V současnosti realizovaný výběr nového bojového vozidla pěchoty je zřejmě nejdiskutovanějším programem AČR, resp. MO ČR. Ale ať již tento přezbrojovací program dopadne jakkoliv, jeho důsledkem bude pochopitelně i to, že dojde k vyřazení dosud sloužících bojových vozidel pěchoty BVP-2. Těchto vozidel přitom AČR dosud provozuje významné množství, cca 180 ks. Mnohé z nich jsou přitom stále ještě v poměrně dobrém technickém stavu. Nabízí se proto otázka – co s těmito bojovými vozidly bude dál? Nedala by se ještě nějak využít? 

BVP-2/BMP-2 dnes

Z dnešního pohledu je BVP-2 již zastaralé. Nejde možná ani tak o technický věk těchto vozidel. Ostatně, ve světě slouží i ještě starší obrněná vozidla. Např. americký obrněný transportér M-113 dosud slouží v počtu desetitisíců kusů. Nevýhodou BVP-2 je spíše koncepční zastaralost, daná technickou úrovní jeho vzniku, ale i filozofií jeho použití pro plánované nasazení v době studené války. V důsledku toho má BVP-2 poměrně slabé pancéřování, výrazně slabší než u moderních BVP; nedostatečná je i úroveň protiminové ochrany. Významným negativem je také velmi omezený a nízký prostor pro výsadek, což je přitom faktor, který vzhledem k nárůstu vybavení moderního vojáka hraje čím dál větší roli.

Na druhou stranu se BVP-2 vyznačuje i pozitivními vlastnostmi, které jsou dosud velice oceňovány. Mezi ně patří především jednoduchost, technická odolnost a celková robustnost. Vysoce je hodnocena průchodnost BVP-2 těžkým terénem. Z hlediska AČR je výhodou i nízká hmotnost a schopnost plavby. To jsou faktory, které dnes poněkud ustupují do pozadí, v případě České republiky, ve které dosud nebyla plně vybudována silniční infrastruktura a kde většina mostů nedovoluje nasazení moderních BVP, by ale neměly být přehlíženy.

Foto: Bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo BVP 2 | army.cz

Ovšem snad nejdůležitějším faktorem je to, že AČR má pro vozidla BVP-2 vybudovanou komplexní logistiku, ČR má k dispozici i opravárenské zařízení. Pro vozidla BVP-2 má AČR i dostatek náhradních dílů. Díky tomu by AČR mohla vozidla BVP-2 provozovat ještě poměrně dlouho.

Na první pohled by se zdálo, že provozovat dál vozidla BVP-2 je zbytečné, když armáda nakoupí moderní západní BVP. Opak je pravdou. Je třeba si uvědomit, že plánovaný počet nových BVP (210ks) je de facto nízký. Vzhledem k ceně moderních BVP (za oněch 210 BVP armáda utratí 53 mld korun) je přitom nepravděpodobné, že by armáda mohla tento počet nějak zásadněji navýšit. Nějakou dobu bude také trvat, než se podaří pro tato vozidla vybudovat logistiku (která navíc bude mnohem složitější než u relativně jednoduchých 
BVP-2). A i potom AČR bude zjevně potřebovat vozidlo, které by bylo jakýmsi doplňkem moderních, ale drahých a těžkých BVP.

Z podobných důvodů ostatně svá BVP-2/BMP-2  modernizují i další jejich uživatelé. Všude přitom padají stejné argumenty. I pro relativně bohaté státy se jeví jako neúčelné zbavovat se vozidel, která mají ještě dostatečnou technickou životnost.

Otázkou proto není ani tak zda vozidla BVP-2 modernizovat, ale spíše jak je modernizovat. Tato otázka je ale složitější, než se na první pohled zdá. Ve světě lze totiž najít hned několik modernizačních programů, které se od sebe diametrálně liší jak svým pojetím a svými technickými parametry, tak i svou cenou.

Foto: Otázkou proto není ani tak zda vozidla BVP-2 (na snímku) modernizovat, ale spíše jak je modernizovat. | army.cz

Modernizace vozidel BMP-2 ve světě

Svá vozidla BMP-2 modernizuje např. země jejich původu, Rusko. Rusko se rozhodlo svá BMP-2 modernizovat z celé řady důvodů. Tím zřejmě nejdůležitějším bylo zpoždění vývoje zcela nového BVP Kurgaňec-25. Svou roli ale hrálo i to, že Rusko disponuje značným počtem vozidel BMP-2, které mají ještě dostatečnou technickou životnost, k dispozici jsou i obrovské zásoby náhradních dílů a munice.

Ruská modernizace vozidel BMP-2 je poměrně rozsáhlá. Předně – došlo k nahrazení věže zcela novým věžovým systémem Berežok. Ten sice obsahuje původní kanon 2A42, věž ale byla osazena zcela novými senzory, byl použit nový systém řízení palby. Byly osazeny i zcela nové PTŘS, přidán byl i automatický granátomet. Oproti tomu podvozek projde jen minimálními úpravami. Podle všeho bude zachována i původní pohonná jednotka.

Modernizaci části svých BMP-2 na variantu BMP-2 MD realizovalo také Finsko. To sice provozuje moderní BVP CV-90 v poměrně vysokém počtu více než 100, přesto i nadále užívá vozidla BMP-2, dodaná ještě kdysi od Sovětského svazu.

Finská modernizace je v lecčem podobná ruské. Změny se jen v omezené míře dotkly podvozku. Oproti tomu bylo výrazně modernizováno přístrojové vybavení, kdy byly téměř kompletně vyměněny senzory, byl osazen nový systém nočního vidění atd.

Foto: Modernizaci části svých BMP-2 na variantu BMP-2 MD (na snímku) realizovalo také Finsko | maavoimat.fi

Zajímavostí této modernizace je to, že byly osazeny nové kanony GTS-30 slovenské firmy ZŤS. Tyto kanony ale jsou ale jen modernizovanou obdobou kanonů 2A42 (použitých u vozidel BMP-2), se kterými sdílejí i ruskou, resp. sovětskou munici 30x165 mm, zcela odlišnou od „západní“ ráže 30x173 mm. Znamená to, že finská armáda bude i nadále provozovat dvě BVP (CV-90 a BMP-2MD) se stejnou ráží kanonu, ale využívající zcela jinou munici. Zdánlivě logickým krokem by přitom byla unifikace jak ráže, tak i samotné munice osazením nového západního kanonu. Je zřejmé, co k tomuto kroku Finy vedlo. Došlo tak k úspoře financí (západní kanony bývají dražší než slovenský typ GTS-30), důvodem jistě byly i poměrně rozsáhlé zásoby munice 30x165. I díky tomu lze finskou modernizaci hodnotit jako velice pragmatickou.

Pozoruhodná je modernizace, kterou nabídla izraelská firma Rafael Indii. Na této modernizaci je nejzajímavější to, že při ní bylo BMP-2 osazeno zbraňovou věží Samson II, kterou byly osazeny i české obrněné transportéry Pandur. Tato modernizace ale nebyla úspěšná, indická armáda ji odmítla jak z technických důvodů, tak i kvůli vysoké ceně. Ukázalo se, že je neefektivní kombinovat starý podvozek se zcela novou zbraňovou věží. Přednost proto byla dána zcela jiné modernizaci.

Podobných modernizací se ve světě objevilo mnohem víc. Zde byly uvedeny jen ty, které se jeví jako nejzajímavější, nejsymptomatičtější.

Na závěr je nutno zmínit také české BVP Šakal od české firmy Excalibur Army. BVP Šakal zdánlivě do tohoto přehledu nepatří. Není totiž modernizací stávajících vozidel BVP-2/BMP-2. Nicméně BVP Šakal z vozidel řady BMP vychází, sdílí s nimi celou řadu technických prvků. Jeho zařazení do tohoto přehledu je tedy zcela oprávněné.

Foto: BVP-M2 SKCZ Šakal v Kyjevě | Dylan Maljasov, Defence-blog.com

BVP Šakal je zcela jiné než popsané modernizace. U tohoto BVP byla na pásový podvozek 
(totožný s vozidly řady BMP) osazena nová korba. Díky tomu došlo ke kýženému zvýšení prostoru pro výsadek. Výrazným modernizačním krokem bylo osazení nové zbraňové věže – slovenské bezosádkové stanice Turra, vyzbrojené kanonem 2A42. Změněna byla i pohonná jednotka. Nápadným prvkem je aplikace nového přídavného pancéřování, které zcela změnilo siluetu vozidla.

BVP Šakal je tak nejzásadnější modernizací vozidel řady BMP. De facto bylo vytvořeno zcela nové BVP, které s vozidly BMP má společného jen málo. Přesto se toto vozidlo ukázalo jako neúspěšné. Při zkouškách se ukázalo, že toto vozidlo je přetížené, docházelo k praskání torzních tyčí, vozidlo nemělo potřebnou stabilitu. Především z těchto důvodů bylo BVP Šakal armádou ČR odmítnuto.

BVP Šakal mělo i další nevýhodu. Vzhledem k vysokému podílu zcela nových modernizačních prvků (nový motor, nová věž) bylo poměrně drahé. BVP Šakal je levnější než západní BVP, přesto je jeho cena vysoká.

Přesto má BVP Šakal obrovskou hodnotu. Především – ukázalo na vysoké schopnosti českého zbrojního průmyslu, který je schopen i takto náročných programů. A některé jeho prvky mohou být použity i při dalších modernizacích. Pomáhají tak zodpovědět základní otázku – jak by měla být modernizována vozidla BVP-2?

Foto: BVP-M2 SKCZ Šakal | YouTube

Jak modernizovat vozidla BVP-2?

Výše zmíněné zkušenosti ze zahraničí, ale i zkušenosti domácího zbrojního průmyslu nám ukazují, jak by taková modernizace měla vypadat.

Případná modernizace by měla být pojata jako méně náročná. Přehnaně ambiciózní projekty většinou končí neúspěchem, jak ukázal projekt Šakal, ale i další obdobné projekty. Při modernizaci by nemělo docházet k zásadním úpravám korby; takové úpravy jsou technicky komplikované a v neposlední řadě také drahé.

Mnohem víc pozornosti si vyžaduje instalace moderního přístrojového vybavení, zlepšující situační přehled, ale i přesnost palby. To dokáže umocnit hodnotu vozidla víc než např. kanon vyšší ráže.

Je proto otázkou, zda by mělo dojít k nějaké zásadní modernizaci výzbroje. Zkušenosti ukazují, že schopnosti starého kanonu 2A42 jsou relativně dostačující. Zajímavou možností je použití nových kanonů GTS-30 po vzoru finské armády. Je ale třeba podotknout, že k tomuto kroku se finská armáda rozhodla jen kvůli vysoké opotřebovanosti kanonů 2A42. Takovéto rozhodnutí by proto mělo vycházet z technického posouzení stavu těchto kanonů.

Chybou by byla instalace nějakého západního kanonu – a to i přesto, že takový krok by přinesl unifikaci výzbroje. Bylo by sice možno použít zbraňovou věž Samson II, osazení této věže by ale mělo jistě negativní vliv na hmotnost a stabilitu vozidla. Nevýhodou osazení zcela nové věže by byla také neúměrně vysoká cena.

Oproti tomu větší pozornost by měla být nasměrována k zlepšení pracovních podmínek posádky, především pak prostoru pro výsadek. Zde by bylo možno použít některé technické prvky, které byly použity již u BVP Šakal. Relativně nenáročným krokem by bylo osazení nových sedaček. Po vzoru BVP Šakal by mohla být odstraněna palivová nádrž a akumulátorové baterie, které zabírají neúměrně prostoru.

Vhodným krokem by bylo také zesílení dna BVP-2 kvůli zlepšení protiminové ochraně. I tento prvek byl použit u vozidla Šakal, a to úspěšně. Protiminová ochrana je tak zlepšena jen částečně, přesto tento krok znamená značný posun.

Oproti tomu zbytečné by patrně bylo odstranění původních dveří a jejich náhrada sklopnou rampou. Takové řešení je sice mnohem modernější, na druhou stranu by to modernizaci neúměrně prodražovalo.

Výsledkem by tak byla relativně nenáročná, a přitom velice efektivní modernizace. Její výhodou by bylo i to, že by si ji Česká republika mohla realizovat vlastními silami, prostřednictvím domácího zbrojního průmyslu. To by mělo příznivý vliv na cenu, a na druhé straně by tento krok dál posílil pozici českého zbrojního průmyslu.

Máme modernizovat vozidla BVP-2?

Na základě výše zmíněného lze na tuto otázku odpovědět – ano. Pokud má vozidlo BVP-2 ještě určitou technickou životnost, pak by bylo chybné ji nevyužít. A to i přesto, že AČR bude mít nová BVP.

Foto: Pokud má vozidlo BVP-2 ještě určitou technickou životnost, pak by bylo chybné ji nevyužít. A to i přesto, že AČR bude mít nová BVP. | army.cz

Pro takovou modernizaci hovoří i její technická a finanční nenáročnost. Samozřejmě, ne vždy se to povede. Ale pokud takovýto krok dokázali úspěšně realizovat i jiní (Finsko), není důvodu, proč by toho nebyla schopna i Česká republika. Modernizace byť třebas jen části vozidel BVP-2 by navíc relativně snadno umocnila možnosti AČR a posílila tak obranyschopnost České republiky. A to v dnešní poněkud nestabilní mezinárodní situaci není zrovna malá hodnota.