STRATOM - Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů. Tak zní název projektu, který by měl Armádu České republiky technologicky zařadit bok po boku nejmodernějších armád světa. Manažerem projektu je přímo ředitel Vojenského zpravodajství a v zadávací dokumentaci je pokrytí 100 % celkových uznaných nákladů na tento experimentální vývoj.

Foto: STRATOM - Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů. Tak zní název projektu, který by měl Armádu České republiky technologicky zařadit bok po boku nejmodernějších armád světa. (ilustrační foto) | Shutterstock

Za projektem pod označením 907 050 se skrývá celá škála vývojových ambicí. Mimo jiné návrh nových, průzkumných a technických prostředků, materiálů, zbraní a munici pro působení v hybridním prostředí včetně urbanistických celků. Jedná se také o rozvoj systémů velení a řízení, komunikačních a informačních systémů a kybernetické obrany, zejména pak rozvoj systémů určených pro podporu ISTAR (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance).

Cílem projektu je vyvinout a zavést do používání Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů (dále jen „Systém“), který je dle § 35 zákona 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky vojenským letadlem a podle Vyhlášky MO č. 154/2011 Sb. o vojenské letecké technice se jedná konkrétně o zvláštní letecký prostředek lehčí vzduchu. Ten bude sloužit jako střednědobý a dlouhodobý kontinuální zdroj informací o zvoleném území, kterým bude prioritně území České republiky. Systém bude pořizovat elektrooptická data o území v extrémně vysokém rozlišení formou jednotlivých scén a živého videa. 

Jedná se o novou technologii, která není v rámci Ministerstva obrany doposud zavedena. V rámci rozvoje schopností Ministerstva obrany přinese tato technologie zcela nové možnosti a napomůže výrazně rozvinout schopnosti a získat operační výhodu v oblasti obrazového zpravodajství. Po ukončení vývoje existuje velký potenciál pro další rozvoj technologie především nahrazením elektrooptického senzor například RADARem, LIDARem nebo hyperspektrálním senzorem. Technologie bude po ukončení projektu připravena pro nasazení v zahraniční misi pro potřeby Armády České republiky.  O této specifické technologii nebylo doposud v rámci Ministerstva obrany vůbec hovořeno a z tohoto důvodu nebyla zařazena do střednědobého plánu rozvoje Ministerstva obrany. 

Systém se bude skládat z kosmického a pozemního segmentu

Kosmický segment bude ve formě statické platformy, která se bude vznášet ve stratosféře (HAPS; High-Altitude Platform Station). Ta se bude skládat z dalších subsystémů nutných pro provoz a komunikaci dle návrhu zpracovatele a také optického senzoru pro pořizování elektro-optických dat. Pozemní segment se bude skládat z mobilní vypouštěcí rampy či plošiny, mobilní komunikační směrové antény a zodolněného řídícího počítače. Ve složeném stavu určeném pro skladování a přepravu bude Systém uložen do kontejneru ISO 1C bez podvozku, který bude součástí převzetí Systému. Součástí vývoje bude školení vybraného personálu v manipulaci se systémem – vypuštění, přistání, ovládání senzoru, příjem dat a procedury nutné pro provoz Systému. Dle pokynů a ve spolupráci s Odborem dohledu nad vojenským letectvím (ODVL SSŘO MO).

Proč stratosférické prostředky?

Stratosféra představuje logický článek mezi leteckým a satelitním pozorováním. HAPSy jsou levným a efektivním nástrojem, který lze velmi rychle rozvinout nad zvoleným územím, a který je schopen po dobu několika měsíců snímkovat dané území pro vojenské účely nebo podporu IZS. Z hlediska pozorování cílů poskytuje prakticky totožné rozlišení s leteckými snímky. Tyto systémy lze servisovat na požádání a během krátké doby obnovit jejich operační schopnosti v případě poškození či nehody. Životnost se pohybuje v řádu let, přičemž délka mise může být o délce několika měsíců až jednoho roku. Na rozdíl od satelitních technologií lze velmi jednoduše vyměnit náklad například za lepší senzor, jiný typ senzoru nebo telekomunikační zařízení. Žádná ze satelitních ani leteckých technologií neumožňuje v této době nepřetržitý monitoring území, což činí HAPSy velmi žádaným vývojovým směrem. Pro malý až střední stát, jako je Česká republika, je tato technologie vynikajícím kompromisem mezi leteckými a satelitními metodami pozorování. Naše území je možné pro potřeby monitoringu pokrýt jedním až dvěma HAPSy, které mohou snímkovat nepřetržitě nebo přenášet živé video. V případě zájmu ze strany relevantních složek lze pokračovat ve vývoji HAPSu pro zabezpečenou komunikaci nebo další relevantní technologii.

Armáda poskytne prostor pro testování

Pro potřeby testování zadavatel požadoval součinnost AČR ve věci poskytnutí prostoru ve vojenském újezdu. Na základě stanoviska Velení Armády České republiky bude součinnost probíhat na základě komunikace s kontaktní osobou a bude respektovat výcvikové kapacity výcvikového zařízení. Dále byla vyžadována součinnost s Odborem dohledu nad vojenským letectvím, Sekce správy a řízení organizací Ministerstva obrany (ODVL SSŘO MO) z důvodu zajištění vyhrazeného vzdušného prostoru pro testovací lety. Armáda, pokud se zakázka vydaří a bude stratosféra do jisté míry ovládnuta získá unikátní pozorovací prostředky, ovšem je otázkou, jak dlouho vývoj bude trvat a kdy budou výsledky výzkumu v praxi nasaditelné.