Již potřetí od zahájení rusko-ukrajinské války se včera na ministerstvu obrany sešli zástupci českého zbrojního průmyslu s ministryní obrany Janou Černochovou na pracovním setkání. Schůzky se zúčastnil také předseda vlády Petr Fiala. Na programu jednání byla pomoc Ukrajině, modernizace armády i podpora vlády. Schůzka se konala nedlouho po návratu ministryně s delegací českého obranného průmyslu v Indonésii.

Jak uvedl premiér Fiala na tiskové konferenci, v pomoci Ukrajině sehrává Česká republika významnou roli. „Po celé tři roky, co válka trvá, mohu říct, že pro podniky, které se zabývají výrobou zbraní a vojenské techniky, se stala Ukrajina téměř druhým domácím trhem,“ podotkl premiér s tím, že intenzivní podpora ze strany ČR a domácích zbrojních firem svědčí o logistických, organizačních a manažerských schopnostech. V roce 2024 zprostředkovala Česká republika Ukrajině dodávky zhruba 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice, včetně půl milionu kusů munice ráže 155 mm, což bylo zajištěno především prostřednictvím České muniční iniciativy. „To nás jako Českou republiku zařazuje mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu po boku USA a Velké Británie,“ vyzdvihla ministryně obrany. V posledních měsících na Ukrajinu putovaly desítky tisíc kusů velkorážové munice a Česko bude v dalších dodávkách velkorážové munice pokračovat i letos. Financovat nové dodávky munice přislíbily Kanada, Nizozemsko, Dánsko a zapojí se samozřejmě i ČR. Příspěvky partnerů se podle Jany Černochové již nyní pohybují ve stovkách milionů eur. V této souvislosti ministryně obrany vyzdvihla roli Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci AMOS, která veškerou pomoc z úrovně ministerstva obrany koordinuje. „Podle aktuálních odhadů se vloni zvýšil vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu minimálně o jednu třetinu oproti roku 2023, který byl již sám o sobě rekordní,“ zdůraznila Černochová.

V navyšování výdajů na obranu musí Česká republika i ve světle posledních událostí pokračovat. Cílem je přitom dosáhnout minimálně 3 % HDP během několika let. „Jsou to dobře vynaložené peníze. Podle řady analýz jedna koruna rozumně vynaložená na obranu znamená tři další koruny v rámci české ekonomiky,“ uvedl premiér. Podle Fialy je realistické a rozpočtově zvládnutelné navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně.

Ministryně dnes také jednala s prezidentem České bankovní asociace Janem Juchelkou. Znovu hovořili mimo jiné o takzvané taxonomii a financování vojenské výroby ze strany bank. V minulosti od zbrojního průmyslu zaznívala kritika bankovního sektoru za jeho postoj k poskytování některých bankovních služeb, to se ale nyní mění. „Jsem opravdu ráda, že zaznívalo, že se věci posouvají správným směrem. Myslím, že všechny firmy, jak malé, tak velké, uznávají, že to jde správným směrem oproti situaci před rokem a půl, kdy zmiňovaly, že jsou tyto záležitosti problematické a brzdí to i naši pomoc Ukrajině. To už dnes neplatí, za což děkuji právě i zástupcům České bankovní asociace,“ sdělila ministryně.

Kromě pravidelných dodávek velkorážové munice na Ukrajinu v rámci muniční iniciativy se bude munice také na Ukrajině přímo vyrábět. Ministerstvo obrany již dříve informovalo o společné výrobě velkorážové munice (155 mm) skupiny Czechoslovak Group a ukrajinské zbrojovky Ukrajinska bronetechnika. Další projekty se nacházejí v různých fázích realizace a s ohledem na bezpečnostní i komerční důvody nemohou být ze strany Ministerstva obrany ČR představeny veřejnosti.

Po tiskové konferenci jsme položili několik otázek prezidentu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) Jiřímu Hynkovi:

Jak vnímáte dnešní setkání z hlediska významu pro český obranný průmysl?

Já považuji za podstatné, že jsme si vyříkali některé problémy, které je potřeba řešit. Velmi pozitivně kvituji zájem o to navýšit rozpočet na obranu. Myslím, že je to dobrá zpráva. Ne tak pro obranný průmysl, ale spíše pro občany České republiky, protože bezpečnost je opravdu na prvním místě. Takovéto akce jsou důležité pro výměnu informací, pohledů na některé věci a jde jen těžko spolupracovat, aniž bychom si vyměnili některé jak pozitivní, tak samozřejmě i některé kritické věci. Pro mě je důležité další jednání s bankami. Považuji přístup Bankovní asociace za pozitivní, ale já jsem člověk, který říká: Věřím tomu, co už se stalo. Mezi našimi členy asociace opět uděláme jakýsi anonymní průzkum, kde se dozvíme, jaká je reálná situace v přístupu bank vůči našemu sektoru. A ještě jednu věc je potřeba zmínit. Jsou některé evropské regulace, které je potřeba opravdu změnit, zjednodušit. Nemůžeme rozvíjet obranný průmysl, abychom byli svázáni evropskými regulacemi tak, jak jsme dnes.

Může premiér účelně pomoci například při prosazení zrušení regulací v Evropské unii? 

Jsem přesvědčen, že premiér každé členské země Evropské unie může pomoct. Je potřeba o těch problémech mluvit na vrcholných jednáních Evropské unie, tlačit na evropské komisaře, aby zjednodušili agendu a jasně jim říct: Chcete-li posílit obranu jednotlivých zemí Evropské unie, a tím pádem celé Evropské unie, musíte změnit podmínky pro fungování obranného průmyslu. Jinak toho nedosáhnete. 

Nedávno jste se vrátil z úspěšné obchodní cesty po Indonésii a Filipínách, kde ministryně jednala s tamními ministry obrany i prezidentem Filipín. Je nějaká destinace, na kterou se jako AOBP chcete soustředit v rámci obchodní diplomacie?

Přestože Ukrajina tvoří dnes zhruba 50 procent toho, co vyvážíme, nesmíme zapomínat na ostatní trhy. Pro mě je velmi pozitivní, že se daří nárůst našeho exportu a každá nová země, každá zapíchnutá česká vlaječka v nějakém teritoriu je důležitá pro to, abychom diverzifikovali náš export. Nemůžeme se spoléhat pouze na jednu zemi.