Zapojení do operace Barkhane v maximálním počtu 60 osob s platností do 31. prosince 2022 je nově schválenou misí pro české vojáky. Podívejme se, co je hlavním cílem této mise a ukažme si také dosavadní statistiky ztrát během působení zahraničních vojáků v Africe.

Foto: Vláda České republiky rozhodla o vyslání 60 vojáků AČR do afrického Mali | army.cz

Hlavním záměrem rozšíření operace Barkhane je vytvořit úkolové uskupení evropských zemí pod názvem Takuba, které nahradí v regionu francouzské síly a bude pokračovat v asistenci a poradenství partnerským malijským jednotkám a doprovázet je do bojových operací. Francie tuto operaci zahájila v srpnu 2014 a v loňském roce pozvala evropské země, aby se do ní zapojily. Její prioritou nyní je přesunout úsilí do jiných částí Mali s cílem eliminovat ozbrojené aktivity teroristických a protivládních sil v novém operačním prostoru.

Operace Barkhane je probíhající protipovstalecká operace v africkém sahelském regionu, která byla zahájena 1. srpna 2014. Jádro tvoří 4500 vojáků z Francie, kteří mají trvalé sídlo v hlavním městě Čadu v N'Djameně. Vojáci mají na starost protiteroristické operace v zemích takzvané „G5 Sahel,“ tedy Burkina Faso, Čad, Mali, Mauretánie a Niger.

Foto: Francouzští vojáci během operace Serval, březen 2013 | Wikimedia Commons

Francouzská armáda původně působila počátkem roku 2013 v Mali  jako součást operace Serval, která doslova "vyčistila" sever země od islamistických skupin. Cílem operace Barkhane je navázat na tento úspěch a rozšířit operaci na rozsáhlou oblast oblasti Sahelu s udržení kontroly nad územím a zároveň zabránit tomu, aby se tento region stal bezpečným útočištěm pro islamistické teroristické skupiny, které plánují útoky v Evropě.

Francoužští vojáci mají v regionu za sebou již celou řadu incidentů a ztrát. Můžeme jmenovat například první oběť v listopadu 2014, dva těžce zraněné a jeden mrtvý v roce 2015 nebo tragický rok 2016, který přinesl čtyři oběti. Rok 2017 znamenal smrt pro desátníka Juliena Barbé poté, co pod jeho obrněncem explodovalo výbušné zařízení (IED). Tentýž rok v následujících bojích mezi francouzskými silami a džihádistickými skupinami bylo zraněno 8 francouzských vojáků minometným útokem a při následném leteckém útoku zemřel jeden voják.

Foto: Francouzští a malijští vojáci v rámci operace Barkhane, březen 2016 | Wikimedia Commons

Při pátrání po veliteli Islámského státu byla také v roce 2017 napadena jendotka US Army kdy Američané požádali o francouzskou leteckou podporu. Ta teroristy sice zahnala, nicméně dlouhá přestřelka si vyžádala smrt 4 amerických zelených baretů. Téhož roku havaroval těsně před přistáním letoun Antonov An-26 působící na podporu operace Barkhane. Čtyři členové posádky nepřežili, čtyři francouzští vojáci byli zraněni. Rok 2018 se obešel bez obětí, avšak s řadou těžkých zranění způsobených sebevražednými útoky. Loňský rok, tedy rok 2019, opět tragický. Při protiteroristických operacích vyhasl život tří vojáků a několik dalších bylo těžce raněno.

Nejhorší případ v rámci operace Barkhane ovšem přinesla nehoda, kdy 25. listopadu zemřelo v severním Mali 13 francouzských vojáků poté, co se ve vzduchu srazil lehký bitevní vrtulník Eurocopter Tiger s transportním vrtulníkem Cougar během protiteroristické operace probíhající na zemi. Ztráta 13 vojáků byla pro francouzskou armádu nejtěžší ztrátou od bombových útoků v Bejrútu v roce 1983. Francouzská armáda poté poprvé použila dron v bojové misi a zabila tak 33 ze 40 teroristů.

Foto: Naši vojáci jsou však zkušení profesionálové, kteří jsou na podobné drsné podmínky zvyklí. | army.cz

Výše uvedené statistiky jasně ukazují, že to vojáci Armády České republiky nebudou mít v Mali lehké. Tamní africké nehostinné prostředí je tak plně srovnatelné s končícím nasazením českých vojáků na základně Bagrám v Afghánistánu. Naši vojáci jsou však zkušení profesionálové, kteří jsou na podobné drsné podmínky zvyklí.