Vláda České republiky schválila svým usnesením ze dne 21. června 2021 č. 557 Koncepci Programu Ministerstva vnitra Pomoc na místě jako nástroje vnější migrační politiky České republiky (zkráceně Koncepce programu Pomoc na místě). Jedná se o dokument nahrazující původní Koncepci Ministerstva vnitra pro asistenci uprchlíkům a státům pod silnými tlaky, která byla schválena usnesením Vlády České republiky č. 955 dne 20. listopadu 2015 v návaznosti na vznik Programu Ministerstva vnitra pro asistenci uprchlíkům a státům pod silnými migračními tlaky a prevenci nelegální migrace (zkráceně program Pomoc na místě) v lednu 2015.

Hlavním cílem této koncepce je vytvořit ucelený koncepční a metodický rámec, prostřednictvím kterého budou určovány priority Ministerstva vnitra pro program Pomoc na místě, jakožto nástroje vnější migrační politiky ČR. Priority Koncepce jsou každoročně projednávány meziresortní pracovní skupinou složenou ze zástupců ministerstev vnitra, zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a Úřadu vlády.  Dne 27. ledna 2022 se tato pracovní skupina sešla a projednala a schválila navržené priority.

Všechny níže uvedené priority jsou stanoveny především s ohledem na současnou migrační a uprchlickou situaci v blízkém okolí Evropské unie (EU) a s tím souvisejícími tlaky na EU, potažmo na Českou republiku. Priority jsou tak směřovány především do zdrojových a tranzitních zemí migrace na hlavních migračních trasách do EU s cílem prevence a omezení dalšího nekontrolovatelného pohybu osob do prvních zemí vysídlení  za účelem zvýšení schopnosti těchto států uprchlické komunity integrovat a poskytnout jim důstojnější standard života. Takový přístup zejména snižuje důvody osob pro další pohyb směrem do EU. 

Podle předběžných údajů agentury Frontex překročilo v roce 2021 nelegálně hranice EU celkem 184 180 osob. Jedná se o nárůst o 60 % v porovnání s rokem 2020, který byl ovlivněn zejména protikoronavirovými opatřeními, ale současně též o nárůst 45 % oproti roku 2019. Nejfrekventovanější zůstává centrální středomořská trasa, kde cestu po moři ze severní Afriky směrem do Itálie a na Maltu absolvovalo více než 64 000 osob, což je o 89 % více než v předešlém roce.

Foto: Podle předběžných údajů agentury Frontex překročilo v roce 2021 nelegálně hranice EU celkem 184 180 osob. (ilustrační foto) | Shutterstock

Počet migrantů narostl též na trase přes západní Balkán, kde v roce 2021 dle statistik agentury Frontex hranice nelegálně překročilo přes 55 000 osob. Ve srovnání s rokem 2020 se jedná o nárůst o 138 %, oproti roku 2019 dokonce o 387 %. Menší migrační tlak naopak v roce 2021 zažilo Řecko. Přes východní středomořskou trasu přišlo v roce 2021 do EU necelých 19 000 migrantů a uprchlíků, což je pokles o 3 % oproti předchozímu roku. Podobný setrvalý trend zaznamenala i západní středomořská migrační trasa, na které Frontex v roce 2021 zaznamenal okolo 17 100 osob, které nelegálně překročili hranice ze severní Afriky do Španělska (nárůst o 6 %) a okolo 20 100 migrantů doplulo na Kanárské ostrovy (nárůst o 3 %).

Migrační situaci v EU nicméně v roce 2021 nad rámec dění na těchto hlavních migračních trasách negativně ovlivnily dvě události, a to převzetí moci v Afghánistánu hnutím Talibán a migrační tlak vyvolaný běloruským režimem na východní hranici EU.

Pokračujícím jevem při nelegální migraci do Evropy je pašování osob a obchodování s lidmi. Dle informací agentury Europol bylo více než 90 % příjezdů migrantů do Evropy zajištěno pašeráckými skupinami. Posilování kapacit členských států EU, ale též dalších evropských a mimoevropských zemí, v boji proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, je klíčové jak pro snižování nelegální migrace do Evropy, tak i pro ochranu života migrantů.

Níže stanovené priority kromě aktuální migrační a uprchlické situace vycházejí též z metodiky výše uvedené Koncepce programu Pomoc na místě, která stanovuje metodický i koncepční rámec pro volbu ročních priorit i konkrétních projektů. 

Priorita č. 1 – Východní středomořská a západobalkánská migrační trasa

Východní středomořská trasa zahrnuje země Blízkého východu, kde z hlediska migrace do EU jsou významnými především Irák, Írán, Jordánsko, Libanon, Sýrie a Turecko. Státy Blízkého východu hostí velký počet zejména syrských uprchlíků. Dle dat UNHCR žije i nadále v sousedních zemích 5,6 milionu Syřanů. Nejvíce syrských uprchlíků hostí Turecko (3,6 mil.), Libanon (918 tis.), Jordánsko (654 tis.) a Irák (244 tis.). Přes tento region vede též cesta mnohých migrantů a uprchlíků z Afghánistánu, kdy stabilizace Afghánistánu a jeho okolí bude velkou výzvou roku 2022.
Na východní středomořskou migrační trasu navazuje trasa západobalkánská. Migranti pokračují z Řecka nejčastěji přes Severní Makedonii či Albánii a dále přes Srbsko, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu. Přes země západního Balkánu migranti většinou pouze tranzitují a snaží se sami či za pomoci převaděčských sítí dostat dále do Schengenského prostoru. V roce 2021 zaznamenal pohyb migrantů na této trase značný nárůst. Spolupráce se zeměmi západního Balkánu v oblasti ochrany hranic a boji proti nelegální migraci včetně pašování migrantů a obchodování s lidmi, v oblasti azylové politiky a integrace a též v otázce návratů je pro Českou republiku a Evropskou unii klíčová.

Foto: Východní středomořská trasa zahrnuje země Blízkého východu, kde z hlediska migrace do EU jsou významnými především Irák, Írán, Jordánsko, Libanon, Sýrie a Turecko. (ilustrační foto) | Shutterstock

Prioritními zeměmi programu na východní středomořské trase v roce 2022 je Afghánistán a Libanon. Rychlá stabilizace Afghánistánu a zabránění humanitární katastrofě je zásadní pro prevenci nelegální migrace obyvatel této země. Také stabilizace stále se zhoršující ekonomické a humanitární situace v Libanonu je zásadní pro prevenci migrace Libanonců a uprchlíků, které Libanon dlouhodobě hostí.

Prioritními zeměmi programu na západobalkánské migrační trase jsou Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Srbsko. V těchto zemích bude též v roce 2022 pokračovat realizace projektů zahájená v předešlých letech.

Priorita č. 2 – Bezprostřední sousedství EU

Rok 2021 a vznik východní migrační trasy přes Bělorusko ukázal, že mohou nečekaně vznikat nové migrační trasy do Evropské unie, a to i s využitím instrumentalizace nelegální migrace jako nástroje nátlaku na členské státy EU, jako se to stalo v případě využití ze strany běloruského režimu. Z tohoto hlediska je důležité umět reagovat na náhlé výzvy, které nečekaně a bezprostředně ohrožují vnější hranici EU, rychle a cíleně. 

Prioritou programu roku 2022 je tak především pokračovat ve sledování dění na hranicích Běloruska se státy EU (Litvy, Lotyšsko, Polsko) a na hranicích s Ukrajinou a asistence těmto státům. Dále jsou do bezprostředního sousedství EU  zahrnuty státy severní Afriky.

Foto: Prioritou programu roku 2022 je především pokračovat ve sledování dění na hranicích Běloruska se státy EU (Litvy, Lotyšsko, Polsko) a na hranicích s Ukrajinou a asistence těmto státům. | MON

Priorita č. 3 – Centrální středomořská migrační trasa

Centrální středomořská trasa vedoucí na Maltu a do Itálie byla v roce 2021 nejfrekventovanější migrační trasou. Ministerstvo vnitra indikovalo v roce 2022 poskytnutí příspěvku v rámci iniciativy Team Europe pro centrální středomořskou migrační trasu. Dle této iniciativy zahrnuje tato trasa následující státy: Libyi, Tunisko, Niger, Burkinu Faso, Čad Etiopii, Eritreu, Somálsko a Súdán.

Prioritními zeměmi programu na centrální středomořské migrační trase je Libye a Niger. Libye je jednou z nejfrekventovanějších tranzitních zemí na centrální středomořské migrační trase, která hostí více než 610 tisíc migrantů. Niger leží na křižovatce centrální a západní středomořské migrační trasy a společně s Německem se zde v rámci programu Pomoc na místě zaměřujeme od roku 2021 na posilování ochrany hranic.

Priorita č. 4 – Západní středomořská migrační trasa

Západní středomořská migrační trasa směřuje do pevninského Španělska a na španělské Kanárské ostrovy. Ministerstvo vnitra indikovalo v roce 2022 poskytnutí příspěvku v rámci iniciativy Team Europe pro západní středomořskou migrační trasu. Dle této iniciativy zahrnuje tato trasa následující státy: Alžírsko, Maroko, Burkinu Faso, Gambii, Ghanu, Guineu, Mali, Mauretánii, Niger, Nigérii, Pobřeží slonoviny a Senegal.

Prioritní zemí programu na západní středomořské migrační trase je Mali. Mali je jednou z nejfrekventovanějších zemí tranzitu i původu na této trase. Na jeho území se nachází téměř 402 tisíc vnitřně vysídlených osob, 54 % z toho představují děti a mladiství.

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR