V Prištině se na začátku roku vystřídaly české jednotky Vojenské policie, které jsou součástí mezinárodní mise v Kosovu, jejímž cílem je stabilizovat situaci po eskalaci nepokojů se Srbskem a celkové posílení bezpečnostní situace Kosova. K výměně dochází po alespoň částečném uklidnění opětovně rozdmýchaného konfliktu o kosovských poznávacích značkách. Olej do ohně přilévají nyní etničtí Srbové na severu Kosova, kde v několika městech probíhá petice za odvolání albánských starostů. Stejně tak budí rozruch srbský prezident Aleksandar Vučić, který nově obviňuje kosovské úřady, že nechtějí vyplácet penze a mzdy Srbům v Kosovu.

Turbulentní doba ve světě konfliktů a válek o sobě dává znovu vědět i na Balkáně, kdy byli dva lidé zraněni po výbuchu ručního granátu, který někdo hodil na skupinu etnických Srbů vycházejících z baru ve městě Severní Mitrovica na severu Kosova, kde převládá srbská národnost. A i když se úřady snaží situaci uklidnit slovy, že doposud nemají informace o motivu na základě etnických sporů, v minulosti již ve městě opakovaně došlo k odpálení různých typů náloží v rámci etnických sporů. V těchto dnech navíc v nejsevernějším městě Kosova Leposavić a dalších obcích probíhá petice za odvolání tamních albánských starostů. 

Srbové totiž v loňském roce bojkotovali lokální volby a skončili tak logicky s albánskými zastupiteli často z kosovsko-albánské vládní strany premiéra Albina Kurtiho Vetëvendosje, což se do češtiny dá přeložit jako Sebeurčení. To teď Srbové chtějí změnit oficiálním hlasováním, kdy je zapotřebí nejméně 20 procent hlasů, což například v Severní Mitrovici znamená hlasování minimálně 3 500 obyvatel.

„Podpisy sbírat mohou. Nemáme s tím žádný problém. Byla to vláda, která to povolila,“ řekl současný albánský starosta Leposaviće Lulzim Hetemi pro server Balkan Insight. Hetemi o výbušné náladě v oblasti ví své. Při nástupu do úřadu ho musela doprovázet početná policejní ochranka, když se kolem radnice shromáždil dav Srbů.

Při následném protestu musely být nasazeny právě mírové jednotky NATO v misi KFOR v Kosovu, které oblast kolem radnice zajistily a převzaly bezpečnost v celém městě. Hetemi si nebyl jistý, jestli by se po opuštění budovy byl schopen bezpečně vrátit domů, v práci na radnici tak trávil celé dny a noci. Situace v daném městě se díky přítomnosti specializovaných jednotek KFOR alespoň částečně uklidnila. „Myslím, že to stálo za to. Můžete vidět ten rozdíl. Suverenita byla obnovena v celém Kosovu a také v Leposavići,“ dodal pro Balkan Insight Hetemi s tím, že teď sice již chodí ze svého úřadu domů pravidelně, kandidovat však znovu nehodlá.

Vojenští policisté mezi dvěma póly 

Mise českých vojenských policistů začaly v reakci na větší eskalaci mezi oběma státy již v roce 2022. Na začátku letošního roku své působení ukončila 1. jednotka Vojenské policie, kterou nahradila 2. jednotka tvořená z většiny příslušníky Velitelství Vojenské policie Tábor. Jako součást mezinárodní specializované jednotky KFOR (MSU KFOR) pak čeští vojenští policisté na místě spolupracují také s italskou policií právě ve snaze udržet křehký status quo.

„Naším cílem je úspěšně navázat na práci 1. jednotky VP KFOR. Nadále rozvíjet výbornou spolupráci s italskými kolegy a být tak plnohodnotnou součástí jednotky MSU, která nás zde vřele přijala,” řekl velitel 2. jednotky plukovník Konstantin Kasík. „V dalších šesti měsících zde budeme rozvíjet schopnosti a dovednosti v oblasti zvládání davu během společných výcviků a cvičení s dalšími jednotkami v rámci KFOR,“ dodal plk. Kasík s tím, že v rámci monitorování situace bude jednotka zajišťovat bezpečnost základny a provádět průzkum. 

Mimo specializovanou část MSU působí v Kosovu také dva vojenští policisté se služebními psy, kteří operují ve struktuře mnohonárodní vojenské policie (Multinational Military Police) v přímé podřízenosti KFOR Force Provost Marshala.

Jsou to právě vojenští policisté, kteří mohou hrát stěžejní roli při náhlém vyhrocení situace ať už ze strany etnických Srbů nebo Albánců, kdy mohou zabránit otevřeným střetům znepřátelených komunit a obecně přispět k zajištění bezpečnosti na místech působnosti ve spolupráci s lokální policií, a to v době, kdy právě na severu země dochází k novému rozdmýchávání starého konfliktu.

Ten o sobě dal vědět naposledy v širším měřítku blokováním srbských hranic pro auta s kosovskou poznávací značkou kvůli zákazu vjezdu takových vozů srbskou vládou. Od letošního nového roku přestalo toto nařízení platit, což v rámci snah o dialog kvituje i Evropská unie. „Toto rozhodnutí je pozitivním krokem v implementaci Dohody o cestě k narovnání vztahů, stejně jako minulých závazků v rámci Dialogu o svobodě pohybu," uvedl na dané téma šéf zahraniční politiky EU resp. Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Kromě petice o odvolání starostů však dochází na vyšší úrovni i k dalšímu konfliktu, a to znovu ze srbské strany. Prezident Aleksandar Vučić totiž během nedávného zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu obvinil kosovského premiéra Kurtiho z pokusů sabotovat vzájemné rozhovory. Podle Vučiće plánuje Kosovo nevyplácet etnickým Srbům část penzí a výplat, přestože o ničem takovém vláda v Prištině neinformovala. „Varoval jsem je a žádal o pomoc (vyjednávací týmy EU) zastavit Kurtiho pokus o zničení dialogu, protože chce zabránit vyplácení mezd a důchodů pro naše lidi ve zdravotnictví a školství, což by znamenalo ne tichý, ale hlasitý odchod Srbů z Kosova a Metochie,“ řekl Vučić novinářům v Davosu.

Etničtí Srbové, kteří neuznávají kosovskou vládu ani kosovské státní instituce, tvoří zhruba 5 procent z 1,8 milionu obyvatel Kosova. Naopak etničtí Albánci tvoří asi 90 procent populace. Srbové často ventilují své nepřátelství tím, že např. odmítají platit kosovskému energetickému operátorovi za elektřinu a často útočí na policii, když se snaží zasáhnout.

2. jednotce Vojenské policie přejeme, stejně jako jim před odletem popřál náčelník Vojenské policie brigádní generál Jiří Roček, hodně zdaru při plnění operačního úkolu.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Euronews, Balkan Insight, Kosovo Online, Anadolu