Ekonomická i vojenská logika podporují, aby stát ve svém vyzbrojování spoléhal zejména na domácí průmysl. Utracené peníze díky tomu fungují jako investiční stimul a armáda je v používání systému nezávislá na dodavateli mimo teritorium, které kontroluje. Obranný průmysl středního státu velikosti ČR ale nevyrábí zdaleka vše, a tak musí být vyzbrojovací zakázky pro zahraniční výrobce nezbytné. Vzhledem k vyspělosti a flexibilitě českých firem lze však vždy žádat aspoň zapojení domácího průmyslu definované pevně stanoveným podílem na hodnotě zakázky. Příkladem tohoto postupu je i chystaná akvizice tří bezpilotních letounů Heron 1 od izraelské společnosti IAI.

Foto: Vzhledem k vyspělosti a flexibilitě českých firem lze vždy žádat zapojení domácího průmyslu definované pevně stanoveným podílem na hodnotě zakázky. Příkladem tohoto postupu je i chystaná akvizice tří bezpilotních letounů Heron 1 od izraelské společnosti IAI. | IAI

Tato akvizice se uskuteční ve formátu vláda-vláda. Dodavatelem tedy nebude výrobce, izraelský státní podnik IAI, ale přímo Izrael zastupovaný svým ministerstvem obrany. Česká republika požaduje významné zapojení domácího průmyslu, což odpovídá i dalším projektům pro českou armádu ve spolupráci s Izraelem, jako jsou pořízení radarů MADR od společnosti ELTA Systems a nákup systému protivzdušné obrany krátkého dosahu SPYDER od společnosti Rafael.

Co se týče podstaty samotného produktu, vytvoření nového lokálního dodavatelského řetězce pro high-tech dron či radar je velmi náročné a je třeba pečlivě zvažovat, zda se vyplatí. Naštěstí český obranný průmysl je tvořen z velké části velmi flexibilními středními firmami, které dokáží hrát významnou a bez nadsázky i nezbytnou roli i u pokročilých elektronických systémů izraelské výroby.

V případě pořízení bezpilotních prostředků Heron1 je zapojení českého průmyslu nezbytné pro dosažení interoperability se systémy velení, řízení a průzkumu na úrovni ČR i NATO. To vyžaduje firmu, která má k dispozici potřebné experty, know-how a zároveň disponuje bezpečnostními prověrkami na stupeň tajné na české i alianční úrovni. V oblasti radarů, protivzdušné obrany a systémů řízení a velení Armády ČR hraje jedinečnou roli již od svého vzniku v 90. letech společnost RETIA. Proto je také logickým partnerem pro izraelské dodavatele a velmi pravděpodobně bude hrát stěžejní úlohu i u projektu Heron 1. Tato společnost se může podílet i na zástavbě komunikačních a informačních systémů zavedených v Armádě ČR, kterými se bude česká varianta Heron 1 odlišovat od off-the-shelf řešení nabízeného výrobcem.

Další společností, která bude nepochybně hrát při zavádění izraelských dronů do výzbroje Armády ČR významnou roli, bude státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ s.p.). Ten je nezbytným partnerem a zároveň nezávislou zkušební autoritou pro podnikové i kontrolní zkoušky, které předcházejí finálním zkouškám vojskovým. VTÚ s.p. se také bude podílet na dokumentaci nezbytné pro efektivní a bezpečné používání dronů ve službě českým vojákům. K výše uvedeným společnostem se pak pravděpodobně připojí i další místní společnosti s jejich specifickými schopnostmi, které budou potřeba pro realizaci potřebných projektů.

Samozřejmou podmínkou pro úspěšnou lokalizaci části projektu do českého průmyslu je úzká spolupráce s izraelským výrobcem IAI a jeho ochota české firmy do procesu reálně zapojit. Dobrou praxí je, aby český průmyslový podíl byl dohodnut zároveň s přípravou kontraktu mezi českým a izraelským ministerstvem obrany a k podpisu smluv o průmyslové spolupráci došlo zároveň s podpisem hlavní smlouvy na dodávku samotného systému.

Výhodou je, že izraelští výrobci a jejich čeští partneři se již dobře znají z projektů MADR i SPYDER a v případě prvního jmenovaného projektu dokonce již probíhají dodávky radarů, na jejichž výrobě se český průmysl podílel, a to například výrobou anténních modulů galium-nitridovou technologií. Svou veřejnou premiéru si první izraelsko-český radar MADR odbude na výstavě Future Forces Forum koncem října.

Dá se říci, že u izraelských výrobců je jejich schopnost přenášet výrobu konkurenční výhodou, díky které se tito výrobci prosadili do armád řady států NATO. Například německé drony Heron 1 byly dodávány ve spolupráci s koncernem Airbus.

V neposlední řadě je třeba zmínit životní cyklus techniky. I ten je součástí hodnoty projektu a je klíčový pro udržení systému v provozu, pokud možno vlastními silami, tedy bez nutnosti toho, aby do ČR létali izraelští technici. Dá se předpokládat, že právě na této položce bude Ministerstvo obrany ČR v rámci průmyslové spolupráce přednostně trvat.

Zdroj:  iai.co.il, Ministerstvo obrany ČR