Válečný konflikt na Ukrajině je v poslední době poznamenán všudypřítomnými bezpilotními prostředky/drony, které poskytují nejen aktuální přehled o situaci na bojišti, ale jsou schopny při odhalení cílů nepřítele ihned ničit jeho bojovou techniku i živou sílu. Kromě používání dronů během obrany a útoku jsou drony používány také k napadáním cílů v týlu nepřítele. V souvislosti s tímto širokým využíváním dronů a jejich masovým nasazováním se vytváří také nové podmínky pro vedení bojové činnosti.

Se zapojením dalších technologií, jako je např. umělá inteligence (AI) se budou dále vyvíjet schopnosti dronů. Kromě jejich uvedeného využití se vyvíjejí předpoklady nasazení také proti dronům nepřítele (ničením nárazem, shozem záchytné sítě, ale lze si představit i eliminaci pomocí odpáleného projektilu či rušením naváděcího systému nebo převzetím kontroly).

Vzhledem k tomuto vývoji nabývá stále více na významu skrývání činnosti jednotek a zařízení, a to včetně polohy důležitých objektů, zejména velitelských stanovišť, skladů munice a PHM, ale také palebných stanovišť, prvků systémů PVO apod. Pokud dojde k odhalení pozic nepřítele, nejvíce zranitelné jsou ty pozice, které nelze snadno a rychle přemístit a zároveň nedisponují dostatečnou ochranou. K takovým cílům v rámci konfliktu na Ukrajině patří 
např. továrny nebo energetická infrastruktura. Kybernetické útoky pak cílí především na internetové sítě bankovní a státní instituce.

Obě strany konfliktu se snaží odhalit takové cíle, jejichž zničením způsobí nepříteli citelnou ztrátu. Svou roli zde hraje i následné využití takovýchto úspěchů pro propagandistické účely. Související psychologické dopady se nebudou týkat jen vojáků na bojišti, ale ovlivní také morálku a postoje civilního obyvatelstva.

Vedle dronů má nadále devastující účinek používání dělostřelectva včetně raketometných systémů. Přesné navádění řízených střel s dlouhým dosahem, jež lze odpalovat např. z amerického raketometu HIMARS, je jednou z dostupných možností, jak může ukrajinská armáda zasazovat Rusku citelné rány.

Avšak stejně jako jiné moderní a sofistikované systémy nejsou tyto prostředky zrovna levnou záležitostí, a to včetně používané munice. Podobně jako např. u systémů PVO Patriot také cena raketometů HIMARS bude omezujícím prvkem pro jejich kvantitativní nasazení v rámci konfliktu. Také Rusko muselo reagovat na enormní spotřebu munice včetně drahých řízených střel rozvinutím válečné výroby a odhady produkce nejen munice jsou důležitým údajem pro další predikci očekávaného vývoje situace na bojišti, ale také možných politických kroků k ukončení konfliktu.

Jak se bránit proti dronům?

Jedním z opatření bude maskování a klamání, a tak se vlastně preventivně chránit proti odhalení či správnému vyhodnocení cílů. Nepůjde jen o stacionární objekty, ale také přípravy operací různého rozsahu. 

Bezprostřední obrana proti dronům může zahrnovat široké spektrum opatření, a tedy i prostředků. V prvé řadě půjde o prostředky určené k detekci a identifikaci. Následně přichází na řadu vlastní eliminace hrozby, ideálně levně a co nejdostupnějším způsobem (např. použitím primární zbraně – kanon s programovatelnou municí u BVP apod.). 

Dalším trendem budoucích operací, a to rovněž s ohledem na účinnost zbraňových systémů, jejich vývoj a kvantitativní navyšování, bude snaha o snižování ztrát živé síly. Kromě zmíněného maskování a klamání může být dalším rysem bojové činnosti provádění dobře připravených operací menšího rozsahu, kde bude obtížnější odhalit větší shromažďování techniky a živé síly. 

Možné trendy ve vedení operací

Obě strany se v rámci konfliktu od sebe vzájemně učí, což potvrzuje i válka na Ukrajině. Někdy může být úspěšná taktika jedné strany následně využita druhou stranou. Proto jsou také některé úspěšné akce doprovázeny klamavými informacemi, aby se zakryl způsob provedení. I na základě získaných zkušeností budou obě strany usilovat o to, jak co nejefektivněji sladit připravené síly a prostředky, aby byla zvýšena šance překvapit nepřítele a poskytnout mu co nejméně času na provedení protiopatření. Při příznivém vývoji útočné operace lze rovněž počítat s nasazením dalších záloh, jež by dále zhodnotily prolomení obrany. Tak jako vždy bude oběma stranami přihlíženo k charakteru terénu, opatřením nepřítele v oblasti opevňování a zatarasování či počasí. A stále více se bude muset počítat s hrozbou nasazení dronů nepřítele, jež mohou nejen včas odhalit nepřítele, ale také jej překvapivě napadnout. Pomocí těchto prostředků lze ve velmi krátké době změnit poměr sil na bojišti. 

V souvislosti s finančními náklady, ale také s možností rychlé výroby či dalšího vývoje může mít masové používání levných dronů podstatný významu na další směřování či výsledek konfliktu.

Nyní je ukrajinská armáda při plánování svých vojenských operací z velké části odkázána na nepředvídatelnou zahraniční pomoc. Citelně je to patrné u zásobování municí. Obecně lze předpokládat, že v případě omezených možností doplňování munice se obě strany budou snažit o její co nejefektivnější používání. 

Omezené zdroje a možnosti dovozu potřebného vojenského materiálu v době ozbrojeného konfliktu podtrhují význam budování vlastních výrobních kapacit, a tedy i podporu spolupráce s domácím obranným průmyslem, školami, výcvikovými středisky a zajištěním rychlé implementace posledních zkušeností včetně technologického vývoje.

Značné výdaje spojené s dlouhodobým vedením bojových operací mohou ovlivnit původní cíle a předpoklady pro další vývoj konfliktu. Cena a jednoduchost výroby zbraňových systémů mohou být jedním z důležitých předpokladů pro získání rozhodující převahy. 

Důležitým faktorem pro úspěšnost operací na obou stranách bude také schopnost adaptace na měnící se situaci (používání nových technologií a zbraňových systémů, zvolená taktika s přihlédnutím na terén, počasí a možnosti nepřítele). Příkladně použitím „primitivních“ a levných raket nebo dronů může být postupně oslabena PVO nepřítele, nemluvě o finančním nepoměru v neprospěch řízených střel určených k sestřelení těchto prostředků.

Pro další vývoj konfliktu a situaci na bojišti může mít dále vliv např. rozšíření frontové linie, což může nahrávat útočící straně, zejména pokud disponuje dostatečnými zálohami.

Související dopady

Ruské vedení může zpomalením vojenských operací sledovat nejen snížení ztrát útočících jednotek, ale může také sázet na oslabování role Západu v geopolitickém uspořádání světa. Nelze vyloučit, že součástí této strategie bude snaha o zatížení zemí Západu novými konflikty, migrací, radikalizací obyvatel či oslabováním jejich ekonomik. 

Rozšíření ozbrojených konfliktů ve světě může urychlit posuny v geopolitickém postavení dominantních států, popř. celých vojensko-politických bloků a hospodářských uskupení. V nejhorším případě však může dokráčet k celosvětovému konfliktu, což si zřejmě nepřejí ani ti, co na válkách profitují.

Značným rizikem z tohoto pohledu jsou další eskalace napětí ve světě, která může dospět do bodu, kdy bude nemožné zvrátit tento nebezpečný vývoj.

Zdroj: Foreign Affairs, AP News, Royal United Services Institute, Center for Security and Emerging Technology