V souvislosti s nedávno oznámeným převodem vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom americké námořní pěchoty do výzbroje AČR se otevírá další možnost, jak nadále navýšit jejich počet, zmodernizovat (nejen) vrtulníkové letectvo a potenciálně navýšit celkové schopnosti české armády. Tato možnost souvisí s projektem americké námořní pěchoty Force Design 2030.

Podle posledních zpráv získají české vzdušné síly k již dříve zakoupeným osmi novým strojům UH-1Y Venom a čtyřem AH-1Z Viper dalších osm starších vrtulníků (2 víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom a 6 bitevníků AH-1Z Viper), a to darem. Vrtulníkové letectvo tak bude celkově disponovat 20 vrtulníky – 10 vrtulníky Venom a 10 vrtulníky Viper. Pokud bude stav darovaných vrtulníků vyhovující, lze pak z hlediska finanční náročnosti tuto akvizici hodnotit pozitivně, jelikož ČR zaplatí pouze převod a případné opravy či přestavby těchto strojů.

Foto: Americký vrtulník AH-1Z Viper | Martin Šiška / CZ DEFENCE

V souvislosti s tímto darem jsem se Ministerstva obrany ČR zeptali na následující: „Souvisí nedávno oznámený dar 2 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 6 bitevníků AH-1Z Viper s projektem americké námořní pěchoty Force Design 2030, resp. vyřazováním některých strojů z výzbroje americké námořní pěchoty? Je resortu znám přesný původ, stáří a celková kondice daných strojů?“ Obdrželi jsme následující odpověď: „Vrtulníky budou pocházet ze základny americké námořní pěchoty na Havaji. Co se týče jejich parametrů, tak na to v této chvíli nejde odpovědět. Experti AČR napřed navštíví zmíněnou základnu a budou si vybírat z většího počtu vrtulníků, než je požadovaný počet. Následně bude probíhat detailní hodnocení jejich stavu a nutných úprav. Bude tím pádem na AČR, jaké konkrétní vrtulníky si její experti vyberou Každopádně cílem samozřejmě je vybrat takové vrtulníky, které nebudou jen provozuschopné, ale hlavně je bude možné upravit tak, aby splňovaly nároky AČR.“

Foto: Vrtulník UH-1Y Venom | Ministerstvo obrany ČR

Zmíněný projekt Force Design 2030 reaguje na požadavky vyplývající z americké Národní obranné strategie vydané v roce 2018. Podle tohoto dokumentu a vyjádření minulých velitelů americké námořní pěchoty se sbor musí přizpůsobit rychle se měnícímu bezpečnostnímu prostředí. Primární hrozbou pro Spojené státy zůstává Čína, a proto se v rámci Force Design 2030 americká námořní pěchota chystá zmodernizovat tak, aby představovala menší a pružnější sbor schopný působit zejména v námořní doméně v Indo-Pacifiku.

V rámci zeštíhlování americké námořní pěchoty tak v květnu letošního roku došlo ke zrušení některých jednotek a celkovému přizpůsobení sboru námořní doméně, v níž bude tato složka nasazena. Pro příklad lze uvést, že americká námořní pěchota se zbavila čtrnácti baterií tažených houfnic nebo sedmi tankových rot. Naopak navýšení se dočkaly baterie raketového dělostřelectva, a to ze sedmi na celkově 21, z nichž 7 bude HIMARS.  Ve vzdušné doméně americká námořní pěchota škrtá jednu letku letounů MV-22B Osprey, téměř tři letky těžkých transportních vrtulníků a také dvě letky bitevních vrtulníků. Vzhledem k tomu, že modernizaci tankového vojska i dělostřelectva již AČR řeší, a to pořízením jiných nežli amerických zbraňových systémů, lze předpokládat, že vyřazené tanky a houfnice zřejmě nijak nevyužije. Zajímavou možností je však odkoupení dalších vrtulníků.

Foto: Dosavadní úpravy počtu vojenské techniky USMC (update květen 2022) v rámci programu Force Design 2030 | Center for Strategic & International Studies

Právě výše uvedené změny provedené v rámci vzdušného komponentu americké námořní pěchoty mohou být inspirací pro další rozvoj schopností AČR. Například v případě bitevních vrtulníků lze prostřednictvím vyřazovaných strojů z výzbroje americké námořní pěchoty dále výrazně navyšovat schopnosti českého vrtulníkového letectva. A ačkoliv se jedná o používané stroje, v současné situaci by i tyto výrazně navýšily české schopnosti.

Navzdory opakujícím se diskuzím v rámci českého mediálního prostoru o tom, zda AČR nějakou schopnost potřebuje nebo v jakém počtu má vlastnit konkrétní kus techniky připomeňme, že v rámci stále platné Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (SKOS) máme co do počtu techniky ještě značnou rezervu. Podle tohoto dokumentu totiž může ČR disponovat až 957 kusy tanků, 1367 obrněnými vozidly, 767 dělostřeleckými systémy ráže 100 mm a více, 230 bojovými letouny či 50 údernými vrtulníky.

Postupné navyšování počtů techniky je principiálně správným krokem, jelikož AČR se stále pohybuje na velmi nízkých hodnotách, co se současného či budoucího (již smluvně zajištěného) počtu techniky týče. V současné době deklarovaný počet amerických vrtulníků pro AČR by se tak měl v budoucnu ještě navýšit. Válka na Ukrajině a evidentní přesun americké pozornosti do oblasti Indo-Pacifiku ukazují, že evropské státy se o svou bezpečnost a obranu musí v první řadě postarat samy. Právě proto je třeba se nespokojit se současným počty jakékoliv techniky a měly by se hledat efektivní způsoby, jak tyto počty navýšit a zvýšit tak bojeschopnost nejen naší armády, ale i Aliance jako celku. 

Zdroj: AČR, CSIS, Force Design 2030, MO ČR