Ministryně obrany Jana Černochová zhodnotila v úterý na bilanční tiskové konferenci dva roky v čele resortu. Šlo v podstatě o pravidelnou revizi Desatera pro obranu, což je materiál, který si jako plán práce ministryně vytkla hned na začátku svého mandátu. Působení resortu obrany samozřejmě poznamenala válka na Ukrajině, či nově konflikt v Izraeli a zhoršující se situace na africkém kontinentu. Tyto okolnosti vyvolaly ještě větší tlak na rychlejší modernizaci AČR, dokončení a spuštění jednotlivých projektů technické obměny výzbroje armády a dosažení plánovaných schopností. Oporou v tomto procesu je uzákonění výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP. Důležitými dokumenty, které se podařilo v tomto roce dojednat a přijmout, jsou smlouva DCA s USA, Obranná strategie ČR 2023 přijatá vládou a chystaná Koncepce výstavby Armády České republiky 2035, která bude schválena v nejbližším období. 

Základním parametrem pro fungování resortu je rozpočet. V roce 2023 byla jeho výše 111,8 mld. Kč, což je 1,53 % HDP. Pro příští rok je již rozpočet na obranu plánován na úrovni 2 % HDP, kdy rozpočet resortu obrany činí 151,2 mld. Kč a dalších 8,6 mld. Kč je pak v rámci jiných kapitol státního rozpočtu. „Obranný rozpočet na rok 2024 byl prvně v novodobé historii sestavován v podmínkách zákonem garantované výše obranných výdajů. Plníme tím nejenom cíl programového prohlášení vlády vynakládat dvě procenta HDP na obranu, ale samozřejmě vnímáme i s ohledem na bezpečnostní souvislosti a dění v Evropě a ve světě, že to je opravdu nezbytná nutnost,“ uvedla v úvodu své řeči ministryně Černochová.

Největší nárůst v rámci rozpočtu zaznamenaly investice, jde o více než 33 miliard korun. Podle Jany Černochové vláda letos rozhodla o zahájení historicky nejvýznamnějších modernizačních projektů pro vybudování těžké mechanizované brigády i přezbrojení nadzvukového letectva. „Výdaje plánujeme s rezervou tak, aby strategické projekty nebyly ohroženy kurzovými riziky a inflací. To se v minulosti nedělo a pak jsme se divili na výboru pro obranu, že některé zakázky narostly třeba až o 60 %, protože kolegové nemysleli na kurzová rizika a na inflaci,“ zdůraznila ministryně. Mezi klíčové modernizační projekty letošního roku patří rozhodnutí o nákupu 24 nadzvukových letounů 5. generace a uzavření smlouvy na pořízení 246 kusů bojových vozidel pěchoty CV90. Ministerstvo obrany bude také nově povinně předkládat vládě seznam strategických projektů na následující tři roky.

Od listopadu 2023 má naše armáda ve výzbroji 14 bojových tanků Leopard 2A4, které získala darem od německé vlády jako kompenzaci za naši pomoc Ukrajině. „Zahájili jsme vyjednání s Německem a dalšími zeměmi o společném postupu při nákupu a výrobě nejmodernějších tanků Leopard 2A8. Jednání intenzivně probíhají a pevně věřím, že někdy na začátku příštího roku vás budu moci seznámit s výsledky tohoto jednání,“ doplnila Černochová.

Dalším pokrokem v přechodu na západní platformu je zavádění vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom do výzbroje Vzdušných sil AČR. V rámci další modernizace pak resort obrany počítá s nákupem dvou středních transportních letounů, které navýší operační schopnosti v oblasti přepravní kapacity a doletu, ale také v oblasti hašení ve vzduchu a tankování za letu. „Usilujeme o nákupy munice, ručních zbraní nebo těžké přepravní techniky. Posilujeme protivzdušnou obranu, pracujeme na vytváření zásob, protože jak ukazuje válka na Ukrajině, čekat, že nějaký vojenský materiál získáme v okamžiku krize, je iluze,“ podotkla ministryně obrany.

Důležitým prvkem rozvoje AČR je podle ministryně obrany výzkum, vývoj a inovace. Právě projekt F-35 přináší českým firmám a vědeckým pracovištím unikátní příležitost zapojit se do vývoje a výroby technologií bojiště budoucnosti, včetně kybernetiky, umělé inteligence a robotiky. Dojednané projekty zahrnují transfer technologií, sdílení know-how a duševního vlastnictví největších firem obranného průmyslu na světě. „V roce 2023 jsme podpořili 6 resortních výzkumných organizací a 27 projektů. Mezi nejvýznamnější patří vývoj komplexního softwarového nástroje pro řízení procesů zpravodajského zabezpečení v armádě. Naše státní podniky, Vojenský technický ústav a Vojenský výzkumný ústav, realizovaly v průběhu roku klíčové projekty v oblasti obranného průmyslu a vývoje. Například se jednalo o zvýšení kryptografické ochrany, vývoj termostatické munice s prodlouženým dostřelem, možnost využití 3D tisku pro přípravu náhradních dílů, vývoj v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení, vývoj univerzálního kulometu na jednotné platformě a mnoho dalšího,“ uvedla Jana Černochová.

Podpora českého obranného průmyslu se podle ministryně projevila v letošním roce zejména u dojednané průmyslové spolupráce v rámci projektu nadzvukového letounu F-35. „Tady se jedná o 14 projektů v hodnotě vyšší než 15 miliard korun, a to v oblasti pilotního výcviku, výzkumu a vývoje, údržby, servisu a oprav. V oblasti výcviku budou zapojeny i státní podniky ministerstva obrany. V oblasti výzkumu a vývoje mají své projekty také České vysoké učení technické, Výzkumný a zkušební letecký ústav a Centrum HiLASE, který spadá pod Fyzikální ústav Akademie věd České republiky,“ uvedla ministryně.

Některé projekty podle Černochové dokonce nabízejí možnost se zapojit do globálního dodavatelského řetězce letounů F-35. V rámci nákupu pásových BVP CV90 pak 40% výše průmyslové spolupráce z celkové ceny umožní zapojení českého obranného průmyslu, jenž následně převezme i zajištění pozáručního servisu tak, aby byla v co možná největší míře zajištěna soběstačnost v případě krize.

Jednou ze zásadních priorit resortu obrany je pak podle ministryně voják, jeho výcvik, specializace a zejména délka jeho služby v armádě. „Vedle akvizic pracujeme intenzivně na tom, abychom zefektivnili nábor nových vojáků a aby nám ti, kteří slouží, neodcházeli třeba proto, že se moderní techniky dočkají až za nějaké období,“ sdělila ministryně.

V letošním roce bylo také spuštěno náborové virtuální středisko Doarmady.cz, které přesouvá rekrutační proces do online prostředí. Zahrnuje rovněž tréninkové programy, online hry a další atraktivní prvky a informace. „Od spuštění evidujeme více než čtyři tisíce uchazečů. Musím přiznat, že nás tento zájem příjemně překvapil a že to snad návštěvníky virtuálního střediska stále baví. Samozřejmě, že tento systém budeme nadále rozvíjet. Klademe velký důraz na vyhledávání technicky zdatných odborníků, což je v České republice upřímně řečeno problém, protože těch technických profesí je čím dál tím méně,“ vyhodnotila situaci ministryně. Dalšími kroky k efektivní rekrutaci jsou pak úpravy v systému zdravotních prohlídek a klasifikací, nový náborový a stabilizační příspěvek, zvýšení odměn pro vojáky v aktivní záloze i pro studenty vysokých škol. Do rekrutace spadá také zapojení občanů ČR v rámci tzv. dobrovolného předurčení. „Je to novinka, takže ji chvilku budeme vyhodnocovat a pak si řekneme, jestli je to cesta správným směrem,“ avizovala ministryně Jana Černochová.

Speciální pozornost pak resort obrany věnuje v rámci KVV externím pracovníkům z řad vojáků v aktivní záloze, bývalým vojákům i válečným veteránům. „Mimochodem, tohle je také forma pomoci našim vojákům, kteří se rozhodli třeba ze zdravotních důvodů, že končí. Tak, aby měli pořád kontakt s naším resortem. Aby se na ně nezapomnělo,“ vysvětlila Jana Černochová.

Podle ministryně se také daří naplňovat Koncepci přípravy obyvatel k obraně státu (POKOS). Její důležitou součástí je množství akcí a projektových dnů, kterých bylo v letošním roce 200 a účastnilo se jich na 26 000 žáků. K tomu je potřeba připočíst 50 dětských táborů a 120 branně-bezpečnostních soutěží, které absolvovalo 11 000 dětí. „Uzavřeli jsme tři nová memoranda o spolupráci se spolky. Například jde o Český svaz orientačních sportů, Orel a Ligovou fotbalovou asociaci. V budoucnu chceme uzavřít memorandum se Sokolem, Sdružením sportovních svazů ČR, s Českým červeným křížem a s dalšími organizacemi. Memorandum cílí právě na podporu a rozvoj pohybových aktivit, větší připravenost na krize a výchovu obyvatel k vlastenectví,“ vysvětlila k danému tématu ministryně.

Důležitou součástí práce resortu je péče o válečné veterány. Zde byla podle ministryně provedena zásadní změna struktury organizace válečných veteránů, protože těch nejstarších druhoválečných je dnes již pouze 83 a naopak je zde šestnáct tisíc novodobých válečných veteránů. „Zřídili jsme agenturu pro podporu válečných veteránů, která bude působit ve všech krajích prostřednictvím kontaktních pracovníků z řad vojáků a válečných veteránů. V každém kraji vzniknou postupně nová centra péče a podpory pro válečné veterány, která navazují na myšlenku komunitních center,“ uvedla ministryně. Důležitou součástí této složky je tzv. pomníková diplomacie, kdy resort obrany školí vojenské přidělence nejen v práci s centrální evidencí válečných hrobů, kterých je na území ČR něco kolem třiceti osmi tisíc. V zahraničí je to pak 3 700 válečných hrobů a necelých 17 500 padlých. Součástí a novinkou této práce je i průzkum míst v zahraničí.

Ministryně obrany na bilanční tiskové konferenci připomněla také nasazení našich vojáků v zahraničí, zejména nasazení v rámci Mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku (MN BG SVK) nebo působení v operacích eFP v Litvě a Lotyšsku. Důkazem spolupráce s nejbližšími sousedy je pomoc Slovensku při ochraně jeho vzdušného prostoru, který ČR zajišťuje spolu s Polskem a Maďarskem. Za zmínku také stojí nasazení týmu vojenských policistů, kteří se pod hlavičkou mezinárodního trestního tribunálu podílí na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.

Ministryně také zdůraznila naší pomoc Ukrajině, kdy uvedla, že Ozbrojeným silám Ukrajiny byla dodána pomoc za 6,2 miliardy korun, v podobě např. bitevních vrtulníků, tanků, bojových vozidel pěchoty, samohybných houfnic či raketometů. Černochová zároveň uvedla, že v armádních zásobách již žádný vhodný materiál k poslání Ukrajině není. Proto je podle ní důležitým krokem vydávání licencí na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině ve výši zhruba 117 miliard korun, kdy již uskutečněných projektů je asi za 51,2 miliardy korun, což je významný krok pro podporu domácího obranného průmyslu. Čeští vojáci na Libavé a naše mobilní výcvikové týmy v Polsku navíc již v rámci pomoci Ukrajině vycvičili téměř 4 000 ukrajinských vojáků. 

V souvislosti s významem personální naplněnosti AČR, kdy základním stavebním kamenem je dostatečný počet vycvičených, odborně zdatných a vyzbrojených vojáků, jsme se ministryně Černochové zeptali, jak se na tiskové konferenci uvedený počet 4 000 zájemců o službu propisuje do skutečné rekrutace armády a co dále resort obrany plánuje realizovat tak, aby potřebná čísla plánované rekrutace byla do roku 2030 skutečně naplněna. Ministryně pro CZ DEFENCE uvedla následující: Čísla rekrutace nahoru jdou, na druhou stranu poměrně silné ročníky končí svoje závazky, ať už odchodem do důchodu, nebo ukončením vojenské kariéry. A jak už jsem říkala opakovaně, ani o tyto lidi nechceme přicházet, takže jim třeba nabízíme veteránské pozice, aby pracovali dál pro náš resort, nebo pozice v aktivních zálohách. Jde o to, abychom nepřicházeli o lidi, kteří už jednou prošli armádou. Pokud jde o nové vojáky, není žádným tajemstvím, že ve veřejném prostoru si konkurujeme s ostatními složkami. Kromě toho, že rekrutuje armáda, tak samozřejmě obrovské náborové příspěvky dává městská policie. Stejně tak dává náborové příspěvky Policie České republiky, hasiči, celníci nebo vězeňská služba. A tohle všechno je vlastně naše konkurence. Takže se také my musíme snažit vytvořit podmínky pro to, aby ti lidé šli k nám.

Na tom pracujeme se státním tajemníkem a s panem generálem Studeným z Agentury personalistiky, abychom zahrnuli některé další motivační prvky. Například chceme využívat regionální příspěvky, které jsou teď podle stávajícího zákona poněkud problematické. Chceme, aby byly v některých regionech motivační stabilizační příspěvky vyšší. Například v Žatci nejsme ani na 50% obsazenosti, což je špatně. Jsou samozřejmě regiony, kde je s náborem menší problém. Děje se také to, že mladší generace už není tak ochotná se stěhovat s celou rodinou. Souvisí to i s nemožností bydlení. Pokud ti lidé nemají byt, mají u nás jen nějaký příspěvek na bydlení, tak si nemohou najít třeba v hlavním městě bydlení. Rodina s dvěma dětmi ale nebude bydlet na ubytovně. I tohle je úkol, který musíme promyslet –⁠ jestli se nějak více nepustit do bytové výstavby i třeba s podporou akciových společností. Některé firmy z obranného průmyslu se o to snaží, staví svoje byty pro zaměstnance. Jestli tedy třeba v některých regionech nevyužít této příležitosti a nedělat s nimi společné projekty proto, abychom zajistili větší mobilitu. Snažíme se zjistit, v čem je problém. Jestli je problém na útvarech, kde je nízká obsazenost, v tom, že tam nemají školy, školky, možnost nějakého vyžití. Že tam nejezdí vlaky nebo autobusy. Je potřeba to zanalyzovat a zkusit se zamyslet nad tím, jestli to v daných regionech nezlepší podmínky pro to, aby tam lidé sloužili.“

Zdroj: Bilanční tisková konference