Výbor pro obranu se v rámci svého letošního posledního zasedání mimo jiné vrátil ke strategickému projektu pořízení letounů F-35 Lighting II, který je schválený vládou a nyní čeká na podpis smlouvy. Druhým tématem pak byla aktuální situace ve státním podniku VOP CZ, který se dlouhodobě potýká s problémy, což vedlo k tomu, že ministryně obrany Jana Černochová v rámci její návštěvy VOP CZ generálního ředitele podniku Marka Špoka odvolala. Výbor pracoval také v neveřejném režimu, kdy se zabýval informacemi k vývoji na Ukrajině a v Izraeli a dále řešil informace MO o úrovni, cílech a prioritách logistické podpory. Jak již bylo uvedeno na letošním Velitelském shromáždění či je zmíněno v nedávno přijaté Obranné strategii ČR 2023, logistika je jednou z priorit armády pro zajištění aliančních úkolů i domácí bezpečnosti.

Poslanci výboru pro obranu se vrátili k rekapitulaci vývoje projektu nákupu souprav kulometů MINIMI pro potřeby Armády ČR, kterou následně vzali na vědomí. Pořízení souprav kulometů od belgického výrobce FN HERSTAL považuje ministryně obrany Jana Černochová za jeden z klíčových programů přezbrojení pozemních sil naší armády. Ministerstvo obrany tehdy zadalo veřejnou zakázku na pořízení souprav kulometů v režimu jednací řízení s uveřejněním. „Mohl se tedy do něj přihlásit jakýkoli dodavatel splňující vymezené základní podmínky. S dodavatelem, který byl v rámci zadávacího řízení vybrán, byla uzavřena rámcová dohoda na dodávky, a to v hodnotě 1,127 miliardy korun, včetně DPH. V souvislosti s ruským napadením Ukrajiny bylo na jaře 2022 rozhodnuto o navýšení maximálního objemu rámcové dohody na celkem 1,465 miliardy korun, včetně DPH. Podotýkám, že nedošlo k navýšení jednotkové ceny sad kulometů, ale pouze finančního rámce. Jednoduše řečeno jsme za stejnou jednotkovou cenu mohli nakoupit více zboží. Dodávky byly zahájeny v roce 2022 a do dnešního dne bylo již dodáno více než 900 sad kulometů, včetně rozsáhlého příslušenství, jako je optické vybavení pro denní i noční střelbu, náhradní díly a další,“ uvedla k danému tématu ministryně, podle které budou dodávky pokračovat i v příštím roce, kdy bude dodáno posledních 581 sad kulometů a hodnota rámcové dohody tak bude téměř vyčerpána.

Ministryně také poukázala na fakt, že tato zakázka se stala předmětem podání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, avšak všechna podezření a nařčení ministerstvo obrany úspěšně vyvrátilo, a to včetně posledního případu podání návrhu na nařízení exekuce, která je nyní nepravomocně zastavena, jelikož ministerstvo podle výroku soudu všechny své povinnosti splnilo. „Jsem přesvědčená o tom, že zakázka byla připravená dobře a říkám to s vědomím toho, že byla připravena za mého předchůdce a nynějšího předsedy výboru Lubomíra Metnara a podepsána teprve v prvních dnech našeho působení na ministerstvu,“ dodala Černochová.

Poslanec Radovan Vích ve svém hodnocení tendru připomněl některá zjištění NKÚ, výslednou cenu za kus, chybné specifikace, celou genezi nákupů a také uvedl, že za srovnatelnou zbraň zaplatili v Norsku a Japonsku daleko méně. Postup resortu naopak hájil vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic MO ČR Lubor Koudelka, který upozornil, že v této fázi nákupu resort požádal armádu, aby předložila specifikaci na konečné počty kulometů MINIMI. To také stanovilo oba uvedené rámce plnění tendru před a po zahájení konfliktu na Ukrajině. Cena jednoho kulometu podle něj netvoří ani jednu třetinu ceny celé soupravy, protože celkový objem zakázky tvoří zejména optika, náhradní díly, výcvik a další příslušenství. Pokud jde o výslednou cenu, ředitel Koudelka uvedl, že bylo postupováno přesně podle zákona. „Závěr této expertní komise je, že se jedná o cenu zjištěnou, což je přesně podle zákona a zadavateli to umožnilo tuto smlouvu podepsat,“ uvedl Koudelka. 

V rámci dalšího programu zasedání pak ministryně obrany Jana Černochová společně s náčelníkem GŠ AČR genpor. Karlem Řehkou představili aktuální informace týkající se výstavby schopností 7. mechanizované brigády formou koncepce bojového tanku, pořízení pásových BVP a modernizace a doplnění stavu obrněného transportéru Pandur. Ministryně připomněla tři hlavní modernizační projekty pro „těžkou brigádu“, a to pořízení pásových BVP CV90, projekt hlavního bojového tanku a také projekt nemovité infrastruktury v Přáslavicích. „Pochopitelně tyto projekty nejsou ve vakuu a komplexní výstavba a modernizace je podporována i v rámci dalších modernizačních projektů Armády ČR, jako je například pořízení 155milimetrové munice pro Děla NATO, pořízení automatizovaného systému řízení palby a či pořízení ženijní a spojovací techniky a materiálu. Dále se jedná o drobnější projekty, jako například pořízení ručních zbraní, prostředků nočního vidění a prostředků balistické ochrany. Dalším důležitým projektem, jež má přesah nejenom mezi jednotkami tvořícími sedmé brigádní úkolové uskupení, je projekt MBK (modulární bojový komplet, pozn. redakce),“ uvedla ministryně.

Generál Řehka k danému tématu připomněl, že k závazku budovat těžkou brigádu se ČR přihlásila již v roce 2016 přijetím cíle výstavby sil v NATO Capability Target, což bylo dále řešeno v Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2030 a dále byl rozpracován v koncepci výstavby pozemních sil. „Tento cíl je adresně zpracován i v aktuálně schvalovaném KVAČRu do roku 2035. Zároveň je potřeba říct, že v dotazníku obranného plánování státu z roku 2021 je uvedeno, že schopnost těžké brigády bude ČR schopna dobudovat až po roce 2031,“ řekl generál Řehka s tím, že NATO vzalo tento fakt na vědomí.

Strategický projekt pořízení pásového bojového vozidla pěchoty a jeho modifikací CV90 je jedním ze dvou základních pilířů modernizace sedmé brigády. Dalším zásadním projektem k dosažení požadovaných schopností tohoto brigádního uskupení je pak strategický projekt pořízení nových hlavních bojových tanků. V Armádě ČR jsou v současné době provozovány zejména tanky T-72M4 CZ a T-72M. Bojové schopnosti těchto tanků, zvláště v oblasti palebné síly a pancéřové ochrany, jsou pro vedení bojové činnosti v dnešních podmínkách značně omezené. Navíc používaná munice ráže 125 milimetrů není v rámci NATO standardizovaná. „Kromě již zmíněných typů tanků armáda České republiky aktuálně disponuje také čtrnácti kusy tanků Leopard 2 A4, které byly součástí daru německé vlády jako náhrady tanků T-72 darovaných Ukrajině,“ doplnil generál. Po seznámení se s kvalitami tanku Leopard 2 A4 by pak náčelník GŠ uvítal větší množství variant tohoto obrněnce.

Generál Řehka také v rámci své řeči připomněl, že první kroky k přezbrojení Armády České republiky novým hlavním bojovým tankem byly zahájeny již v roce 2017, kdy byl zadán projekt aplikovaného obranného výzkumu „TANK - Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025“ s cílem zpracovat analytický materiál, který bude využit jako jeden z podkladů k budoucímu rozhodnutí velení Armády ČR o dalším postupu v této oblasti. „Požadavkem bylo analyzovat pravděpodobný budoucí prostor bojiště, identifikovat schopnosti tanků po roce 2025 v závislosti na jejich pravděpodobném použití, navrhnout optimální organizační struktury tankových jednotek, jejich bojové podpory a bojového zabezpečení a navrhnout varianty přezbrojení tankového vojska Armády ČR po roce 2025. Koncepce výstavby AČR platná v době zadání studie předpokládala rozhodnutí o dalším postupu v roce 2025. V té době se počítalo s realizací po roce 2030. Studie byla předána Armádě ČR v roce 2020,“ upřesnil náčelník GŠ a dodal: „Chci říct, že smyslem studie nebyl výběr konkrétního tanku. Smyslem bylo posoudit budoucnost tankového vojska, jestli v něm pokračovat a jakou cestou se vydat. Souběžně s tím probíhala již v roce 2017 diskuse o dalším postupu k zachování provozuschopnosti tanků T-72M4 CZ do doby jejich nahrazení, což bylo původně plánováno až v roce 2030. Vzhledem ke zhoršující se dostupnosti náhradních dílů a ukončení výroby některých komponent bylo výsledkem rozhodnutí o provedení technického zhodnocení tanků T-72M4 CZ. Jinými slovy, vzhledem k vývoji a nedostatku komponent bylo rozhodnuto, že bude nutné je zhodnotit, aby mohly sloužit a poskytovat schopnosti až do roku 2030.“

V rámci projednávání tohoto bodu pak ještě zaznělo, že smlouva na realizaci technického zhodnocení tanků T-72M4 CZ byla podepsána v roce 2020, technické zkoušky proběhnou v roce 2024 a následně bude technicky zhodnoceno do konce roku 2025 celkem 30 kusů tanku T-72M4 CZ a 3 kusy vyprošťovacích tanků. Jako další krok bylo v Sekci průmyslové spolupráce MO ČR zadáno zpracování studie proveditelnosti na hlavní bojový tank nové generace. Studii armáda obdržela v březnu tohoto roku. „Vzhledem k potřebě posílit obranyschopnost ČR a Severoatlantické aliance ve světle konfliktu na Ukrajině a vývoje chování Ruska, vláda ČR ve svém usnesení č. 387 ze dne 24. 5. 2023 pověřila ministryni obrany Janu Černochovou jednáním o připojení se ke společnému pořízení hlavních bojových tanků, které připravuje německé ministerstvo obrany, čímž dojde k získání zcela nových schopností, k dosažení kompatibility se standardy NATO a dojde ke snížení závislosti na technice sovětské produkce,“ uvedl genpor. Řehka.

Armáda podle něj v letech 2027–2030 plánuje pořídit až 77 kusů tanků všech variant pro přezbrojení jednotek 73. tankového praporu a částečného přezbrojení 153. ženijního praporu a Velitelství výcviku – Vojenské akademie, včetně materiálu a služeb k zahájení provozování nové techniky, k zabezpečení údržby a oprav na vysoké úrovni, včetně počátečního výcviku instruktorů a specialistů Armády České republiky. Jde o minimální variantu nezbytnou k přezbrojení 73. tankového praporu na standardní strukturu NATO a vyzbrojení ženijních jednotek moderními tanky. Je požadováno pořízení 61 kusů tanků s opcí na dalších 16 kusů. V případě vyčlenění dodatečných finančních prostředků bude opce využita pro navýšení schopností samostatného 73. tankového praporu vytvořením další tankové roty, což pak zapadá i do poskytování tankové podpory dalšímu brigádnímu úkolovému uskupení.

Ohledně dalšího bodu jednání výboru týkajícího se strategického projektu pořízení letounů 5. generace F-35 ministryně obrany Černochová předložila poslancům návrh na zařazení do seznamu a plánu strategických projektů AČR, který bude předložen vládě k projednání. Materiál je předběžný, protože ještě neprošel meziresortním připomínkovým řízením, takže se může v dílčích věcech měnit. Dalším strategickým projektem, který ministryně představila, je pořízení středního transportního letounu Embraer C-390 Millennium, kdy v tuto chvíli stále probíhají tržní konzultace. Ministryně uvedla, že na základě požadavků, které zaznívaly na plénu poslanecké sněmovny, seznámí s projektem F-35 předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a také předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO Alenu Schillerovou a místopředsedu PSP ČR Karla Havlíčka. K této schůzce by mělo dojít v pondělí 11. prosince. Po kritice některých opozičních poslanců, kteří poukazovali zejména na způsob komunikace projektu, poslanci nepřijali žádné usnesení.

Podobný průběh mělo také pokračování přerušeného projednávání aktuální situace ve státním podniku VOP CZ z minulého výjezdního zasedání výboru. Ministryně informovala výbor o tom, že 1. prosince odvolala generálního ředitele podniku Marka Špoka z funkce. Dále uvedla, že dozorčí rada požádala vedení státního podniku, aby předložilo návrhy na zlepšení hospodaření. Předložený návrh však následně dozorčí rada na svém jednání v listopadu neakceptovala kvůli jeho nereálnosti. Dozorčí rada tak vyzvala státní podnik, aby tyto návrhy vyhodnotil na jejím příštím řádném jednání, které se uskuteční 13. prosince. Zároveň by vedení podniku VOP CZ mělo dozorčí radě předložit obchodní a finanční plán pro rok 2024. Po obdržení podnětu ze strany zaměstnanců podniku i na základě informací o stavu hospodaření ministerstvo obrany v říjnu zahájilo ve státním podniku veřejnosprávní kontrolu, která bude s ohledem na rozsah kontrolované oblasti ukončena do konce roku 2023. Finální protokol pak bude hotov do konce ledna roku 2024. Podle zjištění ministryně obrany se personální situace ve státním podniku nezlepšila. „Oslovili jsme i zástupce odborů, který jel do podniku společně se mnou a s dalším členem dozorčí rady s panem Ťokem. Panuje nervozita zaměstnanců z hospodářského vývoje podniku, který bude mít vliv na zakázkovou náplň a uplatnění všech kmenových zaměstnanců,“ dodala ministryně, která si v rámci své návštěvy také prohlédla průmyslové prostory podniku a hovořila se zaměstnanci. Podnik prochází transformací, kdy po mnoha letech dominance civilní výroby pro něj bude primární výroba vojenská. Vedením podniku bude podle ministryně dočasně pověřen technický ředitel VOP CZ Martin Šturala, který zároveň působí jako člen dozorčí rady. Podporou mu bude další člen dozorčí rady a exministr dopravy Dan Ťok. Členové výboru opakovaně deklarovali, že se situací ve VOP CZ chtějí dále zabývat, zejména pak po dokončení kontroly podniku. Informaci ministryně proto vzali na vědomí, avšak projednávání celkové situace ve státním podniku, podobně jako na předchozím zasedání, přerušili do doby, než bude znám finální protokol kontroly.

V rámci naší pravidelné ankety jsme tentokrát poslancům výboru položili následující otázku: Jak významné investice bude muset ministerstvo obrany, respektive AČR vynaložit na logistickou podporu jednotek AČR a NATO v návaznosti na nedávno přijatou Obrannou strategii ČR 2023?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Tuto otázku je nutné položit zástupcům resortu obrany. Musíme si uvědomit, že Armáda ČR má vnitřní dluh ve všech směrech, tedy i v logistice. Nyní musí resort obrany využít finanční prostředky, které skokově narostly, a posílit Armádu ČR ve všech směrech, tedy i v logistice, která v rámci armády plní nepostradatelnou funkci.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Dnes jsme toto téma projednávali na výboru pro obranu, ale jednání probíhalo za zavřenými dveřmi. Mohu říci, že dojde k významnému navýšení financí, a to řádově ve stovkách procent. Nejvyšší nárůst financí proběhne v oblasti nákupu munice. Finance budou narůstat postupně v letech.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

V nově přijaté Obranné strategii vláda jasně deklarovala a popsala, kdo je pro náš stát největší hrozbou a jakým způsobem budeme tomuto ohrožení čelit. Můžeme zcela otevřeně říct, že Rusko se svou agresivní válečnou politikou představuje pro ČR, EU i NATO přímého vojenského nepřítele. ČR se v rámci členství v NATO zavázala ke kolektivní obraně svého i spojeneckého území. Kolektivní obrana je také jediná možnost, jak můžeme v případě konfliktu obstát. Cílem modernizace AČR ale i celého NATO je mít své ozbrojené síly tak silné, aby dokázaly nepřítele od útoku na nás odstrašit. To předpokládá v případě eskalování situace nástup spojeneckých jednotek na východní křídlo NATO. Většina spojeneckých sil by šla přes naše území, k tomu je potřeba přizpůsobit další modernizaci ozbrojených sil, ale i ostatních složek státní správy a společnosti. Obrana státu nestojí pouze na MO a AČR, ale prolíná se napříč všemi sektory a celou společností. Investice v rámci resortu MO by proto měly jít především na rozvoj infrastruktury spojené s podporou tzv. Host Nation Support (HNS), tedy schopnosti poskytnout zázemí spojeneckým vojákům na našem území. Dále pak musíme investovat do dalšího rozvoje AZ a zejména mobilizačních opatření, které s poskytnutím HNS rovněž souvisí. Při investování do těchto oblastí se samozřejmě nesmí nijak omezit modernizace a rozvoj AČR tak, jak je pro další období stanoveno. Z dlouhodobého hlediska se bavíme o větších jednotkách až desítkách mld. Kč, které musí v rámci MO směřovat tímto směrem. Bavíme se tady o velké škále nutných opatření, do kterých musíme investovat velké množství prostředků. Díky schválení zákona o financování armády a dlouhodobé předvídatelnosti rozpočtu MO máme ale zajištěno, že bude každoročně potřebná část prostředků vynaložena právě na vybudování a splnění těchto nezbytných opatření.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Logistická podpora byla poslední roky velmi citelně podfinancována, takže bude muset velmi investovat do všech složek, které zajišťuje, včetně zásob spotřebního materiálu. Vedle toho v důsledku aktuálních hrozeb bezpečnosti v Evropě bude muset vytvářet větší zásoby všeho, což bude vyžadovat dobudování skladovacích kapacit, které by bylo potřeba vytvářet i z důvodu pořizování spotřebního materiálu i pro nově pořizovanou techniku v rámci připravovaných akvizic. Je proto dobře, že po hubených letech poroste rozpočet sekce logistiky o desítky procent ročně, což umožňuje naplnění závazku vyčlenění 2 % HDP do rozpočtu ministerstva obrany.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Pokud má být prioritním úkolem budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly nasaditelné do operací kolektivní obrany, tak je potřeba zároveň operační příprava státního území ČR. Na to zatím prostředky vyčleněné nejsou, byť se o to ministerstvo obrany snaží v rámci uznatelných nákladů v rámci rozpočtu ministerstva dopravy a SSHR tak, aby se to započítalo do 2 % HDP výdajů na obranu. Dalším úkolem je potom zabezpečení přijetí, přesunů a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil, neboli podpora hostitelskou zemí (HNS). Podmínkou obranyschopnosti ČR je ale zároveň zapojení všech potřebných orgánů veřejné správy i společnosti jako celku, a to včetně záloh a obranného průmyslu v době vyhlašování jednotlivých krizových stavů, schopnosti válečného rozvinutí svých ozbrojených sil, systému mobilizace, potřebné infrastruktury a pořizování zásob materiálu. Na to ministerstvo obrany a Armáda ČR připravena není a dlouho nebude. Téměř vše ze skladů se odvezlo na Ukrajinu a priorita je nákup předražených amerických stíhaček F-35, jejichž pořízení spolkne každoročně výdaje pro potřebu zajištění logistických potřeb a doplnění zásob výzbroje, techniky a materiálu pro případnou mobilizaci a vycvičení záloh. Když k tomu připočteme dlouhodobě podfinancovanou armádu v řádech stovek miliard korun, tak to bude trvat dekády. Hovoříme řádově o bilionech korun, které bude na dosažení těchto cílů Obranné strategie potřeba, což je na několik volebních období, které tímto současná vláda zaváže další vlády.

Zdroj: Výbor pro obranu