Další potvrzení evropského spojenectví s Ukrajinou – lídři Evropské unie před pár dny podepsali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bezpečnostní pakt. Ten se týká řady konkrétních závazků nejen v obraně a vojenské spolupráci, ale i poválečné obnovy nebo reforem. Samostatné dohody uzavřely i Litva nebo Estonsko, brzy se pak připojí i Polsko a Česká republika. Ukrajinská hlava státu za nové přísliby pomoci a zároveň pokračování stávajících dodávek zbraní děkuje, zdůrazňuje však, že vybavení je zapotřebí okamžitě a že stávající tlak na Rusko nestačí. Mezi hlavní priority podle Zelenského stále patří posílení protivzdušné obrany. V tomto ohledu mají v současnosti Spojené státy tlačit na Izrael, aby Ukrajině poskytl část ze svých systémů Patriot.

9 základních bezpečnostních příslibů doplněných o 9 širších podpůrných principů; z toho se skládá bezpečnostní dohoda, kterou lídři EU uzavřeli s Ukrajinou na summitu v Bruselu. Jde o potvrzení současné pozice sedmadvacítky, které ale zároveň přináší konkrétní body spolupráce. První se týká hned toho nejdůležitějšího – zaručení pravidelného, předvídatelného a efektivního poskytování vojenské techniky, které bude zároveň udržitelné. Umožnit to má hlavně Fond pomoci Ukrajině, který se stará o dodávky jak přímo zbraní a munice, tak vojenské ženijní a další techniky určené k podpoře ukrajinských jednotek na místě. V tomto ohledu počítá unie s 5 miliardami eur za letošní rok a následně do roku 2027 s postupným nárůstem financí podle potřeb ukrajinských obránců.

„Evropská unie bude nadále poskytovat výcvik bezpečnostním a obranným silám Ukrajiny, zejména prostřednictvím mise EU pro vojenskou pomoc na podporu Ukrajiny,” stojí pak v dalším z bodů týkajícího se výcviku ukrajinských vojáků, který v Bruselu podepsal Volodymyr Zelenskyj. „Budoucí výcvikové cíle by měly být průběžně upravovány co do počtu a dovedností, podle bojových potřeb vyjádřených ukrajinskými ozbrojenými silami a v koordinaci s partnery,” píše se v dokumentu, a to včetně nutného výcviku specializovaných posádek například v souvislosti s očekávanou dodávkou moderních stíhacích letounů F-16.

Dohoda počítá i s koordinací evropského a ukrajinské obranného sektoru ve smyslu navýšení výroby jak v členských státech, tak přímo na Ukrajině. S tím je spojené i dodržování ochrany technologií a práv duševního vlastnictví v daném průmyslu. Státníci dále stvrdili i kybernetickou spolupráci a společné úsilí v oblasti odhalování hybridních hrozeb a cílené zahraniční manipulace včetně dezinformací.

Samostatná pasáž bezpečnostního paktu se pak věnuje procesu poválečné obnovy, konkrétně odminování. „Opatření proti minám zůstanou klíčovým prvkem v krátkodobém až dlouhodobém horizontu. Evropská unie bude i nadále poskytovat podporu pro vojenské a civilní odminovací akce, včetně humanitárního odminování,” stanovuje listina a zvláštní důraz klade i na situaci v Černém moři a nutnost pracovat na odminování této důležité námořní trasy nejen proto, aby byl umožněn stabilní export ukrajinských plodin. Samostatně dokument obsahuje zmínku o sdílení tajných informací rozvědek včetně satelitních snímků, zmiňuje také nutnost zabránění pašování nebo dokonce krádeží vojenských dodávek a velký důraz klade na ukrajinský závazek pokračovat v reformách civilního sektoru, ale i na podporu bezpečnostních struktur a ochranu hranic.

Podobné pakty už samostatně uzavřely s Ukrajinou Spojené státy, Velká Británie, Francie nebo Německo. Naposledy se pak přidaly Litva a Estonsko. Polsko tak hodlá učinit do summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat od 9. do 11. července ve Washingtonu. Do tohoto data chce mít finální podobu obdobného textu hotovou i česká vláda. „S prezidentem Zelenským jsme se včera shodli, že jednaní o textu česko-ukrajinské bezpečnostní dohody dokončíme před summitem NATO ve Washingtonu. Podepíšeme ji poté na summitu Evropského politického společenství 18. 7. v Londýně,” napsal na síť X premiér Petr Fiala.

Podle Volodymyra Zelenského jsou všechny nové i pokračující závazky a dohody signálem vytrvalé podpory a zároveň vzkazem Rusku, že za Ukrajinou Západ stojí a hodlá stát i do budoucna. V Bruselu však ukrajinský prezident zdůraznil, že potřeba je neustálá a akutní a že tlak na Moskvu podle něj v současné podobě není dostatečný. „V květnu se Putin pokusil rozšířit válku zahájením nové ofenzívy na východě naší země. Díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tento ruský postup zastavili. Ale tato nová ruská ofenzíva ukázala, že stávající tlak na Rusko kvůli válce nestačí,” řekl Zelenskyj před premiéry a prezidenty států EU. „Musíme pracovat na dalších krocích. Vždy říkáte, že jsme moc rychlí, ale my to opravdu potřebujeme. Takže o tom budeme s lídry diskutovat, o našich dalších krocích a samozřejmě o naléhavých věcech. Protivzdušná obrana, to je první a hlavní věc,” zdůraznil pak ve své řeči Zelenskyj.

A právě o dalších prvcích PVO, které obranu Ukrajiny mají posunout na srovnatelnou úroveň s ruským agresorem, jednají v současnosti podle zjištění Financial Times USA s Izraelem, kdy vláda Joea Bidena údajně tlačí na tu Benjamina Netanjahua, aby Ukrajině poskytla část ze svých postupně vyřazovaných (30 let starých) baterií systémů Patriot, které židovský stát postupně nahrazuje modernějšími systémy. Vzhledem k pokračující hrozbě islamistických teroristů a Íránu se však Izrael zatím nechce vzdát ani těchto starších systému PVO a nechává je stále v provozu. Přesto by se podle zjištění deníku Financial Times mělo v současné době jednat o přesunu až 8 baterií patriotů na ukrajinské bojiště. Jeden kompletní systém Patriot mimochodem přislíbilo Ukrajině dodat také Rumunsko. Jak ukrajinský prezident zdůraznil, obranný deštník proti ruským raketám na Ukrajině pomáhá chránit nejen území napadeného státu, ale i jeho sousedy, ať už jde o pobaltské státy nebo právě Rumunsko či Moldavsko.

Zdroj: Evropská rada, Reuters, Ukrinform, Financial Times, Defense Magazine,  Politico