Švédský SAAB Jas-39 Gripen působí u vzdušných sil Armády České republiky již patnáct let. Za celou dobu vykonal řadu misí, včetně ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí, nad Islandem a samozřejmě také absolvoval řadu ostrých vzletů v rámci identifikace potencionálních narušitelů vzdušného prostoru. I přes řadu skeptiků si našel své pevné místo ve výzbroji Armády České republiky a je páteří vzdušných sil.

Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | Wikimedia Commons

Letouny Jas-39 Gripen používají vedle Švédska a České republiky také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko. Česká republika má Gripeny od Švédů pronajaté od dubna 2005. Slovensko o nich uvažovalo také, ale nakonec dali přednost letounům F-16 z USA. Nicméně zpět k naší pronajaté technice. Laická veřejnost tehdy poukazovala na vysokou cenu a také na dostačující letectvo, které naše armáda měla v provozu ještě z dob Československa.

Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | army.cz

Původní cena pronájmu byla 20,283 miliardy korun. V průběhu pětiměsíčního vyjednávání se české straně podařilo dosáhnout snížení této ceny o 633 miliónů. Navíc byly do ceny kontraktu dodatečně začleněny také náklady na víceúčelový simulátor, logistické zabezpečení provozu letounů, jejich údržbu a opravy. Když tehdejší výkonný ředitel společností Gripen International Ian McNamee podepisoval s dřívějším náměstkem ministra obrany Jaroslavem Kopřivou dohodu o offsetových programech, bylo již v té době patrné, že Gripen není nevýhodným obchodem. Offsetový program měl dosáhnout 130 procent ceny kontraktu na gripeny. Dvacet procent z toho přímé offsety, zaměřené na podporu našeho leteckého a zbrojního průmyslu. Následně byla smlouva prodloužena v roce 2015 a to s účinností až do roku 2027. Tento kontrakt činí 21,4 miliardy korun.

Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | army.cz

Před pořízením Gripenů používaly vzdušné síly AČR sovětské nadzvukové víceúčelové stíhačky Mig-21. V té době šlo o špičkové stroje, avšak vývoj šel dál a naše armáda se na počátku 21. století musela poohlédnout po něčem modernějším. Udržovat zastaralou techniku nemělo již žádný smysl.

Naše letectvo se těší velmi dobrému jménu a mnohé zahraniční mise, kterých se účastníme, jsou toho důkazem.