Mezi zbraněmi a zbraňovými systémy občas najdeme takové, které jsou označovány jako ikonické, nesmrtelné. Takové označení je samozřejmě velice nepřesné a laické, přesto tomu tak je. Je to dáno oblibou dané zbraně u vojáků, délkou její služby, ale i dalšími faktory. Mezi osobními zbraněmi je jako „nesmrtelná“ označována např. americká pistole Colt M 1911 či puška systému Mauser, které vydržely ve službě více než 100 let. A z tanků je za takto „nesmrtelný“ často označován sovětský, resp. ruský tank T-72. 

Tank T-72

Tank T-72 je natolik známý a byl tolikrát popisován, že asi nemá smysl ho nějak rozsáhle představovat. Přesto lze připomenout aspoň některá základní fakta.

Foto: Sovětský tank T-72 | Wikimedia Commons

Tank T-72 – jak naznačuje již jeho název – byl zkonstruován již na začátku sedmdesátých let minulého století. A i dnes, půl století po svém zrodu, představuje jeden z nejrozšířenějších a nejpopulárnějších tanků. 

Tato situace je ovšem poněkud paradoxní vzhledem k faktu, že tank T-72 vznikl do jisté míry jako improvizace, na což se někdy zapomíná. Tank T-72 totiž vznikl jako reakce na předchozí tank T-64, který byl do značné míry přelomovou konstrukcí, zároveň se ale ukázal jako až příliš složitý a hlavně drahý. To byl jeho zásadní handicap v očích sovětské armády, která vzhledem ke své doktríně požadovala nasazení tisíců tanků.

Přesto tank T-72  „zdědil“ po tanku T-64 některé základní technické rysy, které se postupně staly příznačnými pro sovětskou tankovou školu. Stejně jako T-64 byl i tank T-72 vyzbrojen mohutným kanonem 125 mm. Charakteristickým prvkem se stalo použití nábojového automatu, díky čemuž se podařilo snížit posádku tanku ze čtyř na pouhé tři muže. Oproti tanku T-64 byl ale tank T-72 výrobně jednodušší, a v neposlední řadě také levnější. Především díky těmto vlastnostem se tank T-72 stal standardním tankem nejen sovětské armády, ale prakticky všech zemí bývalého sovětského bloku včetně bývalého Československa. Rozsáhle byl také exportován do celé řady rozvojových zemí, které se orientovaly na Sovětský svaz. I díky tomu byl tank T-72 vyroben v obrovském množství tisíců kusů, z nichž mnohé slouží dodnes.

Foto: T-72 „zdědil“ po tanku T-64 (na snímku) některé základní technické rysy, které se postupně staly příznačnými pro sovětskou tankovou školu | Wikimedia Commons

Tank T-72 má ovšem i své chyby, které vyplývají právě z jeho konstrukčního pojetí. Velkou nevýhodou je např. velmi stísněný vnitřní prostor, charakteristický pro sovětskou obrněnou techniku. V případě základních verzí byla jeho nevýhodou také nedostatečná úroveň systému řízení palby a přístrojového vybavení. Za největší nevýhodu je ale považováno uložení munice, kdy jen její malá část je umístěna v nábojovém automatu. Tank T-72 je tak relativně snadno zranitelný a v případě zásahu jsou často následky pro posádku fatální.

Právě kvůli těmto nedostatkům byl tank T-72 již brzy po svém vzniku kritizován. Tato kritika následně vzrostla především po první válce v Perském zálivu, ve které spojenecké tanky snadno drtily tanky T-72 irácké armády – a to prakticky bez jediné ztráty. Některé z těchto odsudků ale neberou v potaz fakt, že tato válka byla do jisté míry atypická, kdy probíhala za naprosté vzdušné a informační převahy spojenců. Neméně důležitým faktorem byla i velmi nízká úroveň iráckých tankistů. Rozsáhlé ztráty tanků T-72 v této válce tedy ještě nijak nevypovídají o kvalitě samotného tanku T-72.

Foto: Irácký T-72 zničený během operace Pouštní bouře | Wikimedia Commons

Na druhou stranu má tank T-72 i celou řadu předností. Jeho výhodou je např. nižší hmotnost, což je faktor, který i dnes hraje svou roli. Výhodou je i vysoká průchodnost terénem. Ale za největší přednosti lze považovat to, co bylo tanku T-72 dáno do vínku již při jeho vývoji – jednoduchost, odolnost, nenáročnost, spolehlivost. V neposlední řadě také nízkou cenu a nízké provozní náklady. Právě pro tyto vlastnosti je tank T-72 dosud velmi oceňován.

Tank T-72 dnes

Díky tomu je i dnes tank T-72 konstrukcí, která má na soudobém bojišti své místo. Ukázalo se, že tank T-72 sice má své chyby, jeho přednosti ale tyto chyby převyšují. Některé z těchto chyb – např. nižší úroveň přístrojového vybavení, systém řízení palby – se navíc poměrně snadno dají odstranit vhodnou modernizací a instalací pokročilejších systémů. Proto je také tank T-72 dosud tak rozsáhle provozován. A nejenže je provozován, řada jeho uživatelů tento tank v současnosti modernizuje a počítá s jeho provozem ještě po celá desetiletí.

Foto: T-72B s reaktivním pancířem | Wikimedia Commons

Tanky T-72 modernizuje např. samotné Rusko, nástupnická země Sovětského svazu. V ruské armádě je tank T-72 dosud nejrozšířenějším typem tanku – a to i přesto, že ruská armáda má k dispozici modernější tanky T-90 (které ovšem ve svých základních verzích také vycházejí z tanku T-72) a především nedávno vyvinutý tank T-14 Armata. Tank Armata se ovšem ukázal jako až příliš drahý, provozně náročný, dosud ani nebyla plně rozvinuta jeho výroba. A i proto se ruská armáda zaměřila na modernizaci tanků T-72 na verzi T-72 B3. Tato modernizace je navíc velice rozsáhlá, má se týkat stovek, možná i tisíců jednotek!

Možná ještě pozoruhodnější je to, jak dlouho s tanky T-72 ruská armáda počítá. Podle oficiálních dokumentů by v ruské armádě měly tanky T-72 vydržet nejméně do roku 2035! Je to vcelku logické, pokud daná armáda investuje do modernizace tanku nemalé prostředky, pak služba takto modernizovaného tanku musí být dostatečně dlouhá, aby se vyplatila. To ovšem znamená, že tanky T-72 – v různých variantách a modernizacích – vydrží ve výzbroji ruské armády 70 let! A není vyloučeno, že délka této služby bude ještě prodloužena.

Pozoruhodný je i příklad Polska, který je o to zajímavější, že tato země je přímým sousedem České republiky a je i naší partnerskou zemí v NATO. A polská armáda stejně jako česká je tradičním uživatelem tanků T-72. Provozuje je dokonce i dnes, kdy má k dispozici poměrně značné množství západních tanků Leopard 2, ale i domácích tanků PT-91 Twardy (což je ovšem také varianta tanku T-72). A dokonce i v současnosti plánuje polská armáda jejich modernizaci.

Foto: Polská varianta tanku T-72 - PT-91 Twardy | Wikimedia Commons

Je zajímavé si povšimnout, jakou modernizaci (prováděnou domácím zbrojním průmyslem) tanku T-72 polská armáda požaduje. Polská armáda již v minulosti odmítla radikální modernizaci tanků T-72, jakou byly např. tanky PT-16 či PT-17. Přednost byla dána méně výkonným, ale jednodušším a levnějším modernizacím.

Tento postoj do značné míry vyplývá z toho jak je tank T-72 v Polsku vnímán. Tank T-72 polská armáda vnímá především jako jakýsi doplněk modernějších tanků Leopard 2. To ale význam modernizovaného tanku T-72 v polské armádě nijak nesnižuje. Polská armáda si uvědomuje, že pokud by došlo k nějakému zásadnějšímu, rozsáhlejšímu konfliktu, pak i takovéto zdánlivě druhořadé tanky mohou mít význam. Tanky T-72 i po své modernizaci se zřejmě nebudou schopny postavit proti nejmodernějším tankům. I přesto si ale tyto tanky na moderním bojišti dokáží najít dostatek cílů, jejich zničení navíc dokáží realizovat efektivněji a především mnohem levněji než třebas vyspělé západní tanky, ale leckdy i levněji než bojová vozidla pěchoty! A i proto polská armáda plánuje provozovat tanky T-72 ještě hodně dlouho.

Zde je nutno říci, že takto dlouhá služba tanku není nijak ojedinělá. Podobně dlouhou službu jako T-72 zažívá i americký tank M-60, který byl zkonstruován již na počátku šedesátých let minulého století – a i dnes slouží v řadě zemí a leckdy je rozsáhle modernizován, takže sloužit bude ještě hodně dlouho. A u současného amerického tanku M-1 Abrams americká armáda předpokládá jeho službu až do r. 2045, ve výzbroji americké armády tak tento tank vydrží 65 let! A lze předpokládat, že poté americká armáda odprodá tyto tanky různým chudším, rozvojovým zemím, kde budou následně sloužit ještě řadu let. Něco podobného lze očekávat i u tanku T-72 – a je pravděpodobné, že v tomto případě to bude ještě výraznější.

Nejde ale jen o délku služby. Možná ještě působivější je u tanku T-72 počet jeho uživatelů, který v současnosti čítá více než 40 států. A co je pozoruhodné, tento počet navíc neustále roste. Tanky T-72 si tak pořizují státy, které tyto tanky dosud neprovozovaly (často jako náhradu za starší typ T-55) – a dokonce i takové státy, jejichž armády vůbec nikdy tanky nedisponovaly. Důvodem byla především jejich nízká cena, ale i jednoduchá obsluha. Některé armády si je navíc pořizovaly často jen proto, že si je prostě mohly dovolit.

Rozšíření tanku T-72 poněkud paradoxně napomohl konec studené války a následně rozpad Sovětského svazu. Svou roli sehrály i odzbrojovací smlouvy, které stanovily počty výzbroje pro jednotlivé druhy výzbroje. Armáda nástupnického Ruska či dalších postsovětských států, ale i další země včetně bývalého Československa tak najednou měly k dispozici tisíce přebytečných tanků. Tyto armády se proto začaly zbavovat svých tanků – a to především prodejem do různých chudších, rozvojových zemí.

Foto: Tank T-72 | army.cz

Díky tomu tank T-72 dosáhl neobyčejného rozšíření. Tanky T-72 z přebytků evropských armád se ve velkých počtech objevily např. na africkém kontinentu, kdy si je pořizovaly především státy, které se v minulosti orientovaly na Sovětský svaz (Angola, Etiopie). Někdy si je ale pořizovaly i země, které stály předtím spíše na druhé straně barikády, kdy se orientovaly na západní země v čele s USA. A to i v případech, kdy by si tyto státy mohly snadno koupit nějaký starší americký tank, např. M-60. I to o něčem vypovídá.

Tanky T-72 ovšem dosáhly značného rozšíření i v Asii, ale vzhledem k dodávkám Kubě či nověji Venezuele také na americkém kontinentě. V důsledku toho je tank T-72 patrně nejrozšířenějším tankem současnosti.

Tento fenomén rozšíření tanku T-72 je ovšem umocněn i tím, jak často byl tank-T-72 nasazován do ostrých válečných bojů. Tanky T-72 je možno vidět v záběrech z celé řady konfliktů, čímž se tank T-72  liší od některých typů, které sloužily především v mírových službách a nikdy se nedostaly do reálného střetu. Tanky T-72 byly nasazeny např. v občanské válce v Sýrii, Iráku, ale také poněkud vzdáleném Súdánu. Ale stejně tak i ve velmi blízké Ukrajině, kde navíc byly nasazeny na obou stranách konfliktu. A ve všech těchto konfliktech se tanky T-72 osvědčily. Pravda, někde sloužily spíše jako prostředek palebné podpory. To však jejich význam nijak nesnižuje, spíš naopak.

Tyto konflikty ukázaly také na další, zajímavý fakt. Ukázalo se, že tank T-72 se nehodí pro boj proti moderním MBT – jednoduše proto, že se jim nemůže vyrovnat. Tanky T-72 ale dokázaly obstát v boji i proti moderním BVP. Jedinou nevýhodou tanku T-72 v takovém boji je nižší úroveň jeho přístrojového vybavení, a především zastaralý systém řízení palby. Jak ale bylo zmíněno, tyto systémy se dají snadno a relativně levně nahradit moderními systémy, které jsou navíc poměrně dobře dostupné.

Na základě těchto zkušeností se dá konstatovat, že tank T-72 je přímo ideální zbraní do různých asymetrických konfliktů. Takových konfliktů je ovšem v dnešním světě bohužel celá řada. A vzhledem k  zhoršující mezinárodně-politické situaci, napětí mezi velmocemi a vzrůstu významu různých regionálních velmocí lze očekávat, že takových asymetrických konfliktů bude čím dál více přibývat.

Je proto pravděpodobné, že s tanky T-72 se tak budeme setkávat patrně ještě dlouhá desetiletí, jejich charakteristickou siluetu budeme moci pozorovat v celé řadě regionálních konfliktů – a to po celém světě. Budeme se s ním setkávat jak v řadách našich spojenců, tak i na straně našich protivníků. I proto by tanku T-72 měla být věnována patřičná pozornost.