Využití moderních metod a prostředků počítačového modelování se stalo standardní součástí analytické podpory nejenom při plánování rozvoje ozbrojených sil. Významným impulsem k zavedení počítačového modelování do systému plánování na Ministerstvu obrany ČR (MO ČR) byla pomoc Ministerstva obrany USA v roce 1996, poskytnutá v rámci zapojení do programu „Partnerství pro mír“ (Partnership for Peace) . Ministerstvu obrany ČR byl tehdy zdarma poskytnut aplikační softwarový prostředek „Defence Resource Management Model (DRMM)“ pro komplexní modelování rozvoje struktury ozbrojených sil a kalkulaci příslušných nákladů. Součástí této bezplatné pomoci bylo i cca půlroční zaškolení uživatelského týmu MO ČR. 

Foto: Využití moderních metod a prostředků počítačového modelování se stalo standardní součástí analytické podpory nejenom při plánování rozvoje ozbrojených sil. (ilustrační foto) | Shutterstock

DRMM byl pro tento účel speciálně vyvinut odborníky v Institute for Defence Analyses, který je principiálním podpůrným analytickým orgánem MO USA. Jedná se o unikátní počítačový program kompatibilní s metodologii obranného plánování NATO, který v podstatě tvoří:

Modul sil, zahrnující veškeré útvary, zařízení a ostatní složky rezortu MO, jejich počty a strukturu personálu, výzbroje, techniky, rozsah výcviku (počty km, letových hodin, motohodin a výstřelů jednotlivých druhů munice) a běžného provozu. Vše je samozřejmě uspořádáno podle příslušné organizační struktury. Údaje o výzbroji navíc obsahují příslušné koeficienty „bojové hodnoty“ (Capability Score) stanovené podle jednotné alianční metodologie. To pro potřeby analýz umožňuje kalkulovat (a porovnávat) i bojové hodnoty jednotlivých jednotek, útvarů i bojových uskupení.

Modul nákladů, obsahující zejména tzv. nákladové standardy (Cost Standards) vyjadřující průměrné roční náklady na jednotlivé kategorie personálu a náklady na provoz výzbroje a techniky vztažené na příslušnou provozní jednotku (km, Lh apod.). Ty zahrnují nejen spotřebované palivo, ale i ostatní provozní náklady. To vše umožňuje transparentně kalkulovat reálnou potřebu nákladů jednotlivých typů techniky i příslušných jednotek, až po celý rezort obrany. Stejně tak lze kalkulovat (v poslední době tolik diskutované) náklady životního cyklu jednotlivých typů techniky (Life Cycle Cost).  (Poznámka: takovéto objektivní údaje by bylo možno využít např. při analýzách plánovaných akvizic). Nedílnou součástí „nákladového modulu“ je i souhrn veškerých investičních i neinvestičních projektů – tak, aby kalkulace nákladovosti byly zcela kompletní. Významnou funkcionalitu představuje možnost vložení roční průměrné míry inflace, jejího předpokládaného vývoje a následnou kalkulaci jejího dopadu. V neposlední řadě je potřeba zmínit, že do nákladové datové struktury DRMM byla vložena kompletní struktura rozpočtových podpoložek státního rozpočtu, kapitoly MO, což umožnilo generovat i potřebné podklady pro zpracování návrhu rozpočtu rezortu MO.

Hlavní potenciál a unikátnost DRMM (oproti jednodušším aplikacím např. na bázi EXCEL) spočívá právě v možnosti „modelování“ veškerých vkládaných údajů na libovolné časové ose, umožňující nejen kalkulaci roční rozpočtové potřeby, ale i nákladů ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Unikátní schopností programu DRMM tedy byla objektivní a transparentní kalkulace rozpočtové potřeby od nejnižšího útvaru a jejich agregace do rezortní úrovně (metoda Down-Top). Je otázkou, zda touto základní schopností v současné době MO disponuje? Modelování s využitím DRMM v podstatě znamenalo vytváření libovolných alternativ (metodou „What-if?) vývoje struktury sil a veškerých dalších parametrů s bezprostřední kalkulací příslušných nákladů (v podstatě metoda Top-Down). Samozřejmostí rovněž je, že DRMM umožňuje vytisknout nejrůznější číselné sestavy (spreadsheety) a příslušné grafy. Jednou z takovýchto výstupních sestav jsou např. tabulky pro alianční hlášení Defence Planning Questionarre ( DPQ). V neposlední řadě je možno zmínit i značnou univerzálnost využití DRMM, například pro republikovou policii, resp. rezort ministerstva vnitra.

Počítačový model DRMM byl na MO ČR centrálně používán V rámci Oddělení analýz obranných zdrojů při Sekci obranné politiky a jeho subsystémy byly rovněž poskytnuty na GŠ AČR, Velitelství pozemních sil, Velitelství vzdušných sil a PVO a Velitelství logistiky. Mimořádnou výzvou bylo jeho využití pro plánování reformy rezortu MO pod vedením tehdejšího ministra Tvrdíka. Je však s politováním nutno konstatovat, že DRMM nebyl k tomuto účelu využit a bez dostatečného zdůvodnění byl v roce 2004 odložen. Od této doby plánovači MO a GŠ AČR takovýto nástroj postrádají, což z hlediska potřeb kvalitní analytické podpory rozhodování představuje nezanedbatelný hendikep! Obdobný osud „odložení pro nepotřebnost“ postihl i velmi efektivní SW nástroj na modelování lidských zdrojů „LIBUŠE“. (Lze si už jenom postesknout, že např. na Slovensku je využití DRMM  na ministerstvu obrany nedílnou součástí systému obranného plánování).

V této souvislosti lze dodat, že existují studie poukazující na nedostatečné využívání moderních analytických metod a prostředků u rezortu obrany ČR, kde se i při zpracování strategických a plánovacích dokumentů v podstatě ustrnulo na úrovni jednoduchých (a do značné míry subjektivních) SWOT (Strenghts, Weaknesses, Oportunities and Threats) analýz.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je namístě otázka, jak je v současné době na MO využíváno nejen možnosti matematického modelování, ale i řady dalších moderních analytických metod a prostředků. Potřeba objektivních a transparentních podkladů, týkajících se například nákladů životního cyklu konkrétního typu techniky, je v době probíhajících mimořádně významných a nákladných akvizičních projektů velmi aktuální. Stejně tak modelování dlouhodobého výhledu rozvoje ozbrojených sil může poskytnout relevantní a transparentní podklady nejen pro rozhodování managementu obrany, ale i pro orientaci domácího obranného průmyslu, výzkumu a vývoje i posílení vzájemné spolupráce.

Závěrem lze připomenout, že moderní analytické metody a prostředky a adekvátní institucionalizace jsou základními předpoklady celkové účinnosti moderního systému podpory rozhodování. Jeho hlavním kritériem musí být maximální efektivnost využití zdrojů pro další rozvoj ozbrojených sil a cílem optimální zajištění obrany ČR.

Ing. Oldřich Hoďánek

Po absolvování Vojenské akademie v Brně (1972) sloužil jako voják z povolání v řadě funkcí v oblasti technického zabezpečení vojsk až po zástupce velitele tankové divize pro výzbroj. Od roku 1993 pracoval na MO ČR, kde se podílel na rozvoji systému obranného plánování a zpracování rezortních koncepčních, plánovacích a hodnotících dokumentů. Absolvoval postgraduální kurz řízení logistiky na US Army Logistic Management College a mezinárodní kurz managementu obranných zdrojů na US Naval Postgraduate School. Služební kariéru ukončil v roce 2009 jako člen Stálé delegace MO při NATO v Bruselu odchodem do starobního důchodu. Do současné doby aktivně působí v rámci bezpečnostní komunity ČR.