Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka včera společně se svým týmem představil novinářům důvody, proč velení AČR vyhodnotilo nákup letounu F-35 společnosti Lockheed Martin jako nejlepší řešení pro modernizaci Vzdušných sil AČR. Současně odtajnil část dokumentu, na základě kterého pověřila vláda ministryni obrany Janu Černochovou vyjednáváním o případném nákupu letounů F-35. Novinářského setkání se kromě náčelníka generálního štábu, jeho 1. zástupce genpor. Miroslava Hlaváče a velitele Vzdušných sil AČR generálmajora Petra Čepelky, dále zúčastnil také vedoucí projektového týmu AČR brigádní generál Jaroslav Míka a další armádní experti. Lhůta pro rozhodnutí vlády České republiky o nákupu nových moderních letounů vyprší na konci září tohoto roku.

Foto: Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka včera společně se svým týmem představil novinářům důvody, proč velení AČR vyhodnotilo nákup letounu F-35 společnosti Lockheed Martin jako nejlepší řešení pro modernizaci Vzdušných sil AČR. | Shutterstock

Generál Řehka ve své řeči uvedl, že pořízení letounů 5. generace s sebou přinese efekt silného odstrašení nepřítele, ale letoun sám o sobě je díky svým schopnostem „game changer“ na případném bojišti. Vyvrátil také spekulace o výši pořizovacích nákladů s dodatkem, že provozní náklady jsou celkově sice o necelou čtvrtinu větší, ale technická úroveň letounu umožňuje efektivnější způsob nasazení. Důležitým momentem je fakt, že s letounem 5. generace lze počítat minimálně dalších 40 let, zatímco modernizované letouny 4. generace by musela armáda za zhruba 15 let opět modernizovat.

Velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petra Čepelka pro CZ DEFENCE uvedl, že analytický dokument, jehož příprava trvala 2 roky, zadal již bývalý náčelník generálního štábu. „Úkol zněl, aby se armáda v předstihu zabývala otázkou budoucí podoby taktického letectva. Určili jsme si platformy, o kterých jsme si mysleli, že by mohly zapadnout do rámce našich vzdušných sil a do plněných úkolů, které jsme tehdy plnili a v budoucí době budeme plnit. Vytipovali jsme sedm platforem od čtyř výrobců: F-15, F-16, F-35, JAS 39 Gripen, Eurofighter a Rafale. Zároveň jsme oslovili ještě specializované alianční centrum JAPCC (Joint Air Power Competence Center), které se zabývá problematikou vzdušných sil NATO,“ sdělil generálmajor Čepelka. Toto centrum doporučuje jednotlivým zemím, jak by měly jejich vzdušné síly vypadat vzhledem k plněným úkolům a závazkům, které mají. Ať už jsou to závazky v rámci NATO anebo jde o závazky ve vztahu k jejich vlastním zemím. „Hlavní důraz byl položen na schopnosti letounů. To bylo to zásadní, čím jsme se zabývali. Já už jsem kdesi zmínil, že letoun F-35 tenkrát zdaleka nebyl nejdražší, co se pořízení techniky týče,“ doplnil generálmajor Čepelka.

Velitele Vzdušných sil AČR generálmajora Petra Čepelky jsme se pak v rámci setkání zeptali na následující:

Nabízí se otázka, jaký úkol české letectvo v rámci Aliance má?

Tady je důležité si říct, co všechno my plníme. Zejména je to ochrana vzdušného prostoru. Je to ochrana svrchovanosti území České republiky a vzdušného prostoru České republiky v rámci národního posilového systému, v rámci kterého máme podporu pozemních a speciálních sil. A k tomu samozřejmě jsou závazky, které máme vůči NATO.

Když jste uvažovali o pořízení letounu F-35, řešili jste například to, jakými letadly nebo jakou silou disponuje protivník?

Samozřejmě. My jsme se zaobírali i touto variantou. Diskutovali jsme, vyhodnocovali jsme v podstatě i schopnosti zemí, které stojí na opačném pólu, než je NATO a než jsme my. I toto v rozhodovacím procesu hrálo svoji roli.

Letoun F-35 emituje obrovské množství dat. Jakým způsobem se připravuje Armáda České republiky na schopnost shromažďovat a dále pracovat se získanými daty?

Sekce Agentury komunikačních a informačních systémů, specialisté vzdušných sil, ale také další organizace v rámci resortu ministerstva obrany se tímto procesem velmi intenzivně zaobírají. Víme, že sdílení dat je alfa a omega, která k tomuto systému patří a my samozřejmě sdílení dat řešíme i v rámci nově pořizovaných platforem. Samozřejmě plánujeme pořídit vybavení, které bude kompatibilní a bude jednoznačně spolupracovat s těmi systémy, které v rámci projektu F-35 pořizujeme. Nebylo by smysluplné, pokud bychom pořizovali systém F-35 a ten by nebyl využíván tak, jak ho plánujeme využít. Víme, že to je obrovská výzva. Komunikovali jsme také s ostatními státy. Každý se s tím dokáže nějakým způsobem vyrovnat, ale chce to opravdu spolupráci napříč celým resortem. Já bych tady rád zdůraznil, že projekt F-35 prostě přesahuje rozměry resortu ministerstva obrany, takže je velmi důležitá spolupráce, ať už s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo dalšími složkami. Velmi intenzivně komunikujeme s ČVUT a zapojujeme do toho také další organizace mimo resort ministerstva obrany. Hledáme optimální variantu, která by v budoucnu splňovala to, co od celého procesu očekáváme.

Nedílnou součástí celého projektu je funkční infrastruktura. Má Česká republika dost adekvátních kapacit nejen pro 24 nových supersoniků, ale také pro případné alianční stroje, kterým bychom v rámci spolupráce měli umět poskytnout zázemí?

Na tuhle variantu se samozřejmě musíme připravit. Já jsem již zmiňoval, že se velmi intenzivně zaobíráme využíváním i dalších letišť v rámci letištní sítě České republiky. Ale také samozřejmě víme, že i my budeme mít možnost přistávat na jiném území. Teď už budeme mít dokonce i předurčená letiště, kam bychom se měli přesouvat. Takže se nebojím toho, že bychom v případě potřeby nedokázali uvolnit část našich prostor pro koaliční partnery a že bychom se nedokázali rozptýlit ať už v České republice, anebo na nějaké koaliční základně.

Budeme potřebovat nové piloty a pozemní personál. Jak bude probíhat školení a výcvik?

V první vlně je plánováno, že by probíhal ve Spojených státech, a to zhruba do roku 2029, ale pak by samozřejmě probíhal tady v Evropě. To jsou prvotní záměry. V rámci velitelů vzdušných sil NATO hledáme optimální způsob přípravy personálu. Například na letounech F-16, pro tzv. F-16 Family, bude evropské výcvikové centrum v Bulharsku a všichni provozovatelé a uživatelé F-16 budou mít možnost se zapojit do těchto výcvikových aktivit. A toto se nyní hledá v rámci uživatelů F-35, kdy existuje několik alternativ. Jedno výcvikové centrum by mohlo být například v Anglii, ale nyní rozjíždějí výraznou aktivitu také Němci, kteří by měli mít své výcvikové centrum ve Spojených státech. Oni kupují 35 letounů F-35 a zhruba 7 z nich plánují ponechat v tomto výcvikovém centru. Do té rodiny je zapojeno několik států a i my budeme s Němci o této variantě do budoucna jednat. Další možností je Itálie, kde bychom také cvičili náš personál. První a druhou úroveň leteckého výcviku chceme zefektivnit samozřejmě tady v České republice v rámci Centra leteckého výcviku, vyšší levely bychom pak do budoucna chtěli cvičit v rámci mezinárodní komunity.

Pořízení nových nadzvukových letounů je pro armádu velmi důležitý proces, a to nejen z pohledu schopností nového stroje, ale zároveň jde o okamžik, kdy má poprvé ve své historii možnost koupit stroje, u nichž může plánovat životní cyklus dlouho dopředu.

Mohu říct, že Gripen nám dal opravdu unikátní příležitost k tomu, abychom získali zkušenosti a abychom plnili úkoly, které jsme měli. Žádné zásadní problémy s gripeny nebyly, ale prostě je to letoun čtvrté generace nebo 4,5 generace. Zároveň máme díky gripenu perfektní odrazový můstek, abychom se posunuli zas o stupínek výše. Není to o schopnostech konkrétního typu, ale je to o technologiích, o schopnostech celého toho projektu. A pátá generace nám dává obrovskou příležitost. My ji chceme využít. Takže já říkám, Gripen je skvělý, vycvičili jsme se, získali jsme mnoho zkušeností a nyní nastává čas technologie posunout zase o kousek dál. A my jsme připraveni.

Zdroj: Setkání náčelníka Generálního štábu AČR s novináři