Včera v Míčovně Pražského hradu proběhl již 12. ročník prestižní národní konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Letošními hlavními tématy byly pokračující válka na Ukrajině, otázky zajištění obrany ČR a Evropy, transatlantická spolupráce a podpora a význam českého obranného průmyslu. Konference se konala pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla, předsedy vlády ČR Petra Fialy, ministra vnitra Víta Rakušana, ministra zahraničí Jana Lipavského a ministryně obrany Jany Černochové. Na konferenci vystoupil také poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksandr Kamyšin, který mimo jiné uvedl, že český prezident Petr Pavel brzy navštíví Kyjev, kde bude s ukrajinským prezidentem jednat o posilování Evropy.

Konferenci zahájil předseda spolku Jagello 2000, který je organizátorem této akce, Zbyněk Pavlačík. „Je důležité zdůraznit, že je naprosto klíčové systematické budování celého bezpečnostního systému, jeho kapacit, jeho schopností a rovněž odolnosti celé české společnosti, protože jen samotná procenta vynaložená na obranu bezpečnost nezajistí. Je před námi velký úkol. Klíčová a zcela nenahraditelná pro naši bezpečnost je atlantická vazba,“ sdělil Pavlačík.

Podobně tuto problematiku pojmenoval i předseda vlády České republiky Petr Fiala, který upozornil na fakt, že po letech zanedbávání vlastní obrany a relativizování ruské hrozby může uspět jenom ten, kdo je připraven a kdo se stará o svou bezpečnost. K naplnění tohoto cíle uvedl premiér 3 body: „Za prvé musíme víc investovat do své obrany. Za druhé musíme mít dobrý přehled o tom, co se děje v našem okolí, ale stejně tak musíme mít pod kontrolou vnitřní bezpečnost, ať už jde o nelegální migraci, důvěru ve stát nebo odolnost vůči hybridním hrozbám. A za třetí se musíme zbavit byrokratické zátěže a zasadit se o silnou ekonomiku. O všechny tři cíle, o obranu, vnitřní bezpečnost i silnou ekonomiku, přitom napříště musíme usilovat tak, jako bychom se nikdy už nemohli spolehnout na nikoho dalšího. Musí to být naše odpovědnost, musí to být naše odvaha,“ prohlásil Fiala, který zároveň uvedl, že není možné dále pokračovat v oslabování Evropy různými regulacemi spojenými s Green Dealem. „V současnosti musíme otočit o 180 stupňů, protože dnes nás regulace naopak oslabují a zpomalují,“ pokračoval premiér, podle kterého je důvod zřejmý. „Rusko se nezastaví, máme čtyři až šest let,“ prohlásil premiér.

Historickou paralelu mezi rusko-ukrajinskou válkou a napadením tehdejšího Československa nacistickým Německem ve svém vystoupení připomněla ministryně obrany Jana Černochová.  Podle ní musí udržitelný mír stát na silné Ukrajině a věrohodných bezpečnostních zájmech. „Vycítí-li Rusko příležitost, znovu zaútočí bez ohledu na předchozí dohody a ujednání – jako jsme toho ostatně byli svědky mnohokrát v minulosti. Historie ukazuje, že kdykoli nebyl náš region pevně ukotven, byl lákavým terčem agresivních velmocí. Právě proto Rusko mluví o potřebě vrátit situaci v Evropě do roku 1997, kdy ještě všechny postkomunistické státy střední a východní Evropy stály mimo struktury NATO a EU. A toho se musíme vyvarovat,“ uvedla Černochová, která zároveň připomněla i další potenciální světové hrozby na Blízkém východě, Sahelu, nebo například na Korejském poloostrově.

Prezident Petr Pavel následně uvedl, že proměna bezpečnostního světového řádu bude redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority, což by podle něj mělo vést ke společné práci spolu se Spojenými státy. Podle prezidenta je však potřeba mít připravenou i adekvátní reakci, pokud se USA rozhodnou jít jinou cestou. Prezident Pavel dále ve své řeči označil za důležitou podporu Ukrajině v dosažení co nejspravedlivějšího míru, aby ruská agrese nevyústila v naplnění všech cílů útočníka. Petr Pavel také uvedl, že pro obranu svobody a demokracie musí být společnost schopná něco obětovat, kdy nemusí jít hned o oběti na životech, ale třeba o vyšší výdaje na vlastní obranu. Vyzval také, aby bezpečnostní hrozby vnímali všichni napříč politickým spektrem stejně.

Letošní odborné panely, které jsou již tradičně součástí konference, se věnovaly navyšování obranných výdajů ČR a významu obranného průmyslu pro ekonomiku. Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar očekává, že se na summitu NATO v Haagu, který proběhne na konci června, bude debatovat o výdajích na obranu mezi 3 a 3,5 procenta HDP. Pojar dále sdělil, že nepovažuje za realistickou širší shodu na pěti procentech, o kterých mluví Spojené státy.

Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR genpor. Karla Řehky Rusko úplně nevěří, že má Evropa vůli a jednotu se mu stavět. Evropu považuje za slabou, což je podle Řehky nebezpečné. Náčelník generálního štábu dále uvedl, že se zkracuje čas, který má Evropa na přípravu, aby se vyhnula problému. Rusové údajně potřebují i méně než pět let, aby udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě problémy. 

Ekonomka Jana Matesová uvedla, že problém ohledně navyšování obranných výdajů nevidí v tom, že si to česká ekonomika nemůže dovolit. „Není problém sehnat peníze, ale přesvědčit lidi, že je to opravdu potřebné,“ sdělila Matesová a dodala, že kdyby nebyla zrušena superhrubá mzda, pak by to stačilo na přidání jeden a půl procenta HDP na obranu. Nejlepším řešením by podle ní bylo zvýšit zdanění investičních nemovitostí a lépe investovat evropské peníze.

Pro CZ DEFENCE pak náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka uvedl, že: „Každý stát to má trochu jinak. Jde o to, na co se máme připravit. Ale z mého pohledu budování obrany je dlouhodobá věc. V době, kdy začne krize, už neuděláte nic. Já věřím tomu, že se Evropa probrala. Věřím tomu, že teď zabereme a tu zatáčku ještě na poslední chvíli vybereme a vyhneme se tak možnému budoucímu střetu s Ruskem. Ale to se povede jenom tehdy, když budeme silní. Nejde jen o peníze. Je třeba změnit pravidla hry. Při současných procesech nákupů, které trvají roky, to nepůjde.“

Často zmiňovaným tématem, které na konferenci zaznívalo, bylo vytvoření tzv. koalice ochotných, což znamená možnost vytvoření skupiny států bez účasti některých aliančních partnerů, například USA. „NATO je založeno na jednotě a vždycky tu zásadní jednotu dosáhne. Ale zároveň jeden z principů, na kterých je založena, je i strategická nejednoznačnost. A když se podíváte třeba na článek 5, tak i tam není nutné, aby všichni členové reagovali stejným způsobem. Samozřejmě základní hodnoty vždycky musí být, ale není úplně dopředu vždycky řečeno, jak bude každý člen reagovat. Takže si myslím, že aktivity jednotlivých států a postoj Aliance si vlastně nijak neprotiřečí,“ řekl náčelník generálního štábu.

Klíčovou rolí domácího obranného průmyslu a jeho širším významem pro celou národní ekonomiku se zabýval předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomír Kovařík, výkonný ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý a vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který se nedávno vrátil z frontové linie na Ukrajině. Zajímalo nás, co pro Českou republiku návštěva poradce prezidenta Ukrajiny Oleksandra Kamyšina znamená. „Především jde o symbol toho, co jsme v našem vztahu za poslední 3 roky vybudovali. Je to spolupráce mezi vybranými průmysly. Přežití ukrajinského národa i statisíců Ukrajinců závisí na tom, jestli budou mít dostatečné množství zbraní v rukách, aby svoji zemi bránili. A spolupráce je ve velkém založená právě na tom, že společně vyrábíme věci, které jim umožňují bránit jejich životy,“ sdělil naší redakci Kopečný.

Jak již bylo zmíněno, konference se zabývala také úlohou a schopnostmi obranného průmyslu, proto jsme se Tomáše Kopečného zeptali na česko-ukrajinskou průmyslovou spolupráci. „Pokud se bavíme o česko-ukrajinské obranné a průmyslové spolupráci, tak ta se dá rozředit do tří velkých milníků. Ten první byl počátek dodávek. Ve druhém jsme se v roce 2022 dohodli, že začneme společně něco vyrábět přímo na Ukrajině nebo i v Česku, ale hlavně na Ukrajině. Já jsem třeba podepisoval dohodu o spolupráci v téhle oblasti v listopadu roku 2022 v Kyjevě. Prezident Pavel pak někdy v dubnu roku 2023 v Kyjevě oznámil, že daná jednání pokročila a dnes v březnu roku 2025 už tam tři fabriky fungují. Takže třetí milník je, že výroba již reálně začala. Existuje spousta prohlášení či memorand o tom, že se něco děje, že se něco plánuje – jako například výroba munice, tanků od velkých západních firem. To jsou však plány. My jako Česká republika jsme však už u třetího milníku,“ uvedl pro CZ DEFENCE zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Součástí konference Naše bezpečnost není samozřejmost byla také diskuse zástupců všech parlamentních politických stran, ve které se probíraly různé bezpečnostní otázky.

Zdroj: konference Naše bezpečnost není samozřejmost