Včerejší zasedání poslaneckého výboru pro obranu mělo emotivní průběh. Kromě standardních bodů se výbor zabýval také průzkumem agentury STEM v oblasti bezpečnosti a obrany v ČR z hlediska veřejnosti a zejména pak informacemi o způsobu koordinované komunikace Generálního štábu AČR a ministerstva obrany. Tento bod jednání navrhl místopředseda výboru Pavel Růžička.

Výsledky výzkumů agentury STEM

Úvodní prezentace Ústavu empirických výzkumů agentury STEM jednotlivé poslance výboru upozornila na fakt, že pokles důvěry v Armádu ČR má souvislost s politickými preferencemi. Zatímco ještě v roce 2020 nebylo důležité, koho respondenti volí, protože armáda měla důvěru všech napříč politickým spektrem, v současnosti jsou mezi příznivci aktuálně nejsilnějších politických stran rozdíly v důvěře v armádu v řádu desítek procentních bodů. STEM sleduje důvěru v Armádu ČR a další důležité státní instituce dlouhodobě. Důvěra v armádu konstantně rostla už od 90. let. Od roku 2020 však podle studie sledujeme vůči armádě pozvolný trend poklesu důvěry. Tehdy měla armáda rekordní důvěru 78 % obyvatelstva, důvěra však klesla a v lednu se propadla na 62 %. V posledních letech se pak armáda stala jedním z velkých témat veřejné debaty, současně s tímto trendem se však zároveň začala mírně propadat důvěra v tuto instituci. Spíše než o celkový propad jde o to, že se z armády stává polarizující téma.

Zástupci STEM v rámci debaty s poslanci výboru mimo jiné sdělili, že důvěra není jen nějaký hypotetický konstrukt. „Zkoumáme důvěru k řadě různých institucí, protože důvěra je základní předpoklad autority a důvěryhodnosti,“ vysvětlil poslancům ředitel STEM Martin Buchtík a připomněl, že v minulosti armáda české veřejnosti mnohokrát pomohla, například za covidu, při povodních, při odklízení trosek po tornádu a při dalších situacích. „Tato spolupráce civilního a vojenského sektoru nefungovala jen díky tomu, že má potřebnou techniku, ale i díky tomu, že lidé armádě věří a respektují ji. Pokud armáda důvěru ztratí, můžeme mít v budoucích krizích vážný problém, protože lidé zkrátka nebudou pokyny armády respektovat. A nejde jen o krizové stavy. Bez důvěry v armádu se vojákům těžko podaří naplnit cíle náboru vojáků nebo získat potřebnou součinnost civilního sektoru,“ uvedl ředitel STEM.

Ačkoli je pokles důvěry v armádu zřetelný, je dobré nezapomínat na fakt, že i tak se stále jedná o jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. Před ní je v současné době Policie ČR a krajské a obecní úřady. Za armádou jsou pak významné instituce, jako například vláda či poslanecká sněmovna, které mají výrazně nižší míru důvěry.

Komunikace

Další bod včerejšího zasedání výboru se týkal komunikace ministerstva obrany, generálního štábu a armády. Dané téma navrhl místopředseda výboru Pavel Růžička, který v této souvislosti pro CZ DEFENCE uvedl, že již delší dobu pozoruje názorové rozkoly na síti X mezi AČR a ministerstvem obrany. Růžička podobně kriticky hodnotí také osobní profily náčelníka generálního štábu a dalších vojáků, které podle něj komentují celou řadu politických témat. „Chci se zeptat, jaká pravidla v rámci ministerstva obrany platí,“ uvedl k danému tématu Růžička. Tomu vadí také to, že náčelník generálního štábu na svém soukromém účtu X sděluje informace, které by podle něj sdělovány být neměly. „Mám na mysli třeba v jeho prvním briefingu informace o aliančních cvičeních. To si myslím, že by do soukromé komunikace vůbec patřit nemělo. Už jenom z toho důvodu, že Rusové veškeré informace sledují. A jestliže to platí pro nás jako pro poslance a jsme upozorňováni ze strany armády, tak by bylo samozřejmě dobré, aby se těmito radami řídilo i velení armády,“ sdělil místopředseda výboru, podle kterého je nejvyšší čas vytvořit v oblasti komunikace armády nové normy, které jsou vzhledem ke svému stáří (rok 2005) dávno vyčerpány. Poslanec Růžička zároveň uvedl, že podle jeho názoru tuto problematickou komunikaci vnímá i ministryně obrany Jana Černochová, a proto očekává změny v nastavení a jasná řešení.

V návaznosti na Růžičkovy výtky ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že současné nastavení komunikace ministerstva obrany je upraveno zejména dvěma interními předpisy, a to rozkazem ministra obrany číslo 17/2005 a Úkolovým listem ministra obrany číslo 517 z roku 2010. „Podle těchto dokumentů je gestorem komunikace resortu ministerstvo obrany, tedy i armády. Pro ty, kteří by si mysleli, že armáda je postavená mimo systém, to tak není. Z ústavy je tady civilní řízení resortu ministerstva obrany, je to ministr nebo ministryně, a tedy gestorem komunikace resortu ministerstva obrany – tedy armády – je odbor komunikace,“ uvedla ministryně.

Ta v rámci své řeči zároveň doplnila, že náčelníkovi generálního štábu v rámci jeho nové komunikace přes síť X nic nezakázala. „V odpovědi na žádost náčelníka generálního štábu na zřízení účtu jsem vyjádřila obavu, že by založením tohoto účtu došlo ke tříštění komunikace ministerstva obrany a mohlo by dojít k rozmělňování informací směrem k vojákům a veřejnosti,“ řekla Černochová a doplnila, že resort zmapoval stav komunikace armády a že na všech sociálních sítích napříč existuje téměř sto devadesát armádních profilů. „Slyšíte dobře 190 profilů. Dále je v resortu zaregistrováno 129 domén třetího řádu a jeden hlavní web na doméně druhého řádu,“ sdělila ministryně.

Právě z důvodu údajného tříštění komunikace by časem mělo dojít k redukci zmíněných účtů a webových stránek. Současně se také pracuje na novelizaci uvedeného rozkazu ministra obrany, který bude odpovídat současným standardům a bude reflektovat současné trendy komunikace a existenci řady nových komunikačních platforem. „Cílem tohoto opatření je, aby byla komunikace resortu opravdu koordinovaná, aby byla jednotná a efektivní a důvěryhodná. A právě vysoká fragmentace účtů resortu má úplně přesně opačný efekt,“ uvedla ministryně Černochová.

Komunikaci vojáků náčelník generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka obhajoval s tím, že podle něj mají vojáci na názor a komunikaci právo. „Jako lídr a jako člověk, který vede organizaci a který má především motivovat a inspirovat lidi k tomu, aby plnili úkoly a zlepšovali tuto organizaci, tak jeden z klíčových nástrojů je komunikace. Tak to prostě je, to je teorie řízení. Jsme ve dvacátém prvním století, oběžník a nástěnky už prostě nefungují. Já můžu poslat kdykoliv dopis vojákům. Nic mi v tom nebrání. Twitter (síť X) je prostě jenom jiný kanál. Pracuji s mladou generací, která je na sociálních sítích, nechodí si číst nástěnky, takže nechápu, co je na tom nepochopitelného,“ uvedl k danému tématu generál Řehka. Ten také poukázal na důležitost intenzivní komunikace: „Pokud neplníme informační prostor, vyplňuje ho někdo jiný. Proto si taky myslím, že vojákům nemá cenu zakazovat komunikaci, ale má cenu tu komunikaci usměrňovat, aby vedla správným směrem,“ doplnil náčelník generálního štábu. 

Ředitelka odboru komunikace ministerstva obrany Michaela Zacharová pak v závěru uvedla, že se na základě zjištění množství profilů a domén rozhodla, že dojde k redukci těchto účtů a zároveň připravuje novelizaci rozkazu číslo 17/2005.

Právě otázka komunikace bezpečnostních a obranných témat, například ve vztahu k armádě, k vymezení bezpečnostních rizik apod., je téma, které musejí politici, zejména pak poslanci, intenzivně řešit. Otázka bezpečnosti a obrany je totiž jedním ze základních kamenů státu a věcná diskuse a její organizace je pak klíčem k odolnosti občanů České republiky. V této souvislosti jsme se poslanců výboru pro obranu zeptali, co by měli politici dělat pro to, aby veřejnost začala brát obranu a bezpečnost České republiky vážně?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

To je velmi těžká otázka, jelikož veřejné mínění ovlivňuje celá řada faktorů a v dnešní době takřka neomezených možností sociálních sítí je čím dál složitější se v tomto prostředí orientovat. Úkolem českých, ale i světových politiků, by měla být konzistence a předvídatelnost při postojích v zahraniční politice, zdrženlivost k unáhleným výrokům bez ověřených faktů a také transparentnost ve věcech miliardových nákupů vojenské techniky, kdy v paměti mnohých přetrvává pachuť korupčních kauz dob minulých. Především by se měli snažit zlepšit komunikaci resortu, což já dlouhodobě kritizuji.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

V první řadě by měli přestat důležitost obrany naší země a prostoru NATO zpochybňovat. Často slýcháme, že na naše území se válečný konflikt nepřesune, mnohdy strany jako KSČM nebo SPD a další opírají svá tvrzení o slova prezidenta Putina, který veřejně vyhlašuje, že ho prostor NATO nezajímá, proto je zbytečné se obranou vůbec zabývat. Ostatně stejně jako tři dny před útokem na Ukrajinu vyhlašoval prezident Putin, že se žádný útok proti sousední zemi nechystá. Náčelník generálního štábu je politiky dokonce napadán za slova o připravenosti na válečný konflikt, byť jsou správná a naprosto na místě. Ono zpochybňování je spíše politickým marketingem, který možná krátkodobě přináší nějaké to procento v preferencích, dlouhodobě však přináší rozdělení společnosti a negativní nálady v ní směřované mimo jiné i na armádu. Co by tedy měli politici dělat? Vzít si vzor ze zemí, kde zpochybňování armády jako složky zajišťující bezpečnou a svobodnou zemi, jakoukoliv stranou je tabu. Všechny politické subjekty mají za cíl udržení armády na vysoké úrovni tak, aby zajistili mír ve své zemi a v Evropě, jako je tomu ve Francii, Polsku nebo Izraeli.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Nejprve bych chtěl zdůraznit, že nelze úplně českou společnost paušalizovat a podceňovat v otázce, zda bere obranu vážně či nikoliv. Ovšem bohužel tu máme různé uskupení a politiky, kteří mají značný vliv na veřejné mínění a kteří záměrně otázku obrany a bezpečnosti podceňují. Na druhou stranu je nutné také dodat, že velká část společnosti si důležitost obrany uvědomuje. Myslím, že důkazem toho je i důvěra v AČR. Osobně si myslím, že by určitě pomohla osvěta v této oblasti počínaje již na školách výukou našich moderních dějin. Právě na dějinách Československa je vidět, jak vratká otázka obrany a bezpečnosti je. V politické rovině by pak prospělo, kdybychom našli shodu v tom, jakým hrozbám ČR čelí a čelit bude. A zároveň v této otázce být bez ohledu na politické programy jednotní.

Jiří Hájek (STAN), člen výboru

Nebát se otevřeně bavit o tom, jakou cenu má naše bezpečnost a co to pro každého z nás znamená. Zásadní je si uvědomit, že vysoká životní úroveň, bezpečnost a svoboda, které jsou základem naší prosperity a blahobytu nejsou automatické. Po roce 1989 mnozí z nás všechny tyto atributy velice rychle začali brát jako samozřejmost a zapomněli jsme, že svět okolo nás není tak bezpečný a mírumilovný, jak se na první pohled mohlo zdát. Proto je na každém z nás a naší odpovědnosti, jak velkou prioritou pro nás ve skutečnosti svobodná, bezpečná a suverénní země je. Bezpečnost není rozhodně zadarmo a bez moderní a efektivní armády se neobejdeme. Znamená to také, že musíme říkat občanům i nepopulární věci, že hrozba válečného konfliktu je reálná a musíme být na něj připraveni.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

V prvé řadě by neměli strašit lidi! Musí ale upozorňovat ne reálné hrozby a zasazovat to do kontextu globální bezpečnostní situace. Sám dlouhodobě vystupuji v duchu, že naše bezpečnost není samozřejmost a holt to něco stojí. Stačilo by také, aby populisté i z řad poslanců nemarginalizovali hrozby, které plynou z Ruska a nepodkopávali informace z prostředí českých tajných služeb, jako třeba v případě výbuchu ve Vrběticích a zapojení ruských agentů. Ale též neumenšovali další hrozby např. z Blízkého východu, kde 300 000 Húsijských bojovníků jsou ozbrojenci s moderními zbraněmi dodávanými Íránem. O Hizballáhu a Hamásu ani nemluvě. Také by stačilo nenaskakovat na kremelské narativy, které se tamní propaganda snaží u nás šířit.  

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Transparentní komunikace – Poskytovat jasné, srozumitelné a pravidelné informace o aktuálních bezpečnostních hrozbách a opatřeních, která jsou přijímána k jejich řešení; zavést programy vzdělávání a osvěty zaměřené na význam národní bezpečnosti a obrany; povzbudit občany k aktivnímu zapojení do záležitostí národní bezpečnosti. (To může zahrnovat dobrovolnické programy, účast v rezervních složkách, komunitní bezpečnostní iniciativy a simulace krizových situací.); spolupracovat s experty na bezpečnost a obranu, aby se zajistilo, že politická rozhodnutí jsou podložena odbornými znalostmi a zkušenostmi; demonstrovat konkrétní kroky, které vláda podniká k posílení obrany a bezpečnosti, jako je modernizace vojenské techniky; upevnit důvěru veřejnosti v bezpečnostní instituce jako jsou armáda, policie a zpravodajské služby tím, že budou transparentní, efektivní a odpovědné.

Konzistentní obranná a bezpečnostní politika – Rychle a efektivně reagovat na bezpečnostní incidenty a krize, aby občané viděli, že vláda je schopna chránit jejich bezpečnost.

Kombinace těchto opatření může vést k tomu, že občané budou lépe informovaní, angažovaní a budou brát otázky bezpečnosti a obrany vážněji.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

Neustále opakovat, že data 24. 2. 2022 (útok na Ukrajinu) a 7. 10. 2023 (útok na Izrael) navždy změnily bezpečnost v Evropě. Historie posledních 30 let potvrzuje, že cílem Ruské federace a islámských milic v Izraeli je zničit demokratické západní společenství a civilizaci tak, jak ji známe. Jde nejen o Hamás a Hizballáh, ale aktivní jsou i Hútíové z Jemenu, jejichž aktivity také pociťujeme v Evropě v podobě dopadů na ekonomiku. To vše za silné podpory Íránu. Útoky na Západ potvrzují i veřejná prohlášení představitelů Ruska a islámských militantních organizací. Potvrzuje to probíhající hybridní válka, propaganda a generování fake news. Potvrzuje to zbrojení Ruska připomínající zbrojení nacistického Německa ve 30. letech. Přechod na válečnou ekonomiku a téměř 40 % HDP na zbrojení. Írán výrazně přispívá finanční i politickou podporou ve prospěch islámských milic, včetně zaměření na oblast propagandy s cílem zkreslit reálnou situaci v pásmu Gazy. Zajištění naší bezpečnosti spočívá v posílení naší obrany, modernizaci armády, solidním financování, strategické komunikaci státu a v obraně před dezinformacemi a musí být vždy na prvním místě, abychom mohli vůbec řešit „všední problémy".

Zdroj: Výbor pro obranu