Poslanci výboru pro obranu se včera sešli k letošní předposlední schůzi, na které se například seznámili s novým ředitelem státního podniku VOP CZ Vlastimilem Navrátilem či jako garanční výbor propustili do třetího čtení novelu zákona č. 222/1999 Sb. O zajišťování obrany České republiky, která řeší vypořádání majetkových vztahů v muničních skladech v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích. Největší penzum času však poslanci věnovali informaci Ministerstva obrany ČR a Armády ČR týkající se incidentu při výcvikovém kurzu v Keni pod vedením AČR.

VOP CZ

Nový ředitel VOP CZ Vlastimil Navrátil, který zvítězil ve výběrovém řízení, se do čela státního podniku postavil 1. září letošního roku. V úvodu schůze výboru nový ředitel poslancům sdělil, že se státní podnik stabilizoval, prošel úpravami organizačního systému a organizační struktury a své úsilí zaměřil na rozvoj obchodu. „Začali se hlásit bývalí zákazníci. VOP CZ staví obchod na dvou základech, a to civilním a vojenském programu,“ uvedl ve své řeči nový ředitel a doplnil, že civilnímu portfoliu se věnuje nový obchodní ředitel, zatímco vojenský program řídí Navrátil osobně. Vlivem těchto změn pak podle ředitele VOP CZ lze očekávat kladný hospodářský výsledek podniku. „Počítáme s tím, že vykáže výsledek v řádu nižších desítek milionů korun, což je asi po sedmi letech v podstatě první náznak toho, že se VOPka nadechuje,“ uvedl ředitel, který zároveň připomněl klíčové projekty podniku do budoucna. Mezi ně patří např. spolupráce se švédskou společností BAE Systems Hägglunds na pásových BVP CV90 pro Armádu ČR. Dále se VOP CZ chce soustředit na servis tanků, soutěž na kolovou platformu nebo oživení projektu TAROS pro AČR.

Incident v Keni

Poslanci výboru pro obranu následně několik hodin projednávali (zčásti i v uzavřeném režimu pro veřejnost) incident, který se stal v Keni, a sice zranění keňského vojáka při výcviku s účastí českého instruktora. Kromě vyjasňování celé události byla centrem projednávání otázka, proč byla ministryně obrany informována o této události až po třech dnech. Tohoto jednání se kromě ministryně obrany Jany Černochové a náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Karla Řehky zúčastnil také šéf kriminální služby Vojenské policie plukovník Bečvář. Ke zmíněnému incidentu došlo letos 22. října v Keňské republice, kdy byl vážně zraněn jeden z keňských studentů. Ten byl postřelen během odborného vojenského kurzu, jehož se jako instruktoři účastnili příslušníci 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky. „Detaily zranění i okolnosti, za jakých k němu došlo, a proč je z incidentu podezřelý český instruktor, jsou předmětem vyšetřování, které stále probíhá,“ uvedla v úvodu tohoto bodu ministryně. „Chci podotknout následující. Za prvé, speciální síly jako celek odvádějí výbornou práci, což nijak nezpochybňuje ani tento incident, ani další menší pochybení či podezření na porušení interních předpisů v posledních měsících. Za druhé, bez ohledu na to, jak dopadne vyšetřování této nešťastné události, již nyní mohu říct, že klíčová pochybení osobně spatřuji ve dvou oblastech, a to v pozdním informování o události a ve snaze vyšetřovat věc vlastními silami namísto použití standardních postupů a okamžitého informování Vojenské policie. Vojenská policie byla informována až mnou. Myslím si, že to by při takovýchto událostech mělo být automatické,“ sdělila poslancům Černochová, která narážela na fakt, že k nehodě došlo v úterý a ministryně obdržela informaci až v pátek.

Ministryně obrany dále uvedla, že má v této souvislosti výhrady k fungování ředitele ředitelství speciálních sil MO brigádního generála Miroslava Hofírka. „Měli jsme o tom debatu s náčelníkem generálního štábu. Pan náčelník mě požádal, ať personální opatření nečiním. O totéž mě požádal i pan prezident, kterému jsem na to odpověděla, že ano. Pokud by vyšetřování ukázalo nějaké skutečně závažné pochybení či trestněprávní zavinění, tak to budu řešit tak, že v tuto chvíli nehodlám navrhovat panu náčelníkovi generálního štábu odvolání pana generála,“ doplnila Černochová.

Forma účasti instruktorů speciálních sil na výcviku keňských vojáků by se do budoucna měla změnit. Dosud, po dobu dvanácti let, instruktoři cestovali jako jednotlivci na krátkodobé služební cesty nebo jako menší skupiny. O této činnosti je pravidelně informována vláda i parlament. Do budoucna na základě bilaterální dohody mezi zeměmi by pak tato spolupráce měla být zaštítěna standardním mandátem uděleným podobně jako v jiných případech parlamentem. Tento krok by ze strany keňské strany na základě mandátu umožňoval větší využití zkušeností a schopností našich vojáků. Ministryně obrany si v souvislosti s incidentem v Keni také nechala zpracovat analýzu, podle které nebyly porušeny zákony, včetně toho základního, tedy ústavy.

Náčelník generálního štábu genpor. Karel Řehka následně poslancům popsal průběh celého incidentu a vysvětlil, proč ministryně obdržela informaci se zpožděním. Konstatoval také, že nebyl v této souvislosti porušen žádný vnitřní předpis ani zákon. Samotný incident podle Řehky proběhl v rámci kurzu u jednotky, která cvičila simulované situace. Zde bylo několik příslušníků keňských ozbrojených sil a český instruktor. Zhruba v 11 hodin došlo ke zranění na pracovišti, které řídil tento český instruktor a veškerý výcvik byl neprodleně zastaven. Následně proběhla kontrola možných zranění příslušníka partnerské jednotky, kdy se zjistilo, že zraněný má střelné poranění (v oblasti břicha) a na místě byla okamžitě zahájena zdravotní procedura. Došlo k zastavení krvácení, o což se postaral český voják, který zároveň organizoval i odsun zraněného. Stabilizován a bez známek rozvoje šoku byl keňský voják během 10 minut převezen do nejbližšího lékařského zařízení v prostoru, a z důvodu absence krevní náhrady ve zdravotnickém zařízení byl aktivován tzv. Walking Blood Bank protocol. V této souvislosti došlo po dohodě s lékařem k odebrání krve od českého příslušníka speciálních sil pro případ, že by ji zraněný potřeboval. Zároveň byl organizován letecký transport a někdy v odpoledních hodinách byl zraněný přesunut do nemocnice. Pomoc českého instruktora byla vyhodnocena jako velmi profesionální.

V době leteckého transportu byl o vzniklé mimořádné události informován český přidělenec obrany a v 17 hodin toho dne proběhla schůzka příslušníků našich speciálních sil v Nairobi s příslušníkem velení organizačního prvku, kam spadá jednotka z důvodu zamezení informačního vakua. 23. října ráno pak Ředitelství speciálních sil obdrželo informaci o zranění příslušníka keňské jednotky se stavem bez ohrožení života a zatím bez jakýchkoliv indicií o možném zapojení nebo zavinění českého instruktora. Téhož dne kolem 19:00 sdělil velitel partnerské jednotky po vlastním zkoumání, že osobně považuje šetření za ukončené s konstatováním, že situace byla zapříčiněna nešťastnou náhodou při výcviku.

Následující den, 24. října ráno, vojáci obdrželi informaci, že zraněný měl vypovědět pro účely pojistného řízení jejich ozbrojených sil, že na jeho poranění měl přímý podíl český instruktor. Tato neověřená a pouze zprostředkovaná informace byla okamžitě telefonicky oznámena řediteli speciálních sil v rámci pravidelného telefonického hlášení. Vzhledem k tomu, že šlo o neověřenou informaci, ředitel se okamžitě rozhodl zřídit komisi pro objasnění této mimořádné události, což je v armádě běžná praxe. Jako členové komise byli určeni dva příslušníci ze stálé přítomnosti na uvedeném pracovišti, tedy ti, kteří se v daný okamžik nacházeli v prostoru a mohli na místě reálně začít sbírat informace s úkoly a zabezpečit fotodokumentaci, situační schéma místa mimořádné události, provést písemné záznamy svědků a dalších relevantních osob.

Celkem bylo ze strany českých speciálních sil provedeno 11 podání vysvětlení formou úředního záznamu a byla vypracována průběžná zpráva obsahující fotodokumentaci a situační plány místa této mimořádné události. Ředitel speciálních sil 24. října také o možném zapojení českého vojáka do tohoto incidentu informoval náčelníka generálního štábu genpor. Řehku. Toto hlášení a následně dvě doplňující hlášení byla zaslána dle standardního operačního postupu v režimu utajení s ohledem na povahu partnerské jednotky, a zejména s ohledem na uvedená jména příslušníků. Na Velitelství pro operace stálá směna tuto základní potvrzenou informaci obdržela a následně byl vydán pokyn, kdo má být informován, tedy ministryně obrany a zástupci Generálního štábu AČR. Generál Řehka ve své řeči poslancům sdělil, že celé toto zpoždění je vysvětlitelné, protože informace o možném zapojení českého instruktora do zranění keňského vojáka se podle něj objevila až dva dny po incidentu.

Celou komunikaci týkající se incidentu stručně popsal také generál Hofírek, který podle jeho slov zřízením komise nechtěl suplovat orgány činné v trestním řízení, ale chtěl informaci o zapojení českého vojáka do incidentu, kterou obdržel pouze ústně, ověřit. „Abych byl schopen rozlišit mezi tím, jestli se skutečně mohlo jednat o podezření ze spáchání trestného činu, a potom to hlásit Vojenské policii, anebo se jednalo o fámu či účelovou informaci," doplnil ředitel ředitelství speciálních sil MO. Výbor po dlouhé diskusi nakonec vzal informaci ministerstva obrany a AČR k incidentu při výcvikovém kurzu pod vedením AČR v Keni na vědomí a současně požádal ministryni obrany, aby po ukončení prověřování členy výboru pro obranu o situaci informovala. 

Poslancům výboru pro obranu jsme položili otázku, jak vnímají význam současné a budoucí přítomnosti našich vojáků na africkém kontinentu z politicko-bezpečnostního pohledu?

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Přítomnost naší armády, ale i dalších vojsk v oblasti Afriky vnímám jako nevyhnutelnou. Sledujeme již delší dobu, jak se vyvíjí situace v zemích, jako je Niger, Mali, Libye či Súdán. V těchto zemích často působí i ruské síly, které mají za cíl jednoznačnou destabilizaci jejich systému. Naším úkolem je uchránit země, které ruskému vlivu nepodlehly, a zajišťují tak bezpečný nárazníkový pás mezi Evropou a Afrikou. Na jedné straně je to Egypt, na straně druhé Mauretánie, kam se naši vojáci pravděpodobně vydají. Pokud by evropské armády v těchto oblastech přestaly působit, vliv by převzalo Rusko, a hrozila by další migrační vlna, která by destabilizovala celou Evropu. To nesmíme dopustit.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Z pohledu politicko-bezpečnostního ji vnímám pozitivně. Podporujeme vojenskou přítomnost jak v celé Africe, tak především v zemích v Sahelu. Naše podpora stabilním státům, tak aby si udržely svoji suverenitu a bezpečnost, je důležitá. Kdybychom na ni rezignovali, mohlo by to ohrozit i naši bezpečnost. Zároveň probíhá vojenská spolupráce v oblasti výcviku speciálních jednotek. Já osobně přítomnost našich vojáků na africkém kontinentu kvituji.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Význam vnímám jako velmi důležitý, neboť stabilita v afrických regionech, zejména v oblastech, jako je Sahel, má přímý dopad na bezpečnost Evropy, tedy i České republiky. Pokračující účast našich ozbrojených sil ve vojenských misích v Africe přispívá k efektivnímu řešení krizí, stabilizaci ohrožených regionů a obnově zemí. Pokud by Evropa vyklidila své pozice v Africe, nahradil by ji někdo jiný. A to platí jak v ekonomických, tak v bezpečnostních otázkách. Čeští vojáci se budou podílet na operacích v Libyi, kde již od roku 2011 přetrvává nepřehledná situace. Libye je společně s Tuniskem ústřední zemí středomořské migrační trasy do Evropy. Stejně tak se naši vojáci zapojí do výcviku a poradenství v Mauritánii, která je nejzápadnější zemí oblasti Sahelu. A právě vývoj v této oblasti může mít v blízké budoucnosti značný dopad na bezpečnostní situaci v Evropě díky možnému nárůstu nelegální migrace či pronikání radikálních skupin ze severu Afriky. Špatná bezpečnostní situace je také v Rudém moři a přilehlých mezinárodních námořních oblastech, kde již od listopadu 2023 dochází k útokům proti komerčním obchodním plavidlům, za kterými stojí jemenská proíránská povstalecká skupina Húsiů. Přitom Rudé moře je veledůležitou strategickou námořní trasou, přes kterou proudí 15 % celosvětového obchodu. I zde budou pomáhat situaci řešit čeští vojáci. Zásadní je také zmínit, že Česká republika svými aktivními příspěvky do zahraničních operací potvrzuje svou pozici spolehlivého a respektovaného partnera, který je připraven podílet se na sdílení bezpečnostní odpovědnosti ve světě.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Nemůžeme vyklidit africký prostor. Naše přítomnost je signál pro tamní spřátelené vlády, že jim dokážeme pomoci se zajištěním stability, a to i přes hrozby, které sami máme. Ať už mají obavy z převaděčů, islámských fundamentalistů či snah Ruska a Číny o „kolonizaci“ a destabilizaci demokratických režimů. Naši vojáci pobývají na jejich území vždy legálně, se souhlasem vlád, a podle mých informací odvádí nezastupitelnou práci při výcviku a dalších speciálních úkolech. Jakmile to bude možné, je třeba zvýšit rozvojovou pomoc na úrovni celé EU.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

Rozhodně pozitivně. Naši vojáci pomáhají stabilizovat Afriku. Což je zásadní i pro bezpečnost Evropy. Souběžně řešíme i ilegální migraci v místě jejího vzniku. Hasit požár v místě vzniku, je rozhodně lepší, než na evropských hranicích. Teroristické a islamistické skupiny podporované ruskými žoldáky destabilizují Sahel. Čína dobývá Afriku penězi. Přítomnost Evropy je klíčová a české zapojení tak vnímám kladně. Sněmovnou i senátem nedávno prošel návrh mandátu pro působení armády v zahraničních operacích v letech 2025–2026, výcvik v Mauritánii i prodloužení působení britského výcvikového týmu ve Vyškově. To je správný kurz a do stejného režimu, jako je Mauritánie, bych osobně překlopil i působení v Keni. To by umožnilo projekt rozšířit i o další operace.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

V roce 2022 ukončila AČR své působení jak ve francouzské protiteroristické operaci Barkhane (Úkolové uskupení Takuba), tak i ve výcvikové misi Evropské unie v Mali, tedy mise působící v oblasti afrického Sahelu. Tímto návrhem na působení Armády ČR v Mauritánii se naši vojáci do oblasti Sahelu vracejí. Navíc v situaci, kdy by Česká republika poslala 30 vojáků ročně do té části Afriky, kde v uplynulých letech proběhla řada vojenských převratů. Hrozí tedy, že vojáci AČR se mohou snadno dostat do nepříznivé situace, a bude je nutno urychleně evakuovat. Viz potíže francouzských vojáků právě ze Sahelu nebo i problémy našich vojáků při evakuaci z Kábulu v Afghánistánu. Situace v Mauritánii sice vypadá trochu klidnější, ale hned vedle je Senegal, kde to vřelo letos na jaře během prezidentských voleb. Mauritánie také hraničí s Mali, odkud se naši vojáci stáhli předloni, a s ne zcela klidnou západní Saharou ovládanou Marokem. Připomeňme si, že okolní země jsou například Niger – tam byl převrat v roce 2023, dodnes tam vládne vojenská junta. Burkina Faso totéž, převrat proběhl v roce 2022. Gabon to samé, převrat byl v roce 2023. V roce 2021 byly podobné převraty dokonce čtyři – Mali, Guinea, Čad a Súdán. Tento návrh znamená potenciálně další náklady, je zbytečný a bezpečnosti ČR a jejích občanů neprospěje. Jestliže má tato mise stát každý rok okolo 100 milionů korun, armáda by je mohla využít jinak. Potřebuje to.

Zdroj: Výbor pro obranu