifikace pásových vozidel, zda má být touto zbraní osazena osádková nebo bezosádková věž/zbraňová stanice. U pásových vozidel armáda zvolila věž osádkovou. V případě kolových obrněnců řešení naznačil gen. Štěpánek takto: „...v případě závady zbraňového systému potřebujete závadu co nejrychleji odstranit a vést palbu. Takže plnoautomatický systém s možností nouzového ručního režimu je to, co potřebujeme.“ Současně s tím zmínil potřebu snížení siluety vozidla. Pandur II ve verzi KBVP je v bojové poloze zbraňové stanice RWCS-30 vysoký 3,76 m. Oproti tomu např. varianta Corsac 8x8 s věžovým kompletem TURRA 30 (rovněž dálkově ovládaným) na výšku měří jen 2,95 m.

Zdroj: Below The Turret Ring, Ministerstvo obrany ČR