Stále zřetelněji se odhalují obrysy možného scénáře, který bychom neměli podcenit. Těžko říci, zda byl současný vývoj nejen na Ukrajině zvažován hlavními hráči na geopolitické šachovnici jako jedna z možných variant budoucího vývoje. Hlavní protagonisté geopolitického zápolení mají své cíle a zájmy, které nejsou vždy ochotni veřejně přiznat.

V současné době se ukazuje, že kromě Ukrajiny strádá ekonomicky zejména Evropa. V případě Evropy jsou dopady této války zřetelně znát např. u Německa, které bylo doposud považováno za ekonomický motor Evropy. Po ztrátě dovozu levných surovin z Ruska, zejména plynu a ropy, přechází Německo do hospodářské stagnace a jeho vyhlídky nejsou zrovna příznivé.

Nástup hráčů nejen z Asie

Když uvážíme, že naopak země jako Čína a Indie mají nyní nejen levnější plyn a ropu právě z Ruska, které se postupně orientuje na těsnější spolupráci s těmito zeměmi, lze také předpokládat, že Evropa ztrácí konkurenceschopnost ve většině své hospodářské produkce. V porovnání s rostoucím ekonomickým, ale i politickým a mocenským významem zejména Číny a Indie, bude naopak význam Evropy upadat. A to nesmíme zapomínat ani na další státy Asie, ale také na některé státy Afriky a Latinské Ameriky. 

Je otázkou, jak reálnou se stane ta varianta dalšího vývoje „šachové partie“, ve které se Rusko 
a Čína pokusí oslabit Západ do té míry, že jim nebude nikdo významně narušovat prosazování ekonomických a mocenských zájmů. Lze rovněž předpokládat, že USA, a to bez ohledu na vnitřní politický souboj, se budou muset intenzivněji věnovat hrozbě střetu s Čínou a konflikt na Ukrajině zcela „přenechají“ Evropě. Jaké důsledky to pro Evropu může znamenat?

Nelze ignorovat, že se evropské státy budou nadále potýkat také s dalšími potížemi. Jsou jimi například důsledky migrace, která se může ještě rozšířit. Kromě migrantů, zejména z Afriky a Blízkého východu, lze očekávat v souvislosti s nepříznivým vývojem na Ukrajině včetně možného zhroucení státu, že dojde ke skokovému přílivu nových migrantů.

Lze zaznamenat rovněž tendence ve změně postojů některých doposud Západu (zejména USA) nakloněných států, jako jsou např. Turecko či další muslimské země, jejichž uvažování ovlivňuje i dění na území Gazy a celková situace na Blízkém východě. 

Je také otázkou, zda potenciální oslabení Západu, který je stále více zaneprázdněn i vnitřními problémy, využijí státy jako např. Írán nebo Severní Korea. Dá se předpokládat, že Rusko za dodávky vojenského materiálu od těchto zemí platí nejen finančními prostředky nebo zlatem, ale že jim také poskytuje požadované technologie, zkušenosti z vedení konfliktu či ukořistěné zbraně západní provenience, které mohou tyto země využít pro svou vlastní výrobu. 

Konflikt na Ukrajině sledují i ostatní státy a nové poznatky budou zajisté zohledňovat v rámci dalšího rozvoje svých ozbrojených sil. Avšak je zde i politická rovina, a to příkladně v tom, jak se jednotlivé státy staví k tomuto konfliktu či k jeho ukončení. Skutečností např. je, že Rusko nezůstalo osamoceno a mnoho států neodradily od spolupráce s Ruskem ani hrozby sankcemi. 

A nesmíme zapomínat na Čínu, která má ve vztahu k Rusku specifické postavení a objem vzájemné spolupráce bude značný. Nelze pochybovat, že Čína bedlivě sleduje nejen vojenské aspekty konfliktu na Ukrajině, ale také reakce a možnosti Západu, který Ukrajinu podporuje. Tyto poznatky pak pravděpodobně ovlivní následné kroky Číny i v rámci snahy o obsazení Tchaj-wanu.

V kontextu s měnícím se rozložením ekonomického významu a mocenského vlivu ve světě je tak zřejmé, že řada států pro sebe hledá nejvýhodnější perspektivu a vhodné spojence. O jak dynamické změny se jedná, dokládá rozšiřování hospodářského uskupení BRICS, do kterého by měly od tohoto roku patřit také státy jako Saudská Arábie, Egypt, Írán, Etiopie a Spojené arabské emiráty a zájem o vstup projevilo mj. i Turecko. Názorně lze tyto změny sledovat v rámci současného vývoje v Africe, kde svůj vliv posiluje zejména Čína a Rusko. Jedním z poražených je na tomto kontinentu prokazatelně Francie, která si nedokázala udržet svůj vliv ve většině svých bývalých kolonií.

Další signály o přesunu vlivu ve prospěch Číny

Systematické budování novodobé Hedvábné stezky, známé pod názvem Pás a stezka (anglicky One Belt, One Road) lze ze strany Číny zařadit mezi skutečně strategické projekty, které nelze ignorovat. Díky svému rozsahu a významu bude tento projekt hrát stále větší význam, a to jak v globální ekonomice, tak ve zvyšování čínského vlivu.

Mezi důležité úspěchy Číny patří také sjednání 25leté dohody o strategické spolupráci s Íránem (27. 3. 2021) či obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií (březen 2023). Tyto události pro Čínu představují úspěch nejen v rámci realizace ekonomických zájmů, ale 
i politického vlivu na celý Blízký východ. 

Vliv událostí

Kromě válečných konfliktů zažíváme již po mnoho let migrační krizi, ale také důsledky klimatických změn. Nelze ani podceňovat hrozící nebezpečí ze strany stoupenců radikálního islamismu, kteří pravděpodobně jen čekají na vhodnou příležitost. I v souvislosti s těmito hrozbami, které mají dopad především na ekonomickou a bezpečnostní situaci v řadě zemí nejen Evropy, lze spatřovat příčiny radikalizace, a to i přesto, že se jedná většinou o demokratické společnosti.

Nástup důležitých událostí se neustále zrychluje a pro řešení závažných problémů často chybí časový prostor i příslušné prostředky. Navíc v řadě případů nebude možnost chybná rozhodnutí napravit.

Je tedy otázkou, zda se již nyní nacházíme v přelomové době nebo kolik času nám zbývá, než se kolo dějin otočí. Bylo by však tragickou chybou přistupovat k těmto změnám bez ohledu na nebezpečí vypuknutí globálního válečného konfliktu.

Další možný vývoj ukrajinského konfliktu

V souvislosti s volbami v USA má Rusko nejméně do konce roku časový prostor pro uplatnění své vojenské síly na rozšíření obsazeného území Ukrajiny. Dá se totiž předpokládat, že případná dohoda o ukončení války na Ukrajině bude respektovat poslední dosaženou situaci na frontě. 

Pokud se USA domluví s Ruskem na konečném řešení, ani Evropa s tím pravděpodobně nic nenadělá. Nelze ani vyloučit, že součástí ukončení konfliktu na Ukrajině bude širší dohoda, do níž bude zapojena také Čína. Výsledkem by pak kromě ukončení tohoto konfliktu mohlo být i vytvoření nové globální bezpečnostní architektury.

Další variantou může být směřování ke konfrontaci mezi USA a Čínou a tím pádem zájem Spojených států na ukončení války na Ukrajině. V tomto případě lze očekávat, že USA budou požadovat po Evropě ukončení či výrazné omezení ekonomické spolupráce s Čínou, což by pro Evropu znamenalo další výrazné zhoršení ekonomické situace a perspektivu značných rizik a nejistot dalšího vývoje.

Nelze rovněž vyloučit situaci, kdy Rusko nebude mít zájem na uzavření mírové dohody, a to pokud by se jeho představitelé domnívali, že by později mohlo dojít k obnovení konfliktu např. po vstupu Ukrajiny do NATO. V tomto případě by pak Rusko mohlo vnímat prodloužení vleklého konfliktu jako zabránění vstupu Ukrajiny do NATO.

Nezamýšlené důsledky pro Evropu

Zatím lze všechny dopady konfliktu na Ukrajině jen obtížně odhadnout. Mezi ty bezpečnostní může patřit např. pašování zbraní včetně technologií, a to zejména po ukončení konfliktu. Vedle toho musíme počítat i s množstvím lidí, kteří prošli válkou a budou mít v úmyslu v tomto řemesle pokračovat. Zvýší se tak nabídka kontraktorů a vzhledem k současnému vývoji lze předpokládat, že se zvýší i poptávka. V  souvislosti se zmíněnými „potenciálními“ důsledky nemusí jít „jen“ o zvýšení kriminality, ale i o další hrozby jako jsou terorismus nebo organizovaný zločin. Otázkou pak je, do jaké míry se můžeme na tyto rizika a hrozby připravit. 

Faktem je, že se Evropě nemusí dařit ani po ukončení konfliktu na Ukrajině. V prostředí pokračujících ekonomických sankcí a stále větší orientace Ruska na Asii, ale i na další státy (např. v rámci BRICS) bude totiž Evropa používat dražší suroviny a energie, než tomu bude u většiny konkurence. Stěhování výrobních kapacit mimo Evropu z důvodu drahých energetických vstupů je jedním z prvních náznaků slábnoucí ekonomické pozice Evropy. 

Kromě ekonomických dopadů pak bude po mnoho dalších let přetrvávat také nesmiřitelnost až nenávist mezi znepřátelenými stranami, a to včetně těch, co se do konfliktu zapojily na té či oné straně.

Zdroj: U.S. Department of State, Nato.int, The Guardian