Na svém včerejším 44. zasedání výbor pro obranu projednával velké množství agendy. Tím nejzásadnějším bylo schválení návrhu státního rozpočtu Ministerstva obrany ČR a NBÚ. Věnoval se také problematice nákupu bojového vozidla pro speciální síly AČR, či stavu implementace 3D radiolokátorů MADR do výzbroje AČR a souhlasil s působením sil a prostředků resortu obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii do roku 2026, stejně jako s prodloužením doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na našem území. V neposlední řadě se výbor vrátil k projednávání vládního návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti a dalším tématům.

Rozpočet resortu obrany na rok 2025

V úvodu schůze výboru ministryně obrany Jana Černochová představila parametry rozpočtu resortu obrany na rok 2025. Podle návrhu mělo ministerstvo hospodařit s 154,4 miliardami korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více oproti roku 2024. V dalších dvou letech, tedy 2026 a 2027, by měly výdaje resortu dále růst, a to na 160 miliard korun a posléze na 167 miliard korun.

Celkové výdaje na obranu se započtením 6,4 miliard korun ostatních institucí státu tvoří 160,8 miliardy korun, tedy uzákoněná 2 % HDP. „Celkový obranný rozpočet dosahuje úrovně dvou procent HDP. Byť rozpočet kapitoly ministerstva obrany roste, jeho výše je ovlivněna růstem HDP, respektive dubnovou makroekonomickou predikcí, ze které vycházejí limity obranných výdajů. A tato predikce byla bohužel oproti loňskému roku nižší, takže logicky se snížil i limit výdajů kapitoly ministerstva obrany na rok 2025 oproti předpokladům, a to o 5,9 miliardy korun, respektive též i limit pro střednědobý výhled na rok 2026 a tam je to o 7,8 miliardy korun. Přesto vás mohu ubezpečit, že náš rozpočet je i nadále výrazně proinvestiční. Na investice je vyčleněno 66,1 miliardy korun a dosahují téměř 43 % z celkového limitu výdajů kapitoly na rok 2025. Modernizace armády tak nadále zůstává prioritou, a to nejen s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci, ale i vzhledem k nutnosti odstranit mnohaletý vnitřní dluh, který jsme vůči armádě jako společnost měli,“ uvedla v rámci představení rozpočtu na příští rok ministryně.

Podle Černochové jsou důležitým parametrem právě investice, které z 91 % míří k naplnění Koncepce výstavby AČR do roku 2035. „Prioritou ministerstva je zabezpečit financování strategických projektů Armády ČR schválených vládou, jako je pořízení bojových vozidel pěchoty, bojových tanků, nadzvukových letounů a dvou středních transportních letounů,“ uvedla ministryně.

Provozní výdaje resortu jsou v roce 2025 plánovány ve výši 42,7 miliardy, tedy 27,7 % rozpočtu. Na osobní mandatorní výdaje je vyčleněno 45,6 miliardy, tedy 29,5 procenta rozpočtu. Ty zohledňují jak plánovaný nábor vojenského personálu o 1 100 osob a odpovídajícího obslužného personálu o 100 osob, tak pětiprocentní nárůst objemu prostředků na platy určený na jejich valorizaci od 1. ledna příštího roku.

Novinkou rozpočtu je pak příspěvek do Evropského mírového nástroje ve výši 2001,6 milionu korun. Jde o nový finanční nástroj na posílení bezpečnostních a obranných schopností EU a na podporu ochrany míru ve světě. Ministryně dále uvedla, že resort obrany bude mít informaci, které položky zahrnutých obranných výdajů NATO uzná, až v květnu příštího roku a zároveň dodala, že nevěří tomu, že Aliance uzná vše. Ministerstvo obrany však podle ní udělalo maximum, aby riziko snížilo. „Beru to, že to musí být ponaučení pro příslušné resorty – ministerstvo financí, pro celou vládu – že tam není možné navrhovat položky, které nebudou uznány,“ uvedla k problematice Jana Černochová.

Lehká obrněná vozidla pro 601. skupinu speciálních sil

Výbor se také za zavřenými dveřmi opět vrátil k diskusi o záměru nákupu lehkých obrněných vozidel pro 601. skupinu speciálních sil, a to bez soutěže, napřímo od firmy LPP. Ministryně Černochová v úvodu tohoto bodu připomněla, že výbor pro obranu o této plánované veřejné zakázce informovala již 25. dubna 2023. Nyní je zakázka ve fázi, kdy byla ukončena jednání s dodavatelem, byla předložena finální nabídka a prostřednictvím znaleckého posudku byla posouzena nabízená cena. „Detailní konfigurace tohoto obrněného vozidla, včetně vybavení mnoha systémy, vychází výhradně z požadavků uživatele, tj. speciálních sil Armády České republiky,“ uvedla ministryně. Výboru pro obranu byl o způsobu zadání a realizaci této veřejné zakázky, včetně finančních aspektů, písemně informován na začátku října. Současně byl k nahlédnutí i znalecký posudek, kterým byla ověřena cenová nabídka dodavatele. Výbor pak po dlouhém jednání v neveřejném režimu přijal následující usnesení: „Výbor pro obranu bere na vědomí informaci o urgentní potřebě řešení mobility speciálních sil Armády České republiky. Výbor pro obranu doporučuje Ministerstvu obrany České republiky, respektive sekci vyzbrojování armády, zvolit jiný způsob pořízení bojových vozidel s ohledem na urgentní operační potřeby speciálních sil Armády České republiky.“ Ministryně obrany pak označila celou zakázku za „nešťastnou“. „Členům výboru se nelíbil způsob pořízení, protože jiné země zvlášť soutěží auta a zvlášť další vybavení, které se do toho auta pak integrují,“ sdělila ministryně. 

Pro CZ DEFENCE následně zpravodaj tohoto bodu poslanec Karel Krejza (ODS) vysvětlil přijaté usnesení následovně: „Při zadávání veřejných zakázek má veřejný zadavatel, a ještě v rámci obrany a bezpečnosti, mnoho možností. Dovedu si představit použití paragrafu 29 zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., což je výjimka ze soutěže, a zakázka se tak může zadat napřímo, až se dají do pořádku věci ohledně rozpočtu a registrace zakázky. Záleží na tom, jak rychle teď budou pracovat na sekci vyzbrojování armády,“ uvedl poslanec Krejza.

3D radiolokátory MADR

Dalším problémem, kterým se včera výbor zabýval, bylo zprovoznění všech 8 kusů 3D radiolokátoru MADR. V tomto případě Česká republika (zastoupená ministerstvem obrany) a Stát Izrael (zastoupen státní agenturou SIBAT), uzavřely 5. prosince 2019 smlouvu na dodávku 8 souprav mobilního 3D radiolokátoru protivzdušné obrany, tzv. MADR 3D, včetně příslušenství, náhradních dílů a souvisejícího výcviku s konečným termínem dodání do června 2023. Celková hodnota této veřejné zakázky byla téměř tři a půl miliardy korun včetně DPH. Vzhledem k celosvětové pandemii COVID-19, která způsobila problémy s plněním této dohody, byl 17. června 2021 podepsán dodatek k této smlouvě zohledňující aktuální stav. Především došlo k posunutí termínu dodání prvních pěti radiolokátorů, a to o jeden až pět měsíců. V roce 2022 bylo požadováno uzavření dalšího doplňku smlouvy, kterým by se termíny dodávek opět posunuly. „Tuto žádost jsme odmítli jako zcela neopodstatněnou. Problémy s technickým stavem radiolokátorů se poprvé objevily v průběhu vojskových zkoušek, které se podařilo ukončit až v dubnu roku 2023, to znamená téměř o rok později,“ uvedl vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka. Celá smlouva měla být ukončena červnu roku 2023.

Do současné doby byly Armádou České republiky převzaty pouze 4 lokátory, a to na stanovištích Stará Ves, Planá, Hrušovany a České Budějovice, které byly zasazeny do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO, tzv. NATINAMDS. Převzetí dalších čtyř radiolokátorů (Pomezí, Stará Ves, Hrušovany a České Budějovice), které nesplňují technické parametry a schopnosti uvedené ve smlouvě, bylo odloženo až do roku 2025. Podle Koudelky izraelské ministerstvo obrany a výrobce radarů, státem vlastněná společnost ALTA, nejsou schopni v dohodnutých termínech vyřešit problémy, které vyvstaly během implementace regulátoru na základě požadavků definovaných v českých závazných předpisech pro implementaci leteckých pozemních zařízení. „Z tohoto důvodu nejsou u třech radiolokátorů dokončeny funkční testy a nebylo jim vydáno tzv. osvědčení o provozní způsobilosti. Problémy se projevují hlavně na sekundárních dotazovačích relokátorů, konkrétně kvůli jejich parametrům, které neodpovídají smluvním podmínkám. Dále nejsou převzaty vzdálené ovládací konzole v hlavním a záložním středisku řízení a uvědomování z důvodu chybějící dokumentace a absence instalace nového softwaru na regulátory 1 až 5, které by dodaly schopnost kontroly všech lokátorů zmíněnou konzolí. Další problémy, které se projevily v průběhu implementace, je zatékání vody do antény, problémy s realistickými stabilizační nohami a další,“ uvedl Koudelka.

Vzhledem k současnému stavu realizace tohoto projektu proběhla podle Koudelky celá řada jednání s dodavatelem, který navrhl několik pracovních harmonogramů dokončení implementace, ale ani v jednom případě se mu nepodařilo navrhované termíny dodržet. Vzniklá situace nezpůsobuje pouze problémy s převzetím radiolokátoru, ale také s financováním projektu. Vzhledem k současnému stavu je tak nutné opětovné prodloužení příslušného investičního programu vzdušných sil do konce roku 2025, aby bylo možné převést zbývající finanční prostředky potřebné na dofinancování projektu ve výši přibližně 170 milionů korun. Od roku 2023 do letošního roku bylo převedeno přibližně 317 milionů korun a zmíněný investiční program vzdušných sil musel být kvůli zpoždění projektu posunut již v roce 2003.

„Z důvodu zpoždění dodávek byl 10. října 2024 v souladu se zněním dohody odeslán dopis izraelskému ministerstvu obrany s vyčlenění smluvní pokuty ve výši více než 65 milionů korun za zpožděné dodávky prvních čtyř lokátorů a náhradních dílů a zároveň byla podána žádost o zahájení diskuse o kompenzaci za nesprávné vyměření DPH a celních poplatků za dovoz opravených náhradních dílů. Zástupci českého ministerstva obrany a Armády České republiky jako uživatelé jsou v každodenním kontaktu se zástupci izraelského ministerstva obrany a společnosti Elta jako výrobce radiolokátorů a podílí se na odstraňování jejich technických nedostatků,“ uvedl k současnému stavu Lubor Koudelka.

Působení britských instruktorů BMATT na území ČR a výcvik/poradenství v Mauritánii

Výbor pro obranu na svém včerejším zasedání také souhlasil s působením britských instruktorů BMATT na našem území v rámci Vojenské akademie ve Vyškově, a to do října 2030, jak již v minulosti schválila i vláda. Dále výbor vyslovil souhlas s působením sil a prostředků resortu ministerstva obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii v celkovém počtu do třiceti osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2026. V neposlední řadě výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti.

Poslancům výboru jsme položili dvě následující anketní otázky:

1. Jak se podle vás daří a bude dařit naplňovat schválené výdaje 2 % HDP na obranu?
2.  Jak se resortu obrany daří realizovat akviziční procesy pro AČR?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Pokud chceme hodnotit plnění 2 % výdajů na obranu, budeme muset počkat na závěrečný účet za rok 2024, kdy byl poprvé rozpočet sestavován ve výši 1,9 % HDP u resortu obrany, celkem 2 % HDP při započtení dalších dílčích výdajů z jiných kapitol státního rozpočtu. Když se podíváme na čerpání výdajů na obranu v roce 2022 a 2023, dochází k poklesu poměru výdajů na obranu vůči HDP z 1,39 % se kterými končila vláda Andreje Babiše v roce 2021 na 1,34 % v roce 2022 a 1,37 % v roce 2023. V roce 2023 nevyčerpala obrana téměř 10 miliard z rozpočtu, přestože rozpočet sestavovala v době, kdy žádný zákon o financování obrany neexistoval. Taktéž existují určité pochybnosti o úplném uznání výdajů na obranu státu, které tvoří celkový 2 % rozpočet, jelikož u kapitol NÚKIB, NBÚ nebo SSHR byl do těchto výdajů započten celý rozpočet zmíněných kapitol.

2. Primárně je třeba splnit naše závazky vůči Alianci, tzv. cíle výstavby schopností – NATO Capability Targets. Naším dlouhodobým hlavním cílem je těžká brigáda, přesto byly odsunuty strategické projekty jako nákup tanků nebo samohybných minometů. V letošním rozpočtu navíc dochází k poklesu finančních prostředků na strategický program pozemních sil o 11 miliard oproti plánu z roku 2024. Dále byla navýšena záloha na nákladný projekt F-35 o 8,5 miliardy korun, než byl plán v roce 2024 a zároveň dochází k poklesu investičních výdajů o 11,7 miliardy oproti roku 2024, přestože rozpočet resortu obrany je o 3,2 miliardy vyšší než v roce 2024.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Rozpočet obrany je koncipován tak, aby plnil 2 % HDP což předepisuje zákon, který jsme ve sněmovně schválili. Dále jsme povinni i vůči NATO tento závazek plnit. Některé finanční prostředky nemusejí být započítány do uznatelných nákladů NATO, a proto musí resort MO lépe plánovat a koordinovat financování s pravidly Severoatlantické aliance. Některé zálohové platby budou postupně nabíhat. Jen si musíme přiznat, že v budoucnu 2 % nemusí stačit.

2. Neustále se zhoršující situace ve světě v kombinaci se stále většími požadavky ze strany NATO ukazuje, že udržení suverenity a ochrana obyvatel bude priorita v každém státě. Firmy mají mnoho zakázek, nedostatek materiálu nebo personální limity a nestačí plnit některé podepsané akvizice. Navzdory zmíněným vlivům je střednědobý a dlouhodobý výhled přizpůsoben našim možnostem. Letité podfinancování armády nás nyní dohnalo a chvíli bude trvat než dokončíme proces modernizace.

Jiří Hájek (STAN), člen výboru

1. Myslím si, že výhled čerpání rozpočtu na obranu ve výši 2 % HDP, který byl výboru představen, je až do roku 2027 stabilní. Případné navýšení je odvislé od vývoje mezinárodní bezpečnostní situace. 

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Můj názor je, že výdaje ve výši 2 % HDP na obranu naplňovány budou. Samozřejmě se uvidí, které výdaje budou uznatelné z řad Severoatlantické aliance. Toto hodnocení nás ovšem čeká až v příštím roce a bude sloužit jako vzor pro sestavování rozpočtu následujících. 

2. Na výboru pro obranu jsme byli ubezpečeni, že akviziční procesy pro AČR se daří řešit včas a jsou proinvestovány nemalé finanční prostředky. V tuto chvíli má ministerstvo obrany výhodu, jelikož může investovat do všech směrů Armády České republiky. Je možné investovat naprosto do jakékoliv její části. Ministryně obrany nás také informovala, že částka proinvestovaná za poslední tři roky přesahuje 300 miliard korun, což je nejvíce v historii.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Letošní rok byl po téměř dvou desetiletích prvním rokem, kdy byl rozpočet MO koncipován tak, aby splňoval náš závazek vůči NATO v podobě 2 % HDP. Zároveň se zákonem stanovilo, že i v následujících letech bude rozpočet vždy minimálně na této hranici. A to považuji za konkrétní krok, který zajistí dostatečné financování armády. Z mého pohledu se to daří a jdeme správným směrem.

2 .Akviziční procesy a jejich naplňování považuji za dobré. Aktuálně probíhá několik výrazných a strategických akvizic současně – nákup F-35, CV90, houfnic Ceasar, radarů, vrtulníků a mnoho dalšího. Jedná se o projekty v miliardových hodnotách v čase. Myslím, že MO má u všech těchto projektů dobře zajištěné jak financování, tak i časové lhůty.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Musíme si uvědomit, že naplnění cíle dvou procent HDP na obranu není jen závazkem vůči NATO, ale je to v podstatě minimum pro zajištění obrany a bezpečí naší země. Akvizice se po letech průtahů, odvolávání a rušení tendrů konečně daří dotahovat do konce. Je podepsaná smlouva na nová bojová vozidla pěchoty CV90, pořizujeme 24 letounů F-35 5. generace, které jsou na bitevním poli game changery, jak se naposled ukázalo v Íránu. Pořizujeme transportní letouny, tanky, atd. S tím pochopitelně roste podpora domácího průmyslu. V řeči čísel – ministerstvo obrany disponovalo částkou 111,8 mld. Kč, což je o 21 miliard víc než v roce 2022. Je třeba vzít v potaz, že velké akvizice trvají roky a je tak možné, že v jednotlivých rozpočtových obdobích může podíl oscilovat těsně pod 2 % a nad nimi. Reálně nebudou 2 % stačit pro zajištění úkolů, jejichž plnění bude NATO vyžadovat, a které potřebujeme např. pro ochranu vzdušného prostoru.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Nedaří a dařit nebude. Vloni 1,37 % HDP, letos zatím aktuálně necelé 1 % HDP a minimálně 5 miliard se bude muset převést do příštího roku. V podstatě je rozpočet plánován na 1,9 % HDP a zbytek cca 6 miliard jsou z jiných organizačních složek státu, včetně Všeobecné pokladní správy. Ministerstvo obrany neumí plánovat a provádět akvizice včas a s péčí řádného hospodáře, a to dlouhodobě.

2. Velmi těžce. Pokud se nedaří, tak se prostředky využívají na zálohové platby, což jsou „mrtvé“ peníze.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

1. Jsme první vláda, která cíl 2 % HDP na obranu splní nejen v tomto roce, ale má je rozpočtované i v návrzích na roky 2025-2027. Osm ostudných let předchozích vlád, kdy se na obranu kašlalo, je naštěstí za námi.

2. Hrozbou do budoucna zůstávají snahy některých stran naši obranu podlamovat. Například nehorázný požadavek KSČM obrat obranu o 10 miliard Kč, kterému ANO vyhovělo výměnou za podporu jejich vlády. Snahám o podobné kupčení v případě hnutí ANO můžeme čelit i po nadcházejících sněmovních volbách.

Zdroj: Výbor pro obranu