Válka v bývalé Jugoslávii si vyžádala tisíce lidských životů a měla za následek zcela jiné uspořádání regionu. Riziko otevřeného konfliktu v tomto stále nestabilním prostředí, které je zapříčiněno mimo jiné konfliktem rozdílných kultur a náboženství, však stále doutná. Armáda České republiky, respektive Československá armáda, v oblasti působila v rámci mise UNPROFOR již od roku 1992. Jak vypadá situace v tehdejší Jugoslávii nyní? Napětí stoupá a brzkého klidu se oblast zřejmě jen tak nedočká.

Mise UNPROFOR byla ustanovena rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN č. 721 ze dne 27. listopadu 1991. O účasti naší armády v mírových misích na území bývalé Jugoslávie rozhodla vláda tehdejší České a Slovenské Federativní republiky svým usnesením č. 27 ze dne 16. ledna 1992. Hned na to se ve Výcvikovém středisku mírových sil OSN v Českém Krumlově urychleně stavěl československý prapor v síle 500 osob začleněných do tří rot. Do jednotky byli zařazováni jen vojáci-dobrovolníci, kteří byli ochotni plnit úkoly nasazení na vysoké profesionální úrovni se schopností plně se podřizovat rozkazům a nařízením, které vyplývaly z mandátu OSN pro danou mírovou operaci. Dnem 7. března 1992 vstoupil v platnost mandát Organizace spojených národů pro ČSFR a 11. března téhož roku vydalo Federální shromáždění ČSFR souhlas k vyslání jednotky. Po rozdělení České a Slovenské Federativní republiky působil na území bývalé Jugoslávie ještě tři měsíce společný československý prapor, celkově šlo zhruba o 1 000 vojáků.

Foto: O účasti naší armády v mírových misích na území bývalé Jugoslávie rozhodla vláda tehdejší České a Slovenské Federativní republiky svým usnesením č. 27 ze dne 16. ledna 1992. (ilustrační foto) | Martin Prokop

Pojďme se však podívat, jaká je situace v oblasti nyní. Vysoký mezinárodní představitel pro Bosnu a Hercegovinu, Christian Schmidt, nedávno uvedl, že pokud srbští separatisté naplní výhrůžky a zformují vlastní armádu, čímž rozdělí národní ozbrojené síly na dvě části, povede to k nové válce v regionu, tedy nové bosenské válce. Do země by se tak muselo vrátit více mezinárodních mírových jednotek. Těch je nyní v Bosně zhruba 700. Možný konflikt by byl přímou reakcí na agresivní rétoriku tamních politiků, zejména pak Milorada Dodika, prezidenta Republiky srbské, který v poslední době hrozí obnovou srbských, ozbrojených sil. Navíc se odkazuje na přátele bosenských Srbů, konkrétně na Rusko a Srbsko, kde spoléhá na jejich podporu, ale také na vetování mandátů a rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tím do jisté míry vykládá karty na stůl v očekávání možného novodobého konfliktu.

Foto: Válka v bývalé Jugoslávii si vyžádala tisíce lidských životů a měla za následek zcela jiné uspořádání regionu. Riziko otevřeného konfliktu v tomto stále nestabilním prostředí, které je zapříčiněno mimo jiné konfliktem rozdílných kultur a náboženství, však stále doutná. (ilustrační foto) | Shutterstock

Otázkou zůstává, nakolik je výše uvedený případný konflikt skutečně reálný, přičemž se dá očekávat, že by potenciální válečný stav zasáhl i další země v regionu, tedy propojená etnika. Armáda České republiky by tak mohla být opět do oblasti vyslána na posílení mírových sil, čímž by se opakovala situace z devadesátých let minulého století. Pro naši armádu by se jednalo o dobře známé prostředí, známý terén a mentalitu tamního obyvatelstva. Způsob válčení však pokročil a to, co bylo tehdy téměř partyzánskou válkou s minimem vyspělé technologie, by dnes vypadalo zcela jinak. Navíc případná ruská participace v rámci možného konfliktu by znamenala zapojení značné technologické podpory. Válka by se tak stala skutečným konfliktem 21. století.

Zdroj: bbc.com, france24.com, theguardian.com