Německo udělalo v závěru května důležitý krok k realizaci svého rychlého „bezpečnostního obratu“ vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu. Německá vládní koalice SPD, Zelení a FDP se dohodly s opozičními křesťanskými demokraty na vytvoření zvláštního finančního fondu. Ten má vzniknout mimo státní rozpočet a po dobu pěti let bude jeho hlavním cílem navyšovat výdaje na obranu. Stát do něj vloží 100 miliard eur. 

Německo je tak na dobré cestě splnit alianční závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, o kterém bylo rozhodnuto na summitu ve Walesu před osmi lety. Německo dnes na obranu vynakládá 50 miliard eur, nyní by to mělo být miliard sedmdesát. Je to významný obrat, protože německé vlády v uplynulých letech dlouhodobě v rozpočtu Bundeswehru škrtaly, za což byly i silně kritizovány. Čas ovšem oponou trhnul a nyní kancléř Olaf Scholz prohlásil, že naším „cílem je vytvořit výkonný, vysoce moderní, pokrokový Bundeswehr, který nás spolehlivě ochrání“.

Foto: „Naším cílem je vytvořit výkonný, vysoce moderní, pokrokový Bundeswehr, který nás spolehlivě ochrání,“ prohlásil nedávno Olaf Scholz. | Shutterstock

Schvalování fondu se ale neobešlo bez problémů. CDU požadovala, že dvouprocentní výdaje na obranu budou v ústavě a že všechny finance z fondu půjdou přímo do armády, což se naopak nezamlouvalo Zeleným. Ti požadovali, aby byly finance určeny také na posílení kybernetické bezpečnosti. Zde vidíme jistou podobnost s Českou republikou, kdy ODS chce prosadit zákonné zakotvení dvou procent na obranu a ministerstvo obrany se snaží do tohoto rámce vtěsnat i „nevojenské výdaje“, tedy výdaje na kybernetickou bezpečnost a zodolnění dopravní infrastruktury. Německá debata nakonec skončila kompromisem: výdaje na kybernetickou bezpečnost půjdou přímo ze státního rozpočtu a mimořádný fond bude sloužit pouze na nákup zbraní. Ústavní zakotvení dvou procent pak neprošlo.

Jasné jsou i akviziční priority: Německo si chce pořídit americké stíhačky F-35, které mají nahradit dosavadní dosluhující stroje Tornado. Pohnout se má i s novými bojovými vozidly pěchoty. Dodávky BVP Puma se táhnou už neuvěřitelné dvě dekády, teď má být jejich zavedení do Bundeswehru dokončeno za osm let, tedy do roku 2030.

Foto: BVP Puma | KMW

Německý bezpečnostní obrat související s válkou na Ukrajině se dotýká i Česka. Nejsilnější evropská ekonomika je sice opatrná v dodávání své těžké bojové techniky na Ukrajinu, přesto ji ale nechce nechat úplně na holičkách. Proto se na stole po květnové návštěvě premiéra Petra Fialy v Berlíně u kancléře Scholze objevila možnost, že Česko dodá na Ukrajinu nemodernizované tanky T-72 a dostane za to německé leopardy. Naše armáda tak získá darem 15 Leopardů 2 A4, které má ve výzbroji Rakousko, či Polsko, a navíc se začne jednat o možnosti zakoupení až 50 tanků v nejmodernější verzi  2 A7+, které nakoupilo Maďarsko či Dánsko a které již používá Bundeswehr. Cena za ně má být 15-20 miliard korun. Dojde tak k urychlení modernizace tankového vojska, kdy starší leopardy by měly sloužit k výcviku a nové tanky k tomu, co je teď hlavní: obrana teritoria ČR.

Zásadní je, že na výrobě se bude podílet český obranný průmysl ve spolupráci s německou firmou KMW, a tím velká část hodnoty zakázky zůstane v české ekonomice. Český průmysl by měl mít na starosti také opravy a údržbu těchto tanků. V těžkých časech ekonomické krize to bude nemalé plus.

Leopard 2

Tanky Leopard 2 jsou dnes jedinými vyráběnými moderními hlavními bitevními tanky v západní Evropě. Doposud jich bylo vyrobeno přes 3500 kusů, které slouží v 19 zemích světa. Jen pro ilustraci např. americké tanky M1 Abrams slouží v 7 zemích, britské tanky Challenger 2 a francouzské stroje Leclerc slouží ve 2 zemích. Vývoj jednotlivých verzí tanků Leopard 2 se odvíjel resp. odvíjí ve dvou rovinách – nová produkce a modernizační linie. Za novou produkci jsou např. považovány tanky Strv 122 (Švédsko), Leopardo 2 (Španělsko), Leopard 2 A7+ (Katar) nebo Leopard 2 A7HU (Maďarsko). Mezi novou produkci by se pak měly zařadit i budoucí tanky Leopard 2 A7+ pro Armádu České republiky. V rámci modernizační linie pak zmiňme tanky Leopard 2 A5, Leopard 2 A6M, Leopard 2 A7 a Leopard 2 A7V pro německou armádu nebo tanky KPz 87 WE (Švýcarsko), Leopard 2 A4M (Kanada) či Leopard 2 A5 DK (Dánsko). V současné době v německé armádě slouží tanky Leopard 2 od verze A5 a novější. Zajímavostí je, že přestože byl původní vývoj tanku Leopard 1 a 2 financován německou vládou, vývoj verze Leopardu 2 A7 již financovala KMW ze svého.

Foto: Tanky Leopard 2 jsou dnes jedinými vyráběnými moderními hlavními bitevními tanky v západní Evropě. Doposud jich bylo vyrobeno přes 3500 kusů, které slouží v 19 zemích světa. | KMW

Leopard 2 ve své poslední verzi A7+ má oproti starším verzím nový 120 milimetrový kanon L55A1, modulární zesílený pancíř, lepší jízdní vlastnosti, lepší systém řízení palby, modernizované elektronické systémy či vylepšenou optoelektroniku. Za zmínku stojí i bezpečností prvek v podobě namontovaného plátu (tzv. blow panelu) na střeše tanku v zadní části věže, kde je schrána na munici, která je oddělená od prostoru osádky odsuvnou pancéřovanou přepážkou. Ochranný plát umístěný nad touto schránou pak při případné explozi munice umožní směrování výbuchu munice nahoru a tím omezí tlak výbuchu na přepážku mezi schránou na munici a prostorem osádky. Díky tomuto plátu je tak osádka tanku před následky výbuchu lépe chráněna, kdy nehrozí utržení celé věže tanku, jak můžeme často v poslední době vidět u ruských tanků bojujících na Ukrajině.