Modernizuje se technika, vyvíjí nové technologie a investuje se do získávání znalostí. Ovšem bez lidí – dobře připravených vojáků – tohle všechno nemá význam. Náčelník Generálního štábu vždy říká, že „vojáci jsou to nejcennější, co armáda má.“ V současné době proto probíhá vnitroresortní připomínkové řízení Doktríny operační přípravy AČR, která bude jedním ze základních pilířů rozvoje přípravy vojsk na další desetiletí. Dnes si představíme druhou část, tedy individuální přípravu a další aspekty přípravy vojsk.

Foto: Modernizuje se technika, vyvíjí nové technologie a investuje se do získávání znalostí. Ovšem bez lidí – dobře připravených vojáků – tohle všechno nemá význam. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Změnit systém přípravy vojsk není jednorázový úkol na pár týdnů. Odbor rozvoje přípravy vojsk, který patří pod sekci rozvoje sil MO, odpovídá za koncepční a metodické řízení právě této oblasti, a to včetně zálohy ozbrojených sil České republiky. Odpovídá také za rozvoj učební a výcvikové základny a  služební tělesné výchovy v resortu Ministerstva obrany. „Klíčová je pro rozvoj těchto oblastí jejich synergie. V současné době dokončujeme optimalizaci části institucionální přípravy, konkrétně kariérové přípravy důstojníků a kolektivní přípravy armády. Revize dalších oblastí přípravy budou brzy hotovy,“ vysvětluje plukovník gšt. Petr Milčický, ředitel odboru.

Tři oblasti přípravy

Celý koncept přípravy personálu v Armádě České republiky se zabývá třemi oblastmi přípravy. Institucionální přípravou, což je příprava jednotlivce pro výkon funkcí na služebních místech. Jde o studium na vojenských školách a vzdělávacích zařízeních (pro splnění kvalifikačních předpokladů), dále pak o přípravu ve školicích a výcvikových zařízeních (pro splnění kvalifikačních požadavků). Druhou oblastí je kolektivní příprava, tedy příprava jednotek u útvarů a zařízení AČR. A poslední je individuální příprava. Tou je samostatná příprava vojáka, která probíhá od vstupu jednotlivce do armády po celou dobu jeho kariéry.

Individuální příprava 

V rámci individuální přípravy je přepracován koncept tělesné výchovy jednotlivce. „Bylo třeba přehodnotit aktuální požadavky na fyzickou zdatnost vojáka podle jejich odbornosti a  na fyzickou kondici jednotlivců, kteří aktuálně vstupují do armády,“ komentuje plukovník Tomáš Říha, vedoucí oddělení tělesné výchovy. 

Optimalizace přípravy vojsk 

Návrh Doktríny operační přípravy Armády České republiky zajistí efektivní vedení přípravy vojsk formou plánování dosahování schopností v dlouhodobém horizontu. Vymezuje základní principy a  požadavky na systém přípravy AČR jako celku. Definuje základní parametry nově zaváděného systému přípravy armády, a to jak k obraně ČR, tak vyčleněných sil pro plnění aliančních závazků nebo řešení krizových stavů na území republiky. Tento systém navazuje na proces obranného plánování NATO a je v souladu s alianční směrnicí pro vzdělávání, výcvik, provádění cvičení a  hodnocení. Nová vojenská doktrína také stanovuje odpovědnost jednotlivých úrovní velení a řízení za provádění operační přípravy AČR a sjednocuje systém hodnocení operační přípravy. Vojenská doktrína umožní přechod na dlouhodobé plánování operační přípravy AČR realizovaný formou čtyřletého, cyklicky se opakujícího systému operační přípravy AČR. Návrh, jako společná vojenská doktrína pro všechny druhy vojsk, konkretizuje ustanovení Doktríny Armády České republiky v oblastech přípravy vojsk a  dosahování cílových požadavků schopností operačního nasazení organizačních celků AČR. Realizace návrhu nevyžaduje žádné zvláštní finanční nároky, nemá dopady na případné provedení organizačních změn ani jiné personální nebo věcné dopady na podmínky plnění úkolů AČR. Naopak, návrh reaguje na novou strukturu systému velení a řízení AČR, která se lednem roku 2020 rozšířila o operační úroveň vznikem velitelství pro operace a popisuje základní působnosti všech úrovní velení a řízení v oblasti přípravy. Návrh nově popisuje dílčí požadavky nového systému přípravy a  odpovědnosti funkcionářů AČR, plánovací dokumentaci, procesy a  postupy, které aktuálně nejsou slučitelné s některými ostatními vnitřními předpisy Ministerstva obrany. Tyto změny a rozpory jsou odladěny se zpracovateli a  gestory souvisejících předpisů a  publikací. Například v  průběhu zpracování návrhu doktríny byla souběžně ovlivněna novelizace vojenských předpisů Vševojsk-1-1 a Vševojsk-7-12 i tvorba Pub-70-01-02 zohledněním navrhovaných ustanovení této doktríny. 

Důvody ke změně operační přípravy

Důvodů optimalizace operační přípravy je hned několik. Jsou to změna bezpečnostního prostředí, nové alianční koncepty, nová struktura AČR, robustní přezbrojování, dvojí požadavky na připravenost AČR k obraně v rámci Aliance a České republiky. V neposlední řadě má také vliv omezení finančních prostředků. Jak bylo již uvedeno, všechny koncepty přípravy se musí vzájemně doplňovat. Doktrína operační přípravy je úzce provázána s optimalizací obsahové náplně kariérové přípravy v AČR. Zároveň se aktualizuje Koncepce rozvoje učební a výcvikové základny. Ta má za cíl revizi zavedených prostředků a zařízení učební a výcvikové základny vzhledem k požadavkům na přípravu jednotek AČR. Má také definovat základní parametry pro udržení stávajících kapacit a požadavky na postupnou modernizaci do roku 2035. Doktrína by měla být schválena koncem dubna. Změny týkající se rozvoje přípravy vojsk pak budou postupně implementovány. První změny se projeví již v roce 2022.