Společná bezpečnostní a obranná politika, rámující snahy o vytvoření obranné identity EU, cílí na širokou škálu aktérů a činností, svěřuje příslušné kompetence řadě institucí a využívá množství nástrojů, jejichž parametry upravuje rozsáhlá sada dokumentů, ať už koncepčních či legislativních. Cílem je mimo jiné mobilizace všech dostupných a pro všechny strany přijatelných zdrojů a jejich maximálně efektivní využití. Součástí této mozaiky je i Evropský obranný fond.

Návrh na zřízení Evropského obranného fondu (EDF) tvoří součást Evropského obranného akčního plánu (potažmo komplexního obranného balíčku) přijatého v roce 2016. Potřeba takového nástroje je zdůvodňována nedostatečnou úrovní a kvalitou investic do rozvoje a získávání budoucích schopností v prostředí evropského obranného průmyslu, velmi nízkou mírou spolupráce členských států při veřejných zakázkách, výzkumu a technologickém vývoji, přetrvávající vysokou mírou roztříštěnosti (sdělení Evropské komise uvádí, že v Evropě je 178 různých zbraňových systémů oproti 30 v USA) či vynakládáním zbytečně vysokých prostředků daňových poplatníků kvůli nekoordinovanosti, duplicitám či neoptimálnímu rozmístění obranných sil.

EDF se tak stává, s prvními prostředky vyčleněnými pro rok 2021, neopominutelným milníkem ve vývoji budování evropské obrany, a to i díky unikátnímu nastavení podmínek. Poprvé v této oblasti získává významnější kompetence Evropská komise. Obrannému výzkumu a vývoji se zpřístupňuje financování nebo spolufinancování ze společného rozpočtu EU. O granty navíc žadatelé soutěží, v důsledku čehož mizí záruka návratnosti národních odvodů do evropského rozpočtu jako celku.

Aby byla Evropská komise schopna správně nastavit podmínky fondových výzev a řádně je spravovat, sbírá nejprve zkušenosti vyhlášením několika testovacích programů. V návaznosti na pilotní projekt v hodnotě 1,4 mil. eur v oblasti obranného výzkumu oznamuje Evropská komise v listopadu 2016 záměr zahájit Přípravnou akci zaměřenou na obranný výzkum (PADR). Tento program je ještě téměř výhradně implementován formou nepřímého řízení prostřednictvím Evropské obranné agentury. Celkový rozpočet ve výši 90 milionů eur je rozdělen do tří ročních výzev (25 mil. eur v roce 2017, 40 mil. eur v roce 2018 a 25 mil. eur v roce 2019). Klíčovou podmínkou účasti v soutěži je, že konsorcia musí být tvořena alespoň třemi subjekty ze tří různých zemí EU. Finálně je v rámci PADR podpořeno 23 % subjektů z Francie, 16 % z Itálie a 10 % z Německa a ze Španělska. Z Česka jsou schopny ve výzvách uspět dva subjekty ze dvou set, a to v projektech TALOS (Tactical Advanced Laser Optical System) a PRIVILEGE (PRIVacy and Homomorphic Encryption for Artificial IntElliGencE).

Dalším testovacím programem, zaměřeným tentokrát na rozvoj schopností, je Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP). Program je již přímo řízen Evropskou komisí. V rámci víceletého finančního rámce je pro EDIDP na roky 2019 až 2020 schválena finanční alokace 500 mil. eur. Pro podporu se mohou kvalifikovat studie, návrhy obranných produktů, technologie, prototypy, certifikace atp. Upřednostňovány jsou zejména projekty konsorcií, která zahrnují malé a střední podniky. Další klíčovou podmínkou opět je, že projekty musí být prováděny konsorcii alespoň tří subjektů usazených ve třech státech EU. 

Celkově je v rámci EDIDP podpořeno 44 projektů. Co se týče podpořených subjektů, znovu nejvíce (20 %) jich pochází z Francie, 12 % z Itálie, 13 % ze Španělska a 10 % z Německa. Z Česka se kvalifikuje za oba roky celkem pět subjektů, a to v rámci projektů PEONEER (Persistent Earth Observation for actioNable intElligence survEillance and Reconnaissance), JEY CUAS (Joint European sYstem for Countering Unmanned Aerial Systems), e-COLORSS (European COmmon LOng Range indirect fire Support System) a FIRES (Future Indirect fiRes European Solution). Úspěšnost českých subjektů je zhruba čtvrtinová (údaj za rok 2019).

Po odzkoušení již Evropská komise spouští samotný EDF. Ten je zřízen na období 2021–2027 tak, aby doba trvání fondu byla sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Obecným cílem EDF je podporovat konkurenceschopnost, efektivnost a inovační kapacitu EDTIB (European Defence Technological and Industrial Base), která pak může přispívat ke strategické autonomii a akceschopnosti EU. Finanční zdroje na celé období dosahují 7,95 mld. eur, z toho je 2,65 mld. eur vyčleněno na výzkumné akce a 5,3 mld. eur na vývojové akce.

Fond je prováděn prostřednictvím ročních pracovních programů, v nichž se podrobně stanoví témata výzkumu a kategorie akcí, které budou podporovány. Tyto kategorie a následně výzvy musí být v souladu s prioritami EU v oblasti obrany. Do výzev k podávání návrhů se hlásí žadatelé a na základě soutěže se poté z přihlášených projektů vybere projekt vítězný. Projekty musí být znovu prováděny konsorcii složenými z alespoň tří subjektů usazených ve třech státech EU. Výzkumný projekt se realizuje a financuje ze 100 % z unijního rozpočtu. Jinak je tomu v případě vývojových projektů – zde podpora činí 20 až 80 % způsobilých nákladů. Zároveň je u vývojových projektů potřeba doložit, že alespoň dvě členské nebo přidružené země mají v úmyslu pořídit si konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem.

Dvacet participujících subjektů z ČR

Celkově bylo zatím v rámci EDF podpořeno 60 projektů v roce 2021 a 41 projektů v roce 2022. Nejvíce úspěšných žadatelů v součtu za oba roky pocházelo z Francie (14 %), Itálie (14 %), Německa (12 %) a Španělska (12 %). Za Česko se vybraných konsorcií účastní téměř dvacítka subjektů. Jedná se o velké společnosti, malé a střední podniky či výzkumné a vzdělávací instituce z různých odvětví. Podíl české účasti však v roce 2021 činil 0,6 %. Pokud bychom předpokládali rovný podíl členů konsorcií na rozpočtech projektů, dosáhla by česká účast za oba roky 0,55 %. 

Pro porovnání uveďme, že ČR se podílí na HDP EU 1,7 % (2022), na výdajích EU na obranu 1,24 % (2021) či na hrubých výdajích na R&D 1,5 % (2022). Z této skutečnosti by bylo možné udělat velmi zjednodušený závěr, že z pohledu účasti v projektech podpořených EDF by české subjekty mohly být ambicióznější.

V březnu 2023 Komise oznámila přijetí třetího ročního pracovního programu EDF. Výzvy byly vyhlášeny v červnu 2023, a to s alokací 1,2 mld. eur. Do dne uzavření příjmu žádostí (listopad 2023) bylo podáno rekordních 236 návrhů (nárůst ve srovnání s minulým rokem dosáhl 76 %).

Pokud by se české subjekty dokázaly do evropských konsorcií zapojit, bylo by možné pozitivní dopady odhadnout na základě multiplikačních efektů. Transakční multiplikátor popisuje přímý a nepřímý efekt, tedy prvotní nárůst výnosů a pak následné výnosy dalších dodavatelů v rámci hodnotových řetězců. Fiskální multiplikátor zahrnuje oproti transakčnímu multiplikátoru ještě navíc indukovaný dopad způsobený zvýšenou spotřebou domácností (vyvolanou zvýšenými příjmy domácností na základě přímého a nepřímého efektu). 

Multiplikátory hrubé přidané hodnoty pro odvětví (NACE), do nichž se řadí úspěšní žadatelé z ČR, se pohybují v intervalu od 0,61 do 1,21, multiplikátory příjmů domácností mezi 0,25 – 0,63 a multiplikátory příjmů veřejných rozpočtů od 0,20 do 0,40.

Případný efekt prostředků získaných z EDF ilustrujme konkrétně na odvětví NACE 72 – Výzkum a vývoj. Pro tento sektor vychází hodnota multiplikátoru produkce na 1,75, multiplikátoru hrubé přidané hodnoty na 0,89, multiplikátoru příjmů domácností na 0,33 a multiplikátoru příjmů veřejných rozpočtů na 0,27. Interpretace je velmi zjednodušeně taková, že každý 1 mil. korun, o který se zvedne produkce v odvětví NACE 72 díky poskytnuté podpoře, zvýší produkci celé ekonomiky o 1,75 mil. korun, hrubou přidanou hodnotu o 0,89 mil. korun, příjmy domácností o 0,33 mil. korun a příjmy veřejných rozpočtů o 0,27 mil. korun. Abychom dostali celkovou hodnotu přínosů řešeného projektu, musíme příslušný multiplikátor vynásobit objemem prostředků poskytnutých z EDF. Pokud tak subjekt z odvětví NACE 72 získal z EDF 600 000 eur (cca 14,6 mil. korun ke konci roku 2023), znamenalo to pro českou ekonomiku dodatečné zvýšení celkové přidané hodnoty o 13 mil. korun (8,6 mil. Kč v přímém efektu, 1,3 mil. Kč v nepřímém efektu, 3,1 mil. Kč v indukovaném efektu). O 4,8 mil. korun vzrostly čisté příjmy domácností a o 3,9 mil. korun příjmy veřejných rozpočtů.

Další pozitivní dopady EDF i pro český průmysl, pokud nástroj zcela neselže při naplňování stanovených cílů, by měly být ty, jež předjímá evropské hodnocení dopadů k příslušnému nařízení, a to vyšší konkurenceschopnost a inovační kapacita, vyšší ekonomická efektivita, snížení duplicit a realizace úspor z rozsahu, snížení závislosti na dodavatelích mimo EU, redukce počtu překážek přeshraniční spolupráci, nižší fragmentace poptávky a nabídky, vyšší míra přeshraničního zapojení MSP a společností se střední tržní kapitalizací do obranných dodavatelských řetězců a vytváření přeshraničních partnerství, vyšší kvalita a diverzita technologií vyvíjených v EU, podpora technologií v oblastech, kde v současnosti chybí investice apod.

Jaký tedy bude mít EDF dopad na český průmysl? 

Výše prostředků alokovaných pro EDF není úplně zanedbatelná. V komparativním vyjádření představuje rozpočet EDF 0,66 % rozpočtu EU na dané období. To odpovídá polovině programu EU Space Programme, jedné desetině programu Horizon Europe, ale více než dvojnásobku programu InvestEU, což je stěžejní investiční program EU. Význam EDF potvrzuje i zájem a účast největších evropských společností (Airbus, Leonardo, Thales).

Výše transakčních a fiskálních multiplikátorů se pro jednotlivá odvětví subjektů, jež čerpaly podporu z EDF či mohou být dalšími potenciálními účastníky projektů podpořených z EDF,  liší. Poměrně vysoké multiplikátory mají NACE 46, NACE 71 a NACE 74. Každé získané euro, které lze v české ekonomice zmultiplikovat, je však pro český průmysl přínosem.

Při velmi zjednodušeném porovnání podílu české účasti na projektech podpořených z EDF s jinými ukazateli se zdá, že české subjekty by mohly být při čerpání ambicióznější.

Zařazení se na úroveň větších zemí však nemusí být tak jednoduché, neboť:

• výzvám stále dominují velké společnosti; tuto skutečnost nelze a priori hodnotit negativně, důležitý je způsob, jakým tyto společnosti zapojují do aktivit další subjekty (viz i poslední dvě odrážky tohoto výčtu);
• stále je zřejmý regionální nepoměr, kdy několik členských států má výrazně vyšší podíl (Francie, Itálie, Německo, Španělsko);
• velká část příjemců podpory jsou subjekty dobře obeznámené s unijním financováním, protože se již předtím účastnily jiných projektů EU;
• velká část účastníků projektů spolupracovala se členy svého projektového konsorcia již dříve, neboť budování vztahů s novými partnery od nuly je náročné (je třeba znát podnikatelské prostředí v daném státě, získat důvěru ve schopnosti a znalosti partnera apod.).

Prostředky z EDF vzhledem k dosavadní účasti společností z Česka nejsou českým subjektům uzavřeny. Témat je velké množství a je těžké si představit, že by si v jejich rámci české podniky nenašly uplatnění. Nicméně nejdříve bude třeba získat důvěru potenciálních partnerů a začlenit se do mezinárodních konsorcií. Zároveň se české subjekty budou muset zorientovat v celém procesu udělování podpory a naučit se pracovat s pravidly EDF.

Zdroj: CEVRO ARENA