Iniciativa České republiky na dodání stovek tisíc dělostřeleckých granátů na Ukrajinu nabírá na intenzitě. Přidalo se do ní už na dvacet zemí, které mimo současné programy EU a NATO shánějí vlastním způsobem důležitou vojenskou výbavu mimo státy unie. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) se to českým vyjednavačům daří i v zemích, které s Moskvou jinak udržují přátelské vztahy. Americký deník hovoří až o 800 tisících kusech dělostřelecké munice, kterou se v současnosti v rámci iniciativy podařilo zajistit a dále o dalších až 700 tisících kusech, které iniciativa lokalizovala. Ministr zahraničí Jan Lipavský zatím potvrdil prostředky na nákup 300 tisíc nábojů.

Podle expertů mají Rusové na Ukrajině několikanásobnou převahu právě co do počtu použitelné dělostřelecké munice, a to poměrem až 1 : 5. Masové zbrojení od dob studené války zajistilo ruskému agresorovi dostatečné zásoby na již třetí rok probíhající invazi v sousední Ukrajině. Náročné vyjednávání kolem stále neuvolněného obřího balíčku pro Ukrajinu v USA za 60 miliard dolarů, stejně jako pomalý proces schvalování další pomoci oficiálními institucemi EU, vojenskou podporu pro napadenou zemi komplikují, proto řada zemí přišla s vlastními iniciativami. Jedním z příkladů je pak česká muniční iniciativa, která běží již od samotného začátku války, avšak větší pozornost získala až letos v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově, když o plánu Ukrajině dodat až 800 tisíc kusů dělostřelecké munice hovořil prezident ČR Petr Pavel.

Od té doby se přidali další partneři, naposledy např. Litva či Polsko. Nejaktivnějšími členy jsou pak Německo, Nizozemsko nebo Kanada. O detailech celého procesu (nejen) čeští představitelé logicky nechtějí moc hovořit. „Společně řešíme možnosti, jak zastavit ruskou agresi proti Ukrajině a ohrožení na východním křídle NATO. Polsko otevřeně podpořilo naši iniciativu na dodávky munice pro Ukrajinu, což jsme velmi ocenili,” prohlásil po své nedávné návštěvě polského protějška Radoslawa Sikorského ministr zahraničí Jan Lipavský s tím, že se doposud přidalo asi 18 zemí, které zajistily potřebné finanční prostředky na nákup zatím první části 300 tisíc kusů munice. „Jsem hrdý, že zrovna Česko a Polsko stojí v čele podpory Ukrajiny. Role Polska se navíc dále zvýší v souvislosti s polským předsednictvím v Radě EU v první polovině příštího roku 2025,“ dodal Lipavský. První dodávka by na Ukrajinu měla dorazit v červnu.

Americký deník The Wall Street Journal pak na základě své investigativy tvrdí, že se v rámci české iniciativy podařilo zajistit dokonce již na 800 tisíc dělostřeleckých granátů a dalších 700 tisíc kusů je připraveno v případě, že se na ně najdou nové peníze. Celkem má jít o zhruba 3 miliardy eur, kdy autoři článku zároveň připomínají, že jde jen o malý zlomek v porovnání s Kongresem blokovanou pomocí Ukrajině. Podle WSJ se jedná o munici ze zemí tzv. globálního Jihu, tedy z rozvojových a méně rozvinutých zemí Latinské Ameriky, Afriky nebo Asie.

„Jednáme a budeme jednat s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj. S několika málo výjimkami, jako je třeba Severní Korea," cituje deník The Wall Street Journal poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Podle expertů se země, se kterými Česko v rámci muniční iniciativy vyjednává, na celou věc dívají více neutrálnější optikou, přestože se jedná i o státy, které s Ruskem udržují přátelské kontakty. Jsou totiž ochotnější obchodovat s českou stranou, která se jim jeví jako diplomaticky jistější, než kdyby od nich vybavení kupovaly například Spojené státy, Německo či přímo Ukrajina. 

Dosavadní situace kolem muniční iniciativy pro Ukrajinu může podle některých hlasů také v budoucnu paradoxně vést i k přímému oslabení ruských schopností na ukrajinské frontě, a to pokud Rusům začnou docházet (nejen) dělostřelecké granáty a budou tak nuceni sami oslovit partnerské státy s plnými sklady ještě z dob sovětského přátelství. V poslední době je na ruské straně spotřeba dělostřelecké munice enormní díky intenzivnímu ostřelování pozic ukrajinské armády i civilních cílů v rámci opotřebovávací války. Díky až 10 tisícům vypálených dělostřeleckých granátů za den si Rusové mohou dovolit plošnější způsob útoků, zatímco Ukrajinci s přibližně 2 tisícovkami vystřelené dělostřelecké munice denně musí každou střelu pečlivě zvažovat.

„Myslím, že mnoho evropských zemí si uvědomilo, jak složitá situace na Ukrajině je. Zároveň mnoho evropských vlád chce USA vyslat zprávu, že své závazky bereme vážně a chtějí, aby USA i nadále přispívaly k obraně svobodného světa,” sdělil pak nejmenovaný český představitel deníku The Guardian v narážce na americkou reakci vůči ostatním partnerům v NATO týkající se jejich výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, ke kterým se zavazuje stále více aliančních států. Před měsícem dosluhující generální tajemník aliance Jens Stoltenberg oznámil, že splnění limitu očekává u 18 zemí z tehdejších 31 členů.

Zdroj: The Wall Street Journal, The Guardian, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ukranian World Congress