Ve světě současného válčení, kde se bojiště přizpůsobilo progresu moderních technologií, i nadále platí, že efektivní průzkum, přesná akvizice cíle a provádění nočních operací jsou zásadními faktory úspěchu, které stále více nahrazují pověstnou kvantitu sil. Legendární stratég Sun-c’ ve své slavné knize Umění války uvedl: „Všechny válečné operace jsou založeny na klamu.“ Tento citát zdůrazňuje důležitost průzkumu a získávání informací ve válečných operacích. Sběr dat, jejich následné rychlé vyhodnocování a transformace do informací, které jsou předloženy velitelům jako podklady při plánovacím a rozhodovacím procesu, následně vede k přesnějšímu a cílenějšímu používaní vlastních sil a prostředků, což má v dnešní době multidoménových operací rozhodující roli.

S rozvojem moderní termovizní a fúzní zobrazovací jednotky, včetně zavedení této technologie do konvenčních vševojskových jednotek, se významně změnil způsob, jakým jsou vedeny zejména noční operace, popřípadě operace za snížené viditelnosti. Termovize umožňuje vojákům vidět nejen v naprosté tmě mnohem lépe, než umožňovalo samotné noční vidění na bázi zesilování zbytkového světla, ale dokáže také identifikovat cíle na značné vzdálenosti. Tento technologický vývoj jednak zvyšuje efektivitu operací a zároveň výrazně snižuje rizika pro vlastní jednotky. Průmět těchto tří faktorů ze soudobého bojiště je nazýván zkratkou STANO (Surveillance, Target Acquisition, Night Observation), která je díky přesnosti současných zbraní v rámci domén Land, Air a Maritime a využitím prostředků domény Space faktorem, který se týká nejen strategické a operační úrovně, ale dopadá také na nejnižší taktickou úroveň a každého jednotlivce jednotky. Integrace a pochopení STANO a implementace těchto tří součástí do výcviku jednotlivce, včetně plného pochopení nutnosti vývoje a změn vlastních taktik a postupů, bude v současné době hrát klíčovou roli při zvyšování a budování vlastní akceschopnosti i u jednotek Pozemních sil Armády České republiky.

Surveillance – schopnost pozorování z pohledu vojáka jako jednotlivce a jeho výcviku

Schopnost pozorovat bojiště, detekovat změny v rozmístění hlavních zbraní v sestavě nepřítele anebo získat celkový situační přehled o bojišti a mít tak šanci si zvolit místo, čas a způsob vlastního útoku nebo lépe připravit obranu, je sen každého velitele, který se stal nyní skutečností.  Obecně lze anglický termín „Surveillance“ charakterizovat jako pozorování bojiště s cílem zajistit neustálý přehled o daném prostoru operace. Z pohledu jednotlivce je schopnost pozorování kritickou dovedností, která vojákovi umožňuje získat situační přehled a lépe se připravit na bojové operace.

Každý jednotlivec musí být schopen efektivně využívat dostupné technologie a nástroje pro pozorování, aby mohl zjišťovat nepřátelské pozice, identifikovat hrozby a předávat získané informace svým velitelům.  V současném vojenském prostředí je „Surveillance“ nepostradatelná při provádění multidoménových operací, kde jsou všechny složky – pozemní síly, letectvo, námořnictvo a kosmické síly – integrovány do jednoho celku.

Schopnost pozorování bojiště poskytuje přesné a včasné informace, které jsou pro úspěšné plánování a realizaci komplexních operací zásadní. „Surveillance“ je základním kamenem moderních vojenských operací, který umožňuje efektivní vedení boje a minimalizaci rizik pro vlastní jednotky. Schopnost jednotlivých vojáků a jejich jednotek provádět důkladný průzkum a získávat cenné informace je pro dosažení úspěchu na bojišti nezbytná. Integrace pokročilých technologií a důkladný výcvik jsou tak pro správné využití „Surveillance“ v armádním prostředí klíčové.

V současné době je nejznámějším technologickým prostředkem pro pozorování bojiště vzdušný bezpilotní prostředek, tedy dron. Z hlediska výcviku obsluh dronů jako individuálních schopností zažívá tento výcvik velký progres. Snaha co nejrychleji a nejlépe připravit piloty dronů v průmětu institucionální a operační přípravy doplněné o vhodnou formu sebevzdělání a seberozvoje vede k získávání poměrně velkého počtu vycvičených pilotů.  O důležitosti této kritické schopnosti získávání informací pomocí dronů svědčí i fakt, že bojové jednotky Pozemních sil AČR již implementují drony na stupeň četa. Jinou kapitolou, která se ukrývá v pozadí schopnosti pozorování bojiště, je výcvik v maskování, respektive zdokonalování se v tom, jak se maskovat před nepřítelem, který využívá plné spektrum pozorovacích technologií, včetně dronů.

Maskování, základní dovednost každého jednotlivce, dnes obsahuje daleko více činností a výzev, než jen použití maskovacího oděvu a barev na obličej. V době, kdy díky moderním technologiím může mít nepřítel neustálý přehled o bojišti, je samotné maskování, utajení vlastních činností a celkové klamání jako taktická činnost kriticky spjata se schopností přežití na bojišti. Nutnost maskovat se multispektrálně, respektive být neviditelný nejen oku člověka, ale také prostředkům pro noční vidění či termální zobrazení s optickým nebo digitálním přiblížením, dnes řeší každý jednotlivec na bojišti. 

Maskování samo o sobě dokáže rozbít tvar, velikost, siluetu nebo snížit odlesk výstroje, co je však nejtěžší, je zamaskovat pohyb, což je jeden ze dvou základních principů manévru vojáka na bojišti.  Utajení pohybu v době, kdy dnešní malé rozměry termálních prostředků umožňují v kombinaci s brýlemi nočního vidění jejich použití ve formě uchycení na přilbě vojáka, je maskování před těmito prostředky na moderním bojišti opravdová výzva. To klade veliký důraz nejen na technologie maskování, ale také na disciplínu, bojové chování a návyky každého jednotlivce. Dovednost skrýt stopy své činnosti v rámci působení v oblasti operace před denní, noční a termální optikou, včetně elektromagnetické stopy, je na současném bojišti nutnost a základní dovednost jednotlivce. Kombinace nových technologií s dovedností a profesionalitou každého vojáka je skutečně důležitá, neboť chyba jednoho může následně ohrozit celou jednotku.

Pro plnou dovednost ve výcviku v maskování přitom není potřeba žádných speciálních, finančně nákladných, supermoderních technologií. Jde pouze o vystoupení ze zajetých kolejí výcviku, invence nejnižších taktických velitelů a přijetí odpovědnosti za to, že bojeschopnost profesionální jednotky buduje její velitel. Manévrové jednotky Pozemních sil AČR dnes disponují termokamerami, v omezené míře i maskovacími obleky, které snižují viditelnost v termálním spektru a je tak otázkou plánování, přípravy, provedení a následného vyhodnocení, jak daná opatření v rámci maskování fungují, jak je dále vylepšit a následně upravit vlastní techniky a postupy.

Iniciativa a okamžitá reakce na nové výzvy jsou základním předpokladem nejen pro zvýšení schopnosti pozorování bojiště, ale také schopnosti naučit se maskovat, utajit a klamat pozorovací technologie na straně nepřítele. Jedná se o nikdy nekončící proces, kdy rychlost implementace a adaptace hraje u každého jednotlivce jednotky jakéhokoliv typu bojové pěchoty klíčovou roli v přežití na bojišti.

Target Acquisition neboli akvizice cíle z pohledu jednotlivce

Akvizice cíle, tedy schopnost rychle a přesně identifikovat a zaměřit nepřátelské cíle, je dalším stěžejním prvkem moderního bojiště. Použití pokročilých technologií, jako jsou drony, termovizní a noční vidění, umožňuje jednotlivým vojákům efektivně zpozorovat a identifikovat nepřátelské jednotky, minimalizovat riziko pro vlastní síly a maximalizovat účinnost vlastního útoku. Podpora spolupráce mezi různými druhy zbraní a jednotkami zůstává kritickým faktorem pro dosažení úspěchu ve všech fázích operace. Pro každý jednotlivý prvek je zásadní schopnost rychle se adaptovat na měnící se podmínky na bojišti, kde kombinace technologické převahy a důkladného výcviku vytváří nepřekonatelnou výhodu na vlastní straně a výzvu na straně nepřítele.

Snahu zvýšit tuto schopnost plošně u každého jednotlivce vidíme například u jednotek U.S. Marines anebo U.S. Army, které při zavádění nových ručních zbraní opustily koncept kolimátorů a přešly k systému optik s nízkým zvětšením (Low Power Variable Optic –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ LPVO). U Pozemních sil AČR jsou v této oblasti prvním signálem kvalitní LPVO optiky na pušce CZ BREN 2 PPS či optiky u kulometu FN Minimi Mk3. Je otázkou, zda počet LPVO optik na družstvu, respektive jeho pěší části, nenavýšit, jelikož zvětšovací zasádky s trojnásobným zvětšením se pro potřeby rychlé akvizice cíle jeví již jako překonané a zastaralé. 

Budování schopnosti rychlé akvizice cíle je u každého jednotlivce na moderním bojišti klíčové, jelikož každý voják představuje senzor, který je schopen pozorovat bojiště, vyhodnocovat data a následně spolupracovat s palebným systémem nebo přidělenými prostředky k dané jednotce.  Zejména u sesednuté pěchoty s podporou vozidel je akvizice cíle pěchotou a následné navedení těžkých zbraní ze skrytých pozic životně kritická.  Dalším zásadním doplňkem pro sesednuté jednotky jsou systémy modulárních bojových kompletů, které jsou postaveny na úroveň družstvo, četa a rota a nejsou primárně určeny pro plošné využití každým jednotlivcem, jelikož výcvik za účelem pochopení ovládání celého systému je časově náročný a přidělování takovýchto technologií by tak znamenalo plýtvání vlastními prostředky. 

Je žádoucí, aby byla tato schopnost v maximální možné míře a rychlosti navyšována, jelikož součinnost zbraní v multidoménové operaci je klíčová. Zejména pak u vysoce přesných zbraní je vhodná volba cílů a spolupráce v rámci palebného systému kritická. Kromě toho je nezbytné, aby každá jednotka pravidelně cvičila v realistických podmínkách, které simulují různé scénáře na bojišti, což zahrnuje nejen taktické manévry, ale také schopnost efektivně využívat moderní technologie a adaptovat se na rychle se měnící podmínky. Pečlivé plánování, inovativní přístup a neustálý výcvik jsou pro úspěšnou integraci těchto dovedností a schopností do výcviku jednotlivců nezbytné.

Night Observation aneb Nám patří noc z pohledu jednotlivce

S příchodem nových technologií a důkladným výcvikem v nočních operacích se moderní voják stává více než jen bojovníkem – stává se klíčovým prvkem v operačním prostoru, kde jeho schopnosti, včetně nočního nebo termálního vidění a orientace, tvoří páteř úspěšných akcí ve tmě. V tomto kontextu je důležité osvojit si nejen technologické novinky, ale také neustále zdokonalovat taktiky a postupy, které vedou k celkové efektivitě a připravenosti jednotek na jakékoliv výzvy současného bojiště. Plošné zavedení prostředků nočního vidění je logickým vyústěním průmětu výše zmíněných argumentů a vhodné doplnění o prostředky termovize na individuální úrovni alespoň u velitelských funkcí je na dnešním bojišti v podstatě samozřejmost. Je nutné si uvědomit, že schopnost pozorovat pomocí termovize nesmí být spojena s vozidlem či zbraní, ale měla by být plně implementována do výbavy jednotlivého velitele a plně integrována do výcviku, a to nejen v podobě využití pro pozorování a akvizici cíle, ale také jako úprava činností v rámci snížení vlastního odhalení těmito prostředky.

Výcvik pro provádění nočních operací za využití moderních technologií je v současné době i jeden z hlavních bodů přípravy jednotek Pozemních sil AČR.  Tato schopnost, která byla v praxi využívána zejména v asymetrickém konfliktu v Afghánistánu při obraně letiště Bagrám, je nyní rozvíjena a prohlubována napříč plným spektrem jednotek pozemních sil. Je nutné si uvědomit, že tato dovednost není v symetrických operacích zaměřena pouze na bojové jednotky, ale je velmi důležitá i pro jednotky bojové podpory a bojového zabezpečení. Z hlediska přípravy a prohloubení připravenosti vlastních sil je tedy důležitá účast celého systému velení a řízení, kdy jsou za okamžitou přípravu, výcvik a vzdělání jednotlivců odpovědní nejnižší velitelé.

Navazující stupně velení jsou pak primárně odpovědny za formulaci požadavků a zadání parametrů pro nákupy moderních technologií.  Okamžitá reakce, implementace informací získaných vlastním seberozvojem a vzděláním, včetně kooperace napříč brigádními úkolovými uskupeními, jsou pak hlavním faktorem pro „nezamrznutí“ progresu individuálních schopností provádět noční operace, a to jak bojové, tak podpůrné. 

Závěr

Ať už jde o pozorování, akvizici cíle nebo noční operace, dnešní voják se musí ve své dovednosti neustále adaptovat a zdokonalovat, aby byl schopen čelit novým výzvám na moderním bojišti. Integrace nejnovějších technologií a taktik je klíčová pro úspěch jednotlivců i celých jednotek. Efektivní výcvik pak zajišťuje, aby byl každý voják připraven na rychlé změny a nečekané situace, čímž se zvyšuje celková bojeschopnost a efektivita operací. Posílení schopností jednotlivců a jednotek prostřednictvím neustálého výcviku a adaptace na moderní technologie je nezbytné k udržení operační převahy na současném bojišti.

Příprava vojáků na multidoménové operace, kde integrace pozemních, vzdušných, námořních a vesmírných sil hraje klíčovou roli, pak zajišťuje, že každý voják bude schopen rychle reagovat na nové hrozby a využívat pokročilé technologie k dosažení úspěchu ve všech fázích operace. Tím se zvyšuje nejen efektivita operací, ale také se minimalizuje riziko pro vlastní jednotky, což je v dnešním dynamickém a neustále se měnícím prostředí stěžejní. Tento fakt je plně chápán a podporován i v prostředí jednotek Pozemních sil AČR. STANO je tedy souborem kritických dovedností a moderních technologií, které, ve správném propojení s výcvikem a schopností jednotlivce, hrají zásadní roli nejen pro budoucí, ale již současné válčení.