V listopadovém ročníku časopisu Obrana slovenského ministerstva obrany přiblížil náčelník dělostřelectva Ozbrojených sil Slovenské republiky (OS SR) budoucnost dělostřelectva. Kromě dobudovávání organizační struktury a vybudování chybějících schopností se v rozhovoru plukovník Roman Bobaľ zaměřil také na oblast modernizace vojenské techniky v rámci dělostřeleckých jednotek. Zajímavou informací je především plán na nákup modernějších salvových raketometů.

Vojenský konflikt v Náhorním Karabachu a probíhající válka na Ukrajině je pro mnohé země zdrojem informací o způsobu vedení současných konfliktů. Vojenské elity pečlivě sledují vývoj aktivit, manévrů a vedení bojových činností, ale také efektivitu a využívání jednotlivých zbraňových systémů nasazených do bojů. Stejně jako dříve v Náhorním Karabachu, tak i dnes na Ukrajině jasně vidíme, že je dělostřelectvo stále klíčovou složkou ozbrojených sil. Proto na jeho posílení aktuálně pracují i Ozbrojené síly SR. V rámci Pozemních sil OS SR na začátku září vznikl 5. dělostřelecký pluk, jehož budování a vyzbrojování má trvat do roku 2035, jak s tím počítá i Dlouhodobý plán rozvoje resortu obrany s výhledem do roku 2035. Má být tvořen třemi dělostřeleckými oddíly (jeden oddíl = 24 samohybných houfnic), raketometným oddílem a protitankovým oddílem. Současně se vedou diskuze o vzniku průzkumného dělostřeleckého oddílu.

Aktuálně slovenské dělostřelectvo disponuje 16 kusy moderních samohybných houfnic Zuzana 2, staršími houfnicemi vz. 2000 Zuzana, taženými děly HD-30 (varianta sovětského děla D-30) a salvovými raketomety RM-70/85 Modular. V rámci modernizace výzbroje dělostřelectva plukovník Roman Bobaľ zmínil nákupy speciálních druhů dělostřelecké munice ráže 155 mm, nových protitankových systémů, bezpilotních systémů, vyčkávací munice a připustil také nákup dělostřeleckého systému Eva. Ve střednědobém horizontu se pak plánuje nákup nových, modernějších salvových raketometů, který by byly schopny odpalovat i rakety ráže 227 mm s dostřelem do 150 km.

Možnosti pro Slovensko

Salvové raketomety se aktuálně těší velké popularitě. Je to jednak proto, že v aktuálním konfliktu na Ukrajině představují jeden z klíčových a nejpoužívanějších systémů pro vedení bojových operací, a na straně druhé mají své unikátní vlastnosti, využitelné i v moderních konfliktech. Pravdou je, že ve srovnání s hlavňovým dělostřelectvem jsou salvové raketomety méně přesné a jejich opětovné nabíjení zabere více času, než tomu je u houfnic. Avšak salvové raketomety dokážou ve srovnání s hlavňovým dělostřelectvem střílet rakety rychleji, jsou schopny pokrýt větší oblast a zlikvidovat tak větší množství cílů. Zároveň už dnes vidíme, že moderní rakety pro salvové raketomety procházejí vylepšeními, díky kterým se výrazně zvyšuje jejich přesnost.

Na Ukrajině můžeme v současnosti vidět hned několik nasazených salvových raketometů, a to jak sovětské/ruské, ukrajinské, tak i západní provenience. Rusko i Ukrajina využívají systémy BM-21 Grad, BM-27 Uragan nebo také BM-30 Smerč. Ukrajina do bojů nasadila také raketomety Burevij, které představují vylepšenou verzi raketometů BM-27 Uragan. Ve výzbroji Ukrajiny jsou pak i raketomety západní provenience, z nich nejznámější jsou systémy HIMARS. Kromě nich byly Ukrajině dodány i systémy M270 nebo MARS II či české RM-70 vz. 70 a RM-70 Vampire. Ve světě se pak můžeme setkat např. se salvovými raketomety K239 Chunmoo jihokorejské výroby, které v počtu 288 kusů kupuje Polsko. 

Jaké jsou tedy možnosti pro Slovensko? Jak již bylo zmíněno, OS SR ve střednědobém horizontu chtějí nakoupit salvové raketomety schopné střílet rakety ráže 227 mm s dostřelem do 150 km. Je tedy velmi pravděpodobné, že Slovensko se chce postupně zbavit systémů využívajících rakety ráže 122 mm, které využívá právě Ruská federace. V této souvislosti má Slovensko v zásadě 3 možnosti. Tou první je modernizace raketometů RM-70/85 Modular, konkrétně integrace LPC kontejnerů. Tyto kontejnery dokážou pojmout celkem 6 raket ráže 227 mm, kterými jsou běžně vyzbrojeny i raketomety HIMARS nebo M270. Modernizace odpalovacího zařízení pro raketomety RM-70/85 byla realizována slovenským a německým obranným průmyslem, což významně zvýšilo potenciál těchto systémů do budoucna. Zároveň tato modernizace umožňuje využívat střely typu GMLRS s prodlouženým doletem do 150 km. Další nespornou výhodou je, že raketomety RM-70/85 Modular dokáže vyrábět slovenský obranný průmysl a tím pádem dokáže i vylepšovat jednotlivé komponenty těchto systémů, jako například podvozky. Tyto raketomety využívají ověřené podvozky Tatra T815. 

Foto: RM-70/85 Modular | Argonauth / CC BY-SA 3.0

Druhou možností jsou samozřejmě samotné systémy M142 HIMARS. I když se těmto systémům dostává větší pozornosti až nyní, ve výzbroji americké armády jsou tyto salvové raketomety už od roku 2005 a mají za sebou nasazení v několika konfliktech. Výrobcem systému je americká společnost Lockheed Martin, která vyrábí i stíhací letouny F-16 nebo F-35. Stejně jako raketomet RM-70/85 Modular je také HIMARS vybaven jedním raketovým kontejnerem s municí ráže 227 mm. Kontejner raketometu HIMARS je ovšem uzpůsoben také k využití raket ATACMS. Jde o řízené střely dlouhého dosahu ráže 610 mm s maximálním doletem do 300 km. Podle informací výrobce je v dnešní době po celém světě nasazeno více než 540 HIMARSů s více než 2 milióny operačních hodin. Mezi uživatele raketometů HIMARS patří kromě Spojených států například i Rumunsko, které se stalo první evropskou zemí, využívající tyto raketomety. Mezi další uživatele patří např. Singapur nebo Jordánsko. Díky své efektivitě a spolehlivosti v bojích na Ukrajině se o HIMARSy začalo zajímat mnoho dalších zemí, zejména těch středo a východoevropských. Snad největší pozornost pak vzbudilo Polsko, které projevilo zájem o koupi až 500 kusů systému HIMARS. O raketometech HIMARS uvažují i pobaltské země nebo Austrálie.

Foto: Raketomet M142 High Mobility Artillery Rocket Systems (HIMARS) | Beaux Hebert / Air Force 

Poslední pravděpodobnou možností je pak pořízení samohybných obrněných salvových raketometů M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System). Zatímco zmíněné raketomety RM-70/85 Modular a M142 HIMARS jsou raketomety M270 umístěny na kolovém podvozku pásového bojového vozidla pěchoty Bradley. Díky tomuto podvozku systémy M270 disponují lepšími jízdními vlastnostmi v těžkém terénu. Ovšem pásový podvozek není jediným znakem, kterým se raketomety M270 liší od výše uvedených systémů. Na rozdíl od raketometů RM-70/85 Modular a M142 HIMARS jsou M270 vybaveny dvěma kontejnery dohromady s 12 střelami ráže 227 mm a kabina raketometu nabízí posádce vyšší úroveň ochrany ve srovnání s raketomety na kolovém podvozku. Na druhé straně raketomet M270 váží kolem 25 tun, což je výrazně více, než je váha systémů HIMARS či RM-70/85 Modular, čímž se snižují možnosti jejich přepravy. Ve srovnání s raketomety na kolovém podvozku jsou raketomety M270 také méně mobilní. Na druhou stranu se jedná o celosvětově nejrozšířenější salvové raketomety, kdy jsou tyto kromě USA zavedeny také ve výzbroji Velké Británie, Francie, ve verzi MARS II v Německu, Saudské Arábií nebo v Japonsku. 

Foto: M270 MLRS | Staff Sgt. Charles Butler / U.S. Army

Salvových raketometů, které by Slovensko mohlo teoreticky koupit, je samozřejmě více, zmínit můžeme například jihokorejské raketomety K239 Chunmoo nebo izraelské systémy PULS. Tyto systémy však nejsou otestovány v boji tak, jako tomu je v případě RM-70/85 Modular, M142 HIMARS či M270. Ať už se Slovensko rozhodne jakkoliv, zachování raketového dělostřelectva je rozhodně krok správným směrem a konflikty posledních let jasně ukazují, že tyto systémy nepatří do starého železa.

Zdroj: Lockheed Martin, Obrana, The Drive