Česká společnost UAC z Kolína již několik měsíců vyrábí vojenské bezpilotní prostředky pro Ukrajinu, a to na základě zkušeností největšího výrobce dronů na Ukrajině, společnosti DeViRo, která je na ukrajinském trhu již od roku 2014. Právě z ukrajinského Dnipra, kde společnost DeViRo nadále působí, se vývoj a výroba bezpilotních prostředků přesunula také do České republiky. V úterý pak kolínskou společnost UAC navštívila ministryně obrany Jana Černochová a naše redakce byla u toho.

Tato spolupráce mezi ČR a Ukrajinou se datuje od prosince roku 2022. Premiér Petr Fiala po návštěvě Ukrajiny, kde tehdy jednala vláda České republiky s ukrajinskou vládou mimo jiné řekl, že Česká republika bude naše české firmy ve spolupráci s ukrajinskou stranou podporovat, a právě zmíněná česko-ukrajinská spolupráce na výrobě dronů je podle ministryně Černochové jeden z výsledků. 80 % zaměstnanců této společnosti jsou Ukrajinci, kteří dostali výjimku z mobilizační vyhlášky, aby mohli ve prospěch své země pracovat v České republice. Cílem společnosti, která se specializuje nejen na vojenské, ale také civilní bezpilotní prostředky, je zásobovat zejména ukrajinské ozbrojené síly. Společnost je také připravena nabízet bezpilotní prostředky do dalších zemí. Zkušební provoz byl zahájen v listopadu loňského roku, ostrý pak letos dubnu. V této chvíli jde o válečnou výrobu, kdy výhradním odběratelem je ukrajinská armáda.

Ministryně obrany v rámci své osobní návštěvy mimo jiné ocenila možnost bezplatného využití jedné sady vyráběných dronů pro testování armádou. „Tato sada by měla sloužit k výcviku ukrajinských vojáků, kteří na základě mandátu obou komor parlamentu v České republice působí a které cvičíme ve prospěch ukrajinských ozbrojených sil. Pokud přijmeme jako ministerstvo obrany tento dar, tak těmito bezpilotními prostředky budeme moci létat i na našem území a cvičit,“ uvedla ministryně. Součástí sady jsou tři drony. Dva z nich jsou průzkumné a vyznačují se díky pokročilé ochraně vysokou schopností zjišťování pozic nepřítele a svou schopností návratu. Tyto prostředky jsou v reálném čase schopny předávat informace na bojišti. Třetím prvkem je pak systém z kategorie vyčkávací munice, tzn. sebevražedný dron, který je schopen ničit cíle. 

Pojďme si tyto 3 prostředky blíže představit. Dron Stork LR vydrží ve vzduchu až 4 hodiny a dosah řídícího kanálu je až 100 km v přímé viditelnosti. Umožňuje operátorům pracovat z míst daleko od přední linie. Denní či noční kamery jsou gyroskopicky stabilizovány a mají technologii pro zachycování a automatické držení objektů (cíl sledování). V kombinaci s funkcí dodatečné stabilizace digitálního obrazu tak umožňují automaticky držet předměty ve středu videa na vzdálenost až 15 km pro statické a až 5 km pro pohybující se objekty. Software pozemní řídící stanice umožňuje automatizovat zpracování dat získaných za letu a má schopnost přenášet informace v reálném čase na automatizované systémy velení a řízení či do situačních center.

Bezpilotní letoun Stork 1000 je určený pro řešení úkolů hloubkového leteckého průzkumu, řízení dělostřelecké palby, hlídkování či mapování oblasti se schopností přenášet provozní informace v reálném čase. Velká pozornost je věnována snadnému použití a bezpečnosti obsluhy. Komunikace mezi řídicím systémem pozemní antény a řídicí stanicí je prostřednictvím bezdrátové komunikace, která umožňuje umístění stanoviště operátorů v určité vzdálenosti od antén. Stork 1000 vydrží ve vzduchu až 10 hodin (v závislosti na zvoleném cílového užitečného zatížení) a celková délka trasy je přibližně 1000 km.

Bezpilotní letecký systém Mace je hardwarový a softwarový komplex, automatizovaný dálkově ovládaný bezpilotní letoun typu "kamikaze" pro ničení pozemních a hladinových cílů v podobě vozidel (včetně obrněných vozidel), opevněných bodů, otevřených skladovacích prostor, případně živé síly. Použití síťové technologie Mesh umožňuje současné použití několika UAV s jednou pozemní řídicí stanicí a výrazně zvětšuje perimetr  bojového použití díky přenosu signálu  prostřednictvím průzkumného bezpilotního letounu Stork LR. Díky draku s aerodynamickým designem X-wing dosáhne při útoku na cíl při strmých úhlech střemhlavého letu 45-60 stupňů, což výrazně zlepšuje průbojnost pancíře bojové hlavice UAV a poskytuje schopnost ničení obrněné cíle shora. Kapacita výroby společnosti představuje stovky kusů těchto dronů za rok. Tento typ může být vyzbrojen alternativně kumulativní náloží, která pronikne pancířem o síle až 400 milimetrů, případně tříštivo-trhavou náloží pro ničení zákopů nebo velitelských stanovišť. Velmi účinná je pak termobarická hlavice, která dokáže zlikvidovat velké množství živé síly.

„UAC nyní intenzivně produkuje drony Stork LR v rámci dodávek pro Ukrajinu. Zároveň se formou testů a zkušebních letů připravuje na produkci útočných kamikadze dronů MACE a perspektivně i Stork 1000,“ upřesnil výkonný ředitel společnosti Pavel Bulant. „My se tady skutečně nesnažíme nahrazovat nedostatek dronů na ukrajinském válčišti dodávkou komerčních dronů a tvrdit o nich, že se jedná o vojenské drony. To, co tady vidíte, je desetiletý vývoj, ke kterému došlo během konfliktu na Ukrajině,“ upřesnil Bulant. Ve dvou až tříletém horizontu chce tato česká společnost nejen dále rozvíjet výrobu prezentovaných dronů, o které je na Ukrajině velký zájem, ale chce také rozvíjet aktivity v západních zemích a v zemích severní Afriky.

Projdete-li si celý závod, můžete vidět různé fáze výroby, přes stavbu těla dronu, až po finální balení a expedici. Začíná se tím nejsložitějším, tedy přesnou elektronikou. Osazování základních desek a celých elektronických bloků je plně v režii technologických zařízení a odborných pracovníků. Stejně se postupuje u sestavování optických kontejnerů pro monitoring bojiště a navádění dělostřelecké palby nebo řízených střel. Provoz továrny pracuje také s 3D tiskárnami, počítačem řízenými obráběcími stroji či výrobou samotných trupů a křídel letounů z forem. Firma je plně soběstačná s minimem subdodavatelů, od kterých firma nakupuje elektrické a spalovací motory pro pohon dronů. Drony jsou uložené v rozloženém stavu v přepravních bednách, jejich sestavení do funkčního stavu pak trvá několika minut.

Všechny popsané bezpilotní prostředky se pak představí na letošních Dnech NATO v Ostravě.