Státní rozpočet počítá v příštím roce se zvýšením výdajů pro resort obrany o zhruba 22 miliard. Díky tomu se tato částka dostane na úroveň 1,5 % HDP. Plán ministryně Jany Černochové míří na plánovaná 2 % HDP v roce 2025. Armáda tedy může držet razantní tempo modernizace techniky a soustředit se na další rozvoj svých schopností.

Foto: Zeptali jsme se členů Výboru pro obranu, jaké priority čekají AČR v příštím roce (ilustrační foto) | mjr. Ladislav Kabát

V souvislosti s výše uvedeným jsme členům výboru položili následující otázky:

1. Je podle vás plán rozpočtu na příští rok a další dva roky reálný a odpovídá potřebám armády?

2. Jaké priority podle vás čekají AČR v příštím roce?

Níže uvádíme odpovědi poslanců, kteří na naše dotazy reagovali:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Rozpočet Ministerstva obrany, potažmo Armády ČR, by měl vycházet z plánů a požadavků Armády ČR, které jsou definovány ve strategických dokumentech (Koncepce výstavby Armády ČR, Obranná strategie ČR a další). To znamená, že rozpočet by měl odpovídat reálným požadavkům Armády ČR tak, aby se udrželo požadované tempo modernizace a budování schopností Armády ČR, směřující ke zvýšení obranyschopnosti České republiky. V souvislosti se změnami bezpečnostního prostředí, dynamice prognózy obranných výdajů a dopadů inflace, bude nutné stávající strategické dokumenty Ministerstva obrany zásadně aktualizovat. Stěžejní je připravenost plánovaných investičních akcí tak, aby byly finanční prostředky účelně a efektivně vynaloženy. Ze struktury rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstva obrany, významných a finančně náročných investičních výdajů na rok 2023 a střednědobého výhledu, je z položkového seznamu zřejmé, že současná vláda pokračuje v námi rozjetých akvizicích, kdy z počtu 38 těchto významných akcí, navazuje na 27 námi uzavřených. V 11 případech se jedná o nové projekty, které Armáda ČR připravovala. V letošním rozpočtu jsem mimo jiné kritizoval neuskutečněné valorizace služebních tarifů vojáků, které byly schválené ještě za mého působení v resortu obrany. Jsem proto rád, že v příštím roce dojde i k valorizaci o 10 %, taktéž rozpočet na rok 2023 počítá s navýšením v oblasti provozních výdajů s ohledem na růst cen energií.

2. Prioritní je dosažení cílů stanovených jednotlivým druhům vojsk Armády ČR, včetně výdajů na nemovitou infrastrukturu realizovaných ve prospěch plnění těchto věcných cílů. Prioritní jsou také výdaje ve prospěch speciálních sil, logistiky, KIS a udržení a rozvoj zdravotnické podpory. Dále je důležitá výstavba jednotek pozemních sil Armády ČR v rámci kolektivní obrany NATO, ve vazbě na přijaté alianční cíle výstavby schopností (Capability Targets), a také ve prospěch společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Střednědobý výhled návrhu státního rozpočtu Ministerstva obrany avizuje záměr postupně zvýšit obranné výdaje na úroveň 1,9 % HDP, čehož by mělo být dosaženo v roce 2025. Tento skokový meziroční nárůst obranného rozpočtu představuje příležitost pro dokončení nastartované modernizace a budování schopností Armády ČR. S tímto růstem jsou spojeny mimořádné nároky na kvalitu plánování a schopnost akvizičního systému Ministerstva obrany. Ani v této mimořádné době by resort obrany neměl rezignovat na hledání vnitřních úspor a systémových opatření, směřujících k efektivnějšímu systému řízení obrany České republiky.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Vzestupná tendence navyšování výdajů na obranu musí pokračovat i v následujících letech. Dalším kostlivcem v české skříni je závazek 2 % HDP vůči NATO. Pokud bychom si pohrávali s myšlenkou jiné koncepce armády, rozpočet vynaložený na obranu bude mnohonásobně vyšší. Navýšení rozpočtu o 22 miliard nás posune na cca 1,5 % HDP, za což jsem rád, ale stále máme co dohánět. V neposlední řadě půjde o navýšení počtu personálu ať už u profesionálních vojáků, nebo u podpory Aktivní zálohy. Jen pro představu na 11 profesionálních vojáků potřebujete 1 administrativního pracovníka. V budoucnu nesmíme podcenit nedostatek vojenských inženýrů, techniků a specialistů v širokém spektru obrany. Jestli je plán rozpočtu reálný a odpovídá potřebám armády? Nikoliv, ale vzhledem
okolnostem a schodkovému rozpočtu je to velký úspěch pro tento doteď opomíjený resort.

2. Obrana a bezpečnost státu je sama o sobě nyní prioritou, a je tedy nutné financovat dlouhodobé strategické projekty jako systém protivzdušné obrany SHORAD, doplnění těžké brigády, modernizaci vrtulníkové koncepce a ze všech stran skloňovaný nákup supersoniců 5. generace či BVP. Smutné však je, že navýšení výdajů dostalo zelenou až v době, kdy dochází k bezprostřednímu ohrožení Evropy. Musíme si uvědomit, že nyní vložené peníze do inovací, výzkumu, modernizací a financování celé obrany jako takové, se projeví až v horizontu 5–10 let. Zde opravdu platí přísloví včera bylo pozdě.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Plán rozpočtu reálný je. Navržený rozpočet pro rok 2023 je prvním krokem naplnění plánu vlády na výdaje z rozpočtu státu na obranu ve výši 2 % HDP. Dokázal bych si představit i větší rozpočet MO, ale musíme zohlednit i aktuální situaci a stav veřejných financí. I tak je
třeba ocenit naopak to, že i v takto složité době je navržený rozpočet o 25 % vyšší, než ten letošní, za což bych chtěl poděkovat ministryni obrany Janě Černochové a ministru financí Zbyňku Stanjurovi. Nezapomeňme, že předchozí vlády používaly rozpočet MO jako místo, kam se sáhlo, když bylo potřeba.

2. V oblasti akvizic je to určitě pořízení BVP. Tento projekt se řeší řadu let a konečně dostává obrysy. Dále je to nákup bezpilotních letounů Heron 1, včetně veškerého příslušenství. Tento typ vybrala armáda jako nejvhodnější a já se s jejím rozhodnutím plně ztotožňuji. V neposlední řadě je to nákup vrtulníků UH-1Y Venom a AH-1Z Viper, kde se MO podařilo získat navíc několik těchto vrtulníků darem. Vývoj Rusko-ukrajinského konfliktu ukazuje, že právě tyto nástroje jsou jedny z nejúčinnějších a jejich pořízení je správným krokem.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1. Navyšování rozpočtu je plně v souladu s tím, co začali realizovat předchozí ministři za ANO, kdy se jim po letech ožebračování AČR podařilo restartovat modernizaci a navyšování počtu vojáků a přiblížit se tak našim spojeneckým závazkům. Také bych rád podpořil paní ministryni v jejím plánu vybudovat Modernizační fond Armády, podobně jako jsme to měli za první republiky. Takový fond by
umožnil lepší plánování a realizaci investic a vložil do těchto mnohdy víceletých projektů více stability.

2. Modernizace a navyšování počtu vojáků jsou samozřejmostí. Armáda by ale také měla přehodnotit své dosavadní plánování, tak jak to slibuje nový NGŠ. Válka ukázala, že dlouhodobý koncept “odložené potřeby”, kdy navenek hovoříme o schopnostech, ale v reálu máme prázdné sklady a nepojízdnou techniku, v dnešním konfliktu selhává. V návaznosti na to by MO mělo představit dlouhodobý akviziční plán, aby se i domácí průmysl na to mohl dostatečně připravit. Jinak prioritou samozřejmě zůstává projekt pásového vozidla ale za cenu, že dodavatel dodrží slíbenou cenu a prokazatelný a smysluplný 40% podíl zapojení domácího průmyslu. Současná válka nám také ukázala, že někteří dosavadní kapitáni Evropy jako Německo a Francie mají více tváří, a že bychom měli více spolupracovat se Spojenými státy americkými.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Plán rozpočtu na rok 2023 reálný je a zcela odpovídá možnostem státního rozpočtu jako celku i potřebám resortu obrany. Je nutné vnímat, že i přes složitou ekonomickou situaci, ve které se stát nachází prakticky od roku 2020, jsme schopni rozpočet resortu výrazně navýšit. Potřeby armády i ve světle současné války jsou zřejmé. Musí dojít k výrazné modernizaci zbraňových systémů u jednotlivých druhů vojsk. Rozpočet se navyšuje o 22 miliard oproti tomuto roku a je silně proinvestiční. To považuji za velký signál společnosti, že naši obranu nepodceňujeme.

2. Prioritou z hlediska rozvoje AČR bude bezesporu naplnění a pokračování v plánovaných akvizičních procesech a modernizace výzbroje. Důležité vidím především pokračování v přezbrojení a výstavbě 7. mechanizované brigády. S tím souvisí plánovaná akvizice nákupu BVP CV90 jako náhrada za BVP-2, a zisk tanku Leopard A2 jako náhrada za T-72 darované Ukrajině. V roce 2023 by měly probíhat další dlouhodobé akvizice. Dokončen by měl být nákup vrtulníků nebo systémů PVO SHORAD. Z tohoto pohledu je proto jednou z priorit řádné plnění těchto akvizic. Kromě toho by se ale také mělo rozhodnout o dalším směřování nadzvukového letectva – prioritou je činnost vyjednávacího týmu MO ohledně možného pořízení letounů F-35.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

1. Ano, dle mého názoru je plán rozpočtu na obranu v příštích třech letech reálný a odpovídá prioritám této vlády, tedy velkému důrazu kladenému na bezpečnost naší země. Jako hlavní potřebu armády spatřuji v nutnosti modernizace vojenské techniky a dalšího vybavení, které je dlouhodobě v tristním stavu. Navýšený rozpočet Ministerstva obrany bude směřovat především tímto směrem, což považuji nejen za rozumné, ale i vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě za nezbytné.

2. Jak zmiňuji v předchozí odpovědi, tak naše armáda dlouhodobě trpí zastaralou vojenskou technikou a nedostatečným vybavením. Prioritou tak je zlepšit tento stav a jsem přesvědčen, že se to s rostoucími rozpočty na obranu podaří. Za naprosto klíčové považuji nákup BVP a dále stíhacích letounů. Vláda se rozhodla nakoupit tuto vojenskou techniku formou G-G a od příštího roku tak očekávám
zásadní posun ve vyjednávání s našimi americkými a švédskými partnery o nákupu této vojenské techniky. U stíhacích letounů bude důležité dlouhodobé zajištění údržby a servisu těchto strojů a jejich financování.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

1. Rozpočet na příští rok je reálný, další léta jsou věštěním z křišťálové koule.

2. Potřeby armády jsou jedna věc a reálná možnost částky proinvestovat je věc druhá. Za mě si myslím, že je to na hranici možného. I z hlediska rozpočtu i armády.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Je reálný i realistický. Samozřejmě, že by armáda zvládla další navýšení. Avšak vzhledem k nutnosti sanovat energetický šok, zarazit pádivou inflaci a nutnosti zvýšit důchody a platy ve veřejném sektoru, musíme stát nohama na zemi. Skokově navýšit rozpočet navíc stejně nelze, je potřeba plánovat akvizice a připravovat tendry.

2. Těžká brigáda. Zásadní na rozpočtu na další léta je, že se nejedná o jednorázové navýšení, ale o prorůstový trend. Podle plánu vzroste rozpočet v letech 2023, 2024, 2025 z 1,52 % HDP na 1,66 % HDP, resp. až na 1,89 % HDP. Magická 2 % se blíží. Důležité je ale rozpočet rozklíčovat – nejvyšší nárůst objemu financí je v programovém financování z 31 % na 44 %, tedy výzbroj, a pokles pak v mandatorních výdajích, důchodech a běžných výdajích. Pro výstavbu těžké brigády, což je v současnosti priorita, je navýšení prostředků dostačující. V dalších letech bude nezbytné investovat do kompletních zbraňových systémů.

Petr Liška (STAN), člen výboru

1. Navýšení rozpočtu je především nezbytné, abychom zůstali důvěryhodnými partnery v NATO, kteří plní své závazky. To, zda bude MO ČR schopno toto navýšení a další plánovaná navýšení v příštích letech absorbovat a přeměnit rozpočtové prostředky v nákupy potřebné techniky, je zásadní úkol. Armáda novou techniku potřebuje. Jakou potřebuje techniku je odpovědností odborníků v armádě a závisí i na vyhodnocení poznatků ze současné agrese Ruska na Ukrajině, která tuto naléhavost jen zvýšila. Připravovaný Obranný fond může pomoci vybalancovat časové rozdíly mezi zdroji přitékajícími do investic v rámci ročních rozpočtů a výdaji za nákupy, zejména těmi významnými, či těmi rozloženými v delším čase. Velmi mě bude zajímat, zda si MO ČR poradí s urychlením výběrů dodávek techniky nebo zadáváním stavebních investic a zda nebude dále docházet k neúměrnému protahování tendrů. Bohužel jsme promeškali dobu, kdy byly kapacity výrobců volné, dnes budou nákupy spíše dražší a méně dostupné, to je rozhodně chyba. Rozpočet odpovídá potřebám armády. Jestli je reálný, ukáže schopnost MO ČR jej využít, a jestli za své peníze dostaneme skutečně to, co je pro naší armádu potřebné a užitečné.

2. Zrychlit zadávací řízení k dodávkám a investicím v armádě. Dotáhnout založení Obranného fondu, který umožní lépe plánovat finanční toky mezi výdaji za nákupy a příjmy do rozpočtu. Zanalyzovat a aktualizovat koncepční dokumenty Armády ČR s ohledem na vývoj v Evropě a s ohledem na koordinaci s ostatními partnery v rámci NATO, a tomu přizpůsobit harmonogram a obsah nákupů pro
armádu. Rozhodnout o klíčových a již zahájených tendrech.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

1. Státní rozpočet celkově reaguje na krizový rok 2022 a pracuje i s ekonomickými ukazateli do dalších let. V případě kdy nám v Evropě zuří válka, nemůžeme již vnímat rozpočtové kapitoly MO a AČR jako místo, kde se dá ušetřit, právě naopak. Jsem moc ráda, že současná vláda nebere bezpečnost této země jako něco samozřejmého a náležitě, nejen do AČR, investuje. Vláda může na jednu stranu pumpovat finanční prostředky, ale sama armáda si musí říct, kolik potřebuje a kde je využije. Efektivní čerpání ze státního rozpočtu je základ zodpovědného hospodáře. To podle mého v současné chvíli funguje. Postupné a zodpovědné navyšování výdajů na obranu, jak jsem již několikrát řekla, musí směřovat k naplnění našeho závazku 2 % HDP na obranu v roce 2025.

2. Ruská agrese na Ukrajině byla game-changer i pro plánování naší armády. Potřeba modernizace zbraňového, vozového i leteckého vybavení se výrazně urychlila. Stejně tak vzrostly požadavky na navýšení kapacit, ať už přímo branců nebo pouze Aktivních záloh. Udržitelný rozvoj a modernizace armády spolu s přípravou obyvatelstva na krizové situace je prioritou armády nejen v příštím roce, ale i v letech následujících.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Návrh rozpočtu MO na příští rok a další dva roky je příliš ambiciózní a nereálný. V době astronomických schodků státních rozpočtů ve výších cca – 300 mld Kč, v době kdy není přijata důchodová reforma, čelíme rekordní dvouciferné inflaci, energetické a potravinové krizi a neustále stoupajícímu státnímu dluhu, jsou plány MO nereálné. Je potřeba o 1/3 zvýšit příjmy státního rozpočtu a o polovinu snížit jeho výdaje, zejména v oblastech snížení počtů státních zaměstnanců, kterých je 492 000. MO čekají strategické a významné modernizační projekty typu PBVP a také jak dále s nadzvukovým letectvem. Doufám, že nakonec dojde k přehodnocení záměru nákupu 24 ks stíhacích letounů F-35, protože to by mělo fatální dopad na další strategické a významné modernizační projekty MO po celou řadu let.

2. Ministerstvo obrany by si mělo v první řadě ujasnit, jaké úkoly bude po změnách strategického konceptu NATO naše armáda plnit. Musí dojít ke změnám strategických dokumentů a následně i Koncepce výstavby AČR po roce 2030. Některé projekty bude potřeba přehodnotit, některé rozložit v čase a některé zcela opustit. Armáda nemůže neustále plnit další a další úkoly, které jsou na ni vládnoucí politickou garniturou kladeny. Ať už se jedná o posílení východního křídla NATO, anebo posílení Policie ČR při ochraně naší hranice se Slovenskem. Armáda by se měla v první řadě soustředit na posilování obranných schopností nutných pro obranu našeho státu a zabývat se problematikou tzv. odložené potřeby v rámci možností registrace odvedenců vhodných pro absolvování krátkodobého základního výcviku na základě dobrovolnosti s proaktivní rolí státu.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

1. Výši rozpočtu kapitoly MO jak je navržena na rok 2023 podporuji. Současně je nutné, aby přidělené finanční prostředky byly smysluplně využity ve prospěch resortu. Jsem rád, že došlo k navýšení objemu, neboť se mj. Opět o krůček blížíme k hranici objemu vyčleněných finančních prostředků vyplývajících z našich závazků. Toto by mělo pokračovat i v následujícím období.

2. Realizace nákupů techniky a materiálu potřebného pro běžnou činnost a zvýšení schopností AČR. Musí nadále probíhat akviziční činnost pro následující období. Nadále pokračovat v náboru nových příslušníků armády. Armáda se musí zaměřit i na činnosti související se situací, ve které se naše společnost nachází po 24. únoru letošního roku – tj. změny, úpravy, tvorba koncepčních dokumentů reagujících na tuto situaci, samozřejmě ve spolupráci s našimi aliančními partnery.